Kate3003
komentáře u knih
Čarodějky W.I.T.C.H.: Komiks 1-3
Elisabetta Gnone
Tak tohle je čistá nostalgie. Na základní škole jsem si kupovala časopisy Witch, které obsahovali komiksový příběh o pěti dívkách, které se stali strážkyněmi Kondrakaru. Zároveň u každého dílu byl malý dáreček. Když mi nějaký utekl běžela jsem do antikvariátu kde se dali sehnat skoro vždy. Takže když jsem zahlédla tohle vydání řekla jsem si, že ho musím mít. Sice už příběh neprožívám tak jako ve 12, ale přesto má stále svoje kouzlo. Dnes mi některé části přijdou trochu nedokončené, ale chápu že do několika stránkového časopisu se prostě nejde více rozepsat. Čtení jsem si po letech znovu užila a pokud vyjdou další rozhodně budou mít místo v mé knihovně.
Dotek vraha
Jitka Ludvíková
Tahle kniha prostě nebyla můj šálek čaje. Myslím, že pro někoho kdo má tento žánr rád by to mohla být dobrá kniha, ale mě bohužel moc nenadchla. Vůbec mi nevyhovovalo, že vyprávění je z pohledu hned několika postav, které se střídaly. Kdyby byli dva až tři ještě by se to dalo, ale střídaní asi šesti pohledů je na můj vkus hodně. Části z pohledu jedné postavy navíc nebylo úplně příjemné a za mě bych některé detaily klidně vynechala. Jako plus beru skutečnost, že opravdu dlouho není jasné kdo je vrah, ale jeho odhalení na konci mi přijde takové uspěchané a nezáživné po všem tom čekání. Kdyby se nejednalo o štafetu po knize bych nesáhla protože to není můj styl.
Stříbrné město
Radek Sterakdary Starý (p)
Ze začátku mi trvalo než jsem se do knihy dokázala začíst. Na můj vkus tam bylo zmíněno velmi mnoho postav a já se pak v postavách i příběhu ztrácela. Asi v druhé třetině knihy už jsem se konečně začala chytat i když sem tam byli momenty pořád mimo, protože děj se motá kolem mnoha linek a to je prostě matoucí. Kniha už ale aspoň odsýpala. Hlavní hrdinka byla občas na ránu, ale na to už jsem z fantasy knih zvyklá Co ale musím vyzdvihnout je originalita vytvořeného světa. Ten mě ihned zaujal a opravdu se mi líbilo jeho zpracování. Za svět má u mě autor 5/5⭐️. Nakonec si asi přečtu i druhý díl a jsem zvědavá jestli bude trošku přehlednější.
Z vůle Luny
P. C. Cast (p)
Prvních 150 stran jsem měla problém se začíst a střídaní tří pohledů v příběhu mi dělalo trochu problém. Jakmile se, ale jednotlivé linky začali propojovat už jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Rozhodně oceňuji originalitu celého světa kde se můžeme setkat s různými kmeny lidí, kteří mají různé pohledy na svět. Každá ze tří postav, které vypráví svůj příběh je z jiného kmene a je zajímavé sledovat co si o sobě navzájem myslí aniž by tušili kde je pravda. Postavy Nicka a Mari jsem si oblíbila v podstatě hned, ale Mrtvého zraka vůbec a jeho části bych v knize vynechala i když chápu, že pro celkový koncept příběhu je i on podstatný. Přestože jsem podle názvu a přebalu očekávala trošku jiný příběh byla jsem velmi mile překvapena jak dobré to bylo. Rozhodně si potřebuji přečíst i druhý díl téhle tak trochu postapokaliptické fantasy.
Prázdné sliby
Lexi Ryan
Už chápu proč je u knihy poznámka “Pro milovníky SJM” kniha totiž působí tak trochu jako upravená verze jejich knih. Přesto že na knize není moc originálních motivů je velmi čtivá. Hlavní hrdinka příběhu mi sice nebyla moc sympatická, ale vynahradil mi to Finn kterého jsem si zamilovala hned. Líbilo se mi jak moc byla Brie obětovat pro záchranu sestry i když někdy to vypadalo že jí zajímá víc vílí princ než ona. Přesto že nesnáším otevřené konce tak se mi konec této knihy líbil a díky němu nejspíš budu uvažovat i o přečtení dalšího dílu.
