kanitsuj komentáře u knih

Veselí je ironické, laskavé a nejlepší, když je smutné. Ačkoli nepatřím ke skalním příznivcům paní Třeštíkové, Veselí si mne získalo sympatickým retro-folklórním přebalem, vtipným názvem a avizovaným tématem. Obsah už byl bohužel poněkud problematičtější. Zprvu jsem i uvěřila, že autorka zvolila trochu jiný styl než v předešlých románech, ale v momentě kdy hlavní hrdinka dorazila domů do Veselí, okouzlení zmizelo a přišlo na řadu lehké zklamání - nepříliš sympatické postavy, hrdinka, která absolutně neví, co chce, nezbytná nevěra na každém kroku, nelogické zvraty v chování postav, nesmyslné situace atd... Také použití nářečí postrádá odůvodnění. Postavy by i bez něj byly hloupé a pokud mělo být zdrojem vtipu, vůbec tak nefunguje. Místy se autorce podařilo zařadit trochu humoru, ale ten se postupně vytrácí - kurz vaření je o mnoho zábavnější než situace se stanem, která už je zoufale trapná. Naopak nejlépe si vedla v pasážích vážných a vlastně i pointu vnímám v tomto případě jako zdařilou. Pokud má být kniha nikdy nevyřčeným láskyplným vyznáním rodičům, pak svůj účel splnila, ale jestli obsahovala i něco navíc, alespoň pro mne to zůstalo důmyslně skryto. Hodnotím čtyřmi hvězdičkami v rámci autorčiny tvorby, ale ve srovnání s jinými romány by bylo hodnocení určitě nižší.

5 16.10.2018

Starý strašidelný hotel vysoko v horách, správce, který se vypořádává s cejchem alkoholika a kluk, který umí číst myšlenky. Originální téma, velmi dobře zvládnutá psychologie postav a mistrně gradující děj - čtenář si ani nevšimne, že zatímco přečetl dvě stránky, hrdinové zase o něco víc zabředli do nesnází a propadli beznaději. Na Kingových románech je krásné, že člověk má při jejich čtení pocit, který si dokáže zpětně dlouho vybavit, ale co mi u tohoto románu trochu kazí dojem je zběsilý závěr, který je natahovaný a nedůvěryhodný. V podstatě mi už bylo jedno, kdo koho kam a čím udeří, hlavně aby už byl konec!

5 04.09.2018

Podle mého názoru není kniha o nic lepší než předchozí "Manželé odvedle". Styl psaní je velmi jednoduchý, vše je několikrát do detailu okecáváno, aby se i Ti nejhloupější čtenáři dovtípili, jak to autorka myslela. Začátek je poměrně slibný, ale potom se velmi dlouhou dobu nic neděje, závěr je uspěchaný a moc ho nevylepší ani trocha zvratů na posledních dvou stranách. Se žádnou postavou jsem nedokázala souznít, všechny mi byly spíše nesympatické a jejich konání nedůvěryhodné vzhledem k tomu, k jakým citovým kotrmelcům v jejich životech docházelo. Lapena je pro mne jednoznačně přeceňovanou autorkou, podobně jako Paula Hawkins, jak zde někteří píší. Jako by jejímu vyprávění chyběla jiskra a schopnost nabídnout čtenáři přidanou hodnotu, která dělá teprve bestseller bestsellerem.

5 15.05.2018

Velmi čtivý a netuctový psychologický thriller, který se primárně nezabývá únoscem, obětí ani líčením nekonečných vyšetřovacích metod, ale okolím, které je činem zásadně zasaženo, konkrétně rodinnými příslušníky, jejich vztahy a atmosférou, do níž byli nečekaně a brutálně vrženi. Velmi důležitými a zdařile propracovanými tématy jsou: otázka viny a trestu, spravedlnost, osobní síla a hrdinství v krizových situacích a spousta dalších. Román jsem si přála k Vánocům na základě vysokého hodnocení ostatních čtenářů a rozhodně nelituji, nic podobného jsem dosud nečetla. Nálada odpovídala filmu "Fargo" a skvěle doplňovala děj. Těším se, že v Čechách vyjde další autorova kniha, rozhodně si ji nenechám ujít a budu na ni netrpělivě čekat!

5 11.01.2018

Průměrná detektivka, která se dobře čte, ale nezanechá po sobě žádnou výraznější stopu. Čětla jsem i několik dalších autorčiných knížek a podobně jako mnozí ostatní si myslím, že má určitě lepší tituly.

5 18.08.2017

Zajímavě napsaná detektivka, která je napínavá a velmi dobře se čte. Zápletka byla uvěřitelná, nicméně čas od času bylo možné postřehnout nějaké nelogické nedostatečnosti v detektivním vyšetřování a o samotném zakončení by se dalo jistě diskutovat. Poslední kapitolu bych nazvala spíše epilogem a alternativním závěrem pro ty, kterým bylo předchozí vyústění málo. Kdyby autorka zakončila příběh o kapitolu dříve, dala bych jí možná i pět hvězdiček, protože na debutovou práci jde skutečně o zdařilý a nadějný rukopis. Myslím si ale, že podobně jako Dívka ve vlaku, budou i Manželé odvedle vždy stát v pozadí románů G. Flynnové a to v rámci tématu i stylu zpracování.

