knihomolka27 komentáře u knih
(SPOILER) Konečně jsem objevila knížku, která mě děsí i baví zároven, přesně tohle jsem v pochybných romancích dlouho hledala, ale tahle série předčila moje očekávání.
Je to naprosto geniálně zvrhlé a povrchní a já si to čtení masochisticky užívám, i přesto, že mi při tom čtení vypadávají vlasy hrůzou z toho co si evidentně mnozí představují pod pojmem normální vztah.
Kde jen začít....hlavní hrdinka je ta nejvíc generická hrdinka těhle příběhů, do doby než se zamiluje je na vrcholu svých kariérních sil a má našlápnuto na přinejmenším prezidentský post, jakmile však uvidí onoho alfasamce, ihned se jí její rozum scvrkne na velikost rozinky, nebo jí steče kamsi do slabin, kde už zůstane. Moc se nedokážu vžít do rádoby emancipované ženy, která vystudovala prestižní školy a přitom jí stačí tak málo, aby zahodila celé roky snažení jen aby uspokojila svou fyzickou potřebu. To opravdu dává smysl.
Ještě hůř je na tom onen alfasamec, jehož dábelsky ostré rysy snad andělé vyřezali motorovkou z kusu mramoru, a byli nesmírně štědří co se týče jeho intimních proporcí, takže by mu na zakrytí nestačil lopuchový list, ale snad jen list nějaké palmy. Takže jo je k uzoufání přitažlivý, tak moc, že jen co ho ženy poprvé uvidí, tak se na něj mají chut vrhnout a servat z něj oblečení a klidně budou riskovat i pohlavní nemoc jen, když si je vezme. Nejhorší na tom ale je, že se z něj autorka samozřejmě musela udělat zlomeného muže s temnými zákrutami duše, které bohužel nedokáže řešit ničím jiným než sexem, nebo-li dominancí nad ženou se kterou spí. Tuto dominanci projevuje tak, že jí říkám jak a kdy se má udělat, a nejdrsnější věc co jí udělá je, že jí párkrát přetáhne bičíkem. I školačka by byla odvážnější, respektive BDSM Grey je proti němu démon zvrácenosti se svým BDSM pro školačky. Jako sorry, ale když už chcete z postavy udělat doopravdy někoho kdo vysloveně potřebuje kontrolu, nebo někoho ovládat a to drsnými sexuálními praktikami, tak z něj nedělejte nějakýho romantika proboha.
Ten jejich vztah není nic jinýho než postel. Doslova každá jejich společná scéna končí tím, že se spolu vyspí. Ty scény jsou celkem nudné a bez jakékoli jiskry nebo nápadu, takže za chvíli se vám tak neskutečně přejí, že vám erotičtější zážitek vyvolá i čtení příbalového letáku z Tesca. Kdyby to bylo jen o tom sexu tak to beru...jako proč ne, chtěj si užít...ale pak tam zase začnou tahat city a kolosální lásku, která se doslova zrodila přes den a asi z těch pěti slov co si dohromady za celou knihu řekli.
Motiv královského prince, který by někoho mohl zajímat je tu zpracovaný tak univerzálně, že by X mohl být třeba stejně tak nějakým mafiánem, bohatým podnikatelem nebo čímkoli jiným a vyšlo by to nastejno, absolutně nijak se s tím nepracuje....jedině snad skrz fotoaparáty, ale to by stejně tak mohl být třeba jen nějaká rocková hvězdička nebo tak. Zkrátka ta královská linka je tam úplně zbytečná.
Jak říkám tu knihu nesnáším....nesnáším jí pro její povrchnost, tomu čemu se tady říká vztah, tolik věcí je tu tak hloupých a zbytečných...na druhou stranu je to takový bizárek, že mě zajímá co bude dál....ale nejvíc mě vždycky dostane ten paradox. Rádoby romantická kniha, kde je té pravé romantiky asi tak 1 procento.
První díl tak 90 procent, druhý 83 procent.
Hraničářova učně jsem si proti svému vlastnímu očekávání zamilovala a nejradši bych ho doporučovala kudy chodím. Je to jedna z těch knih, která má neuvěřitelné kouzlo jak pro děti tak dospělé a každý si tam něco najde. Samozřejmě pořád je na tom znát, že primárně je to určeno dětskému publiku a, aby to bylo ještě epičtější, tak by to sneslo menší úpravy a menší porci jednoduchosti, infantilnosti nebo přímočarosti, ale i tak to zbožnuju.
Drudý díl působí spíše než jako plnohodnotný díl jako můstek, most , který propojí první díl s díly dalšími a děj se více rozjede. Tím nechci vůbec říct, že je ten díl špatný, nezáživný nebo bez děje, jen se tam toho děje daleko méně než v prvním díle a první díl byl zkrátka komplexnější a ucelenější. Ale vzhledem k tomu, že je to série tak se to dá pochopit a ten díl je pořád vážně dobrý a má mnoho dechberoucích momentů, současně také zajímavých témat, která sice bohužel nejdou nijak do hloubky, ale vhledem k cílení na mladší publikum se to dá pochopit, a knize se i přesto nějakým zázrakem daří být komplexnější než u jiných knih pro dospělé.
Doporučuju naprosto všem, at už máte rádi fantazy nebo jí čtete jen občas, nebo jí čtete denně....stojí to za to.
