knihomolka27 komentáře u knih

(SPOILER) 3,5 HVĚZDIČEK. Líbilo se mi to, ale zase nemůžu říct, že by to pro mě byla nějaká top knížka, ke které bych se často vracela. Bylo tam několik vtipných momentů a celkově ocenuju zase jiný způsob vyprávění, tentokrát z pohledu jedné zamindrákované dívky z druhé třídy, ale ted přijde to ale......Ale asi jsem přeci jen doufala v nějaké zapamatovatelnější čtení s větším důrazem na dějiny a dobu, kdy se příběh odehrává. Vše je to tam jen tak okrajově naznačeno, což sice samozřejmě koresponduje s tím, že je to z pohledu dítěte, ale pokud od této knížky očekáváte, že tam doba koomoušů bude nějak víc rozmazávána nebo vás to informačně obohatí, tak to asi ne. Jsou tam použity motivy, které jsme z podobných filmů nebo knih slyšely už mockrát, a jak říkám jsou tam opravdu jen okrajově, takže sice víte o co jde, ale nijak víc se vás to nedotýká, jelikož se tomu v knize nevěnuje příliš velká pozornost. Je to opravdu hlavně o malé dívce, která sice žije ve velmi neutěšené době, ale jí samotné se nijak zvlášt tahle doba nedotýká, nebo na mě to tak působilo, spíš řešila hlavně ty typické věci co člověk řeší v dospívání nebo b dysfunkční rodině. Tudíž se hodnocení knížky odvíjí hlavně podle toho co od ní čekáte nebo chcete dočka. Hodně lidí by řeklo, že je to převážně o době Normalizace, ve které žije jedna malá asi 7 letá holka. Já bych řekla, že je to spíš takový normální příběh o dívce, která zrovinka žije v době normalizace, ale řeší převážně normální věci. .. a ta normalizace je tam spíš jenom jako kulisa, než že by to bez ní nešlo.


Jo a jinak mi asi uniká pointa proč se to jmenuje zrovna po Hrdém Budžesovi. Jako chápu, že má představovat pro hrdinku jakýsi mravní vzor hodný následování, ale i tak mi nepřijde, že by měl v příběhu tak zásadní úlohu, aby po něm byla pojmenovaná kniha. Ale možná mi jen něco ušlo a já nechápu nějakou vyšší skrytou pointu. Každopádně se mi líbilo hrdinčino zaujetí pro historické postavy a Prahu, cením.

6 18.03.2023

(SPOILER) Já se teda musím paradoxně přiznat k tomu, že Jáma s Křídákem se mi asi líbili o něco víc. Byli takoví čtivější, rychleji to utíkalo a i ten příběh mi tím jak byl jednodušší přišel takový vyrovnanější a věrohodnější. To ale nemění nic na tom, že Upálené je sakra dobrá knížka, které jsou vlastní všechny autorčiny klady...opět tu máme velmi atmosferickou vesnici a místa, postavy, které jsou neotřelé, charismatické a výjimečné. Hlavní hrdinka farářka byla sakra zajímavou postavou, její vztah s dcerou mi přišel velmi dobře zpracovaný a prostě celkově to byla zatraceně zábavná postava plná ironického nadhledu i cinismu. Její dcera byla překvapivě také velmi věrohodnou a dokonce neotravnou postavou jak to mladší postavy umí. A ostatní postavy byly také velmi zajímavé, i když už neměly teda tolik prostoru.

Co se týče oné mysteriozní a gotické linky, tak ta tu nebyla tolik jako v předchozích autorčiných knihách, což mě osobně trošku mrzelo. Neberte to špatně kniha měla neskutečně moc záživných a podnětných témat - tradice vs pohanství a stará doba, může být člověk už od přírody zlý nebo za to může jeho výchova, je lepší vědět nebo nevědět, může i dobrý člověk páchat zlé věci? No prostě boží. Každopádně sem asi čekala, že se o páleničkách a upálených dozvím přeci jen víc, i když v tomto příběhu mělo teda zlo převážně lidskou tvář. Což je samozřejmě zajímavá pointa. Místy byl dějj trochu kostrbatý, bylo v něm příliš postav, které ale ději nic moc nepřidávaly, nebo se zápletka rozjížděla více směry...ano ono to spolu, samozřejmě všechno tak nějak souviselo, ale myslím, že toho bylo moc, a na žádnou z těch zápletek nebyl úplně čas - jen namátkou tam byly zápletky - Grady a jeho vztah s Joy a jinými dívkami, Mike a jeho žurnalistika, předešlí faráři a jejich osudy, Emma a její podivná rodina, Marry a Joy, upálené příznaky, minulost farářky, Jacob... a mnoho dalšího.

Na rovinu ten konec mi už přišel trochu překombinovaný a to s Viglym mi nepřišlo úplně uspokojivé. takže za mě konec takový spíš hořkosladký, ale knihu jsem si celou dobu užila, a klidně bych si přečetla i nějakou podobnou.

6 27.12.2022

Křídák je stále, i po druhém přečtení velmi povedenou knihou, natož prvotinou. I když je teda pravda, že je trochu znát, že je to prvotina...a když to srovnám s Jámou, tak mi přijde, že se autorka s dalšími knihami zlepšuje.

...

Příběh je to zajímavý, spletitý, osobní a velmi poutavý. I když se musím přiznat, že mi asi nesedl tolik jako při prvním čtení nebo jako příběh Jámy. To ale nemění nic na tom, že Křídáka jako takový bleskový odpočinkový triller můžu všem jenom doporučit. C.J.Tudor prostě umí a mix hned několika žánrů včetně mého oblíbené mysteriozního je tam sakra znát a všechno to dobře funguje. Co víc dodat....bavilo mě to, po třetí si to už asi nepřečtu, ale byla to velká čtenářská jízda se vším všudy.

6 22.12.2022

(SPOILER) Mě kniha bavila. Ze začátku jsem ohledně ní byla trochu rozpačitá a skeptická. Ale naštěstí jsem se potom začetla a nechtěla jsem knihu odložit. Ty části z únikovky mi přišly daleko zajímavější než ty policejní, ale i ty policejní se daly číst a vyloženě nenudily. Chvíli mi trvalo než jsem si k někomu z postav našla vztah, ale nakonec mě samotnou překvapilo, že jsem si jich oblíbila hned několik - Hana, Leon, Michael, Melissa...soucítila jsem s Alexandrem.

