Kenan komentáře u knih
Linus je sociální pracovník, který navštěvuje sirotčince, ve kterých jsou děti zvláštní, někdy jinak vypadají nebo mají nějaké magické schopnosti, mohou být nebezpečné jiným i sobě. Zkoumá tyto sirotčince z pohledu jejich dostatečnosti potřebám těchto dětí. Takto se dostává na ostrov, jehož osazenstvo je v přísném utajení. Ostrov dává domov několika dětem a záhadnému řediteli sirotčince. Asi jsem se na knihu těšila až moc. Hlavní myšlenka, která je zcela zřejmá - že každý kdo je jiný, není proto horší, zaslouží si pozornost - je za mně naprosto v pořádku. Ale tato opakující se moudra prolínají celý příběh a bylo jich za mně na jednu knihu až moc. Bavily mně pasáže s popisem charakteristik dětí, jejich reakce byly mnohdy velmi emotivní. Často jsem se ale při čtení neustálého opakování myšlenek nudila. Nemohu tedy úplně sdílet nadšení, které tato kniha vyvolala. Jsem ale ráda, že jsem se k ní dostala a jistě dám šanci i autorově druhé, u nás vydané knize.
Tohle bylo pro mně bohužel zklamáním. Příběh vztahu matky a dcery. Matka se samozřejmě chová hrozně, její nálady se střídají. Někdy se chová jako milující matka a někdy nejde daleko pro ránu. Její reakce jsou naprosto neočekávané a Símka tím naprosto trpí a veškerou vinu si vztahuje na sebe. Nedočteme se ale nic o psychologii matky Hany, proč se takto chová. Celý příběh je jednostranně vykládán Símkou, a to od samého dětství až do dospělosti. Nechci se víc rozepisovat, ať moc neprozradím, ale bohužel mi ani Símka, přestože si vytrpěla svoje, nebyla příliš sympatická. Kniha má vysoké hodnocení, tak mně mrzí, že na mně to nijak nezapůsobilo, ani nepřeneslo žádné emoce.
Kniha začíná jako takové postapo, kdy se města dusí prachem a na planetě existuje jediný ostrov plný stromů, kam se lidé jezdí nadýchat čerstvého vzduchu a regenerovat síly. Na tomto ostrove Greenwood Island dělá průvodkyni Jane, zanícená ochránkyně stromů. Ale z ostova se přenášíme po letokruzích stromů do minulosti, do roků 1908, 1934, 1974 a 2008 a dozvídáme se historii rodiny mladé průvodkyně. Životy každého člena této rodiny se odvíjejí naprosto jiným směrem a i když jsem si při čtení přála, ať končí šťastně, často tomu tak nebylo. Kniha dává důraz na možné důsledky enviromentálních změn, na lásku ke stromům a množství chyb, které každý během života udělá.
" Proč je tomu tak, že lidé žijí jen tak dlouho, aby se v životě dopustili mnoha omylů, ale ne dost dlouho na to, aby je stačili napravit?"
Tento rozsáhlý román jistě stojí za pozornost.
Po delší době thriller, který mě od začátku vtáhl do děje. Není to žádné vrcholné dílo, ale je to dobře napsáno, četla jsem to s napětím a jen dál a dál obracela stránky. Nechápala jsem naivitu Lukáše, že nedokázal říct "a dost" a poslouchal hlasu z aplikace "Ukaž se" na slovo. Ale bavila jsem se u toho a bylo by to na pět hvězdiček, kdyby to nezkazil, podle mně, neuvěřitelný a zbrklý konec.
Těhotná Helen potká na předporodním kurzu Rachel, která projeví zájem se s ní skamarádit. A najednou Helen potkává Rachel všude, až jí to začne být podezřelé.
Dvě manželské dvojice a dávné tajemství.
Není to nejlepší thriller mého života, dokonce i zápletku se mi povedlo rozluštit, ale kniha je napsána tak, že jsem se u ní nenudila až do úplného konce.