(SPOILER) Naprosto skvěle a svérázně napsaná velmi osobní autobiografie výjimečného filmového režiséra, jehož tvorba je mi velmi blízká a v našich končinách je to stále tvorba velmi výrazná a žánrově specifická....a díky bohu za to.
Do některých biografií má člověk třeba problém se začíst, nebo ho baví spíše části z autorových filmových praktických zkušeností. Tady šlape ale všechno - byla jsem na trní i při čtení samotného autorova života, který už jako desetiletý pobyl nějaký čas ve dvou koncentračních táborech. Fanoušci Spalovače a dalších děl se tu dozví několik informací i ze zákulisí, které potom bulvár nebo filmový kritici tak rádi citují. Vše je to navíc napsáno skvěle odlehčeným stylem, takže se celá kniha čte stejně lehce jako její mnohem kratší soukmenovci.
Určitě nejslabší kniha od Shari. Prakticky nic moc se tam neděje, vše se tam opakuje pořád dokola, až do zblbnutí - takže mě to už úplně přestávalo bavit. Celá zápletka byla celkem bezduchá a v jiných knihách byla zpracována daleko líp.
(SPOILER) Další kniha Ruth Ware je celkem klasika v žánru, která svým zaměřením připomíná Henryho Utažení šroubu nebo knihu V tomto domě straší, případně to občas měla hype i Alias Grace. Všechny tyto knihy mám ráda a tématika prokletých domů a jejich tajemství mě snad nikdy nepřestane bavit, a tahle kniha je toho jasným důkazem.
Příběh mladé chůvy je neskutečně čtivý a svižný, dokážu si představit, že bych ho dokázala přečíst na ex a ani bych se nenadála. Je to čtenářsky opravdu velmi vděčná kniha...plouživá, komorní, ale pořád baví, i přesto, že ,,se tam toho vlastně moc neděje" Užívala jsem si každou stránku. Asi jsem doufala v trochu ukončenější a možná trochu jiný konec, ale když to vezmu kolem a kolem tak to bylo vlastně dost překvapivé, a vlastně celkem logické. Takže i ten konec se povedl, akorát bych si přála vědět víc na čem jsem co se týkalo budoucnosti hlavní hrdinky, která se mi vlastně dost zamlouvala.
Pokud jste fandy této tématiky, tak je kniha určitě pro vás.
(SPOILER) Jednou začas si přečtu něco, co se vymyká mému čtenářskému vkusu...a tyhle romantárny pro dospívající už nějakou dobu nečtu, a tahle knížka mi zase připomněla proč. Pohádkově nepohádková knížka, kde postavy sice řeší reálné problémy skutečného světa, ale zároven používají přecukřené věty typu štastně až navěky atd. Brrr- to je ale zkrátka tím žánrem, který pro mě má už nějakou dobu pěkně trpkou a kyselou příchut.
Na druhou stranu, mě knížka vlastně v dobrém překvapila, a v tomto žánru a na české poměry se určitě jedná o nadprůměrný počin. Postavy jsou fajn, sice dospělejší na svůj věk než by musely být...ale ok pořád to píše dospělý autor, který se nevyhne svému pohledu. Eli je fajn holka, možná až moc dokonalá...což ostatně platí i pro Nika. Nemůžu říct, že by mě jejich vztah vyloženě bavil, ale ani mě nijak zásadně neiritoval, což je úspěch. Uspěchané to bylo, a pobavili mě ty scény jak se tam chovají jak kdyby spolu chodili x let a pak z nich vypadne - ,,Vždyt já o tobě vlastně nic moc nevím."¨
Ocenuju snahu do knihy možná trochu nasílu narvat všemožná aktuální i neaktuální témata. Je jich tam, ale moc ... a do hloubky, jak už to tak bývá se autor nevěnuje ani jednomu. Na druhou stranu, už to, že je autor zminuje, má určitě nějaký dopad.
Děj kniha příliš neměla, což nutně nevadilo...ale....no zkrátka svůj účel kniha splnila. Nebála bych se jí doporučit nějakému pubertákovi. Myslím, že by kniha mohla být dobrým vzorem mladých lidí, jak k těmto choulostivějším tématům přistupovat a jak se nechovat. Takže tak...Pro mě kniha ne...ale věřím, že hodně lidí z ní bude právem nadšených. A je fajn, že je vpodstatě pro všechny věkové kategorie.
(SPOILER) Na tuto knihu jsem se vysloveně nemohla dočkat. No a nakonec jsem dostala něco úplně jiného než jsem očekávala. Měla jsem chut na nějakou hodně klasickou duchařinu a dostala jsem po hodně stránkách velmi neotřelý a zajímavý příběh. Tudíž pokud už máte pokrk klasik v tomto žánru, tak je tahle kniha pro vás. A v té její neotřelosti tkví její největší přednost - je prostě nepředvídatelná, tudíž vás pořád něco nutí číst dál.
Styl autora nebyl špatný, ale nebyl tak čtivý jako je to u jiných autorů, které čtu...takže se mi kniha docela často vlekla a za mě mohla mít určitě nejmín o 100 stránek méně.
Co se týká příběhu... ten byl zajímavý a obsahoval i detektivní linku. Dokázala jsem ocenit jiné pojetí duchařiny, které je tu velmi atmosferické a jde si svou vlastní originální cestou. Ta pracuje s motivem kněžské skryté místnosti zaseklé v čase, do které se můžete dostat a pak nezestárnete a nemůžete ani zemřít. Líbilo se mi, že se dozvídám něco nového a speciálně tenhle námět mi sedl a dávalo to smysl.