Musím říct, že kniha byla opravdu zajímavá. Mísily se v ní zase jiná témata než, která v těch únikovkách bývají. A hlavně ty místnosti a situace v nich měly čím dál tím větší atmosféru. V každé z místností asi až na tu první, bylo něco zajímavého, ale nejvíc mě dostalo kasíno, to bylo zpracované opravdu velmi poutavě. Každopádně mi přišlo trochu škoda, že člověk už mohl dopředu odhadnout, kdo ze skupiny zemře, jelikož vždy zemřel ten co, vyřešil předchozí místnost.....v jiných knihách nebo filmech tohoto druhu, je ta smrt více náhodná a tím pádem je prostě zajímavější to číst...trochu mi přijde, že to postrádá logiku únikové místnosti, když si už člověk umí předem odvodit, kdo bude další. Ale zároven ocenuju snahu jak to zakomponovali do tohoto příběhu, kde to celkem dávalo smysl.

Podle mého názoru kniha opravdu stojí za přečtení. Některé pasáže z místností si znovu přečtu klidně dvakrát...ale kniha jako celek stačí přečíst asi jenom jednou. Pokud se vám tento žánr líbí, tak vám knihu určitě můžu doporučit...knih ani filmů s touto tématikou není moc a proto každá at už průměrná kniha, nebo lehce nadprůměrná jako v tomto případě...je určitě dobrá volba a fanouškovi postačí. I když je škoda, že se autor nepustil do více podrobností ohledně prostředí, nebo i popisu cílů a motivací lidí...knihu by to ještě určitě vylepšilo.

6 02.10.2022

(SPOILER) Neale, Neale co to se mnou děláš?
Ty budeš jednou má knižní Smrt, už ted jsem totálně Bez šance se z těch tvých knih dostat, protože to Sucho v krku, když čtu tvoje knížky asi nikdy nezmizí. Halleluja, Ámen - Nebe, Peklo, Očistec, Ráj...

Já nerada škatulkuju, ale můžu s klidným svědomím říct, že Neal se určitě řadí mezi mých top 5 možná i tří autorů. Ještě jednou ámen. A ted už konečně nějaké to vysvětlení proč tomu tak je. Tak předně ....Neal je mistrem svého řemesla, píše neskutečně čtivě, zároven si, ale může dovolit ponimrat se i trochu v detailech, ale ne tolik aby vás to začalo nudit. Nejlíp mu jdou určitě postavy, každá z nich i náhodný kolemjdoucí jsou zatraceně dobře napsané, osobité a mají charisma. A každá z těch postav je originální svým vlastním způsobem, což znamená, že každá kniha vám představí velmi zajímavé charaktery a opravdu každý z nich mě v knihách neskutečně baví a zajímá. Jako postavy se vyvíjí proměnují a jsou napsané opravdu velmi věrohodně, mají přesně tolik prostoru kolik potřebují....baví mě i ten fakt, že nějaké postavy se v knihách objeví třeba až od půlky knihy, ale i tak jsou potom dostatečně výrazné...což mě přivádí k dalšímu faktu - že Neal umí ve svých knihách i překvapit a neustále šponovat napětí...v hodně věcech mě skutečně překvapil, ale vždycky to dávalo smysl a skvěle to do děje zapadalo. Další věcí je fakt, že autor umí opravdu věrohodně popsat danou situaci nebo období, a to tak, že to působí opravdu velmi reálně, jako kdyby se to opravdu mohlo stát. Prostě v tom příběhu to vidíte, že kdyby takové situace nastala, tak by se tak 70 procent z té knihy určitě vyplnilo.

No a jedna z těch věcí co miluju ze všeho nejvíc je to čemu já říkám: Osudové nebo hrdinské okamžiky postav - jsou to okamžiky většinou u konce knihy, kdy jste už úplně našponovaní strachem o vaše oblíbené postavy, jsou to ohromně atmosferické situace, které prostě přijdou, jsou nezvratné a jejich hranice mezi smrtí a životem postav je zdaleka nejtenčí....jde o tu gradaci, o to rozhodnutí, které postavy udělají, je to ted a tady, akce a pak čekání co se stane....no, husí kůže mi při těchto scénách vždycky samovolně tak nějakk vyraší na kůži.....ale není to taková ta zima ze strachu, když se na scéně objeví opravdu nebezpečný záporák, je to ten strach, kdy cítíte tu nevyhnutelnost toho co přijde, toho, že to pravděpodobně bude mít nějaké následky, a asi né moc dobré.... A tady se mi vybavuje přesně ta scéna s J jak se vrhla do těch plamenů, v tu chvíli jsem měla fakt na krajíčku a nic sem si nepřála tolik, jako aby to ta šílená holka přežila. SPOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOILER - no a kdyby vás to zajímalo, tak podobný pocit tohoto okamžiku jsem měla i při Nimbu na konci, jak tam umírá Dáma smrti, to byla prostě kulervoucí scéna, nebo v když Bez šance jsou v tom táboře když čekaj na rozpojení a na střeše hrajou tu hudbu.......kdybych měla mluvit o všem co se mi na těchto knihách líbí, tak bych vám vymluvila díru do hlavy a stejně by to nestačilo. Jak já říkám, když jsem chycená bez možností útěku.....to je láska, MILUJU TO

6 16.09.2022

(SPOILER) Trochu se ve mně ten zážitek z knihy pere. A to proto, že je to kniha, kterou zároven nesnášíte, ale taky milujete. Nesnášíte jí protože víte, že skončí špatně, ale milujete jí protože má atmosféru, je dobře napsaná, a hlavně nepostrádá emoce. Tak zaprvé, jde samozřejmě o v jádru smutný a melancholický příběh, jelikož vy víte, co byla Srdcová královna zač...o to těžší to navíc ještě je pokud je ta postava zpočátku hodná a vy k ní cítíte sympatie. Já se teda musím přiznat, že mě ty záporáci se zlomenou duší a těžkým životem baví a beru je jako mnohdy ve filmech i jako nejzájímavější postavy...Koneckonců mají nějaký příběh, zjevný vývoj a mnohdy mají prostě strašnou smůlu. Ach jo, všichni nemůžeme dostat svůj štastný konec.