Detailně zpracovaný, beletristicky upravený příběh černé vdovy Belle Gunnessové, která na své farmě v La Porte připravila o život mnoho lidí. Kniha podává její život už od jejího dětství v Norsku, snaží se přijít na příčiny jejího chování, vykreslit ji jako skutečnou žijící osobu. Nevím, co měla skutečná Belle v sobě, že ji tak ti muži věřili, ale naprosto jsem nepochopila jejich naivitu. Normálně se nebojím ani u hororů, ale u této knihy jsem měla vážně divný pocit. Vyzněla opravu skutečně. Moc knihu doporučuji. Jedině bych jí vytkla, že byla až moc detailní a dlouhá a některé scény se jakoby již opakovaly. Samozřejmě jsem si chtěla zjistit více na internetu a mohu doporučit kanál na You Tube "Pod lampou", který se zabývá zločiny 19.století a najdete zde i příběh Belly, doplněný o spoustu fotografií.
Abigail se po smrti svého, o dvacet let staršího manžela, odstěhuje z New Yorku, se svým kocourem Waltem, na malé městečko v Kanadě. Vyrovnává se s nečekanou smrtí, je uzavřená, nepříjemná, chce být stále sama a dokonce uráží své nové sousedy, kteří se jí snaží pomoct. Dost mně štvala, i později, když si už sama uvědomila, že její chování není v pořádku. Bilancuje své manželství a uvědomuje si, že život, který si dřív vybudovala, není úplně ten, který chtěla žít. Udělala rozhodnutí, které by už dnes neudělala a má pocit, že s tím musí něco udělat. Řeší svůj složitý vztah s matkou, která se nakonec smiřuje s tím, že každý si své chyby musí prožít sám, i když nejbližší radí něco jiného. Je to romantický, oddechový příběh, takže vyhlížíme očekávaný závěr, i když v tomto případě je trochu hořkosladký. Na začátku každé kapitoly je citát, což se mi hodně líbilo. Celkově jsem s knihou spokojená.
Tohle bylo vážně úžasné. Osudy George a Paula se protnou v pětihvězdičkovém domově pro seniory. Přesto, že je George protivný a životem znuděný dědek a Paul naprostý protiklad, vstřícný, optimistický, veselý a dobrotivý, každé ráno se setkávají na "jejich" lavičce, povídají si a tráví tak svůj čas v domově. Aniž by si to George uvědomoval přilnul mu Paul velice k srdci a při pátrání po jeho minulém životě, objevuje i svůj příběh a probouzí se k životu. Kniha je napsána jednoduchým stylem, přesto je velice poutavá, promyšlená a čtivá. Našla jsem si v ní spoustu krásných myšlenek a myslím, že každý si z ní to své může odnést. Je to prvotina mladé české autorky a já smekám.
Krásná a citlivá kniha. Spousta vynaloženého úsilí pro možný návrat zraněných, či jinak zanedbaných vlků do přírody po jejich uzdravení. I když je to dokumentární kniha, odehrávající se v Itálii, čte se jako román a celou dobu čtení jsem vše prožívala, jako bych tam byla s nimi. Dozvěděla jsem se tímto příběhem o vlcích hodně informací a jistě budu tuto problematiku nadále vnímat pozorněji. Doporučuji všem k přečtení.
Kniha začíná v šedesátých letech v osadě, kde žijí jen černoši, kteří mají světlou pleť. Tam se také začíná odvíjet příběh Vignesových děvčat, dvojčat, jejichž životy se rozdělí a osud každé z nich se ubírá jiným směrem. Za mně to bylo dost neuvěřitelné, nicméně zajímavé a každopádně čtivé.
Horor to podle mně není, spíš duchařský příběh. Stella se snaží zbavit domu všech tajemných a záhadných jevů pro svou sestru, pro kterou se tento dům má stát domovem. Líbí se mi pomalu plynoucí příběhy, kdy postupně odhalujeme tajemství, proto jsem si čtení užila.
Kniha je určena spíš náctiletým čtenářkám, což už nejsem. Ale námět i hlavní postavy se mi líbily. Hadley se vrátí do minulosti o 27 dní a pokusí se zachránit před sebevraždou Archera. Kluka, kterého dosud vůbec neznala a o kterém toho moc neví. Neviděla jsem v tom přílišné napětí, spíš náhled do psychologie jednotlivých postav. Až tady na Databázi knih jsem se dozvěděla, že jde o sérii, ale i když nebyly některé věci odhaleny (např. motiv, který vedl cizince k vrácení Hadley do minulosti), myslím si, že by mohla takto kniha skončit.