Zpracování už bylo o něco horší. Celkově knihu hodnotím kladně...určitě není jednou z nejlepších duchařin co jsem četla, ale patří k těm nejoriginálnějším a nejpřekvapivějším...Největší mínus je za mě občas trochu chaotické pojetí příběhu, ale hlavně to, že mě to nebavilo už u konce moc číst a musela jsem se do toho nutit.
(SPOILER) Mě to prostě nebavilo. Styl psaní sám o sobě mi nevadil, ale z hlediska příběhu za mě nemá kniha moc co nabidnout. Vše se tam omílá neustále dokola a stává se to čím dál tím víc nezáživných. Postavy mě akorát vytacely a hlavni linka o dítěti mi nesedla. Nevím proč bych měla knihu komukoli doporučit. V tomto žánru je mnohem více lepších knih
(SPOILER) Tak 3,5 hvězdiček. Kniha se mi líbila, byla velmi čtivá...ikdyž občas se tam ty pasáže zbytečně opakovaly, možná by bylo ještě svěžejší, kdyby to bylo o několik stránek kratší, to by se pak člověk ani nestačil nadechnout. Jedná se o celkem klasický triller, které čtu ráda, ničím nijak zvlášt nepřekvapí, i ten konec jsem očekávala, jelikož Adam byl podle mě debil už od úplnýho začátku. Hlavní hrdinka byla fajn, občas ty věci moc řešila a často brečela, ale líbilo se mi, že se nevzdávala svého přesvědčení i přesto, že jí všichni kolem považovali za blázna. Ale hodně mi vadilo, že s Adamem měla vztah jenom prakticky přes postel, a že byla v tom jejich vztahu tak hrozně naivní...protože mě by stačilo, aby mi ten borec řek půlku toho co jí a za měsíc už s ním nejsem...ale je pravda, že vztahy jsou složité a někdy to člověku dojde až pozdě.
Pammie je postava, kterou nejdřív totálně nesnášíte a potom jíuž máte celkem rádi. Trošku mě mrzí, že to nedopadlo s Jamesem a Emily, mohli spolu mít opravdu hodně fajn život, ale zase ...je to komplikovanější, a tak jak to skončilo je vlastně taky fajn.
Je to ideální triller na léto, co rychle odsýpá a má jednoduchý a silný příběh, i tak ale nemám potřebu přečíst si ho znovu.
(SPOILER) Tak Strašení je jednoznačně po Blacwoodu nejhorší. Mno, jak jsem Darcy vychválila její zatím poslední knížku, tak ted musím téhle pořádně zatopit, a to víte, že si to zaslouží. Tohle je nejvíc generická, neosobní, nudná, prázdná a zoufalá Darcy jakou si lze představit, není sice tak odstrašující jako v Blakwoodu, ale nemá k tomu tak daleko.
Vlastně nevím co kritizovat dřív... počínaje nesympatickým a plochým hlavním hrdinou k naprosto ustřelenému konci. Opět tu máme ducha, který sice zní zajímavě, ale jeho zpracování je tak laciné, nudné a neosobní, že i přesto, že to téma by mohlo skvěle fungovat, tak je to strašlivá bída. Psychopatická Amy, která jakoby utekla z Osudové přitažlivosti měla přímo hmatatelný potenciál, ale nevyužila ho vůbec nijak...až na scénu ve které může Amy ohýbat realitu jako nějaká Scarlet Witch to bylo cool. A garantuju vám, že ta kniha by byla o tolik lepší, kdyby to psychiatrické sezení byla pravda...ale ne musí to skončit snad nejvíc nerealisticky jak to jde. Kapitoly z minulosti by taky měly atmosféru, ale bylo to tam vždy jen tak nadnesená, totálně odfláknuté, a přitom stačilo jen ty postavy víc prokreslit, něco s nimi zažít, aby nepůsobily tak neskutečně... no prázdně. Prázdnota je přesně to co celou tuhle knihu tak vystihuje. To jak a proč Amy rodinu zavraždila nakonec nemá žádný dopad, a ano z principu je to smutné, ale necítíte z toho NIC - žádnou velkou lítost, smutek. Amy je jenom šílená nic víc, nemá nic navíc, co by jí zlidštilo...působí zase jako nějaký céčkový duch co dělá bububu a konec. Tím pádem to není ani strašidelné...proč se bát Amy když je spíš k smíchu, proč se bát o hlavního hrdinu na kterém vám nezáleží. Strach nejde z hektolitrů krve, ujetých šílených duchů nebo temných koutů...strach je intenzivní pocit ohrožení, obavy, že se někomu na kom vám záleží něco stane...Proto na mě tahle kniha vůbec nepůsobí a bylo mi absolutně jedno co se tam dělo. Tentokrát tady pokulhávalo snad úplně všechno- všechno nedotažené, bez jakékoli přidané hodnoty. Dům by se dal popsat jen jako směsice břečtanu a pavouků, což nepůsobí ani děsivě ani zajímavě. Chování postav tu nedává smysl, nic se tu nedořeší, vše je jen lajdácky naznačeno a ani to nemusí být pravda. Za mě obří zklamání....zase jsem se vrátila se svojí euforií na zem. U Darcy je to hop nebo trop, nějaké její knížky jsou prostě ok oddechovky, nějaké jsou nadprůměrné a asi si je zapamatujete nebo se vás něčím dotknou, ale ty jiné - ty jsou jako rána drátem do oka...a sakra to bolí. Na Darcy nezanevřu, může se stát, že opět v jejím díle najdu poklad, a nebo jen další pozlacené nic.