No prostě přišlo mi to hodně smutné to číst, protože když postavy pocítili nějaký ten závan naděje a já bohužel s nimi, tak mi bylo jasné že to nemůže dlouho vydržet a že je jen otázkou času až se tam něco pořádně zkazí. Musím se přiznat, že bylo i celkem vyčerpávající číst ty části, které se tam opakovaly pořád dokola, jako námluvy s králem, hrdinčino vzdychání po Šprýmovi atd......těch dejme tomu 350 stránek se to tam prakticky opakovalo a mně to pak už začínalo jít trochu na nervy, a i ty dvě hlavní postavy mi začínaly svými rozhodnutími lézt trochu na nervy. Na Cath se mi líbilo, že jsem nemohla jednoznačně říct, že je mi sympatická....ze začátku mi přišla trošku přecenovaná, lehce vychloubačná a hodně poddajná....potom se to teda začalo zlepšovat, ale pořád mě trošku něčím vytáčela. Šprým byl takový hodný trouba, né jako král, ale Kloboučník byl z nich určitě nejzajímavější. Rodiče hlavní hrdinky byli pěkní tupci, to nakonci jak najednou na ní, že si krále vzít nemusí, mě úplně rozsekalo....to svět neviděl prostě, oni do ní celý život hučí, že musí být to královnou jinak že ji vydědí, když se ona osmělí a řekne jim, že s králem nebude štastná tak ji neposlouchaj a chovaj se jak pitomci a pak tohle. Ono celkově jsem měla pocit, že se naštěstí podařilo autorce celý ten nápad s originem srdcové královny prodat. Nejenom ten svět a i postavy co známe, ale především ten postupný vývoj hrdinky dával smysl, všechno do sebe hezky zapadalo a ta šnůra nevyhnutelné smůly a konce se stávala delší a delší, přesně jak to má v takovém žánru být....prostě to skutečně působí, že naše hlavní hrdinka má důvody k tomu proč se stát takovou jakou jí známe, víme i že se skutečně jednalo o celkem bezvýchodnou situaci.....at už kvůli počáteční zbabělosti hlavní hrdinky, jejím rodičům, odmítání jejího podnikání atd. Zkrátka a dobře ta naděje sice přišla, ale už na ní bylo pozdě a vy jste to chápali, protože najednou všechna ta rozhodnutí do sebe zapadla a už se nešlo vrátit zpátky.

Co víc říct, kniha je velmi kvalitně napsaná. V mnohém je překvapivá, v něčem zase tolik ne, je i celkem surová a krvavá, ale do toho příběhu to patří. Staré známé postavy jsou dobře a citlivě napsané viz. Šklíba, Kloboučník.......obzvlášt na tom konci i v člověku mrazí a stává se z toho návykové čtení. Ze začátku je to spíš takové sociální drama, ale je to taky hodně dobré...i když říkám, pár chybiček by se tam za mě našlo. Ale ten celkový dojem z knížky je prostě opravdu dobrý...a pokud máte rádi tyto alternativní pohádkové příběhy, tak vám ho určitě z celého srdce doporučuji.

Dokonce jsme se dočkali i prvotních náznaků jak se nám z Cath stává ona legendární královna....musím se přiznat, že v těch chvílích kdy tam začala všechny urážet a konečně říkala co si myslí, jsem se skutečně bavila. Bylo to smutné, ale taky sakra zábavné včetně malého pocitu zadostiučení za všechny ty urážky nebo nadávky....no nic, podtrženo sečteno....autorka jiným autorům ukázala jak správně a dostatečně zábavně psát origin story nám známých postav.

6 03.09.2022

(SPOILER) První díl bohužel v knihovně nebyl tak jsem se rozhodla jít rovnou na druhý, jelikož by mělo jít spíše o volná pokračování.

Kniha je velmi milá, bezstarostná a příjemná. Příběh plyne líně a zhruba v půlce si dá bohužel i na dost velkou dobu šlofíček, díky čemuž mě čtení začalo trochu nudit a už jsem se do děje tolik nedostala jako tomu bylo na začátku. I díky tomu odtrhávám jednu hvězdičku.... za docela jednoduchou a neuspokojující detektivní zápletku jsem chtěla odtrhnout ještě jednu, ale nakonec si říkám, že je kniha ve své podstatě opravdu hodně fajn . A to hlavně díky samotné Agátě, která je prostě velmi zajímavá... je kombinací Jessici Fletcher, slečny Marplové, Sharony Flemingové... je vtipné, že jí po celý příběh jde vlastně o to uhnat jednoho muže a její myšlenkové pochody ohledně jejího samotářského života s kočkami a touhy stát se za každou ženu provdanou ženou..no tak tyto pochody mě opravdu moc bavily. Včetně toho, že je Agáta dost velká průšvihářka, takže o úsměvné momenty ty taky není nouze... opravdu vtipná mi přišla její příhoda s pupínkem a rozbitým umyvadlem, nebo když si domů přivezla cizí kočku v domnění, že je to Hodge...

A právě ty vcelku zábavné dialogy, popis prostředí a příjemné popisy obyčejných věcí ... ve vás vyvolají takový pohodový vesnický pocit, který je zkrátka fajn a navodí zbytek prázdninové atmosféry, která nám už pomalu končí.

Není velkým překvapením, že detektivní zápletka tu nebude na stejné úrovni jako v ostatních knihách... a vlastně by to ani nemělo vadit, jelikož už podle anotace a typu knihy je jasné, že tady o tu detektivku zas tolik nejde. I tak by mohla být přeci jen lépe a poutavěji zpracovaná, a tím myslím druhou část knihy, kde se neustále opakuje ten samý motiv a to ten, že naši dva samozvaní detektivové chodí prakticky od domu k domu a neustále se na něco vyptávají ... časem to začne působit strašně monotonně a začne vás to nudit, a takhle je to asi posledních 70 stran, což je zhruba polovina kniha, a to není zrovna málo. Konec je určitě nejslabší, jelikož je prostě hrozně zrychlený a až příliš náhodný... všechno je tam prostě moc velká náhoda a na to, že tím vyptáváním strávili minimálně 2 týdny se vše hned vyrazí za jeden den a to bez nějakých větších pojítek pro čtenáře. Dojem ovšem zachranuje opilá Agáta s Fredou jak se drží kolem ramen a zpívají, že nepotřebují muže, a během tohoto jejich výstupu je z okna vidí James.