Už od návštěvy Židovského muzea v Praze, kde mně zaujal výklad průvodce, jsem si chtěla přečíst knihu z daného prostředí. Tahle je skutečným příběhem Revy, která vyrůstala v prostředí svazujících pravidel a vzepřela se jim tím, že se vrhla na drogy, nevázaný sex. Kniha pojednává o její cestě vrácení se ke starým tradicím, začlenění se zpět do židovské komunity a nalezení kompromisu mezi oběma světy. Dozvěděla jsem se mnoho nového a někdy se neubránila kroucení hlavou. Doporučuji všem, které zajímá toto téma.
Velmi zajímavý, krutý, ale i poučný příběh čínských žen 19. století. Určitě stojí za přečtení.
Kniha je příběhem dvou sester, jejich sesterské sounáležitosti, odpovědnosti a hlavně jejich soužití s matkou alkoholičkou. Žádná matka by neměla svým dětem nabídnout takový život, to je jasné a při představě jejich trápení mi obou bylo hodně líto. Kniha je psána takovým tím téměř strohým a rychlým stylem, který já moc ráda nemám, ale k této knize patří.
Obvykle se knihám o soudcích a mafii vyhýbám. Tady bylo obojí a bylo to dobré. Napínavé až do poslední stránky. Až do konce to mohlo skončit všelijak.
Tohle mně hodně bavilo. Musím přiznat, že devadesátník Algernon mně hodně štval. Jeho negativní energie na mně sálala z knihy a bylo to tak vlastně celý příběh. Postupem v jeho myšlenkách sledujeme jeho život, jeho posun a pochopení svých chyb, k čemuž došel ale až na sklonku svého života. O to víc dojemnější pak byly drobnosti a pomoci, které pro svou znovu nalezenou rodinu dělal. Jeho dcera Helena je donucena se, po dlouhých letech, vrátit domů, již po smrti své matky Evie. Přiváží do svého domova i svou dceru Annu, Algernonovu vnučku, se kterou se dědeček seznamuje až v jejích 16ti letech. Anna je nejdřív zděšena dědečkovým postojem a chováním, ale nakonec k sobě nacházejí cestu. Jejich vztah je nakonec moc krásný a dojemný. Všechny tři hlavní postavy udělaly ve svém životě spoustu chyb, které si uvědomují a snaží se posunout svůj život správným směrem. Tohle si přečtěte :)
Něžný a citlivý příběh, přečtený za jedno propršené odpoledne. :)
Jsou to vlastně příběhy tři, které jsou ale lehkými náznaky propojeny.
Kniha o důležitých okamžicích v našich životech, o posmrtném bilancování a taky náhled na to, co by se mohlo dít, když umřeme :)
Hezké čtení.
Komentář píši až po přečtení celé série. Beatrice je nevýrazná, tuctová, 26ti letá stará panna, ve společnosti neviditelná, žijící v domácnosti své upjaté tety Very. Objevuje ale svou zálibu ve vyšetřování záhadné smrti a hodlá se jí věnovat. Jejím společníkem v pátrání se náhodně stává vévoda z Kesgravu, který je naopak velmi pohledným nejžádanějším svobodným mládencem v Londýně. Přestože je Beatrice pod jeho společenskou úroveň, při pátrání se dokonale doplňují.
Líbily se mi vtipné dialogy i humorné situace, do kterých se oba dostávají.
Vadilo mi jen stálé opakovaní předešlého děje, které bylo zbytečné.
Historický detektivní román s humornými prvky a nastíněním romantické linky v prostředí tehdejší svázané společnosti. Mně to bavilo.
Moc jsem se na tuto knihu těšila, ale nakonec mírné zklamání. Začátek byl super, ale v druhé půlce jsem se už přistihla, že přeskakuji řádky. Určitě je to citlivý příběh, o ženách, které si vytrpěly své, ale na mně ty emoce nějak z knihy nepřeskočily. Přitom je to krásné téma, které by si určitě zasloužilo i pár stránek navíc. V tomto případě mi nesedl styl psaní.
3,5/5