(SPOILER) Né jen nezbytnost, ale hlavně dárek pro fanoušky této série, jenž je víc než se na první pohled může zdát. Netajím se tím, že mě tato série uhranula, samozřejmě i skrz seriály - Čtu úplně všechno co s Bridgertony souvisí a když jsem se dozvěděla, že vyjde v ČR tato kniha, tak jsem měla zase jednou pocit, že je svět krásným místem plným cukrové vaty a infantilně duhy prdících jednorožců.....byla to nádhera a od té se také odvíjelo mé očekávání.
No a to zklamáno nebylo.... Druhé epilogy jsou mimochodem moc fajn nápad a nebránila bych se jim ani v jiných sériích. Ale u Bridgertonů ta touha vědět co bylo dál byla opravdu hodně velká... a vlastně mě i kupodivu překvapilo, co jsem se dočetla. Pobavilo mě to, překvapilo, zas jsem se u toho culila jak zamilovaná pubertačka. I když se musím přiznat, že nejsem až zas tak velký romantik, abych uvěřila tomu, že po 20 letech manželství mají lidé stále pikantní sexuální nebo romantický život jako ve dvaceti, ale samozřejmě bych si přála aby to tak bylo. Pointa s dopisy ve mě zanechala hořkosladký ironický pocit, který byl ale hodně fajn a překvapivý. Pall mall za mě stále vede, užívala jsem si jak se A s K pořád poštuchují a vidět něco takové na obrazovce tak asi puknu blahem, protože to s pálkou smrti bylo prostě k popukání. No a pak jsem si přečetla ten ,, průřez" Violetinými vzpomínkami, který byl velmi zajímavý a vyplnoval nějaké ty mezery a krásně se to hodilo k seriálu s Královnou Ch...obzvlášt ten konec mi přišel velmi krásný a i realistický. Jo a pak jsem vlastně ještě přečetla tu ICH formu s nevlastní dcerou Eloise, od které jsem si toho moc neslibovala, jelikož tam Eloise neměla tolik toho prostoru, ale nakonec se mi to strašně líbilo...a prosím at autorka napíše další knihu v ICH formě. Strašně moc mi to sedlo, bylo to nečekaně zábavné, a když tam měla M pokec se svým otcem, tak u toho jsem taky roztála.
Takže za mě spokojenost.....bylo to krásné a stálo to za to čekání....zase se k tomu někdy vrátím. Třeba až bude konečně třetí série Bridgertonů...Už aby to bylo
(SPOILER) Od autorky už jsem četla Dům fúrií, který mi přišel hodně fajn, ale asi ne zas tolik, abych šáhla po dalších dílech v sérii, která bohužel nebyla přeložená krom prvního dílu do češtiny. Asylumu jsem se záměrně celkem dlouho vyhýbala, i přesto, že mě to žánrově lákalo, ale téma sanatoria a psychických nemocí není něco co bych záměrně vyhledávala. Nakonec jsem si řekla, že do toho přeci jen půjdu, jelikož tahle série je celkem dost známá, populární a vím, že autorka umí psát velmi čtivě.... do a Asylum mě dost zklamalo. A to asi na všech frontách, krom toho, že je to teda opravdu čtivé.
Příběh je opravdu hodně teen age, na můj vkus se v něm až příliš řeší klasická teen dramata na úkor té mysteriozní nebo hororové zápletky. Celý první díl je natolik ponořen do problémů pubertáků, že to spíš působí jako knižní High school musical než děsuplný příběh o děsivé klinice. Bohužel i přesto, že druhá půlka knihy už víc jede v tom vytouženém strašidelném směru, tak jsem si čtení ani zdaleka neužívala. Celkově mi zatím ta zápletka s ředitelem, sériovým vrahem a její napojení na současnost přijde velmi primitivní, laciná, a nedostačující....navíc neskutečně předvídatelná a i nepromyšlená. Nějaké retrospektivní vzpomínkové pasáže mi sice připadaly docela ucházející, ale k nějakému vyvolání silnějšího dojmu měly přeci jen pořád dost daleko. Přišlo mi divné, že nikdo z pedagogů, stavitelů nebo ostatních lidí se nevšiml, že v podzemí ustrnula klinika jakoby v čase, nebo že jí alespon nevyklidili nebo pořádně neuzavřeli...prostě to nechápu. Trojice přátel mi není nijak zvlášt sympatická, Jordan má být opět rádoby vtipný gay trousící jeden vtípek za druhým, Dan je mi sice sympatický svou introvertností, ale není to nijak zvlášt charismatická nebo zapamatovatelná postava, a to samé platí i pro Abby, která mi stejně jako Jordan kolikrát svým chováním šla na nervy. Zápletka s její tetou mi přijde taky taková zvláštní, a jakoby přišla úplně odnikud.
Nápad se sochařem je sám o sobě zajímavý, ale u konce se z něj stává typický stupidní, šaškovský záporák ze kterého nejde ani respekt ani strach. Proč proboha zase téma posednutí? Začínám to v tomhle provedení nenávidět. Zprvu jsem chtěla napsat, že tahle kniha neurazí a v žádném případě nenadchne, ale aspon funguje jako oddechovější jednohubka v tomto žánru, nakonec jsem ale i vzhledem ke konci pozměnila názor, a říkám - že za mě ta kniha prostě dobrá není, a nelíbí se mi. Není jak to bude v dalších dílech, ale pocitově mi přijde, že se v tomhle díle vlastně nic neděje, a až pár stran od konce se tam rozjíždí nějaká zápletka, která pak působí hrozně urychleně a nepropracovaně.