Verdikt: Nápad a téma opravdu velmi suprové. Muž co využívá naivní vesnické ženy a mámí z nich peníze, přitom si vybírá hlavně staré panny nebo vdovy a nebo nespokojené manželky, kterým snadno zalichotí, 50 letá žena, která šla předčasně do důchodu, ale začíná se nudit a tak začne s vlastním vyšetřováním vraždy, přičemž jí všichni považují jen za čmuchalku, posléze ke svému pátrání přibere i muže, ze kterého chce udělat svého manžela a který se přidá k tomuto amatérskému vyšetřování, aby se vyhnul psaní své knihy. Námět je zkrátka velmi slibný........jeho zpracování, ale místy pokulhává....ženy splývají všechny dohromady, takže ani pořádně nevíte potom o koho jde, vyšetřování je zbytečně uprostřed zdlouhavé a skoro nikam nevede, navíc naši hrdinou si dávají tolik skleniček oblíbené kořalky, že musí být velmi často nalití... jinak mě kniha, ale nezklamala a těším se na další díl.

6 19.08.2021

(SPOILER) Oproti nehynoucím fanouškům Harryho P, kteří samozřejmě od této knihy očekávali bůh ví co... já žádná očekávání neměla. A nemám ani s čím srovnávat, jelikož patřím ještě k onomu jednomu procentu světové populace, které nečetlo HP.

Ale přestanme už mluvit o HP, o kterém tato kniha není a pojdme na mé hodnocení.
Které ano, je pohádkové... pět hvězdiček a knihomolský zážitek level 1000. Mě se to prostě strašně líbilo. J.K UMÍ ona prostě umí psát... to bez debat. Sedla jsem si ke knížce a říkám si, že si přečtu jen dvě, tři kapitolky a uvidím jak mě to chytne.... a dřív než jsem se vzpamatovala, jsem dočítala epilog. No, koukám jak blázen, jelikož patřím k těm lidem, kteří čtou jen knihy, které je doopravdy zaujmou ... ano jsem velmi netrpělivý člověk. A tohle mě prostě zaujalo... vlastně už od úplného začátku.

Půjčeno v knihovně, ale kdybych si jí koupila..tak toho vůbec nelituju. Ikabog je prostě kniha, ve které máte pocit, že je toho tolik a všechno do sebe skvěle zapadá a dává smysl. Asi nemusím dodávat, že na pohádku je to kapánek ponuré, bezútěšné a chvílemi to až příliš připomíná reálný život... ale asi i proto tato kniha může oslovit hned několik generací. Postavy jsou jedním slovem SKVOSTNÉ ... tak dobře napsané. Mými oblíbenci jsou ve své podstatě všichni už jenom proto jak jsou věrohodně napsané. Ale pokud to vezmeme z morálního hlediska.... tak postavy pravých hrdinů jsou... Helenka, paní Veselková, Dobromil a jeho žena, pan Hrdlička, Vilém. Ty jsem strašně zbožnovala a bála se o jejich neustále ohrožené živůtky. Jinak je Ikabog samozřejmě i dosti politická pohádka, okořeněná o nějakou tu diktaturu. Je také, ale značně psychická... at už je to rozebíráním toho, čemu všemu jsou ochotni lidé uvěřit, nebo za kolik se dají koupit. No jo no, je těžké žít někde, kde se za vlastizradu považuje každá druhá věc.

Verdikt zní: Knihu doporučuji všem, i když chvílemi je emočně náročná pro dospělé natož pro děti. Prostředí, kde se děj odehrává je prostě boží, kde prodávají ještě kvalitnější zboží, co bych chtěl každý ochutnat. Konec je samozřejmě velmi štastný... tedy pokud jste nechtěli, aby Helenka a Vilém utvořili romantický pár... ale skončilo to prostě dobře, a nestačilo to spadnout do nějaké přecukřené vaty. I když si pořád říkám, jestli nebylo lepší tam toho Ikaboga, prostě nedávat a nechat to tak, že je to prostě ta povídačka.... ale hvězdičku za to neztrhávám, protože to knihu podle mě nezhoršuje, navíc je to pořád pohádka a tam nemá být o obludy nouze, a scény s Ikabogem byly vcelku roztomilé takže tak. Škoda, že autorka nenapsala dva konce, jeden kde skutečně existuje Ikabog a jeden kde neexistuje

6 17.08.2021

(SPOILER) Dočteno asi do nějaké 150 strany... Knihy od tohoto autora mám ráda a k několika se určitě ještě vrátím, ale tahle kniha mi nesedla, i přesto, že ta anotace zněla přesně jako něco co by se mi mohlo líbit. Na rozdíl od Falešné společnice jsem tady necítila skoro žádné emoce mezi hlavními protagonisty. Což je samozřejmě v takové knize s podtitulkem sahající k červené knihovně určitě špatně. Ještě horší, ale je, že sami postavy nás o své ,, nehynoucí" lásce pořád přesvědčovaly... a já se jen ptala, kde se ta láska vlastně vzala? Jako chápu, že třeba taková Karina viděla v Tomasovi i únik před nechtěným snatkem, takže nebylo tak těžké se do něj třeba na první pohled zamilovat....ale prostě jim tu jejich osudovou lásku vůbec nebaštim, a působí to na mě hrozně naivně, nevěrohodně ... prostě to nemá ty správné grády. Postavy samy o sobě také nejsou moc zajímavé, i když by mohly být...zkrátka si k nim neutvoří žádný vztah. Tudíž vás ani nezajímají. Kniha zkrátka jako celek působí velmi nedodělaně, naivně a i kapánek nudně. Každopádně autor ukázal už dávno, že psát umí a i mistr tesař se někdy utne..takže tak. Možná příště...ted mě kniha, ale určitě neoslovila.

(SPOILER) Vtipné je, že už jsem tuhle knihu jednou četla hned po jejím vydání.....a byla jsem z ní totálně zklamaná a rozladěná. Kniha, tenkrát ode mně dostala pouhou jednu hvězdičku z nostalgie a taky spoustu nakvašených komentářů, kde jsem spílala autorce, že neměla dostatečnou úctu ke starým postavám a stvořila jednu z nejméně sympatických hlavních postav.

