KapitánSmrt komentáře u knih

Bavila mě melancholická atmosféra, severské tradice a folklór, který oplývá mnoha rozličnými mýtickými a mystickými postavičkami. Některé povídky jsou prodchnuty jemným humorem, některé naopak krutostí a severským chladem. Kvalita kolísá, ale podprůměrné kusy jsem nezaznamenal.

7 07.12.2021

Za mě slabé. Poměrně zajímavá myšlenka utopená v podivně rozvleklém vyprávění. To by nebylo to nejhorší. Horší je, jak uměle a nepřirozeně kniha působí. Postavy mi přišly spíše jako karikatury a to, co prožívají a co si myslí, je často v dalších kapitolách popřeno nebo změněno. Chyběla mi kontinuita. Úvahy o lásce mi přišly často patetické (u jinak dospělého příběhu), části o sexu a intimitě až profesorské a strojové. Některé obraty pak působily vyloženě fádně (oči jako studánky apod.). Taktéž korektura byla odfláklá a dost rušivá s množstvím překlepů nebo krkolomnými obraty (záchranné kolo? Snad kruh nebo alespoň lano). Asi se zdá, že jsem příliš kritický. Přesto mě oslovila autorova imaginace a bavilo mě i ono nahlédnutí do jiné kultury, do jiných zvyků, které jsou na první pohled dost jinačí než ty naše, na pohled druhý jsou ale některé prožitky, emoce, myšlenky natolik univerzální, že dokáží spojit i zdánlivě nespojitelné.

7 17.04.2021

Zaujalo a dost. Kniha mi trochu připomněla film Život Adele a to hlavně svou otevřeností. Milostný příběh je zde také oproštěn od přílišné romantizace, je zachycen ve vší své kráse, ale i s tím nepříjemným, krutým, ba nudným, s tím, co ke vztahům patří, ale zároveň to v romantických filmech a literatuře moc často nenajdeme. Mnozí autorovi též vyčítají narcisismus, egoismus, zahleděnost do sebe. Já osobně tyto rysy vnímal jakožto snahu o zachycení současné dobové atmosféry, která je touto narcistní posedlostí napěchována (stačí se podívat na libovolnou sociální síť) a tím pádem i autorem reflektována. Nakolik je pak samotná forma originální a objevná nedokáži posoudit, nejsem literární teoretik, mě osobně ale kniha oslovila. Dílem to bude i jistou blízkostí, povědomostí, přeci jen jsem jen o málo let mladší, pohybuji se v podobných kruzích a tím pádem poslouchám obdobnou hudbu, sledují obdobné filmy a prožívám i obdobné vztahy. Za mínusy bych označil snad jen méně zajímavé postavy a některé zbytečné (pod)kapitoly.

7 17.12.2020

Je znát, že autorka je novinářka. Téma nepodmíněného příjmu pojímá poměrně povrchně, popisně a bez hlubšího promýšlení dané věci. Načrtne, co nepodmíněný příjem je, jaké v současnosti probíhají experimenty a rozvede téma nerovnosti a rasismu v USA. Chvílemi argumentuje pro příjem, chvílemi pro jinou formu peněžitých dávek apod. Nepodmíněný příjem je zajímavá myšlenka, která by mohla změnit náš přístup a naši poslednost prací a alespoň trochu vyrovnat obří nerovnosti. Zasloužila by si tak trochu lepší shrnutí.

7 05.10.2020

Nefalšovaná ukázka hard core sci-fi která mixuje vědecké poznatky z biologie a kvantové fyziky se zajímavým příběhem. Nebezpečí tentokráte nepřichází z vesmíru, ale z lidského nitra. Otázkou také je, zda jde opravdu o hrozbu nebo snad o příležitost. Příležitost k tomu, pozvednout lidství na novou, netušenou úroveň a naplnit potenciál, který se v každém z nás skrývá. Jenže budeme pak stále lidmi? Nestaneme se něčím jiným, obludným... Nelidským?

7 13.07.2020

Lidské, příliš lidské. Nebo nelidské? Trošku si nyní zafilosofuji. Nelidské, je vlastně ryze lidské. Jen člověk je totiž schopen nelidského, respektive potěšení z násilí, mučení a dalších hrůz, kdy vědomě a i bez nějakého jasného důvodu ubližujeme, ponižujeme či jinak ohrožujeme druhého. Zvíře zabíjí, jen dle svých instinktů bez zlého úmyslu, proto nemůže být nelidské ve smyslu, jak se tento termín užívá. Z toho vychází, že nelidské je bytostně lidská vlastnost, ukrytá kdesi v nás, pod nánosem civilizace, hodnot, výchovy... Ale probudit se může kdykoli. A o tom (asi) McCarthy píše. A píše velmi sugestivně, až z toho mrazí.