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
U knihy jsem měla stejný problém jako u všeho co jsem četla od Massové. První třetina mě ukrutně nebavila a měla jsem problém se začíst. Z toho co jsem od autorky četla mě skleněný trůn bavil asi nejméně, ale celkově to nebylo až tak špatné čtení. Trošku mě iritovalo, že hlavní hrdinka byla ve všem naprosto superskvělá, vlastně úplně nejlepší ze všech a sama o sobě má dost vysoké mínění. Celkově se v knize to jak je úžasná zopakuje tolikrát, že je to až trošku přehnané. Od druhé třetiny už děj celkem příjemné plynul a objevovalo se čím dál více momentů, které mě bavily. Jsem zvědavá kam se příběh dál vyvine, protože tento díl mi přišel spíš jako představení světa a seznámení se s protagonisty než plnohodnotný příběh jak ho znám z jiných knih od Massové. Takže i díky celkem otevřenému konci, který vyvolával dost otázek tak si další díly přečtu.
Paní půlnoci
Cassandra Clare (p)
Hlavní postavy Juliana a Emmy mi moc nepřirostli k srdci a Emma mě většinu času dost iritovala svým chováním. Jakože v každé sérii ze světa lovců stínu se najde taková postava, ale Emma zatím vede na plné čáře a štvala mě ze všech nejvíc.
Světlým bodem příběhu byli části, kde se objevoval Mark, protože u těch jsem se většinou dost bavila a jeho “zvláštní” chování přineslo příběhu příjemné osvěžení. Celkové vyústění příběhu mi přišlo velmi uspěchané, ale musím uznat že bylo celkem překvapivé a nečekané. Top sérií tedy zatím zůstávají Pekelné stroje, ale jsem zvědavá na další díly. Konec byl celkem uzavřený takže mě zajímá jakým směrem se teď dějová linka vydá.
Pán stínů
Cassandra Clare (p)
Přesto že CC a její knihy miluji tenhle díl mi prostě moc nesedl. Emma je mi pořád nesympatická a k většině Blackthornových jsem si cesty taky tak úplně nenašla. První dvě třetiny knihy jsem se nemohla pořádně začíst a knihu jsem neustále odkládala. V poslední třetině to celé zachránila “vílí trojka”, která pro mel byla příjemným zpestřením příběhu. Konec byl na mě zas trošku zbrklý a uspěchaný. Směr kterým se příběh začal ubírat byl nakonec docela fajn, ale některé postavy, které se v knize objevili mi přišli dost nevyužité. Doufám, že závěrečný díl série mé dojmy trochu vylepší.
Čtyři mrtvé královny
Astrid Scholte
Z knihy mám poměrně rozporuplné pocity. Námět byl rozhodně zajímavý, ale místy mě kniha moc nebavila. Hlavní hrdinka knihy nebyla vždy tak úplně sympatická. První část knihy kde vystupovali i samotné královny byla mnohem lepší než zbytek knihy. Musím uznat že příběh byl celkem čtivý, zvraty v ději byli fajn, ale pocitově mi tam něco chybělo. Zakončení příběhu bylo takové zvláštní, přesto se mi kniha spíše líbila.
Královna povětří a temnoty
Cassandra Clare (p)
U této knihy asi půjdu proti proudu a vlastně i proti vlastnímu nadšení z knih o Lovcích stínů, ale tahle série se mi prostě nijak zvlášť nelíbila. Bohužel moje přesvědčení o tom, že tahle série nebude pro mě to pravé ořechové nezměnil ani závěrečný díl. Blackthornovi ani Emma mi nepřirostli k srdci a Julián a Tibo mě navíc v tomto díle dost iritovali svým chováním. Dokonce předčili i Emmu, které se to dařilo první dva díly. Naštěstí jako protipól velmi dobře fungovala “vílí trojka”. V příběhu bylo několik postav u kterých vůbec nebyl využit jejich potenciál a byli spíše do počtu což mě celkem mrzelo. Rozhodně mě, ale zaujal epilog knihy, který dává dost prostoru k dohadům co bude dál. Fajn bylo i to, že se vrátili mé oblíbené postavy z předchozích knih i když bez některých dalších by se asi příběh obešel. Návrat do světa Lovců stínů byl fajn, ale za mě zatím nejslabší série.
Zapomenutí sérioví vrazi
Jason Lucky Morrow
Kniha byla fajn a bylo zajímavé si přečíst o různých případech, které se v minulosti odehráli ve světě. Některé příběhy mě bavily více a jiné méně, ale celkově se všechny četli dobře. Jen mi moc nesedí název, protože ve většině případů se rozhodně nejednalo p sériové vrahy. Přitom originální název je Famous Crimes the World Forgot což by mi sedělo víc.