No a nedávno jsem si řekla, že mám zase chut něco zkritizovat a tahle kniha se k tomu úplně nabízela. Jenomže bohužel při čtení této knihy, jsem bůh ví proč k ní už nezaujímala tak drasticky špatný postoj jako poprvé. Ještě víc mě, ale překvapilo, že se mi kniha dokonce.......a ted pozor LÍBILA. Vlastně nevím co přesně změnilo můj názor, ale najednou mi to co jsem předtím na knize kritizovala mi už nepřišlo tak do nebe volající jako předtím. Možná to je tím, že původní Selekci si už moc nepamatuju a taky to může být tím, že jsem už od začátku ke knize přistupovala jako k obrovskýmu propadáku.......

Každopádně pro mě kniha získala docela nový význam.... a ačkoli třeba nedosahuje kvalit původní série neberu jí ale jako nějaké velké neštěstí.

Eadlyn je sice chvílemi naprosto nesnesitelně arogantní, sobecká a tak vůbec.....ale přijde mi, že jí tak autorka napsala schválně.......a vlastně si myslím, že se jí to povedlo a všechny ty duality, které se v téhle budoucí královně střetávají vlastně dávají docela smysl. Navíc nesmíme zapomenout, že půlka jejích genů je taky od někoho tak tvrdohlavého jako je Amerika. Staré postavy se někdy chovali vcelku fajn, někdy jste zůstaly nad jejich myšlenkovými pochody s otevřenou pusou vejrat......ale co 20 let je dost velká doba a hlavně, že jim pořád vydržela ta zamilovanost ne?

Nové postavy.......Některé totálně nezajímavé, samozřejmě chaotické počty nových postav, i tak by mi, ale nevadilo se s některými vidět třeba i v jiné sérii, která by se na ně víc zaměřovala......postavy jako Kaden, Osten - docela ráda bych si přečetla knihu, kde by byl v alternativní realitě někdo jako Osten králem, další jsou třeba Kile, Ean......kupodivu jsem si jich zapamatovala docela dost a hodně z nich mě apon trochu zajímalo.

Romance mezi Erikem a Eadlyn mi při prvním čtení přišla neuvěřitelná, nemastná a neslaná, ale ted mi přišla vcelku roztomilá a dokonce i uvěřitelná. Ano až taková se udála změna. Myslím, že to bylo hlavně tím, že při prvním čtení jsem doufala, že oním vyvoleným bude právě Kile, který je narozdíl od Erika výraznější osobností.......tady jsem ale pochopila, že Kile by se k Eadlyn vlastně moc nehodil.

A ted konečně co se mi i při druhém čtení na knize nelíbilo:
Tak byly to časté narážky na minulost v Selekci Maxona a Ameriky..jako byl to fanouškový servis s velkou pompou, ale mě připadalo, že je to tam občas vložený až jako násilně a skoro až rušivě........ no a pak i další věci, ale hlavní je to, že už knihu neberu tak tragicky a vlastně se mi i líbí.

Můj návrh na další selekci:
Mě by kupříkladu vůbec nevadilo, kdyby se k nám dostal i nějaký prekvel ze světa Selekce. Třeba první Selekce nebo tak....jako jo, nedávno tady byla Balada o ptácích a hadech.......ale autorka psát umí, tak proč ze světa Selekce ještě něco nenapsat.

Podlě mě by nebylo třeba vůbec špatné popsat třeba takovou Dark Selekci z dřívějších let, kdy ještě zemi pustošili rebelové. Dejme tomu, že by rebelové měli nějakého svého vůdce nebo dokonce krále a ten by dal přivést 35 dívek z každého království na svůj opuštěný hrad, a tam by si z těchto dívek vybral nakonec svou budoucí královnu. Rodiče dívek by museli poslechnout a dívky na rebelův hrad přivést, jelikož by se samozřejmě báli, že by je rebelové mohli napadnout. Samozřejmě by to byla, ale taková obrácená selekce, jelikož by ony unesené dívky samozřejmě nechtěly, aby se staly královnami....takže dívka, která by rebela okouzlila by tedy paradoxně na tom tratila nejvíc.....Slogan by zněl asi nějak takhle - ,, 35 princezen, Nová selekce může začít..............královnou nechce být, ale ani jedna z nich. Která nakonec získá nenáviděnou korunu a srdce nechtěného krále?
Možná, že by takový příběh neobstál, ale mě připadá docela zajímavý. Vrátili bychom se několik let možná i víc zpět...kdy ještě zemi sužovali krvežíznivý rebelové, trochu si zapolitikařili, nahlédli do světa před Maxonem a Amerikou, začali u úplně nových postav.....

6 06.07.2021

(SPOILER) Mě se kniha prostě líbila. Vzhledem k né zrovna slavnému hodnocení, jsem si říkala, že tento díl nebude asi žádné velké dílo...ale pro mě vlastně bylo dostatečně velké dílo. Po konci jedničky, jsem si nedokázala moc představit co má autorka v plánu napsat, tak aby to dalo na další knihu.....možná právě proto, že jsem moc nevěděla co čekat, mě to překvapilo ještě víc. Že jsem se vlastně po celé čtení knihy vůbec nenudila.

Vlastně to dávalo smysl, jelikož jedničku jsem četla až po seriálu..takže mi věci v ní nepřišly pak tak překvapivé, vzhledem k tomu, že už jsem je znala z té seriálové verze...ale tady jsem vlastně vůbec nevěděla co čekat. A to co jsem dostala se mi prostě líbilo.
Ten začátek na lodi byl prostě Boží, to jak se tam poprvé zjevil Temnyj.....ještě lepší, bylo to prostě napínavý jak kšandy a mě to strašně bavilo. Pak mě strašně bavil Nikolaj. Vlastně se divím, že spisovatelka, která dokáže napsat tak skvělé postavy jako je třeba Temnyj, Nikolaj, Žena, Bagra...dokáže taky sesmolit tak strašně nezajímavé až otravné postavy..jako je Alina a Mal. Ty dva mi tam lezly strašně na nervy, a kdykoli s nimi byly na scéně jiné postavy...napřklad Temnyj nebo Nikolaj, tak si beztak všechnu mou pozornost brali na sebe. Jinak to nešlo, protože z těhle postav jakoby charisma a šarmantnost přímo sálala.
Vlastně musím říct, že kdyby v tomto díle nebyl Nikolaj.....tak bych byla asi daleko skeptičtější. Jenomže jeho postava byla tak strašně boží, prostě....Vždycky když něco řekl, tak sem se culila nebo smála jak blázen. Ale nejlepší na tom, je že jeho postava je prostě úplně skvěle napsaná a má tak suprovej příběh. Vždycky když se s ním a Alinou schylovalo k nějaké ,, romantické" scéně, tak jsem si říkala....,, Ty jedna věčně nerozhodná Alino, dej už mu sakra pokoj." Takže tak. Vlastně vůbec nechápu co všichni ti chlapi na té totálně nezajímavé, ufnukané, nerozhodné Alině vidí.

