Knihomolka97 komentáře u knih
Impuls v sobě ukrývá opravdu krásný nejen romantický příběh, který se odehrává převážně ve Španělsku. V knize se řeší vztahy rodinné i pracovní, taky to, jak se člověk vypořádává se smrtí někoho blízkého a nechybí i trocha té filozofie.
Od začátku mi byla sympatická hlavní hrdinka Riley, která si šla za svým snem, i když musela lhát svému otci. Musím říct, že ten mi většinu času šel na nervy. Sice chtěl pro dceru to nejlepší zajištění a to jsem chápala, ale to jak se choval..to nebylo v pohodě. A ty jeho "přívěsky"... ech.
Oproti němu je tu Connor. Connor je velice charismatický muž, samozřejmě pohledný, trošku záhadný a taky starší než Riley.
Musím ještě zmínit postavu Leytona, který je taky kapitola sama o sobě a mám velkou radost, že i on se dočkal svého příběhu, na který jsem dost zvědavá. Po tom, co se stalo na konci.. dobrá lákačka. :-D
Riley je docela ukecaná, zvláště když mluví o své práci a přátelích. Některé momenty mi tedy přišly krapet zdlouhavé.
Mezi Connorem a Riley to hezky jiskří a celkově si hezky rozumí.
Je cítit ta atmoška zakázané lásky a to nejen kvůli vyššímu věkovému rozdílu, což mě bavilo.
Loni jsem četla Horké vafle a ledové koupele a pokračování jsem si rozhodně nemohla nechat ujít!
Příběh hezky navazuje, ale tentokrát tu máme dvě dějové linky. Současnost, kde je v hlavní roli opět Helena a minulost, která je o Hildě. Obě jsou si svým způsobem podobné.
Musím říct, že mě o něco více bavila právě Hildina linka a celkově mi přišel tento díl povedenější.
Hilda byla ze začátku taková zakřiknutá, nebylo se ale čemu divit. Postupně však kvetla a to se mi líbilo.
U Heleny mě moc neoslovila romantická část, nebyla výrazná, ale kdyby nebyla žádná, nevadilo by mi to.
Jedná se o oddechové čtení, které se odehrává v opravdu zajímavém prostředí, dýchne na vás ta horská atmosféra a vůně vaflí.
Oba díly můžu doporučit
(SPOILER) Upřímně jsem se trochu bála délky, přece jen 600 stran není úplně málo. A ano, pár stran bych ubrala a bylo by to perfektní.
Příběh je vyprávěn v er-formě a je doplněn Kasperovými zápisky, které jsou v ich-formě.
Musím říct, že Kaspera jsem si oblíbila snad okamžitě. Ten byl vážně takový číslo! Ale občas mě stval, ne že ne.
Erik byl oproti němu úplný andílek, měl přísně nastolený režim, který poctivě dodržoval.
Moc se mi líbilo, jaký si k sobě postupně budovali vztah a oba se vlastně určitým způsobem měnili.
Kniha je vtipná, milá, autorky se ale pustily i do vážnějšího tématu - Erik měl jistý zdravotní problém..
Prostředí je krásné a zároveň trochu děsivé. Kniha je ideální volba na zimní čtecí období. Samozřejmě za předpokladu, že máte rádi LGBTQ příběhy.
Ještě si neodpustím zmínit, že ani jeden z rodičů by titul "rodič roku" rozhodně nevyhrál.
Tahle kniha mi skvěle sedla do nálady. První cca třetinu se toho v podstatě moc nedělo a celkově je to oddechové nenáročné čtení, ale zamilovala jsem se do prostředí Argentiny, kde se příběh odehrává. Zajímavá kultura i zvyky, samozřejmě příroda a také lidé. Pojem gaucho jsem možná někdy slyšela, ale teď už aspoň vím, co znamená, nebo spíš kdo to je.
Amy je sympatická hrdinka, krapet nešikovná ale s dobrým srdcem.
V příběhu figurují různé tajnosti, kterým by ráda přišla na kloub. Třeba co skrývá ten protivný Nicolás? Je určitě dobře, že se občas objevila část, kde autorka popsala jeho myšlenky a pocity, protože bych ho jinak vůbec nedokázala odhadnout. Nálady střídal jako ponožky.
Nejedná se vyloženě o romantický příběh, ale romantika tu také hraje roli.
V závěru autorka přidala i pár intrik, které byly fajn oživení.
Nad hodnocením jsem chvíli váhala, ale 3,5*/5* je podle mě adekvátní.
(SPOILER) Prokletá Mimzie je ideální knihou na toto podzimní dušičkové období. Po dočtení jsem ještě přemýšlela, jak ji mám hodnotit, abych byla co nejvíce objektivní. A asi první, co bych tedy měla napsat, že nejsem cílová skupina. Být o 5-6 let mladší, pravděpodobně by mi kniha sedla víc. Ale rozhodně přečtení nelituji!
Začnu pozitivně.
Amy neboli Mimzie je vcelku sympatická hrdinka. Nemá to jednoduché, s maminkou se totiž stěhuje do nového města k nové rodině. Naštěstí pro ni ale není žádný problém se hned začlenit. Obdivuju! S maminkou má krásný vztah, který by mohl leckdo závidět.