Jizvy jako křídla
Erin Stewart
Kniha má velmi hezkou myšlenku, protože opravdu každý z nás má nějaké jizvy. Jen některé jsou více vidět. Příběh je velmi čtivý a snaží se přiblížit svět lidí, kteří si prošli nějakou ztrátou a nebo se léčí s popáleninami. Líbilo se mi, že kniha poměrně realisticky vykresluje vše co sebou následky požáru nesou. Ať už to jak se lidé cítí a vyrovnávají se s následky a nebo to jak probíhá léčba vážných popálenin v nemocnici. Přesto že některé části mi přišli už trochu moc klišé tak jsem si knihu užila. Přeci jen je určena mladším čtenářům, takže můžu jemně přivřít oči.
Po stopách Jacka Rozparovače
Kerri Maniscalco
Kniha je označována jako horor, ale já osobně bych ji do této kategorie rozhodně nezařadila. Jedná se spíše o román s drobnou příměsí detektivky. Knize nemůžu upřít čtivost a i když jsem měla podezření kdo se za vraždami skrývá, tak jsem si až do poslední chvíle nebyla úplně jistá. Velké plus pro mě bylo i prostředí viktoriánské anglie nebo pošťuchování hlavních postav. V knize je zároveň hezky vykreslen problém tehdejší společnosti s uznáním skutečnosti, že i žena může dělat víc než jen vychovávat děti a starat se o domácnost. Hlavní postavy byli v celku sympatické i když ma to jak se Audrey Rose snažila být emancipovaná až moc řešila co má na sobě a jak vypadá. Přesto, že příběh rozhodně není hrůzu nahánějící jak slibuje anotace, autorka se nebojí celkem detailních popisů míst činu či obětí se vším co k tomu patří. I když základ byl fajn, přesto mi v knize pocitově chyběl nějaký wau efekt, ale i tak mám v plánu další díl.
Letní noci
Nofreeusernames (p)
Opět musím ocenit grafické zpracování a čtivost knihy. Celkově mi to přišlo o něco lepší než předchozí dvě knihy i když téma úzkostí mohlo být lépe zpracováno a vytaženo do popředí. Oceňuji i to, že už tu nebylo bambilion hlášek na stránku takže to opravdu působilo jako příběh a ne k sobě naskládané úryvky z knih nebo seriálů. Kámen úrazu je pro mě i zde hlavní hrdinka která mě štvala ještě víc než ty dvě předchozí a to jsem si myslela, že Avu už překonat nejde . Za to Noaha jsem si celkem oblíbila, ale i přesto jsem teda spíš tým alternativní konec .
Caraval
Stephanie Garber
Příběh byl velmi čtivý a celkově měl zajímavý nápad. Svět byl hezky promyšlen, ale mohl být trochu lépe popsán. Podle úvodního představení jsem od Caravalu čekala úžasné místo s neuvěřitelnými a zvláštními budovami a zákoutími. Prostě jako by jste se dostali do Říše divů, ale při čtení mi přišel nedostatečně využitý. Námět knihy se mi líbil a zaujalo mě, že se jednalo o jakýsi příběh v příběhu. Postavy byli sympatické a vše se příjemně vyvíjelo. Přesto že tato část příběhu se dořešila a uzavřela zůstali několik otevřených otázek. I z toho důvodu rozhodně mám v plánu další díl, protože chci vědět jak to dopadne
Červený vrch
Jamie McGuire
Bohužel toto nebylo tak úplně čtení pro mě. Za prvé, proto že nemám úplně ráda zombie příběhy a za druhé, proto že byl příběh vyprávěn z mnoha pohledů. Pro někoho komu tento styl vyhovuje by to mohla být dobrá kniha, protože celkový námět není špatný. Já se ale do příběhu první dvě třetiny knihy prostě nemohla začíst, pak se příběh trochu sjednotil a už to šlo lépe. Kniha se zaobírá dvěmi dějovými linkami. Jedna je ta postapokaliptická, kde se postupně díky pandemii mění lidé na zombie a druhá je vztahová, která vlastně ke konci naprosto zastiňuje tu zombie část. Ani jedna z těch linek mě osobně nijak moc nezaujala. Konec mi přišel poměrně nelogický, takže za mě slabší kniha a nebýt štafety tak po ni určitě nesáhnu.
