kler1207 komentáře u knih
Strašně mě to bavilo! Možná mě odrazovala ta "kronika" v podtitulu, jinak nevím, proč jsem tak dlouho chodila kolem a knihu nečetla. Bavilo mě to od prvních řádků, děj plyne, kde by se snad mohl vléct, tam autorka poskočí dopředu. Popis děje, prostředí, postav, vztahů, neznámé historie... Opravdu skvělé dílo. A mě navíc ještě bavil dialekt, jako by něco vyprávěla moje babička :)
Další skvělé čtení od skvělé autorky. Sice to nepřekonalo Hanu, která je za mě zatím top dílo autorky, ale bavila mě, vystrašila mě, navíc se skvěle četla. Je to takové naše 1984, výstražné, výhružné, ne tak nereálné, ale pořád, díky bohu, (anti) utopické.
Po třiceti stranách, kdy knížka ležela netknutá na nočním stolku několik měsíců, jsem se k ní vrátila a dočetla během jednoho večera. Líbí se mi jak Třeštíková píše, takže dlouhé věty plné myšlenkových vsuvek mi nevadí, děj pak plyne rychle. Přeházené kapitoly jsem četla tak, v jakém pořadí byly napsány a neztrácela jsem se. Už ke konci mě napadlo, že si to asi jednou přečtu znova v číselném pořadí.
Co se týká děje, byl to docela úzkostný příběh, přišlo mi to, na rozdíl od jiných komentářů, autentické a pokud si někdo z čtenářů prošel něčím obdobným... Určitě to je silná knížka na emoce. No a abych nezapomněla okomentoval tolik propírané vulgarity :) je jich dost jen v některých částech příběhu a podle mě tam prostě sedí a patří. Zdůrazňují tu odlišnost, změnu... Knížka je skvělá, Třeštíková mě ani tentokrát nezklamala :)
Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami. Příběh je drsný, některé pasáže vyloženě nechutné, alespoň pro mě, představa, že pravděpodobně i nyní někdo vychovává své děti s plánem ovládnout svět a vytvořit nadčlověka i za cenu psychického a fyzického týrání, je děsivá. Ale styl psaní mi úplně nevyhovoval, některé kapitoly mě i nudily.
Kdo očekává, že kniha bude nad rámec existujícího dokumentu, tak bude zklamaný. Jedná se o knižní shrnutí dokumentu od H. Třeštíkové a kromě pár aktualit v závěru kniha s ničím novým nepřichází.
Fotografie Tomáše Třeštíka jsou syrové, reálné, husí kůži nahánějící, ale skvělé.
Katka nikdy fetovat nepřestane, nikdy tu vůli neměla, teď už nejspíš nemá ani motivaci, bez drog by neměla v životě nic. Přesto obdivuju, co je schopné lidské tělo vydržet, a ačkoliv se mi feťáci hnusí, Katce z nějakého důvodu fandím. Věřím, že naprostou většinu lidí tato kniha odradí od jakýchkoliv experimentů s drogami, sama Katka je ale ukázkou, že pro většinu lidí odpuzující příběhy mohou někoho jiného nalákat a vzbudit v něm touhu drogy vyzkoušet. Protože i Katka ráda mluví o tom, co krásného jí na jedné straně drogy přinesly.
Nikdy neomrzí. Strašně ráda jsem se k sérii po cca 10 letech, kdy jsem s postavami vyrůstala, vrátila. Série je promyšlená a čtivá a ačkoliv mám ráda i filmy, tohle je vždy překoná.
Nezklamala :) Zase TA kniha, kdy děj není závratně složitý, komplikovaný, překombinovaný a přesto vás zajímá, jak to skončí. Skvělá ukázka toho, jak důležitá je komunikace ve všech typech vztahů.
Druhá kniha od Ladislava a znovu mě bavila. Už jsem sice trochu věděla, "do čeho jdu", takže nadšení možná nebylo tak velké jako při čtení první knížky, ale přesto se mi kniha líbila. A autorův humor je geniální, velmi se s ním ztotožňuju, takže kvůli tomu si přečtu asi i třetí knihu.
Opravdu volná předloha k Pelíškám, to snad ani nelze srovnávat. Jinými slovy, velká část nezapomenutelných hlášek z Pelíšků pochází z této knihy, ale kontextově nic stejného nehledejte. Kniha sama o sobě mě nijak nenadchla, ale ani neurazila. Občas jsem se pousmála, ale neválela jsem se z ní smíchy. Vlastně by mě asi víc bavila, ve všech ohledech, kdybych scénky a hlášky neznala z milovaných Pelíšků. Pro mě průměrná povídková kniha.
Radka píše dobře, tohle je ovšem slabší kousek, je to dáno asi samotným příběhem. Pokud ve Vás název evokuje zpověď největšího zoufalce, který si za vše může sám, tak jako ve mně, tak se v podstatě trefíte do samotného příběhu. Kvalitu zvedá autorčin styl psaní, jde vidět, že "to umí" :) Určitě jsem četla i lepší knihy od Třeštíkové, na druhou stranu mě to neodradilo od přečtení si dalších jejích děl.
Druhá kniha od Aleny Mornštajnové a znovu nezklamala, i když Hana nasadila laťku hodně vysoko. Během čtení jsem se smířila s tím, že Mornštjanová ve svých knihách vcelku staticky představuje osudy konkrétních rodin, a že to prostě musím brát jako daný fakt. Nicméně někde za polovinou knihy jsem i tady dospěla do té fáze, že mě zajímá, jak to dopadne, co se stalo a jak to bylo doopravdy. Takže nakonec velká spokojenost a určitě si přečtu i Slepou mapu, kterou mám připravenou.