7 20.04.2020

Hodně slabé završení jinak epické ságy. Brian Herbert zkrátka není Frank Herbert. Poetika, mystika, hloubka jazyka i děje se vytrácí a zbývá pouhopouhé sterilní, tuctové a laciné sci-fi, jakých najdeme plné regály v trafikách na zaplivaných nádražích. Jako čtení do letadla nebo na ukrácení chvíle při čekání na lumbální punkci to může fungovat. Jako Duna to ale zklamává na plné čáře.

7 07.11.2019

Surová exkurze do světa americké chudiny. Příběh zde zdánlivě není, dny pomalu plynou jako temné útroby zdejší řeky. Hlavní hrdina se potácí na pokraji záhuby, přesto se vždy opět postaví na nohy a pokračuje dále, bez jakékoli vidiny lepších zítřků, bez jakékoli naděje na změnu k lepšímu. Ponuré, ale autentické, psáno živým a poetickým jazykem, na který si je potřeba zvyknout. Za odměnu Vám však bude ojedinělý a hluboký zážitek s kapkou suchého (až uleželého) humoru.

7 06.11.2019

Napínavý a promyšlený detektivním román v atraktivním prostředí alternativní historie. Nacistické Německo je stále fascinujícím úkazem a inspirací pro spisovatele (ale bohužel i pro politiky). Výhrady tak mám jen k trochu laciné romantické lince, která je ale naštěstí jen okrajová.
Malé upozornění, četl jsem staré vydání od Riopressu a musím konstatovat, že jde o vydání dost otřesné. Plné překlepů, chyb a nedodělků. Tak pozor na něj.

6 14.06.2022

Poctivé postapo, které využívá moderních (nebo chcete-li současných) vypravěčských metod. Není tak vůbec jisté, který z hrdinů se dožije konce, který zemře nějakou hrůznou smrtí a který si doslova projde peklem. Autor je i slušný vypravěč a dokáže načrtnou i jistou etickou nejednoznačnost zdejších postav. Přesto by v tomto ohledu mohl být i důraznější. Však námět přímo volá po tom, aby souboj idealismu hrdinky a pragmatismu záporáků podrobil težší a mnohem tvrdší zkoušce. Vždyť se nabízí otázka, co je více? Přežití i za cenu obětí a možné nespravedlnosti? Nebo boj za pravdu i s možným důsledkem totální destrukcí všeho živého? Uvidíme, jak to bude v dalších dílech.

6 02.04.2022

Čtivá upířina, poměrně pěkně napsaná a napínavá. Děj je přehledný a poměrně zajímavě vystavěný a odvyprávěný. Vadila mi jen trochu patetická dějová linie hrdinova bratra a jeho ženy. Tato část byla dost šablonovitá a její naivní romantické linka by se hodila spíše do knih z červené knihovny.

6 25.03.2022

Je to takové milé povídání o historii a ekonomii. Smířlivé a dle mého málo kritické, ale na druhou stranu jde o knihu čtivou a přístupnou. Fascinovalo mě, jak autor dokáže najít stopy ekonomie snad všude, v Bibli, v eposu o Gilgamešovi, v klasických filosofických spisech. Přišlo mi, že hlavní poselství knihy je jakási alibistická omluva ekonomů, že nedokázali předpovídat něco tak fundamentálního jako je finanční krize. To může být důležité pro širokou veřejnost. Dává jí to signál, aby nevěřila ekonomům ani slovo, vždyť oni v naprosté většině slepě slouží finančnímu kapitálu a byli by sami proti sobě, kdyby současný stav kritizovali... Sedláček má alespoň tolik slušnosti, že tuto omezenost ekonomů přiznává. Což je fajn.

6 03.02.2022

V prvním díle jsme byli svědky toho, jak jakási neuchopitelná jinakost jménem Zóna X působí na osobnost a psychiku člověka. Dnes se podíváme na to, jak na člověka působí blízkost této jinakosti a podivnosti. Jak vědomí toho, že tajemství zóny nikdy nerozluštíme, jak se tato frustracující skutečnost pomalu ale jistě proměňuje v rezignovanost ba paranoiu. Kniha tedy opět řeší hlavně psychické stavy hrdinů, než aby oplývala třeskutým dějem. Zároveň se ale střípků, které příběh posunují vpřed, samozřejmě dočkáme. Jejich dávkování je pečlivě rozvrženo a nutí k dalšímu čtení. Přesto nejde o klasické fantasy či sci-fi a to je třeba mít na paměti. Jde spíše o pocitovku, plnou melancholie, absurdních výjevů, paranoie a hlubokého smutku ba beznaděje... A to je to, co mě baví.