5 18.05.2017

Dávám plný počet hvězdiček, protože romantický příběh byl velmi krásný nekýčovitým a uvěřitelným způsobem. V rámci autorčina rukopisu mohu srovnat jen s Životem po Tobě a Jeden plus jedna - tato knížka byla prostě nejlepší, měla všeho tak akorát. Pozoruhodný byl pro mne pohled na manželské soužití v 60. letech minulého století, zajímavým prvkem byly i citáty "úryvky korespondencí" uvozující jednotlivé kapitoly.
Podobným tématem "lásky v dopisech" se zabývá i kniha Alexandry Potter "Láska z Paříže", nicméně zpracováním se této rozhodně nemůže rovnat.

5 27.02.2017

Nádherný příběh od velmi talentované autorky - mé nejoblíbenější. Čtení jejích knížek je pro mne pokaždé očekávaným zážitkem. Některé motivy se již opakují, ale je to dáno tím, že se jedná o její prvotinu, která je jakýmsi shrnutím všeho, co později ve svých dalších knížkách podrobněji rozpracovala. Nemohu se dočkat dalších překladů! Tři přání jsou společně s "Alicí" pro mne to nej:-)

5 31.10.2016

Novela mne velmi zaujala stejně jako autorova prvotina "Osamělost prvočísel". Stále mne nepřestává udivovat, že autor je pouze o rok mladší než já a přesto se v jeho tvorbě odráží velmi vyzrálý přístup k realitě, kterou popisuje s nadhledem a s lehkostí, k jaké se mnozí mnohem starší spisovatelé nikdy nedoberou. Giordano je velmi upřímný ve svých prózách a nebojí se jít až za hranici kontroverze. I v takových momentech ale čtenářům nepřináší šokující pohoršení, nýbrž příjemnou a osvěžující katarzi. Jeho mistrovství spočívá ve snaze snažit se uchopit neuchopitelné, popsat nepopsatelné a ačkoli je původní profesí fyzik, je to životní filozof, jakým by podle mého názoru měl být každý dobrý spisovatel. Už teď se těším na jeho další díla a všem doporučuji přečíst si od něho alespoň jednu z dosud vydaných knížek.

5 25.08.2016

Detektivní příběhy Louise Pennyové nejsou pro každého čtenáře, protože vyžadují to správné "naladění se". Autorka stvořila jakousi pitoreskní vesničku Three Pines a zaplnila ji svéráznými postavičkami, jejichž poklidné životy čas od času ( s pravidelností střídání ročního období) naruší zločin, který prověří jejich charaktery a sousedskou pospolitost. Přiznám se, že nejsem příliš velký fanoušek autorčina stylu psaní, protože zápletky bývají překombinované a motivy vedoucí ke spáchání zločinů nejsou vždy přesvědčivé, nicméně s odstupem času si další díl ráda přečtu:-)

5 02.08.2016

Mám radost, že jsem konečně natrefila na knihu, která se kvalitativně skutečně vyrovná knihám G. Flynnové a co možná lépe, v mnohém ji i předčí. Autorčin rukopis jako by osciloval mezi thrillerovým napětím Flynnové a velmi precizní komplikovanou psychologickou drobnokresbou knih Liane Moriartyové.
Čtení pro mne bylo skutečným zážitkem, a proto hodnotím tak vysoko. Příběh nebyl předvídatelný a pointa měla reálné kontury.Asi nejsilnějšími místy pro mne byly začátek a konec - začátek byl velmi uvěřitelný (jako bych doslova hmatatelně cítila les kolem sebe a hrůzu Rachel, která marně hledá syna) a konec, protože byl úplně, ale úplně jiný, než jsem čekala u podobného typu románů. Možná i právě díky velmi vydařenému konci je kniha rozhodně nadprůměrná.

5 04.03.2016

Bylo to moje první setkání s Johnem Greenem (Na kultovní román "Hvězdy nám nepřály" jsem dosud nenašla dostatečnou čtenářskou kuráž.) Přišlo mi sympatické, že knížka začíná jako kterýkoli román z prostředí středoškolského internátu, postupně přejde v detektivní příběh a končí jako filosofická esej, v níž se autor prostřednictvím svých hrdinů zamýšlí nad základními filosofickými otázkami. Oceňuji lehkost vyprávění i autorův smysl pro humor a upřímnost s níž se staví k načrtnutým tématům a situacím. Některé momenty byly možná přehnaně vykresleny, ale jako celek je knížka velmi příjemná a určitě ji jednou doporučím svým dětem, až přijdou do toho správného věku hledání a objevování nových souvislostí.

