knihomol1819
komentáře u knih
Eliška
Táňa Keleová-Vasilková
Podle mne nejlepší autorčina kniha. Vždycky jsem její romány brala jako oddechovou četbu,i když se všechny tvářily jako vážná četba,hned na 50 straně bylo jasné,že hrdinka ke štěstí přijde. U Elišky je to jinak,tam víte hned na začátku,že hlavní postava z toho živá nevyvázne. Vzpomínky se prolínají s životem v domově důchodců a nevím co je v tomto případě horší,jestli žít Eliščin život nebo čekat na smrt. V každém případě je to kniha čtivá,tak jako sestřička Hanka chtěla znát Eliščin život,tak i vy budete hltat stránky ,abyste už znali odpovědi na všechny otázky.
Dvojí život
Jana Poncarová
Autorku jsem poprvé poznala prostřednictvím Podbrdských žen,které mne nadchly. Další její knihy byly více či méně zdařilé,některé se mi líbily a u některých jsem se nudila,tentokrát mohu napsat,že mi kniha opravdu sedla. Možná je to tím,že jsem plus mínus ve věku hlavní hrdinky, a i když jsem žila v průměrné rodině,takže ani dcera komunisty ani chartisty, vím jaká ta doba byla a nechápu jak může někdo říkat,že dřív bylo líp. Knihu jsem přečetla na jeden zátah a myslím si,že v ní bylo všechno. Láska,tajemství až do konce, napětí a to vše velice čtivou formou.
Čarodějky
Karin Krajčo Babinská
Četla jsem od autorky všechny knížky a všechny se mi líbili i tato poslední nezklamala. Každá kniha je jiná ,má v sobě tajemství a překvapivé rozuzlení na konci.
Drak na polní cestě
Jiří Hájíček
Za mě taková průměrná kniha,neurazí ani nenadchne. Takový ženský románek z pohledu chlapa jen bez dobrého konce,který mimochodem byl takový odflaknutý. Hlavní dva hrdinové jsou takový Mirci Dušini, hlavně Tomáš, pro kterého je statek vlastně celý jeho zivot, nemůže až tak pochopit motivaci lidi,kteří mají rodiny a sentiment kolem statku necítí. Kniha se nečetla špatně,ale úplně doporučit bych ji asi nemohla.
Utajený život
Hana Radulić
Kniha se autorce velmi povedla. Tak jako její kniha Estercini otcové popisuje nejen hrůzy války,ale i její dopad na lidi i v době míru. Děj je nepředvídatelný a to velmi oceňuji.
Na odvrácené straně
Eva Tvrdá
Nejdrive jsem se bala,ze se autorka inspirovala Sikmym k ostelem a bude to jeho odvar. Ale ne,dej je sice z toho kraje,ale uchopeny uplne jinak. Tri generace zen zijici v tomto bohem zapomenutem kraji,ale komunisty velice vyhledavanem popisuji jak se jim zde zilo. Charaktery jsou ruzne ,jejich osudy take,ale zadná z nich neni jen cerna nebo bila. Za me povedena kniha pro ctenare Lednicke,Mornstajnove atd.
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
Moc jsem se tesila na dalsi knihu od autorky,protoze dve pred tim me nadchly,ale bohuzel hsem velice zklamana. Mozna je to moje vina,protoze nemam rada horory,ale prevladl pocit,ze prece autorka umi a tak si nenecham dalsi jeji knihu ujit. Za me to byl ale neskutecny blabol. Docetla jsem to jen silou vule a doufala,ze autorka nejak vysvetli co tim myslela. Ano melo to byt neco na zpusob,ze nas vzdycky hrichy dozenou. No budiz,ale v tom pripade by na Sumave asi moc lidi nezilo. Tak ted budu doufat,ze pristi knihu autorka pojme spis jako detektivku nez horor.
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Moje druha kniha od autorky. Prvni jsem precetla U severni zdi a byla jsem nadsena,ale Prameny Vltavy byly snad jeste lepsi. Kdyz uz si myslite,ze vite,tak nevite nic. Skvele vystavene napeti a charaktery postav. Pro mne jeste s bonusem historie z druhe svetove valky. Skvela detektivka,jdu pro dalsi knihu autorky.