Až na pár scén v podzemí není o co stát, a kdyby se to nečetlo tak rychle a lehce, tak bych se na to vykašlala a do dalších dílů nešla. Ale nerada nedočítám série, takže se do dalšího dílu pustím, asi mě to může už jenom příjemně překvapit.
Označte film za nemravný, morálně pokleslý, všem ho zakažte .... to je prostě ta nejlepší propagace daného filmu. Hold obrácená psychologie no. Velmi zajímavé čtení, hodlám si ty filmy pouštět. Je to zase jiný úhel pohledu na filmový průmysl, který vám na ten podmanivý svět filmu zase vrhne jiné a neotřelé světlo a hned se to hezky propojí tím co už z filmu znáte...je to bomba
(SPOILER) Tak ...mám k tomu dva postřehy.
Mnoho čtenářů tvrdí, že tato kniha od Shari je možná vůbec ta nejlepší, a že dalece převyšuje všechny ty ostatní - Upřímně, já to tak moc zásadně nepozoruju. Jako ona, této knize se podařilo vyvarovat se několika velmi trpkých nešvarů minulých autorčiných knih, ale jinak má své vlastní chyby, tu a tam stejné jako v jiných knihách od Shari, někde své vlastní. Takže ne, nepovažuji tuto knihu za tu vůbec nejlepší, a vlastně mám ty knihy všechny tak nějak na podobné pocitové úrovni, ale řečeno objektivně, musím souhlasit, že tato kniha od autorky patří k těm povedenějším z její tvorby. No a ted proč tomu tak vlastně je:
Tak předně je to asi jediná kniha od Shari, ve které podezíráte skutečně snad úplně každého, a u nikoho nevíte na 100 procent zdali je vinný nebo ne. Takže za tohle, dobrá práce Shari-skutečně se ti podařilo diváky mást.
Kniha je stejně jako ostatní autorčiny počiny neskutečně čtivá, má opravdu mnoho silných momentů...detektivní zápletka patří také k těm uspokojivějším...ALE
Detektivové jsou tu opět hrozně nudní a nezáživní a jsou vpodstatě k nerozeznání od jiných detektivů z těchto knih. Bohužel i postavy pro mě byly celkem zaměnitelné - Glenda, Olivia a Becky se mi někdy i celkem pletly, a všechny mi přišly opravdu strašně podobné. Sem tam prosákla nějaká jejich odlišnost, ale asi bych čekala, že ty postavy sousedů celkově budou rozmanitější. No a ty mužské postavy, nebyly vykresleny dostatečně skoro vůbec a Paul, Larry a Keith mi v mnoha scénách přišli jako identické dvojčata.
Ted zase ke kladům :
Závěrečné řešení případu a motivace vraha, dává větší smysl než u těch ostatních, pořád to trochu vrže...ale je to překvapivé, celkem pochopitelné a není to tam zas tak na sílu. Jo a taky se mi líbilo, že si s námi tady autorka hrála víc než v jiných knihách, a že tam všechny ty věci, zkrátka dobře zapadaly.Nevím jak moc promyšlené to autorka měla, ale u téhle knihy to skutečně z toho detektivní hlediska dobře odsýpalo a bylo to i dobře promyšlené. Takže za tohle palec nahoru, za mě by to chtělo tedy víc navázat kontakt s postavami, nějak je odlišit a více zldištit...toi se podle mě autorce nepodařilo s tou detektvní zápletkou zas až tak dobře vybalancovat, ale je to jen můj osobní pocit.
Každopádně knihu určitě doporučuji.
Jo a taky mě teda naštval ten celkem dost otevřený konec...proč se to u autorky ted stává zvykem? No, ona to vlastně udělala už ve své první knize..tak nic, ale stejně mě to štve. Hodně...ty konce totiž působí hodně zajímavě a já chci víc.
(SPOILER) Stalo se mi všechno je příběh o ženě, která prožívá jeden z nejčastějších problémů moderního světa nebo světa vůbec - nevěru, a proto, už ten název...stalo se mi všechno, je taková menší hyperbola, a akorát to vypovídá o tom, jaká je Katarína tak trochu hysterka. Takže ne....Kataríno, skutečně se ti nestala ani čtvrtina všech sraček co se dějí jiným lidem, a ano rozchod je sice pěkně naprd, obzvlášt když je tvůj manžel takovej idiot, ale ...není to prostě to nejhorší co se ti v životě může stát. Prostě já to takhle vnímám a upřímně i přesto, že mi Kataríny bylo líto, tak se nemůžu zbavit dojmu, že se k tomu všemu postavila prostě špatně. Zkrátka mi nad jejími myšlenkovými pochody zůstal rozum stát a na hlavní hrdinku byla šíleně pasivní.
Tuhle knihu lze hodnotit z mnoha úhlů pohledu. Pokud mám říct, jestli vnímám knihu jako pokračování Všeho, tak to ani omylem....děj se nikam neposouvá, naopak mi spíš přijde retrospektivní , vzhledem ke dvojce. Postavy Lindy a Vandy tam nemají skoro co na práci a jejich příběhový oblouk nedostal absolutně žádný konec. Katarína je navíc poprvé zmíněna až tady mám pocit, takže proč je to jako třetí díl? Jako klidně at tam vystupujou stejný postavy atd, ale není to prostě plnohodnotný díl série.