Líbila se mi ta mystery linka, autorce se povedlo vytvořit fajn atmosféru. Ne nijak extra strašidelnou, ale takovou, že vás udrží ve střehu. Malé městečko, kde kolují legendy o čarodějnicích a nechybí i dům, ve kterém straší. Při čtení se mi v hlavě honily otázky, zda je tu opravdu nějaké nadpřirozeno a nebo je za tím vším člověk? Závěrečné rozuzlení mi přišlo smutné...
A teď k tomu, co se mi nelíbilo. Bohužel je to nečekaně romantická linka.
Angelo je zkrátka bad boy, letí na něj všechny holky a on je střídá jako ponožky. Tento typ hrdinů preferuji, to kouzlo tkví v tom, že i když se chovají jako kr*téni, stejně je nejde nemilovat. Jenže tento pocit jsem u Angela neměla. Snad až vážně ke konci.
Máme tu jakýsi milostný čtyřúhelník, problémy v komunikaci, části přitažené za vlasy a mě to nebavilo. :(
Suma sumárum, knihu bych doporučila mladším čtenářkám a hodnotím 3,5*/5*
(SPOILER) Stánek s polibky jsem viděla několikrát a ten film zbožňuji! Ale jen ten první díl, ty další dva už se mi moc nelíbí.
Kniha, která se stala pro film inspirací, není špatná, ale nemá to správné kouzlo a vadilo mi, že autorka zacházela až do extrému. Noah byl ze začátku popisován jako násilník, zlej kluk a k Elle měl extrémní ochranné sklony. Na jednu stranu je to milé, ale až tak vyhrožovat klukům, kteří by chtěli Elle pozvat na rande? Eeej. A druhý extrém. Bacha možný spoiler... situace, kdy celá věc praskne. To, jak se Elle k Noahovi zachovala bylo vyloženě hnusné a nespravedlivé! Jako by to byla všechno jeho chyba? Tak kde to jsme? Fakt mi ho bylo chudáka líto a říkala jsem si, že Elle k němu snad nemůže ani nic cítit. Na tyhle zbytečně vyhrocené situace jsem už fakt asi stará. Jo a studovat na téhle škole bych teda nechtěla ani za nic! Jen samé drby, drby a zase drby!
Až na tyhle momenty, které mi nesedly, mě kniha ale bavila. Je to obrovské kliše, ale klišé, které stále funguje. Elle a Lee jsou odjakživa nejlepší kamarádi, kteří o sobě vědí úplně všechno. Jsou skoro jako dvojčata. Lee má staršího bráchu Noaha, který je samozřejmě ten nejhezčí kluk ze školy s pověstí holkaře, drsňáka a rváče. Elle pro něj má slabost, zároveň ji ale neuvěřitelně štve. Jejich životy pak změní Stánek s polibky...
Kniha je v mnoha ohledech jiná než film, ale to mi ani nevadilo.
Hodnotím 3,5*/5*
(SPOILER) Závěrečný díl trilogie Maxton Hall je konečně za mnou. Píšu konečně, protože po druhém díle, který se mi moc nelíbil, jsem četla spíš jen z povinnosti, abych sérii hlavně dočetla. Druhý díl skočil tak, že jsem musela okamžitě číst dál, to nepopírám. Musela jsem vědět, že s Ruby bude zase všechno v pohodě, protože ta holka fakt dostala zabrat a nezasloužila si to!
Toto bude pravděpodobně nepopulární názor, ale myslím si, že kdyby se druhý a třetí díl spojil do jednoho, proškrtaly by se některé pasáže, v pohodě z toho mohla být skvělá duologie. Takhle to bylo zbytečně natahované, linka Jamese s Ruby postupně bledla, ztrácela jiskru a zajímavější se stávaly osudy vedlejších postav.
Zachraň nás hodnotím 3*/5* a stejně tak celou trilogii. Očekávání jsem měla tedy vyšší.
Kdo je tu šéf? volně navazuje na Psí štěstí. Oba díly jsou moc hezké, tento díl se mi ale líbil o malinko více. I kvůli hlavní hrdince Christině, která mi parádně sedla. Tedy kromě jednoho momentu, kdy jsem s ní chtěla zatřást, ať se vzpamatuje.
Christina je majitelkou psí školy a psům naprosto rozumí. Do městečka, kde žije, přijede známý sochař Ben se svým svérázným psem Bossem, kterého zachránil před násilnickým chovatelem. Ben si ale s Bossem neví rady, tak požádá Christinu, aby mu s ním pomohla.
Musím říct, že Boss byl opravdu tvrdý oříšek, avšak není se čemu divit, že neměl důvěru v lidi, po tom co si zažil.
Ben byl génius, který dokázal úplně zapomenout na okolní svět, když dostal vizi a samozřejmě taky velký fešák.
Moc se mi líbilo, jak si ti dva k sobě postupně hledali cestu. Bosse naprosto zbožnuji.