Když přišli psi
Scarlett Wilková
Dala jsem jen ctyri hvezdicky,i kdyz se mi kniha libila. Hvezdicku jsem ubrala za tak trochu konec jako z cervene knihovny. Nemyslim si,ze by v padesatych letech mohlo vsechno tak dobre dopadnout. Ale jak jsem cetla ostatni komentare,,tak s tim mam problem jen ja. Od autorky jsem jiz cetla vsechny knihy a z "Az uvidis more a Ty chladne oci" jsem byla nadsena. V "Desetkrat a dost" autorka opustila vazna temata a popravde me tim zklamala,protoze jsem od ni necekala zensky banalni romanek, proto jsem byla mile prekvapena,ze se v knize"Kdyz prisli psi", zase vraci k historickemu tematu. Kniha se cet k a dobre,byla zajimava,neco ve mne zanechala,ale prece jen ji neco, proti jiz vyse zminovanym chybelo a proto davam o hvezdicku mene.
Dům v Matoušově ulici
Tereza Boučková
Nechci knihu uplne zatratit, cetla se dobre,ale tak nejak byla celkem o nicem. Spoustu veci jsem si dohledavala na netu,abych si postavy vic priblizila. Nekde jsem narazila na to,ze spisovatelka opsala wikipedii,nekde jsem si rikala,ze toho mohla pouzit vic. Kniha je utla a tak mohla osudy rozvest,zvlast kdyz utlou knizku naz,va romanem. Nemusela se sttiktne drzet faktu a mohla si trosku pohrat s zivoty hrdinu. Za me si mohla odpuustit vsuvky ze soucasneho politickeho deni,ktere s domem nemely nic spolecneho.
Američanka
Wojciech Dutka
Mam nacteno spoustu knih z druhe svetove valky,ale tato je vyjimecna tim,ze popisuje jake zo bylo v tehdejsi Jugoslavii. Zverstva,ktera tam delali chorvatsti Ustasovci byly i otrlym nemcum proti srsti. Hrdinka,ktera prijizdi z Ameriky do Nemecka na studijni pobyt filozofie,protoze je okouzlena filozofii tamejsiho rektora,musi tajit svou zidovskou identitu a pote, kdy je odhalena uprchnout do Francie,kde se potka po okupaci Parize se synem bytne,u ktere bydlela v Nemecku. Bohuzel ten je ted v SS,ale sexualni chtic ji k neme popohani. S nim odjizdi do Jugoslavie,kde pozna tamejsi koncentrak a plati za sva spatna minula rozhodnuti.
Modrá jako naděje
Karolina Tůmová
Klasicky cesky zensky roman ala Keleova-Vasilkova,dopredu vite,ze vsechny hrdinky prozrou a zmeni sve chovani,samozrejme k lepsimu. Navic ma autorka potrebu hazet kolem sva moudra,prece se da zit skrome,vez plastik,jedini spravni chlapi jsou na vesnici atd... kniha se cetla dobre(i kdyz tech preklepu,za ktere samozrejme autorka nemuze),tak ji uplne nezatracuji,na deku k vode dobre. Ale za me je to takovy divci romanek pro odrostlejsi devcata.
Nejhezčí dny našich životů
Claire Lombardo
Za me moc americke starosti. Krome Wendy se zadne ze sester nic tak spatneho nestalo. A kdyz tak jen a jen vlastnim pricinenim. Kniha me mista nudila a cetla jsem ji dlouho a prokladala jinyma knihama. Kdyby mi ji nedoporucila kamaradka, s kterou mame podobny vkus na knihy a ja nechtela zjistit co se ji na knize libilo,tak bych ji ani nedocetla.
Dům plný tajemství
Amanda Geard
Mám ráda knihy,kde se prolína více dějových linek a zvlašť pokud jedna z nich je z války. Tato kniha bohužel mé očekávání nesplnila, děj se táhl a vlastně se tam nic nedělo. Všechno šlo tak nějak pomalu,děj byl nelogický,například proč Ben jel rovnou do Irska a to,že je již doma napsal na Graceinu adresu v Londýně,když vůbec nemohl předpokládat,že je tam. Také nechápu proč si Daniel vzal do hlavy,že dům zdědila manželka,když sám neměl rodiče. No za mě tedy zdlouhavá kniha o ničem.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Kniha byla skvěle napsaná, propojení historie s postavou mstitele opravdu famózní. To,že do poslední chvíle není jasné kdo je za podivnými událostmi v domově důchodců dodává knize hororový nádech.