Kdybych měla být upřímná, tak mi z nějakého důvodu tady tolik nevadila ani Linda ani Vanda, jako pořád byly jako nejky dost otravné, a vždycky když se na scéně objevil Jakub tak jsem měla chut křičet, ale nebyl to ani zdaleka takový bizár jako v prvních dílech...takže díky za to. Krom toho, že si dali trojku s Aladárem...to jako fakt. Ale jinak jako kámošky, které si vzali pod svá ochranná křídla takovou chudinku, tak to bylo celkem ok.
Příběh to vcelku nemá, začátek nám tak nějak bez větší pointy představuje bývalé milence Kataríny a její práci v pornoprůmyslu, celá ta pasáž je čtivá, a ono celkově celá ta kniha je vlastně dost čtivá, což je určitě plus.
A ted už postavy - O Kataríně jsem už svoje řekla, ten konec je prostě jasnej fakáč jejím dětem a všem okolo. Nedalo se to zařídit nějak líp? možná by to chtělo víc ukončit, nebo já nevím no. Jako co víc k tomu říct, toho manžela a jeho mladou lolitku bych nejradši profackovala, aby se jim rozsvítilo, ale i hlavní hrdinka by jednu zasloužila...a to většinou nemám sklony někoho mlátit, ale ...jak někdo může kvůli utajení milenky přísahat na smrt svých vlastních dětí, nebo dělat, že ty děti vůbec nejsou jeho? Nebo proč ženy v této knize kritizují nevěru jako smrtelný hřích a v jiné kapitole se svojí nevěrou ještě chlubí? A takových věcí je tam prostě plno....
Jak to shrnout? Rádoby třetí díl série, který vlastně se sérií jako takovou nemá skoro nic společného, je takovou sondou do života deprimované a úzkostné ženy, která se upla tak moc ke svému manželovi, že i přeze všechno co jí udělal ho stále milovala?!! Pak tu máme nadnesené téma odpovědnosti za poskytování informací o druhých, od ženy, která sama má máslo na hlavě, ale i tak jí nevadí ponižovat lidi tím samým způsobem jako to kdysi udělal někdo jí...nesmí chybět ani dvě BFF žíjící ve svém vlastním lehce zvrhlém, pubertálním a děsivém světě - dvojice Linda a Vanda, které sice pomáhají těžkou situaci hrdince překonat svým osobitým pohledem na svět, ale ve výsledku dělají ty samé trestuhodné chyby. Hlavní hrdinka místo, aby svou situaci řešila víc rozumně, radši vyhledává odborníky na anděly a čakry a nedokáže si dupnout a říct svému muži, že už toho má dost...místo toho se z ní stává obrovská hromada neštěstí.
(SPOILER) Nakonec se to zastavilo na třech hvězdičkách, ikdyž to teda zpočátku vypadalo na plný počet. Mno, prostě jednoduše řečeno mě to ze začátku tak nějak bavilo víc...co víc dodávat. Příběh je originální, vtipný....ale pozor, určitě to není tak, že bych se po celou dobu čtení bavila...občas to bylo hodně vtipné, občas mín, a jindy zase moc ne...ale ten žánr je celkem ojedinělý a těhle knížek není zas tolik, abych měla s čím srovnávat. Ale, ne ...není to pro mě tak vtipné, jak jsem čekala a doufala, že to bude. Celý humor je vlastně postaven na tom, že většinu postavy děsí víc než spáchání zločinu naprosto klasické a banální věci. Například jsou víc v háji z toho, že jim nedovezou kytky, než z toho, že v mrazáku mají mrtvolu, nebo je pro ně těžší říct o svém partnerovi rodině, než přemýšlet jak se té mrtvoly zbavit - no prostě černý humor.
A ted už k ději - Maddie, je fajn hlavní hrdinka, občas člověku připadá tak jako na pokraji snesitelnosti, je lehce otravná a věci zbytečně komplikuje, ale její jednání se většinou dá nějak pochopit. Tetičky jsou asi největším zdrojem vtipů, ale od sebe nejsou příliš rozpoznatelné, takže ve výsledku je to jako kdyby ta teta byla tak jedna....asi by to chtělo je víc odlišit, nebo jim místo Tetičko, tetičko říkat křestními jmény. Romance mezi N a hlavní hrdinkou je sladoučká jako svatební dort, ale je možná až příliš nereálné....ano daleko reálnějii působí ta mrtvola v mrazáku. Prostě nebaštim Nathanovi, ze kterého je ted milikonář, že celé ty roky čeká na věčně nerozhodnou a nemotornou, průměrnou Maddie, proč nebyl aspon ženatý, nebo já nevím co - takže ze začátku ten jejich vztah byl roztomilý, u konce spíš takový otravný a na sílu, a ta žádost o ruku ...no prostě too much.
Největší výtkou pro mě ale zůstává čtivost knihy, ten začátek byl asi nejsilnější, ale potom už to bylo horší a horší. Nějaké pasáže bavily, některé vůbec...u vtipné knihy bych očekávala, že to člověk opravdu přelouská raz dva, ale nutit se číst vtipnou knihu je něco jako oxymoron. Takže tak.....