5 26.02.2016

Po přečtení "Volavky" je to pro mne opět spíše zklamání. Nelogické jednání hlavní hrdinky-její motivace jsou čtenáři vysvětleny až dodatečně a s velkým zpožděním prostřednictvím jakýchsi krátkých retrosekvencí, když už ho skoro nezajímají. Zápletka je natolik překombinovaná, že lze stěží uvěřit, že by bylo něco takového reálně možné. Příběh je zároveň jakýmsi doložením zajímavé a netradiční teorie o Jacku Rozparovači, proto dávám alespoň tři hvězdičky a přiznám se, že pointa mi v důsledku překombinovanosti celého závěru nebyla úplně jasná a rozhodně bych ji nedokázala nyní, natožpak s odstupem času převyprávět:-)

5 26.01.2016

Napínavý příběh od začátku do konce, místy mi přišel trochu překombinovaný. Oproti předchozí knize Harlana Cobena (Šest let), kterou jsem četla, je daleko propracovanější a drží čtenářovu pozornost.

5 16.01.2015

Knížka splnila moje očekávání, celou dobu jsem byla zvědavá, jak se autorka vypořádá se skokem do budoucnosti a řešení našla brilantní. Poslední kapitola už mi přišla zbytečně doslovná, skončila bych u předání květin sousedovi. Náznak dalšího vývoje by plně postačoval. Nejvíce mne zaujala zmínka o déjà vu, která naznačuje, že setkání s automatem na přání může prožít každý z nás. Stačí mít pocit déjà vu :-) Rady přátel pro 26 leté já byly také dobrým nápadem:-)

4 16.01.2025

Thriller, který působí jako parodie na sebe sama. Zprvu zajímavá zápletka, která se ovšem nepěkně zvrtne. Posledních slov (point) je zde mnoho a ta konečná, to už je doslova rána na čtenářův solar:-)
Mrzí mne to, ale Taylor Adams se mezi mé oblíbené autory nezařadí.

4 15.08.2024

Darcy Coates a její sérii o strašidelných domech čtu už spíše ze setrvačnosti než ze čtenářské zvědavosti. Delší dobu již nečekám nic převratného, ale tentokrát se zablýsklo na lepší časy. První polovina knihy je o chlup lepší autorčina klasika, po níž následuje kratší verze příběhu odehrávající se ve stejných reáliích, ale v jiném "obsazení" a mnohem kratší povídkové formě, na níž je již trochu znát, že autorka skutečně umí i něco jiného, než neustále prohánět zoufalce uvězněné v domech za rozličnými zombie. Kvůli čemu ale stojí za to vzít knihu do ruky jsou závěrečné dvě povídky. Figuríny i Bed and Breakfast jsou vážně skvělé! Poslední povídka by byla báječným filmovým hororem, o čemž svědčí fakt, že jsem knihu dočetla před nějakou dobou, a tuto povídku si stále vybavuji do nejmenších detailů.

4 08.07.2024

Mne to tedy absolutně nebavilo, přitom mám romantické čtení ráda. Nemám nic ani proti erotice a sexu, ale tento příběh byl pro mne zklamáním hned po prvních dvou kapitolách. Zprvu jsem si myslela, že půjde o celkem uvěřitelný román, v němž se hrdinka postupně opět shledá se svou první láskou a skončí to samozřejmě happy endem, ovšem jak došlo k setkání ústřední dvojice a k jejich sbližování, atmosféra se zásadně proměnila. V celku sympatická Olive se změnila v naprosto tupou husu a Jason se z prostopášné hvězdičky přehoupl v pořádného rapla (sexuální mašinu) řešícího všechny problémy sexem. A když už jsme u toho sexu, vadila mi lascivnost a vulgárnost, v tomto případě zbytečná a překlad, který byl pro smích. Vzrušující to tedy rozhodně nebylo, spíše rozpačité a trapné. Tato série pro mne rozhodně skončila s prvním dílem.

4 28.03.2024

Po tomto románu jsem sáhla ze zvědavosti. Zaujal mne nejednoznačný námět a originální styl vyprávění. Autorka už v samém začátku doslova zasype čtenáře množstvím hrdinů i jejich problémy. V momentě, kdy se čtenář konečně začte, končí první část a začíná druhá, která se odvíjí v podobném duchu. Líbilo se mi prostředí, v němž se příběh odehrával, sympatické mi byly i některé z postav, bohužel pointa mne zklamala a překombinovanost vztahů mezi postavami ubrala na celkovém dojmu.

4 12.02.2024

Knížku jsem dostala k Vánocům a po prvním zběžném prolistování jsem měla chuť ji okamžitě odložit. Odradilo mne množství vulgarismů i styl, jakým je napsaná. O několik dní později jsem jí zkusila dát šanci a přečetla si první kapitolu. Působila na mne vytrženě, něco mi vůbec nedávalo smysl, pustila jsem se tedy do další a další, až jsem byla u konce. Řazení kapitol na přeskáčku je originální a na knize to nejzajímavější. Překvapilo mne, jak můj mozek dokáže zpracovat příběh, který je napsaný tímto nelineárním způsobem. Osudy Dáši a její rodiny už tak slavné nebyly. Je to velmi smutné čtení, aspoň pro mne neuvěřitelné a samotný závěr mne zklamal.

4 08.01.2024