6 16.11.2021

Zajímavé zachycení vývoje demokracie v USA. Potěšil mě historický kontext a zachycení proměn Demokratické i Republikánské strany v čase. Současná polarizace společnosti je pak přesvědčivě vysvětlena (i když možná trochu moc stručně, chyběla mi hlubší kritika neoliberalismu), zároveň autoři věcně poukazují na limity a problémy této polarizace. Tedy značné snížení akceschopnosti jednotlivých vlád. Pokud nejsem schopen kompromisu a svého politického oponenta vnímám jakožto nepřítele, bojuji hlavně s ním a to všemi prostředky. Uniká mi tak podstata politiky, tedy že politika není o boji s opozicí, ale o službě lidem a snaze učinit jejich život lepší. Shrnutí? Politikům by prospělo, kdyby se k sobě chovali slušně a s respektem k názorům druhého. Ano, tak jednoduché to je.

6 27.05.2021

Absurdní drama ve své křišťálově čisté podobě. Zpočátku poměrně pomalé, ale postupně se v plné síle ukazuje ono potemnělé, hořkosladké smutnění se špetkou svérazného a notně uleželého humoru.

6 19.02.2020

Les: pocta Kafkovi a jeho Zámku, absurdita byrokratického zřízení v části jedné, absurdní svět, neuchopitelný a nestvůrně jinaký a snaha o jeho alespoň částečné pochopení v části druhé. Děj je mnohdy spíše karikaturou reality, než-li jejím popisem. Závěr je pak celkem násilně utnut.

Je těžké být bohem: Zajímavý motiv zkoumání středověkého světa výrazně rozvinutější civilizací. Přesto se zde objevuje trochu naivní a době poplatný motiv jakéhosi smyslupného pokroku dějin, který trochu kazí zážitek. Také postavy nezúčastněných pozorovatelů jsou problematické, protože do děje zasahují a zasahovat chtě nechtě musí.

6 18.02.2020

Filosofie en noir popisuje strastiplnou cestu současné filosofie ke svému vykoupení (řekněme ospravedlnění). Husserlova krize věd se mění v katastrofu jménem Osvětim, což má za následek přehodnocení veškerého filosofického diskurzu. Je ještě možná filosofie po této události, po tomto vlomení se do dějin, otřesu, jménem Osvětim? Kniha je bezesporu zajímavá, Petříček se snaží veškeré komplikované termíny srozumitelně vysvětlit, ale nevím, zda se mu to vždy daří. Proto bych knihu doporučil spíše těm, kteří se ve fenomenologické terminologii orientují a něco od Huserrla či Derridy již četli nebo alespoň znají základní teze jejich pojetí filosofie.

6 13.01.2020

V každé společnosti se najdou jedinci, kteří jsou pro slávu ochotni udělat cokoli. Utišit své svědomí, zradit své přátele, stát se spoluviníkem nezměrných zvěrstvech. Vidíme to bohužel dnes a denně, od 30. let 20. století se mnoho nezměnilo. I proto působí Mannův Mefisto tak nadčasově. Navíc je napsán svěžím jazykem, s hlubokým vhledem do nitra postav, s perfektně vykreslenou racionalizací hlavního hrdiny, jenž si každý svůj poklesek dokáže sám před sebou spolehlivě ospravedlnit.

5 06.09.2023

Poměrně zajímavá variace na klasické postapokalyptické romány, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Vadila mi občasná přílišná doslovnost, kdy postavy pronáší dlouhé monology vysvětlující pravidla fikčního světa, jeho pozadí, politiku či náboženství. Takové proslovy pak působí dost uměle, nerealisticky. Naopak děj je zajímavý, čtivý a poměrně rychle plynoucí.

5 16.08.2023

Poctivý horor. Děsuplná variace na Starce a moře? Na Tři muže ve člunu? Možná ano, možná jde jen o náhodu. Každopádně je Sacculina čtivé a dobře napsané dobrodružství, jenž vás po celou svou délku udrží v napětí. Škoda jen krátkého rozsahu, klidně bych si dal ještě nášup.

5 12.07.2023