Kate3003 komentáře u knih
Bezprostředně po dočtení jsem úplně nevěděla co si mám o knize myslet. Kniha je velmi hezky napsaná a čte se opravdu dobře, ale některé momenty mi přišli trošku nereálné a to mi trošku kazilo dojem. Líbil se mi příběh v příběhu kdy byli jednotlivé pasáže v knize prokládány částmi z oblíbené knihy Amelie. Autorka skvěle vykreslila vztahy mezi jednotlivými postavami a nechává nás proplouvat jejich pocity kterými se vyrovnávají se ztrátou blízké osoby stejně jako Amelia nechává plout velryby. Můj vztah s Amelií byl jako na houpačce, chvíli jsem jí naprosto nesnášela a za chvíli jsem ji zase odpustila zato Jennu, která bohužel nedostala dostatek prostoru jsem si hned zamilovala, stejně jako Alexe. Endsley byla postava ke které jsem si hledala cestu asi nejdéle, ale nakonec jsem mu asi nejvíce držela palce aby bylo vše v pořádku. Rozhodně bych si chtěla přečíst Kroniky Ornanu.
Byl to můj první knižní retelling a musím říct, že až na pár věcí se mi kniha líbila. Celý příběh ve mě dost vyvolával vzpomínky na film Sněhurka a lovec. Kladné hlavní postavy jsem si zamilovala a zlou macechu svým způsobem také i když jsem jí vlastně i nesnášela za to jaká je . Líbilo se mi jiné pojetí “Sněhurky” která nebyla jen ta křehká spící princezna jak to známe s Disneyovek, ale byla to opravdová královna se srdcem na správném místě i když teda ne podle zlé královny, která by ho zřejmě raději viděla na stříbrném podnose. Celý nápad byl hezky vymyšlený, ale chybělo mi tam zasvěcení do historie jednotlivých království a bližší seznámení s jejich obyvateli. Bylo zmíněno několik království a jejich obyvatelé, ale žádné bližší informace. Začátek byl trošku zdlouhavý, ale ve druhé půlce už jsem se od knihy nemohla odtrhnout a zapomínala jsem i lepíkovat.
Další štafeta kterou jsem v prosinci četla. Tentokrát to byla štafeta na slepo kdy jsem nevěděla jaká kniha nakonec dorazí. Když jsem uviděla obálku naprosto jsem netušila co me čeká a zároveň se mi při pohledu na ni ani moc číst nechtěla, ale nakonec to bylo celkem milé překvapení. Kniha mi dost připomínala knihu 451 stupňů Fahrenheita , kterou jsem kdysi četla. Byla velmi čtivá a měla jsem jí přelouskanou za chvilku. Líbil se mi vývoj hlavní postavy, která postupně zjišťovala, že svět není jen černobílý. V této knize je hezky ukázáno Co by se mohlo stát kdyby určitá skupina lidí začala určovat co je morálně správné a co ne? Nebo co by se stalo kdyby vás odsoudili za to, že považujete za správné pomoci někomu kdo na tom není nejlépe? Jak může být celá společnost postavená na úsudku jednoho člověka naprosto nelogická a co s lidmi dělá moc nad osudy druhých.
Po čtvrtém díle, který byl tak trochu nuda se vracíme do starých kolejí a konečně se něco děje. Tenhle díl se točí hodně kolem Clary, Jace a Sebastiana, ale přesto zde mají “vedlejší” postavy více prostoru než v prvních třech dílech Nástrojů. Sebastian se v této knize moc “hezky” vybarví a jeden opravdu neví jestli ho má litovat za to co mu udělal Valentin nebo nenávidět za jeho vlastní činy. Jsem zvědavá ma závěr celé série a doufám, že bude dobrý. Poslední díl Pekelných strojů mě totiž emocionálně odrovnal, takže má očekávání jsou vysoká.
Kniha je taková příjemná oddechovka u které se člověk pobaví, ale zároveň má určitou hloubku příběhu, která vás donutí se trošku zamyslet. Autor píše velmi příjemným stylem, který se dobře čte (sama jsem knihu přečetla za dva večery). Daniel i Kit jsou takový ťuňťové což je naprosto úžasné. Je až neuvěřitelné jak jsou rozdílní a přesto do sebe zapadají jako dva kousky ze stejné skládačky. Jediný trošku rušiví jev v knize je kombinace českých a anglických jmen a příjmení ( i když příjmení Morgenstern mě velmi potěšilo), ale jinak se mi kniha velmi líbila.