Vtipné je, že mi přišlo, že Alina snad v tomto dílu neudělala nic správně. Už jenom to, že nikomu neřekla, že vidí Temnyje......SVÉHO ÚHLAVNÍHO NEPŘÍTELE. To jí nenapadlo, že by jí třeba takhle mohl vystopovat nebo tak..i když teda musím říct, že se mi vlastně ty jejich scény, kdy Temnyj navštěvoval Alinu v komnatě líbili...trošku sebemrčkařství no....vzhledem k tomu, že se netajím tím, že vlastně asi ani nechci, aby Temnyje porazili. Přesně v těhle scénách se ukáže jeho lidská, zranitelná stránka...nevím no, mě to prostě přišlo docela roztomilý i smutný zároven.......dva lidé, nepřátelé, kteří mají sílu jako nikdo jiný, se cítí osaměle, jelikož je nikdo nedokáže pochopit....a vlastně jediný člověk se stejnou silou, který chápe tu prázdnotu a osamělost je právě ten váš nepřítel. Tohle byl jedním z těch důkazů, že i Temnyj má srdce.......líbilo se mi, jak říkal, že k ní chodí i proto, protože ví, jak je osamělá.......ta scéna jak k ní přišel dal jí ruku na rameno, a pak u ní prostě zůstal v pokoji až do večera...aniž by kdokoli z nich něco říkal....jen, aby nebyl každý sám. Hned jak jsem to dopsala, tak mi vlastně dochází, že je to hlavně smutný..a zase Alino, můžeš mi vysvětlit jak je možný, že tvrdíš, že Temnyje tak nenávidíš a pak ho necháš at sedí u tvé postele když usínáš...jako i kdyby to byl jenom přelud....tak na něj třeba řvu, něco pro něm hodím.

No zkrátka se mi líbí, že ten jejich komplikovaný vztah z jedničky se přenesl i sem a jen tak nevyšuměl. Je sem zasazený s jakousi opatrností i smutnou naléhavostí... a vám co patříte spíše do ,, Temnyjova týmu" z toho zrovna vesele nebude. Ale dává to knize tu potřebnou vážnost i citlivost.......a navíc díky těmto scénám, tady máme Temnyje častěji.....takže spokojenost.


Jestli jste to ještě nepochopili, tak Temnyje i Nikolaje naprosto miluju, i když každého kvůli něčemu jinému. Alina pro mě není ta správná hrdinka těchto knih, a přijde by šíleně neschopná.....ale podezírám spisovatelku, že to byl možná účel, takhle Alinu napsat.......a v mnoha věcech to do děje i zapadá. Mal je ve srovnání s jinými mužskými postavami, prostě příliš nezajímavý a obyčejný......a tak trochu otravný a dětinský.

Konec byla samozřejmě Aliina ultimátní prohra.........na to, že má naše světlonoška takovou super power, tak jí jaksi neumí úplně používat, tak aby to k něčemu bylo. A jako jo dokážete s Alinou i soucítit, ale ta holka se pořád nehorázně lituje a na to, že má tak velkou magii, tak kolem ní stejně umírají lidé, protože ona se stejně vždycky rozhodne zachránit zadek jenom Malovi a sobě a nebo rovnou utéct. No prostě vaše oblíbené postavy umírají, a jediné co s tím Alina dělá, je že na to zírá a barvitě vám to popisuje......místo, aby třeba jen zvedla o milimetr ruku a vystřelila z něj paprsek světla nebo já nevím co.

Jako na to, že to ona by měla být ta kladná, pozitivní, čistá nositelka světla...což má v popisu práce i svým biologickým kodu. Tak se chová dost podobně jako Temnyj, ale ten bohužel se prostě jaksi už s tou temnotou v sobě tak trochu narodil, že jo...a navíc si prožil daleko větší zvěrstva než Alina...takže se nedivíte, že používá drsnější řešení. Ale Alina, ta by kvůli malé rozmíšce, hned půlila člověka ve dví...to by neuděl ani Temnyj.

Úplně závěrem chci říct, že pokud bude zfilmován i tenhle díl .....tak to bude prostě jako pecka. Stačí jen, aby se filmaři drželi předlohy a já budu budu úplně happy...jako vážně.
Co budou mít filmaři napodruhé podle mě těžší :
Animovat bájného jelena je přeci jen jednodušší než dělat draka
Herečka co hraje Alinu ze sebe bude muset udělat větší bitch než byla v jedničce
Nikolaje musí hrát za každou cenu nějaký hodně dobrý a charismatický herec, jinak to fanynky nerozdýchají...to samé platí i pro nové sympatické postavy jako je Tolja a Tamara ,i když na můj vkus se Tamara až příliš podobná Ineš, takže s tím budou muset filmaři asi něco trošku poupravit, ale zase každá z nic má jiný způsob boje viz, sekery, a Tamara je vlastně i Griša ...ale jinak se nemůžu dočkat...na knihy a snad i ten seriál.