(SPOILER) Ehm, vím, že mnoho lidí nedá na tuto knihu dopustit...já necítím nějakou zvláštní potřebu jí někomu nějak zvlášt doporučovat. Prostě nemám ten pocit, že by kniha byla něco převratného, geniálního nebo tak. Představovala jsem si to, jako ucelený příběh s nějakým skrytým filozofickým podtextem a nadhledem....což jsem tak úplně nedostala. Spíše než Malému princi se kniha podobá sbírce citátů od Atticuse. Což není určitě špatně, ale také to není úplně to co jsem od toho chtěla dostat.
...
Obálka je jedním slovem prostě úchvatná. Všechny kresby jsou krásně osobité, jakoby náčrtové, ale jsou neuvěřitelně čisté, prosté a prostě kouzelné. Za mě tu ale jaksi forma zvítězila nad obsahem, což by filozofové obecně asi slyšeli poněkud neradi. Obzvlášt ten začátek mi přišel takový hodně rozjezdový, citáty nebo motta, takové nijaké, nebo naopak až příliš melancholické. Já osobně dávám přednost spíše příběhů, které se tváří, že jsou pro děti, ale jsou hlavně pro dospělé, ale tím chci hlavně říct, že mám radši když je ten pravý význam knihy skrytý, a člověk si na něj musí přijít sám, a má v té jeho interpretaci volnější ruku. Než když je nám všechno naservírováno pod nosem a je to bráno jako ocelová pravda. Chvílemi to trochu zavání levnými klišé citáty, kterými nás krmí od dětství nebo ve filmech a my je tak strašně neradi posloucháme....ale ano sluší se říct, že některé mají opravdu něco do sebe.
...
Druhá půlka knihy je pro mě daleko lepší, a dokáže lépe obhájit existenci samotné knihy. Citáty pro mě dávají větší smysl, kresby jsou taky od stránky hezčí a hezčí...a i ten ,,příběh" je trochu ucelenější. I tak bych si, ale představovala, aby ty postavy dávaly větší smysl, chápu, že tu nejde o nějaké velké prokreslení charakteru...o to ani nejde, ale když už je liška vykreslená jako ta co se stydí, je vážná ...tak by měla dostat taky víc prostoru, stejně jako kůn....prostě mi přišli zbytečně takový nevyužití, narozdíl od krtka a chlapce. A ani si moc neumím představit, že by nějaký malý klučina mluvil takhle, nebylo by přirozenější ho vykreslit jako malého typického klučinu, a né jako nějakého přestárlého filozofa? Prostě mi přijde, že ty postavy a jejich interakce, není až takovou alfou a omegou knihy, jaká by ale měla být...chybí mi tam jejich lepší zapojení.
Na druhou stranu musím říct, že krtkova přirovnání života k dortu, je přesně ta provázanost a metafora, kterou bych v této knize čekala na kždé druhé stránce, a né ke každé 10. Nemůžu se zbavit dojmu, že autor používá povětšinou klasické věty, které tak trochu ,, vykradl" z jakékoli první motivační knížky. Chybí mi tam víc kreativních nápadů a pohledů na věc....zaobalených do něčeho co říká životní pravdy, ale jinou, originální a procítěnou formou, která se ale nepřibližuje až příliš patosu. A proto se mi v knize líbily ty nápady s krtkový dortem, ty kresby, nebo chlapcovu ani poloprázdnou nebo plnou sklenicí. Jenomže je jich tam málo, a ještě mín těch co by si člověk zapamatoval. Ale to je můj názor... možná, že v tom ostatní vidí to co mi uniklo, a nebo naopak to co tam vůbec není. Důvod proč autor knihu napsal, je samozřejmě milý sám o sobě a jak jsem už řekla, z grafického hlediska doopravdy nemám co vytknout. Já osobně bych si to představovala víc jako příběh s nějakým klidně i primitivním dějem...a jako jo, dalo by se říct, že tématem téhle knížky je cesta domů...a co to domů vlastně je a znamená. Ale myslím, si že by kniha fungovala líp jako celistvý příběh. A za tím si stojím. Takhle je to prostě milá kniha mot a citátů s větším či menším přesahem....ovšem nic, co by bylo extra nadprůměrné.
(SPOILER) Tuhle knihu jsem jen tak proletěla, a to ze dvou důvodů - ze zvědavosti, a taky kvůli tomu, že chci mít už tuhle sérii konečně za sebou. Při čtení tohohle dílu se mi jen potvrdilo, že tahle série není pro mě. A bohužel ani jako hodně odlehčená záležitost. Suma sumárum to vnímám tak, že tato série mi jako čtenáři nemá moc co dát...moc mě nezabaví, nedokáže mě příliš zaujmout, není vtipná, ani zajímavá...Royalové pro mě prostě nejsou žádní králové, ale nevyspělí kluci, co myslí jen na samé čunačinky a tím to začíná i končí. A ano, samozřejmě se tam objektivně dějí i jiné věci, ale ....mě to prostě nestačí.
A ted už k téhle konkrétní knížce.
Začíná to novelou o Gideonovi...kterou jsem nečetla, jelikož mě tahle postava prostě nezajímá a jeho vztah se Savannou už vůbec...
