KlariN
komentáře u knih

V podstatě se opakuje syndrom, u Rowlingové velmi dobře známý už z Harryho Pottera - knihy jsou s postupem série čím dál delší, leč děje je méně. Naštěstí srdcem série jsou postavy a jejich vzájemné vztahy. Poznáváme další důležité okolnosti ze životů Cormorana i Robin, z nových hrdinů jednoznačně nejvíc baví Kudla, potěší i rozšíření prostoru pro Robininu matku Lindu, i stopy břitkého humoru. Naopak zcela zbytečný, a pro spád románu značně retardující je návrat nerudného inspektora Roye Carvera. I kvůli němu je to tentokrát za tři, což ovšem neznamená, že bych přemýšlel nad možností exodu. Cormoran, Robin a spol. už dávno patří mezi moje oblíbené hrdiny.


Skvělá kniha, jejíž odkaz bohužel dost pohřbil nepovedený Jarchovského filmový scénář, jenž následně tak-tak na průměr pomohl povýšit Ondřej Trojan a hlavně mladí herci.


Pokud se nepletu, tak moje vůbec první setkání se Stephenem Kingem a začátek intenzivního a dosud trvajícího pozitivního vztahu. Krásný a děsivý jaro cca 1993!


Od Tany French jsem až na ledva vyjitého Vetřelce četl všechno, její tvorbu respektuji a musím říct, že na rozdíl od jejích ostatních románů, které mne sice intenzivně bavily, ale zároveň jsem k nim měl řadu dílčích výhrad (především vzhledem ke způsobu rozuzlení), Ztracený přístav považuji za fantastický. Jednoznačně nejlepší díl dosavadní série.


Ota Fink posedmé,
zase dosti jinak, tentokrát opět na mimopražské misi.
I přes potemnělé okolnosti děje si náš oblíbený hrdina udržuje osvěžující nadhled i smysl pro spravedlnost. Jaroslav Velinský do českého maloměsta výtečně zapojuje řadu neogotických prvků, a skvěle pracuje s rozmanitým spektrem lidských charakterů. Od grotesky k hororu, a pořád skvostně.
Nemohu se nabažit!


Zatím nejfoglarovštější Finkovka.
Pohlcující, takřka hororová atmosféra, i neotřelé bohémské prostředí.
Autor na scénu přivádí vraha, pro kterého lze mít pochopení.
Epilog ve znamení skepse.
Jsem pohlcen.
Vzhůru na další pokračování!


Ota Fink popáté, a zase trochu jinak.
V implicitní milostné skepsi, noiru blíže než by se mohlo stát, se potýká se zločinem, jenž se opět dotýká řádky velmi důležitých témat. Dosud nejsmutnější případ.

Ota potřetí, opět v obležení zločinu, zábavy i žen.
Motiv se opět vrací do minulosti, přibývá foglarovských motivů i ponuré atmosféry. Nebudu zastírat, jsem nadšen!

Ota Fink podruhé, tentokrát zapleten do zločinu v ZOO.
Vynikající ponurá atmosféra, sebeironický humor a finále jak z učebnice thrilleru. Palec vzhůru!


Ucházející neonoir z alternativní historie, disponující sympatickými ústředními postavami a vynikající atmosférou těsně porevolučních Sudet. Decentním mínusem je sice ukázkově emotivní, v jádru však překotný, a tedy ne zcela uspokojující závěr. Některé dokumentární vsuvky jsou jen zbytným ornamentem, zbytečně retardujícím gradaci děje.


Po decentním minulém zaváhání opět návrat na vrchol. 6. případ inspektora Fawleyho a jeho týmu patří k nejlepším v sérii. Autorka se nebojí zapojovat do děje nové postavy, ani se přiznaně inspirovat ve skutečných causách. Výsledkem je rodinná tragédie bezmála antické ražby, korunovaná strhujícím finále. Těším se na další pokračování!


Ó jé. Nemýlil jsem se, a to potěší. Cara Hunter je výborně erudovaná v žánru, který si ke své kariéře zvolila, a sebejistě dobývá další mety. Druhý případ inspektora Fawleyho rozhodně opět nepovrchně nahlíží na temné fenomény současnosti, i pestré, a velmi pregnantně vystižené lidské charaktery. Zážitek, korunovaný vynikajícím překladem Markéty Polochové. Krimi s velmi příjemným odkazem na tragédie antické (a to především) i jakobínské. Plná palba!


Decentní kvalitativní vzestup. Příjemná je kombinace vánočních svátků, prostředí burlesky a zločinu, jež dohromady tvoří bezmála rozparovačovskou atmosféru. Robert Bryndza je šikovný eklektik, který jasně prokazuje značnou žánrovou erudici. Nicméně nelze zastřít, že série s Erikou Fosterovou se příliš nevyvíjí, ale točí se v kruhu povědomých motivací, vztahů, zápletek i formy. Je fajn, že tentokrát dostali větší prostor i Eričini spolupracovníci a její tchán, a snad byla konečně dořešena vztahová linie se zesnulým manželem Markem. I když Eričina Nemesis se zcela jistě někdy vynoří... Práce se zvraty může zaskočit čtenáře začátečníky, ti pokročilí nemohou být překvapeni. Lehce nadprůměrné tři hvězdy, ani o paprsek víc.


První pokračování osudů Eriky Fosterové je o chloupek slabší, než jednička, nicméně je velmi patrné, že autor pečlivě buduje předivo vztahů, a velmi dobře gradující děj. Motivace zločinu jsou komplexní, a společensky odpovědné, pouto mezi sympatickou vyšetřovatelkou a jejími kolegy pevné. Osobně bych se asi klidně obešel bez linie o Eričině případném povýšení, ale to je jenom marginálie. Spokojenost převládá, neváhám pokračovat v četbě!


Pojďme si nalít čistého vína. Je to totální brak. Decentně poučený, čtivý a poměrně rychle odsýpající, leč naprosto předvídatelný, a hlavně velmi, velmi pitomý. Veltlínské zelené čepované v nevábné chomutovské večerce. Pije se lehce, leč ráno po něm zbyde hlava bolavá. Všude kolem je mnohem kvalitnější žánrová literatura. Vhodné jen coby totální nouzovka. Radím nebrat!


Příjemná Reacherovka, která sice tentokrát nabízí méně spektakulárních bitek a více vztahového tápání i humoru, autorova práce s napětím, vršením falešných stop i erotickým jiskřením mezi postavami je pořád na velmi dobré úrovni. Hvězda navíc je i za tulácká pnutí. Čtení vhodné k oddechu!


Famózní navázání na Foglarovu sérii, které se konečně nezdráhá implementace silných ženských postav. Čirá radost!


Atmosféra silná, charaktery komplexní, způsob vyprávění rozvláčný a záměrně odtažitý. V rámci možnosti realistický, a do detailu promyšlený špionážní román, který funguje jako strohý exkurz do studené války.


Navzdory brutálnímu zločinu velmi příjemné, takřka dovolenkové čtení. Autor kreativně pracuje s nadhledem, i charakterovými specifiky jednotlivých vyšetřovatelů. Staromilské, leč láskyplné, a s odzbrojujícím smyslem pro spravedlnost. V popisu vyšetřování a úvahách o trestu nikoli nepodobné Friedrichu Dürrenmattovi. K sérii se hodlám vracet.


Výtečný povídkový set. Balabán se zde projevuje jako vynikající pozorovatel, jenž prózu temně všedních dní dokáže prosvětlit nadhledem, a mnohdy ozvláštnit nečekanými pointami. Neokázalá oslava lidství v nejpřirozenější možné podobě. Radost.