6 22.06.2021

(SPOILER) Není to sice Asher Falls.....ale i tak velmi povedený díl.
V tomto díle se opět řeší mnoho zásadních otázek, tentokrát se ani tak netýkají Ameliiny minulosti jako minulosti Johna Devlina. Roli tu hraje i častý motiv ducha, co nemůže odejít , jelikož potřebuje zjistit, kdo ho zabil.......bohužel tam byla postava Fremonta podle mě málo, takže jeho část příběhu, působila v půlce knihy dost odfláknutě - vzhledem ke konci knihy se to, ale nakonec dá pochopit a všechno to do sebe zapadá. To co bylo nakousnutu v jedničce se tedy zde konečně dočkává svého, troufám si říct i docela epického rozuzlení. Zároven konec knihy začíná zavánět nutnou potřebou ihned si obstarat díl další. Spíš než kvůli romantické lince, která zde není tak návyková jak by se dalo očekávat, mě ale zajímá jestli se z Devlina nestane nějakej démon nebo tak.......což by byla ona zásadní zápletka, která by dala sérii zase nový směr. Neumím si nějak představit kdyby série končila tímto dílem, jak pořád dokola opakuje Amélie.....,, Je otevřeno ještě příliš mnoho dveří."

Moje poznatky o knize:
Sice neměla tak tajemnou a bezútěšnou atmosféru jako díl druhý, ale poznatky z Devlinovi minulosti byly opravdu velmi zajímavé.

Kniha mi utekla opravdu velmi rychle.
Mariama je nehorázná svi....no vy víte co chci říct.
Jsem ráda, že se tu konečně Amélie snaží duchům pomoct a neutíkat před nimi.
Ameliino heslo: Co se stalo v Asher Falls, zůstane v Asher Falls.

6 10.05.2021

(SPOILER) A je tu můj návrat k hřbitovní královně........a návrat je to velmi podařený. Musím přiznat, že jsem se trochu bála, aby mě tahle série nepřestala bavit dřív než se vůbec rozjede....ale naštěstí tu je druhý díl, který se mi líbil víc než ten první. A TO JE FAKT PECKA.
Ten příběh a postavy z tohoto příběhu mi neskutečně sedly. Snad jen fanoušci Johna Devlina tady budou postrádat takovou ,,malou drobnost" a tou je samotný John Devlin. Je to vlastně docela osvěžující.....Devlina mám sice ráda, ale musím se přiznat, že mi jeho nepřítomnost v tomto díle nijak extrémně nevadila. Jak říkám je to osvěžující když hlavní hrdince nestojí její boyfriend pořád za zadkem. Nový náhled na věc..řekla bych, teda aspon v knižním provedení.

Asher Falls je město duchů s velkým D, přesně ten typ města jehož atmosféra vás totálně pohltí..................starobylé rody, zatopený hřbitov, neoznačený hrob, čarodějnice, město, které jako by se zaseklo v čase, podivní obyvatelé, animální příroda, luxusní dům na kopci..............já to prostě žeru. přesně tohle....tyhle kombinace.....tuhle atmosféru......to nikdy neomrzí.

Díl tedy vřele doporučuji...mohl by fungovat i samostatně. Konec knihy byl sice takový rozporuplnější. Říkám si jestli si autorka sama nepodrazila nohy tím, že tajemství Ameliina původu nám odkryla už ted..ve druhém díle, což mi přijde trochu brzo...o to zvědavější samozřejmě sem, co mě čeká v dalších dílech.

Verdikt.

Druhý díl nasadil ladku dost vysoko, tak doufám, že nebudu s dalšími díly zklamaná. Nečekala jsem, že už ve druhém díle se dozvím tolik zásadních informací...musím se přiznat, že sem si někdy říkala, že s tím autorka trochu přestřelila.....přeci jenom spoustu věcí ještě vyvolává ještě víc otázek než odpovědí......
třeba - Kde je Harper? Je vůbec naživu? Přežili čarodějnice a Asherovi?.......
Podle mě teda konec trochu moc překombinovaný, ale každopádně uvidíme kam se celá série posune dál. Podle mě druhému dílu právě prospěla změna místa a i postav, takže očekávám, že v dalším dílu budeme vídat Devlina častěji....očekávám tedy více srcebolu a melancholie....tak uvidíme no.

JInak určitě doporučuji, i když těch duchů je tam pořád prostě málo....

6 09.05.2021

(SPOILER) Upřímně mě kniha vůbec nezaujala. Zkoušela jsem ji přečíst, ale byla by to pro mě jen ztráta času, tak jsem z nějaké 100 strany skočila na poslední.

Ze začátku to vypadalo slibně, ale když na sebe postavy hned na 16 stránce skočily, tak jsem si řekla....a sakra, tady něco nehraje. No nevím no, celá ta první sexuální scéna mi přišla naprosto vytržená z kontextu. Postavy se ani neměly šanci poznat a hned na sebe vlítly a prožívaly spalující vášen a lásku. Trochu nepravděpodobné řekla bych a taky hodně povrchní. Jen protože je Bennet sexy je mu odpuštěno vše, včetně jeho chování atd. přitom kdyby nebyl hezký, tak by si o něj nikdo neopřel ani kolo. A co by asi dělala Chloe bez svého značkového prádélka.

Chloe pořád říká jak ho nemůže vystát, ale při každé příležitosti s ním skočí do postele. Snaží se na Benneta hodit všechnu zodpovědnost za to, že se spolu pořád schází, ale přitom ho sama pokaždé povzbuzuje at se s ní vyspí. Také je důležité položit si čistě racionální otázku, týkající se Chloe. Co by měla dělat mladá, emancipovaná žena, které je jasné, že hazarduje se svojí kariérou, protože neustále spí se svým šéfem, který je ještě k tomu opravdickej debil a kterej ji má zezačátku jenom na sex ?
Jsou možné tři odpovědi:

za A Šéfa ignorovat, a jednat s ním jen na profesionální úrovni.
Za B Podat na šéfa papír s tím, že jí sexuálně obtěžuje
C Měla by si uvědomit, že by se měla chovat rozumně a vztah utnout

Jakou odpoved si CHLOE zvolila?

No přece tu ......... Budu s ním vesele a nezřízeně spát, a to i přesto, že já riskuju všechno kdežto on nic." No ano, přesně takhle se rozhoduje ....dospělá žena s iq tak velkým, že může pracovat v milionové firmě.


.............všechno se tam opakuje pořád dokola jako nějakej otravnej kolotoč a postavy jsou ještě otravnější. Zápletka taky žádná, natož nějak inteligentní a hlubší než jen erotické dílo to opravdu není.
Bennetovy kapitoly mě nebavily už vůbec a i ten sex se po nějaké době omrzí, protože je to pořád to samé.....navíc trochu nevkusné, když se postavy častují nadávkami typu štětka, kurva atd.......Chloe by rozdávala facky a durdila se za nesmysly, ale rajcuje ji, když ji chlap nadává do štětek.............aha, to vážně dává perfektní smysl. Navíc jsem pořád tu chemii postavám nebaštila, a přišlo mi, že by se stejně tak mohli vyspat s kýmkoli jiným, a vůbec by je to nijak neovlivnilo.