Zbytek knihy, která je o Hartley a Eastonovi. Zaprvé chci říct, že jsem nikdy Eastona nepovažovala za nějakou extra zajímavou nebo ultra cool postavu. Prostě frája, kterej myslí všehovšudy tak na 3 věci, je tak trochu i úchyl a především všechny okolo jenom využívá a myslí jenom na sebe. Navíc ty jeho erotické průpovídky dělaly z této série ještě větší krinč ...než bylo občas únosné.
...
Jde tady ale o to, že na můj vkus je ta kniha prostě šíleně dlouhá, a kniha s takovým námětem a příběhem prostě podle mě nemá právo být takhle nekonečně dlouhá. Jinak ale musím proti své vůli říct, že mi ten vztah mezi Eastonem a H. řišel vlastně celkem roztomilý a H. je určitě moje nejoblíbenější, rovná se nejnormálnější postava této série. Jejich vztah mi překvapivě přišel celkem logický, a Easton mi tolik nevadil, když byl s H. Taky se mi líbí, že H. není doopravdy žádná modelka, ale prostě normální, průměrná holka. Přiznám se, že zbytek knihy asi od nějaké 150 stránky jsem už nečetla. Je mi naprostoo jasný jak to skončí, a jednoduše mi ta kniha za to nestojí, abych jí dlouze dočítala až do konce. Ale doopravdy kvituju ten jejich vztah, kterej je lepší než jsem očekávala a i zajímavější. Ale tím to asi končí. Elle a Reed, no jako starý známí, který jsou mi už skoro fuk, a nevadilo by mi, kdyby nebyli spolu...navíc už mě štve, jak všichni pořád básní o Ellinu vzhledu...byly o tem předešlé tři knížky, a to stačilo.
...
Ten konec, na který jsem přeskočila...no byl víc uhozený než ty předchozí, a moc mě to nenavnadilo číst dál, takže další díl zase jenom proletí, a uvidím. A pak už si to konečně budu moc odšktrnout.
...
Verdikt:
Nevím komu přesně tuhle sérii doporučit...vím, že hodně lidem se líbí, ale já k nim určitě nepatřím. Neříkám, že celá stojí za prd...najdou se tam i celkem fajn scény, nebo nějaká ta příjemná překvápka, ale je to pořád série, která je pro mě prostě celkem o ničem a nevidím důvod o ní nějak dlouze polemizovat.
(SPOILER) Pro mě o něco lepší než první díl...takže asi 3 a půl hvězdičky. Postavy jsou tu lépe vykreslené než v jedničce, jejich interakce taky líp funguje a i přesto, že Jacob je pro mě pořád taková dost zaměnitelná postava, což mi hrozně vadí..tak tu oproti jedničce měl aspon víc vtipných hlášek, ale pořád ve mě nic moc nezanechal.
Duchařský cestopis se nám ze Skotska přesouvá do Francie, která je taky cool, ale to Skotsko mi přišlo vykreslený líp, a ta atmosféra k tomu seděla víc. Oproti jedničce je taky dvojka méně čtivá, ale na její obranu musím říct, že se tady toho dělo víc, a bylo to daleko zajímavější než v jedničce. Nepřátelský duch měl konečně nějakou podobu a příběh narozdíl od Vrány v jedničce, a fungovalo to určitě líp. I když si pořád myslím, že některé postavy jsou tu celkem navíc...jako třeba Pauline nebo Adele, i když ta by mohla celkem slušně doplnit tu jejich partičku.
Dvojka je teda po mnoha stránkách posun k lepšímu. Každopádně mi moc nesedí ten styl psaní hodně pro mladší čtenáře...ale jako nápad dobrej, je to čtivý, postavy jsou fajn...ale pořád je to takový zaměnitelný, hodně dětský ...třetí díl, nepotřebuju nijak rychle, ale sérii už dočtu. Doufám, že to bude končit třetím dílem. Neříkám, že navštěvování strašidelných míst není zajímavý, ale myslím, že by se to za chvíli stejně už trochu ohrálo...protože je to pořád dost na jedno brdo...ale tak dvojka se nám už nějak posouvá, a uvidíme no. Zajímá mě jak autorka vyřeší ten největší připravovaný drasták téhle série...co se stane s Jacobem? Nechá ho Cass odejí?(nemyslím si), posedne cizí tělo(a koho jako?), znovu ožije, protože se ukáže, že je třeba v komatu(asi nejmín drtivá varianta) uvidíme. Pokud těch dílů bude ale víc tak si to asi nepřečtu...protože na to beztak za tejden asi zapomenu.
Co je víc než GENIÁLNÍ snad možná DOKONALÉ, i když vzhledem k druhému dílu bych k pojmu Dokonalé byla radši trochu zkoupá. Každopádně dvojka byla v mnoha věcech ještě lepší než jednička, a to už je vážně co říct...a ten konec? Klidně tady můžu odpřísáhnout, že to byl jeden z těch nejlepších konců co jsem kdy četla. NEPOPSATELNÉ...prostě nemám slov...jen se nedokážu přestat divit jak se autorovi podařilo stvořit dílo, které má takovou duši, neuvěřitelnou komplexnost, je tak strašně nad věcí a zároven plné moudra, našpykované neotřelými nápady a postavami, které bud nenávidíte nebo milujete....a ten svět, to jak je realistický ...jako kdyby opravdu existoval, jako kdyby to jednou mohla být i naše budoucnost. Ale ten konec....ten tu knihu degradoval do nebeských výšin. NIC BYCH NEMĚNILA. Je to umělecké dílo. Nevím jak jinak to označit.
PS: Tenhle autor ani neumí psát špatné knížky.