Doba 50tých let 20.století byla opravdu strašná a bohužel nikdo za ni nebyl potrestán,jen si nejsem jistá jestli vzít spravedlnost do svých rukou je ta správná volba. Muž s dírou v srdci prožil celý život jen v čekání na pomstu. Neoženil se,dělal práci,která nebyla zrovna nejlepší, žil mezi krabicemi, nic dobrého neměl. Zatím jeho oběti až na ten hořký konec,kdy už stejně byly nemocné, si prožily normální plnohodnotný život. Neříkám,že by se mělo odpouštět a už vůbec ne zapomínat, jen by se při tom nemělo přestat myslet i na pěkné věci.
Dům na konci ulice
Karla Kubíková
Knížka se mi líbila,už kvůli tomu,že popisuje začátek nemoci zvané alzheimer a moje máma prochází podobnou anabází. V knize vlastně jakoby o nic nejde a přitom je zde nastíněno mnoho problémů. Nestane se nic tragického,ale přesto je znát,že každá postava prožívá svá malá dramata. Knihu bych doporučila spíš čtenářům 50+. A jedničku dávám za krásný přebal.
Rozbité světy
Markéta Prášková
Kniha se mi libila velmi,tentokrat i vsechny dejove linie,narozdil od predesle knihy autorky(Balada o snech),kde pritomnost byla takovy divci romanek. Jen mi pripadalo,ze si autorka mysli,ze ctenar neudrzi v hlave predchozi dej a ma pocit,ze nam musi pripominat co se driv stalo. Tuto metodu chapu u knih,ktere maji vice dilu a je tedy predpoklad,ze od precteni minuleho dilu ubehl nejaky cas. No a konec knihy mi pripadal jako cervena knihovna. Pochybuji,ze by STB v cele s panem Sulcem jen tak nechalo dva nespolehlive lidi bez dozoru a to ,ze vy bekdo doprovazel dva emigranty na hranice aniz by si jich nekdo vsimnul. Ale tim,ze zbytek knihy byl velice ctivy a zajimavy,dala jsem 5 hvezdicek.
Poslední útěk Adama Drechslera
Jiří Pehe
Knihu jsem si vybrala,protože se mi moc líbil autorův román Tři tváře anděla. Bohužel jsem se zklamala. V knize je někoĺik dějových linek a to román tříší ,a ta která by mě zajímala nejvíc je jen načrtnutá. Kdyby autor dotáhl do konce co je zde jen naznačeno a to,že chtěl popsat život v jednom bytě v Pařížské ulici na příbězích jejich obyvatel napříč minulým stoletím,tak by to bylo jistě velmi zajímavé. Bohužel se ztratil v nesmyslných popisech myšlenek papouška Žaka,smyšleného goléma a nakonec ve zkuhrání emigranta,který se po sedmi letech od opuštění republiky, divý jak je to tady šedivé,jakoby by byl v cizině roků padesát. A jeho fňukání nad tím,jak přišel vlastní vinou o ženu,kterou miloval a proto nám musí sdělit,že i když byl borec a o další sexualní zážitky neměl nouzi,nikdy už nebyl šťastný. No a konec jsem vůbec nepochopila. Buď se hlavní postava zbláznila nebo snad usla a zdálo se jí ,že se sešla s postavama, které sama vymyslela,těžko říct
Ester
Markéta Prášková
Krásná kniha z druhé světové války opepřená detektivní zápletkou o více než 20 let poté. Do poslední chvíle čtenář neví jak to vlastně všechno dopadlo a tak to ma byt. Opravdu moc pěkná kniha a téšim se na další díla této autorky.
Bestie v uniformě
Lukáš Křišťan
Od detektivky očekávám napětí a buď,že do poslední chvíle nevím kdo je vrah anebo to vím a těším se na to,že mi autor poutavou formou popíše jak na něho pilicie přijde. Tady nebylo ani jedno,celkem rychle je pachatel odhalen a pak už se jen pořád opakují ty samé výslechy. Určitě to byla hrozná tragédie,ale tím jak to bylo věcně popisováno to ve mně nevyvolalo žádné emoce. Možná kdyby děj začal ještě před vraždou rodiny,my měli možnost nahlédnout do jejich životů,třeba i do těžkého údělu vraha...tak by to čtenáře víc chytlo za srdce.