Pro mě dost předvídatelná kniha. Děj je fajn, je čtivý, zpočátku mě trochu mátla některá jména, ale dostala jsem se do vztahů celkem rychle. Konec jsem asi čekala víc zamotanější, málo mi do toho seděla dějová linka Tess a její rodiny. Epilog je bezva, málokdy autor v knize naznačí, jak to mohlo být, bavil mě. Celkově hodnotím pozitivně, možná si od autorky přečtu i něco jiného.
Nádhera. Nedávno jsem se poprvé dostala ke Kingovi s knihou To. Nebyl to úplně můj šálek čaje, co se žánru týče, ale pochopila jsem, že King je opravdu Pan spisovatel a chtěla si od něj přečíst něco dalšího.
Dallas 63 je skvost. Jazykově, stylisticky, dějově, fantazií, nemám co vytknout. Knížka mě od začátku pohltila a nutno říct, že v závěru nechyběla ani trocha Kingova hororu :) Navíc americké prostředí kolem roku 1960 je atraktivní místo, kam se v minulosti vrátit. Myslím, že jsem si našla nového oblíbeného spisovatele, a rozhodně Dallas 63 doporučuji všem, i těm, kdo se chystají s Kingem teprve začít.
Za mě super. Autorův humor je mi fakt strašně sympatický, už dlouho se mi nestalo, že bych se během čtení zasmála nahlas, což se mi u této knížky stalo několikrát. Správně sarkastické a přesto zajímavé a vlastně i poučné. Ten pohled na svobodu člověka mě fakt bavil, přitom to není žádná super pozitivně-motivační knížka, kterých jsou všude mraky. Určitě si přečtu i nějakou další.
Skvost. O Haně jsem slyšela ze všech stran chválu, ale vyhýbala jsem se úmyslně recenzím, abych neměla velká očekávání a nepřišlo pak zklamání. Nepřišlo. Od začátku do konce čtivé, zajímavé, krásné. Navíc, a to jsem z anotace na obálce ani nepoznala, jde o knížku, která zakomponovala mé "oblíbené" literární téma, tj. válka, holocaust, koncentrační tábory, ovšem zase pojaté trošku jiným způsobem. Na konci pochopíme podivínskou Hanu a u mě přišel i obdiv, jak dokáže s vlastním pocitem viny žít (jde především o její pocit, výčitky z okolí zřejmé nikdy nebyly) a taky obdiv, že svůj život nevzdala.
Poslední dobou pomalu přicházím českým autorům na chuť a Patrik Hartl tomu zase o trochu napomohl. Slyšela jsem ze všech stran, že má skvělé knížky, což jsem brala s rezervou, protože tohle opravdu moc nečtu. Ale nakonec jsem knížku přečetla rychle a bylo to fajn. Pěkně psané, to, že tam bylo příliš erotiky a sexu se asi dá čekat vzhledem k názvu. Propletené osudy běžných lidí a částečně i lékařské prostředí způsobily, že jsem viděla velkou podobnost s Kunderovými Směšnými láskami. Rozhodně čtivá knížka, svižný děj, příjemný autorův styl.
Konečně přečteno. :D King je opravdu mistr vyprávění. Není to vůbec můj žánr, jsem hrozný posera, který se na horory nedívá a ani na filmovou verzi To nemám v plánu se dívat, ale tohle bylo fajn. Strašidelné, ale tak neskutečně nereálně, že jsem se vlastně vůbec nebála :). Pro někoho může být zdlouhavé vyprávění a charakteristiky jednotlivých postav a míst, ale mě to neskutečně bavilo a vyžívala jsem se právě v těchto pasážích ve spisovatelském umění autora (jindy mě to taky umí obtěžovat a děj to zdržuje, ale tady to prostě patřilo). Samotný konec a zjištění, jak vlastně To žije, atd. nebyl nic moc, ale jinak skvělé. Pro mě první knížka od Kinga a určitě mě to nalákalo přečíst si něco dalšího. Strhla bych asi tak čtvrtku hvězdičky za přehnanost a extrémní fantazírování, ale chápu, že to je můj dojem a naopak autorův záměr. Každopádně zpracoval to skvěle.
Za mě super. Je to blog v knižní podobě, literární skvost proto asi neočekává nikdo, ale přesto je knížka vtipná, doprovázená vtipnými ilustracemi a prostě svá, stejně jako Karolina. Navíc mě příjemně překvapilo, že jsem znala jen pár příspěvků. Na Facebooku blog sice nesleduju od začátku (ale určitě více než rok), ani jsem nijak zvlášť zpětně nepročítala příspěvky, přesto jsem většinu příspěvků četla poprvé, o to víc mě potěšilo, že to nejsou jen sesbírané facebookové příspěvky.
Četla jsem ji trochu omylem, rozhodně to není typ knih, které vyhledávám. První cca 2/3 knihy mi nevadily, přečetla jsem je vcelku rychle, byly zde zajímavé pasáže o jiné kultuře, poslední část knihy jsem ale už jen přeskakovala. Zajímavý zážitek se stal jen neustálým opakováním stejných frází apod. a pro mě, čtenáře, který tento typ literatury ani myšlení nevyhledává, to bylo příliš "vnucené".
Výborný příběh, který ukazuje, že nejde o hrdinství, ale o svinstvo. Nicméně styl psaní mi úplně nevyhovoval. Krátkých, často bezslovesných vět, které běžně zrychlují děj, bylo až příliš mnoho.