Začátek byl trochu krkolomný a měla jsem problém s orientací v postavách i prostředí. Po chvíli se to, ale srovnalo a zbytek knihy už se četl dobře. Kniha je určena spíše mladším čtenářům a tomu odpovídá i styl psaní. Přesto že již nepatřím do cílové kategorie tak mě kniha bavila a měla zajímavou zápletku. Postavy jsou sympatické a kromě prvních pár stránek je děj svižný. Byla to velmi příjemná oddechovka s dobře vystavěným světem.
Po přečtení anotace jsem od knihy čekala docela jiný příběh. V knize bylo několik zajímavých nápadu, které měli dostat více prostoru. Bohužel nejvíce prostoru dostalo nelogické chování hlavní hrdinky. Přesto, že se zde řeší i vážnější témata jako například šikana nebyla úplně zdařile zpracována. V knize se mi, ale velmi líbili zmínky o autorech a dílech. Myslím že kdyby byl příběh více zaměřený na samotný čtenářský klub bylo by to lepší. Také musím říci, že i přesto že hlavní hrdinové mi úplně nesedli tak kniha se četla velmi dobře.
Knihu jsem opět četla ve štafetě a musím říct že tak zvláštní knihu jsem asi ještě nečetla. Nápad byl velmi zajímavý, ale zvláštně zpracovaný. Ze začátku jsem se do knihy nemohla začíst, asi po třetině už to bylo celkem fajn, ale konec byl znovu takový krkolomný a celkové ukončení příběhu se mi moc nelíbilo. Děj knihy se tak nějak táhne a nenajde se zde moc momentů, které by opravdu zaujaly. Což je u takového námětu škoda. Kniha neurazí, ale ani nenadchne.
Kniha byla opět čtivá, velmi se mi líbilo grafické zpracování a proložení textu chaty. Dokonce i přiložené odkazy na playlisty byli fajn. Bohužel s obsahem už jsem trošku bojovala. Mám ráda popkulturní narážky, ale přišlo mi, že jich je v knize použito už trochu moc. Asi jsem nenašla stránku kde by nebyla minimálně jedna. Hlavní hrdinka Ava se mi v Navždycky celkem zamlouvala, ale během čtení tohoto dílu jsem na ní naprosto změnila názor. Celkově mi asi žádná z postav nebyla úplně sympatická. Jakože vím, že nejsem tak úplně cílovka, ale po tom jak vystupovala Ava v prvním díle jsem čekala víc.
Poslední díl této série se povedl i když uzavření Pekelných strojů to nepřekonalo, přesto bylo skvělé. Došlo na rozuzlení všech vztahů a doplnění příběhu o další velmi zajímavé postavy. Líbilo se mi, že i přesto že příběh skončil “šťastně” nebyl to typický happy end ve stylu vše odpuštěno a nikomu se nic nestalo. Lovci stínů jsou koje srdcovka a jsem ráda, že jsem konečně dočetla i tuto sérii. Přestože mě Clary dost rozčilovala a Jace mi jako správný zástupce své rodiny také dokázal lézt na nervy oba jsem je nakonec měla celkem ráda, ale moje nej postavou asi zůstane Magnus a Alec. Celkové zpracování světa stínů a vzájemné propojení všech sérií a doladění všech detailů je prostě úžasné.
Knihu jsem četla ve štafetě a to bylo taky jediné co mě u ní udrželo.
Věřím, že si kniha najde své příznivce, ale tenhle styl psaní ani autor asi nebude nic pro mě. Od začátku jsem měla problém se začíst. Celý děj mi vůbec nedával smysl a nějak jsem vůbec netušila co že tím autor chtěl říct. V knize proběhlo pár vtipných momentů, ale příběh jako takový pro mě byl opravdu velmi zmatený a uspěchaný. Po přečtení jsem zjistila, že se jedná o druhý díl, ale nejsem si jistá zda by v tomto případě přečtení prvního nějak pomohlo.
Jedná se o velmi zajímavou fantasy knihu s námětem severské mytologie. První čtvrtina knihy se četla trochu hůř, protože vás autor zasype spoustou jmen, míst a dalších věcí u kterých jsem si vlastně ani nebyla jistá o co jde, ale jakmile jsem tento prvotní šok překonala a porovnala si kdo je kdo tak už to bylo super. Přestože má kniha mini písmenka stránky ubíhají celkem rychle. V příběhu se střídají pohledy dvou postav , které jsou pro příběh stěžejní. Mě osobně se víc líbili části z pohledu Hirky, kterou jsem si stejně jako Rimeho velmi oblíbila. Ocenila bych dovysvětlení některých záležitostí z knihy, ale toho se možná dočkáme v dalších dílech.