Světla nad močálem
Lucie Ortega (Navrátilová)
Z knihy jsem byla nadšená. Příběh byl čtivý, autorčin styl psaní mi skvěle sedl a celkové vystavění světa bylo velmi zajímavé. Našlo se pár momentů, které mě až tolik nenadchli, ale v celkovém kontextu byla kniha skvělá. Líbilo se mi jak do detailu byl promyšlen chod světa, jednotlivé bytosti a propojení našeho světa s tím nadpřirozeným. Kapitoly byli poměrně krátké což mi vyhovovalo. Navíc každá kapitola začínala jakým si flasbackem do minulosti hlavní hrdinky, který byl vždy dost zajímavý a dotvářel atmosféru příběhu. Přesto, že občas hlavní hrdinka jednala tak trošku nelogicky a měla štěstí, že kolem ní byla její “rodina” která jí pomohla, tak mi byla poměrně sympatická. Velmi mě zaujalo i propojení slovanské mytologie s dnešní dobou. Konec byl na můj vkus trochu uspěchaný. Na další díl se rozhodně chystám, protože mě zajímá jak se to celé vyvine.
Naprosto pozoruhodná věc
Hank Green
Z knihy mám celkem rozporuplné pocity. Námět příběhu byl velmi zajímavý a originální. Styl psaní autora je hodně specifický a mě osobně příliš nesedl. V některých částech jsem měla velký problém se začíst a příběh mě vůbec nebavil, ale zároveň jsem měla pocit, že je v příběhu i něco víc. Takové poselství o tom jak rozdílné názory a sláva dokážou vše změnit. Hlavní hrdinka April byla velmi nesympatická a její chování mě často rozčilovalo. Ostatní postavy na tom byli o poznání lépe a občas jsem je litovala za to, co museli od hlavní hrdinky snášet. Kniha celkově nebyla špatná, ale je potřeba si zvyknout na styl psaní autora což někomu může dělat problém. Zatím stále nevím zda si přečtu i další díl.
Divné počasí
Joe Hill (p)
Tato kniha mě bohužel úplně nenadchla. Velmi kladně hodnotím náměty jednotlivých povídek, které jsou opravdu zajímavé. Zpracování už ve většině případů až tak zajímavé není. Nejvíce se mi líbila povídka s názvem Momentka, která se i nejlépe četla. Dovedla bych si ji představit i jako samostatné dílo, kde by byl větší prostor pro rozvedení příběhu. V povídce byl celkově dost osekaný což je škoda. Ostatní povídky už mě tolik neoslovily a měla jsem i problémy se začíst. Věřím, že kdyby jednotlivé příběhy autor zpracoval samostatně a dal postavám i samotnému příběhu více prostoru působilo by to lépe.
Dvůr temnoty
Victor Dixen
V první řadě bych chtěla ocenit krásné zpracování knihy od velmi povedené obálky až přes mapu, nebo rozdělení stavů jednotlivých obyvatel.
Velmi zajímavý byl i námět, který mění historii jak ji známe. V tomto příběhu Ludvík XIV nezemřel, ale podstoupil proměnu na vampýra a stal se nesmrtelným vládcem. Společně s ním tuto proměnu podstoupila i část vyšší šlechty. Vampýři si tedy žijí své pohodlné životy na zámcích a od svých neurozených poddaných vybírají krevní desátek. Hlavní hrdinka Johana má bohužel tu smůlu, že se narodila právě jako neurozená. Shodou okolností je odtržena od své rodiny a dostane se do prestižní školy pro mladé šlechtice, kteří mají být uvedeni ke dvoru. A tam započne její dlouhá cesta za pomstou. Ze začátku je Johana celkem sympatická, ale dost zbrklá. Postupně část sympatií ztratila, protože se cestou za svým cílem nezdráhá udělat cokoliv. I když musím uznat, že na jednu stranu je ta urputnost s jakou se do své pomsty pustila obdivuhodná. Přijde mi že to autor mírně přehnal s množstvím postav, které skrývají nějaké tajemství před ostatními. Mohl si něco nechat do dalšího dílu, protože takto to bylo trošku překombinované. Je škoda, že prostředí zůstalo poměrně nevyužité. Autor nám představil pouze pár drobností okolo kterých se neustále točíme. Příběh byl ovšem velmi čtivý a styl psaní autora mi sedl. Takže celkově se mi kniha líbila a na další díly se chystám.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji @knihydobrovsky