Jednu hvězdičku dávám za to, že kniha dostála svému jménu - že je opravdu hodně erotická, a čtenáři od ní tedy dostanou to co chtějí, nic víc za dílem, ale nehledejte.
Pro mě to bylo snad ještě horší než padesát odstínů nebo Gabrielovo inferno, a to už je vážně co říct.

Já sice chápu, že od této knihy nemám očekávat už předem nic světoborného, ale je tak těžké vytvořit aspon trochu uvěřitelný příběh, kde sice převažuje sex a milostné vztahy, ale najde se tam aspon ještě něco dalšího kromě toho. A aby to mělo aspon nějakou sebemenší, zajímavou zápletku?

Musím říct, že Bridgertonovi jsou proti tomuhle dílu něco jako kniha nominovaná na Nobelovu cenu......protože je to taky převážně erotika, ale dává to smysl, řeší se tam i něco jiného, má to logickou zápletku a ten správný typ humoru...............

A ještě taková poslední otázka na závěr.
Budete mít radši knihu bez jediné sexuální scény, ale zato v ní bude značná chemie mezi postavami, jejich pomalé sbližování a zamilovávání se?

Nebo budete radši číst knihu, kde je sexu jak hub po dešti, ale zato žádná romantika, žádná chemie?

No asi záleží samozřejmě i na náladě, ale u mě by z většiny určitě vyhrála ta první varianta no.

6 18.04.2021

Samozřejmě všichni chceme věřit tomu, že všechno v knize je pravda.......a podle ní se pak můžeme řídit. Jenže nějaké části připomínají tak trochu pohádku. Každopádně si myslím, že kniha nese správné poselství a to zní.....užívejte si svého života. Pomůže vám zamyslet se, co vám vlastně v životě chybí, abyste mohli být štastní. Už jenom tím, že se tím začnete zabývat, si myslím, že můžete přijít na něco...co vám ve výsledku může pomoct.

6 27.11.2020

Byla jsem rozhodnuta dát i plný počet, ale konec to docela zkazil. Vlastně trochu víc. To však nemění nic na napínavosti až návykovosti téhle knížky. Je stejně návyková jako alkohol pro našeho hlavního hrdinu. Ten se stal mým oblíbencem, a zajímal mě po celou knihu.

Autorka se vrhla do kombinace žánrů thriller a gotický horor, mysteriozní. Každý kdo četl někdy Kinga nebo byl před nějakou dobou v kině na Hřbitovu zvířátek, tu musí cítit dost velkou inspiraci autorky. Mě to moc, ale nevadilo.

Největším plusem pro mě je styl autorčina psaní, který ubíhá stejně rychle jako když hodíte kámen do jámy. Příběh mě totálně ztrhnul a doslova jsem nemohla přestat číst. Došlo to tak daleko, že mi mamka musela na chvíli knížku vzít, jinak bych byla schopná jí přečíst na jeden zátah.

Takže verdikt? Já říkám je to skvělá, úžasná knížka. Nemusí se líbit všem, ale mě sedla jak poklice na hrnec. Ta atmosféra byla doslova mrazící. Škoda, že si nejsem úplně jistá koncem.....co se teda vlastně stalo s Annie?

6 12.09.2020

Ze všech Austenovek nejslabší. Emma mi hodně krát lezla svým chováním na nervy. Ale musím přiznat, že nejnovější film z roku 2020 si mě získal.

Každopádně sama autorka napsala: ,, Děsí mě pomyšlení, že čtenáři kterým se nejvíc líbí Pýcha a předsudek, by mohli usoudit, že Emma postrádá vtip, a že ti, jimž se zamlouvá Mansfieldské panství, v Emmě postrádají zdravý rozum. J.A 11.prosince 1815 v dopise

6 10.07.2020

Přečteno kvůli poslední povídce ze života autorky. Je to jako kdyby sama Agáta Christie prožila vraždu podobnou těm o kterých píše. Nemohlo to nepřilákat mojí pozornost. Překvapuje mě co všechno si z toho dne autorka pamatuje. Četla jsem to i dvakrát.

6 07.07.2020

Trochu něco jiného než na co jsme od Agáty zvyklí, ale čím si můžete být jisti je to, že Agátiny zápletky a vrahy neuhádnete.

Kniha se mi líbila možná právě proto, že je jiná než ostatní agátiny knihy...jedná se spíš o oddechové detektivní komediální knížky s postavou, která by mohla být mezi ostatními postavami královny zločinu snadno opomenutá, protože nemá žádné zajímavé, specifické vlastnosti. Ale mě Parker přišel právě zajímavý tím, že sice působil jako takový malý úředníček, ale ve skutečnosti byl úžasný troufám si říct psycholog s docela netradičními metodami léčby............

Určitě musím doporučit čte se to pomalu samo.......líbí se mi i opakující postavy v povídkách, a samozřejmě povídky samotné...jsou vtipné s nadsázkou, chytré, originální, promyšlené...prostě ÚŽASNÉ

Kdyby Parker Pyne existoval i v reálu tak si myslím, že by se u něj dveře nezavřely.......koneckonců kdo nechce být štastný?

6 23.06.2020

Bohužel kvůli této hře zatím nemůžu jet do Plzně, kde se právě hraje. Ale tak strašně ráda bych jí viděla.

Právě ted mám zase Agátománii a čtu všechno od Agáty co mi přijde pod ruku. Hadí doupě, její životopis a divadelní hry......

Past na myši je neskutečně čtivá, originální, zajímavá, detektivní hra. Vzhledem k jejímu ohlasu jsem si představovala strašně zapeklitý a složitou zápletku. Takže mě dost překvapilo, že celá hra je spíš taková oddechová, ale i tak je velmi skvělá. V jednoduchosti je krása jak se říká.

Můj názor na to, že nejlíp Agáta umí psát příběhy v uzavřených prostorech se nezměnil.

6 06.06.2020