Kniha se mi líbila. Celkově, ale postrádala tu správnou duchařskou atmosféru, která byla v předchozích knihách. Nemůžu autorce upřít poutavý styl psaní, ale přesto že se mi líbila řadila bych ji k slabším kouskům celé série. Hlavní postavy mi až tak nepřirostli k srdci a chybělo mi napětí jaké jsem zaznamenala v jiných dílech série.
Kniha byla také velmi čtivá. Bohužel hlavní postavu Daniela jsem si tak úplně neoblíbila. Maličko mi vadila jeho “naivita” , ale oproti postavě Kyla byl zlatíčko. Kyle mi byl vyloženě nesympatický. Líbilo se mi pojetí “hodného” ducha, který se okolo domu objevuje a celkový nápad příběhu, ale přesto mě příběh úplně nevtáhl. První polovina knihy mě navnadila příjemnou atmosférou, ale konec mě trochu zklamal.
Tenhle díl je prozatím asi mým nejoblíbenějším. Tentokrát je zde sympatická hlavní hrdinka což je velké plus. Velmi se mi líbila atmosféra příběhu a celkový popis, charakteristika duchů a jejich konání v domě. Konec byl možná až trochu moc “šťastný” na to že se jedná o hororový příběh, ale vlastně mi to až zas nevadilo a zvykla jsem si na to že příběhy od Darcy končí takto. Asi mě překvapí až některá kniha ze série strašidelných domů nebude končit Happy endem.
Kniha byla zajímavá, ale některé předchozí se mi líbili více. Začátek knihy byl trochu táhlejší a chvíli mi trvalo než jsem se v příběhu zorientovala. Líbilo se mi vedení příběhu ve dvou časových liniích. Nemůžu příběhu upřít čtivost, ale jelikož už je to několikátý díl strašidelných domů v řadě, tak mám pocit, že se celkově jednotlivé příběhy hodně podobají. Teď od Darcy rozhodně potřebuji pauzu. Je to fajn čtení, ale chce to něčím prokládat.
Z knihy mám poměrně rozporuplné pocity. Velmi se mi líbil nápad s jednotlivými příběhy, které mají svůj daný osud a vše v nich by mělo běžet jedním směrem a jakmile se něco změní problém je na světě. Kniha byla v celku čtivá, ale na můj vkus místy zmatená. Hlavně v druhé polovině knihy kde se Alice dostane do Lískového lesa. Rozhodně bych si, ale chtěla přečíst příběhy z Vnitrozemí protože ty by dle ukázek z knihy mohli být velmi zajímavé.
Tak tohle mě opravdu bavilo. Zaujal m nápad na fantasy svět zasazený do Prahy nebo spíše pod Prahu. Hlavní hrdinka mi byla sympatická a její energie byla neskutečná. Kniha byla plná akce, ale nechyběl ano vtip nebo napětí. Možná jen škoda té nevýrazné obálky, za kterou se skrývá tak zajímavý příběh. Autorka píše velmi čtivě a knihu jsem neodkládala pokud to nebylo nezbytně nutné. Pořád, ale zůstalo mnoho nezodpovězených otázek takže budu muset co nejdříve sáhnout po druhém dílu.
Jedná se vlastně o reteling na “Kráska a zvíře”. Kniha je předlohou k filmu Beastly z roku 2011, který jsem v minulosti viděla a celkem se mi líbil, tak jsem si řekla, že by bylo fajn si přečíst i předlohu. Oba příběhy se od sebe mírně liší jak už to u filmového zpracování bývá, ale musím říct, že tentokrát u mě vyhrálo to filmové. Kniha byla čtivá, ale trochu mi vadili chatové konverzace, které tam za mě byli navíc. Příběh byl vykreslen více do detailu, ale chyběla mi chemie mezi hlavními hrdiny kterou jsem zachytila ve filmu. Oceňuji však popis vývoje osobnosti hlavního hrdiny.
No já jsem od této knihy čekala úplně něco jiného než jsem nakonec dostala. Kniha měla zajímavý nápad, ale jeho potenciál byl naprosto ubyt tématem genderu. I přesto, že je toto téma velmi aktuální v knize bylo dost upřednostňováno před dějem. Bohužel se tomu úplně nepřizpůsobil ani překlad, kdy nebinární postavy, které se v knize vyskytují o sobě v jednom dialogu mluvili ve více rodech. Co knize ovšem nemůžu upřít je čtivost, stránky mizí jedna za druhou přestože děj není až tak zajímavý. Ještě bych chtěla ocenit krásnou obálku, kterou mě kniha na první pohled zaujala.