knihomoli komentáře u knih
Těžko hodnotit knihu posledních dopisů odsouzenců na smrt, vězněných v době nacistické okupace. Ale stojí za to si ji přečíst. Dopisy jsou plné lásky k bližním, k vlasti, smíření, převážně psané pár hodin před popravou. Vyjímkou je hned první dopis E. Urxe, který psal o lásce ke straně, nutno dodat, že i on nezapomněl na rodinu a spolustraníky.
Kniha je značně zneklidňující, nutí k přemýšlení. Jak by to s klukem dopadlo, kdyby vyrůstal v normální domácnosti, kdyby se necítil jako "prase", měl kamaráda, normální život? Tak moc to chtěl a kdo by taky nechtěl. Lásku rodičů prožíval teprve když se staral o svého mrtvého otce. Jak dojemně pečuje o tu rozkládající se mrtvolu, povídá si s ní. Postupně přichází o rozum, obrací se proti světu, který mu nic nedal. Jenom výčitky, že se obrátil proti své matce, když si přál patřit jinam, žít jinak. Brr, škaredý, zlý svět řeznického chlapce.
Krátké myšlenky, vzpomínky a názory na umění. Nejvíc mě ale kromě nádherných ilustrací dostala poznámka Miloše Macourka k tvorbě A. Borna.
Tímto jsem se vrátila do školního dětství, zřejmě jsem měla potřebu se týrat. Na druhou stranu připomenout si tu strašnou masáž, kterou nám dávali, stála za tu hrůznou knihu o hrůzném činu hrůzného chlapce.
Takové jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Inspirace z mnohých knížek či případů a vše to smícháme dohromady a pak to teprve bude mít pořádné grády. Nelíbilo se mi to.
Za první kapitolu bych Topolovi dala Nobelovku. Pak už to tak závratné není, ale pořád je to kniha, která stojí za to.
Zvládnutí krátké povídky bývá celkem těžké, ale Macourek se ji zhostil celkem se ctí.
Celkem jednoduché čtení s osudovým smutným koncem. Dávám 3 a půl hvězdičky.
Zajímavé vedlejší téma honu na čarodějnice na Islandu, ale žádné nadšení z knihy se nekonalo
Ke knize se určitě ještě vrátím. Mám pocit, že mi sousta myšlenek unikla. Příště už budu připravena.
Za povídky 5, za básně 3 hvězdičky.
Dobré, opravdu dobré, ale nesouhlasím s popiskou knihy, že knihu čtou i ti, co jinak šáhnou akorát po telefoním seznamu. Vůbec mi nepřijde jednoduchá i když já jsem ji zhltla poměrně rychle.
zajímavé téma, ale hra na Supermana pokazila to dobré, co kniha přináší
Nedůležité, nic neříkající příběhy ze života spisovatelů. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu nějaký bulvární plátek.
Tolerance nejen směrem k okolí, ale také k sobě. Pro mně nezvyklé, ale zajímavé
Kniha pro každého milovníka piva. První část je věnována cestování autora za pivem po celém světě, druhá část je samozřejmě také o pivu, ale více zábavnou formou. Kdybych mohla dát 3,5 hvězdičky, tak bych dala. Kniha pro mě byla zajímavá i přesto, že pivařem nejsem, navíc jsem se u ní mnohokrát pobavila