knihomol1819 komentáře u knih
Dala jsem jen ctyri hvezdicky,i kdyz se mi kniha libila. Hvezdicku jsem ubrala za tak trochu konec jako z cervene knihovny. Nemyslim si,ze by v padesatych letech mohlo vsechno tak dobre dopadnout. Ale jak jsem cetla ostatni komentare,,tak s tim mam problem jen ja. Od autorky jsem jiz cetla vsechny knihy a z "Az uvidis more a Ty chladne oci" jsem byla nadsena. V "Desetkrat a dost" autorka opustila vazna temata a popravde me tim zklamala,protoze jsem od ni necekala zensky banalni romanek, proto jsem byla mile prekvapena,ze se v knize"Kdyz prisli psi", zase vraci k historickemu tematu. Kniha se cet k a dobre,byla zajimava,neco ve mne zanechala,ale prece jen ji neco, proti jiz vyse zminovanym chybelo a proto davam o hvezdicku mene.
Mam nacteno spoustu knih z druhe svetove valky,ale tato je vyjimecna tim,ze popisuje jake zo bylo v tehdejsi Jugoslavii. Zverstva,ktera tam delali chorvatsti Ustasovci byly i otrlym nemcum proti srsti. Hrdinka,ktera prijizdi z Ameriky do Nemecka na studijni pobyt filozofie,protoze je okouzlena filozofii tamejsiho rektora,musi tajit svou zidovskou identitu a pote, kdy je odhalena uprchnout do Francie,kde se potka po okupaci Parize se synem bytne,u ktere bydlela v Nemecku. Bohuzel ten je ted v SS,ale sexualni chtic ji k neme popohani. S nim odjizdi do Jugoslavie,kde pozna tamejsi koncentrak a plati za sva spatna minula rozhodnuti.
Od detektivky očekávám napětí a buď,že do poslední chvíle nevím kdo je vrah anebo to vím a těším se na to,že mi autor poutavou formou popíše jak na něho pilicie přijde. Tady nebylo ani jedno,celkem rychle je pachatel odhalen a pak už se jen pořád opakují ty samé výslechy. Určitě to byla hrozná tragédie,ale tím jak to bylo věcně popisováno to ve mně nevyvolalo žádné emoce. Možná kdyby děj začal ještě před vraždou rodiny,my měli možnost nahlédnout do jejich životů,třeba i do těžkého údělu vraha...tak by to čtenáře víc chytlo za srdce.
Od autorky je to prvni kniha,kterou jsem četla a líbila se mi. Zkusím si přecíst i nějakou jinou její knihu. Po této jsem sáhla,protože mám ráda tuto tématiku. Přečetla jsem ji za jedno odpoledne a jednu hvězdičku jsem ubrala za poslední část. NE mi přišlo méně propracované a takové moc nereálné a trošku jako dívčí románek.
Po precteni teto knizky jsem si uvedomila jak nase vetsinova spolecnost vubec nechape jak se citi lide,kteri jsou jiz od pohledu jini. Samozrejme,ze kazdeho zajima co je za jinakosti toho ktereho cloveka. Ale popisovane situace,kdy se lide chteji s autorkou fotit nebo si na ni dokonce sahnout,jsou pro mne uplne nepochopitelne. Jasne,ze pri osobnejsim setkani kazdeho zajima odkud kdo pochazi,kde se narodil atd...tim si prochazime vsichni v nove skole,v praci atd...ale vzdy zalezi na okolnostech komu se s cim chceme sverit. No nic za mne bych chtela napsat,ze se mi kniha libila,dobre se cetla,necemu jsem se snad priucila a jednu hvezdicku jsem ubrala mozna jen proto,ze uz jsem starsi generace a styl blogeru mi az tak nesedi.
Nejdrive jsem se bala,ze se autorka inspirovala Sikmym k ostelem a bude to jeho odvar. Ale ne,dej je sice z toho kraje,ale uchopeny uplne jinak. Tri generace zen zijici v tomto bohem zapomenutem kraji,ale komunisty velice vyhledavanem popisuji jak se jim zde zilo. Charaktery jsou ruzne ,jejich osudy take,ale zadná z nich neni jen cerna nebo bila. Za me povedena kniha pro ctenare Lednicke,Mornstajnove atd.
Knihu jsem si vybrala,protože se mi moc líbil autorův román Tři tváře anděla. Bohužel jsem se zklamala. V knize je někoĺik dějových linek a to román tříší ,a ta která by mě zajímala nejvíc je jen načrtnutá. Kdyby autor dotáhl do konce co je zde jen naznačeno a to,že chtěl popsat život v jednom bytě v Pařížské ulici na příbězích jejich obyvatel napříč minulým stoletím,tak by to bylo jistě velmi zajímavé. Bohužel se ztratil v nesmyslných popisech myšlenek papouška Žaka,smyšleného goléma a nakonec ve zkuhrání emigranta,který se po sedmi letech od opuštění republiky, divý jak je to tady šedivé,jakoby by byl v cizině roků padesát. A jeho fňukání nad tím,jak přišel vlastní vinou o ženu,kterou miloval a proto nám musí sdělit,že i když byl borec a o další sexualní zážitky neměl nouzi,nikdy už nebyl šťastný. No a konec jsem vůbec nepochopila. Buď se hlavní postava zbláznila nebo snad usla a zdálo se jí ,že se sešla s postavama, které sama vymyslela,těžko říct