Romantická linka má poměrně rychlý spád, mezi Chris a Benem to hezky jiskří, ale aby to nebylo příliš jednoduché, je tu jistá komplikace. :)
Prostředí městečka a zdejší lidi jsem si již oblíbila a ráda jsem se k nim vrátila. Autorka taky naznačila, o kom bude další díl a na tuhle dvojici jsem obzvlášť zvědavá. Nechávám si proto ještě rezervu a hodnotím 4,5*/5*
Tak tohle bylo jedne velké příjemné překvapení! Samozřejmě je to další příklad, kdy mě ke čtení dohnalo to, že se kniha dočkala seriálové adaptace.
Má Lady Jane je velice vtipná, milá, historická romanťárna s nádechem fantasy, intrikama a trochou dobrodružství.
Jane mi neskutečně sedla, její humor, láska ke knihám, odvaha i tvrdohlavost.
Gifford byl miláček a takovej pěknej kůň (doslova). S Jane se krásně doplňovali. Nápad s Ediany mě bavil.
Prostor dostal také král Eduard.
Styl vyprávění parádní, čtivý, takže stránky mizely pod rukama, než jsem se stihla vzpamatovat, byl konec a mně to bylo líto.
* seriál je taky parádní!
Zlo skryté v nás mě zaujalo na první pohled. V knize se nachází 4 krátké temné příběhy a musím říct, že jsem vážně příjemně překvapená, jak výborné a čtivé to bylo. Až mi bylo líto, že některé příběhy nejsou delší, konkrétně 1. a 4., které se mi líbily nejvíc.
1. Soumrak nad Hájnou 4,5*
--- Od začátku až do konce skvělý, ale klidně bych brala ještě pár stran..
2. Tvůrčí osobnost 3*
--- Dokázala jsem odhadnout, kde je zakopaný pes, nejslabší příběh ale přesto dobrý.
3. The Mouse 4*
--- Tady mě vývoj překvapil a uuu nečekala jsem takový konec. A hezky propojený s předchozím příběhem.
4. Zločiny Vánoc 4,5*
--- Drsný příběh, Zdeny mi bylo líto, naivní dívčina a ten závěr.. Potřebovala bych ještě pokračování. :D
Je to jednohubka, takže děj plyne rychle, což se dalo předpokládat a nevadilo mi to. Svým způsobem je to hezký romantický příběh s vyšším věkovým rozdílem mezi hrdiny a důležitým vývojem hlavní hrdinky. Jenže..
Dvaadvacetiletá dívka z bohaté a vážené rodiny, která byla vychovaná velmi přísně, se jednoho dne, když už pohár přeteče a zjistí něco šokujícího ohledně její rodiny, rozhodne vzepřít a vydává se na dobrodružnou cestu za pravdou.
Ze začátku Margaret působila jak z jiné doby a tipla bych ji i věkově méně, takže její proměně na konci jsem měla problém uvěřit. Když jsem u toho, i některé další věci nepůsobily zrovna věrohodně. Každopádně postava Margaret mi celkově nesedla.
Zato Jeff, který se jí připletl do cesty, byl skvělý a díky němu a hlavně jeho vtipným sarkastickým hláškám mě příběh bavil. Ti dva snad nemohli být rozdílnější, ale tak nějak zvláštně roztomile to fungovalo. I když jsem nejdřív moc nepostřehla nějaké jiskření mezi nimi.
Malinkaté plus dávám za narážky z filmu Hřísný tanec, který miluju.
Měl by vyjít i druhý díl, u kterého se asi ještě rozmyslím, zda ho budu číst. Tento závěr je pro mě docela uspokojující.
No, nechám to osudu.
Dívku z vyšší třídy hodnotím 2,5*/5*. Jednoduše průměr.
Osobně si myslím, že je fajn, že se o této problematice mluví a píše. Promlčecí lhůta u trestných činů v některých zemích ani neexistuje, nebo se ruší či aspoň prodlužuje. U nás? Nic. A navíc je až směšně krátká. Konkrétně u vraždy činí pouhých patnáct let!
V knize jsou případy, jak naše tak zahraniční, které dodnes nejsou vyřešené, nebo jim brzy uplyne promlčecní lhůta a půjdou k ledu. Vraždy mladých žen, mafiánské zločiny, příběh malého Honzíka, po kterém se slehla zem a další. Ze zahraničních mnou otřásla brutální vražda 22leté Elizabeth Short, které dali přezdívku Černá Dahlia. Vůbec si nevybavuji, jestli jsem o ní slyšela, ale mám dojem, že ne.
Pak tu máme případy ze zahraničí, které dávají naději, že i po x letech lze pachatele nalézt. Viz Golden State Killer. Ten je mi dobře známý, hnusák.
Celkové zpracování knihy by upřímně mohlo být lepší, méně chaotické a klidně více do podrobna. Je to zajímavá kniha, která člověku otevře oči. Nechybí i několik obrazových příloh. Tady pozor, některé fotky z místa činu jsou poměrně drastické.
V závěru máme také rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem.
Určitě sinl někdy pustím i film!
V tomto románu máme hlavní hrdinku Zakarí, krásnou a temperamentní španělku, která (doslova) narazí na charismatického Santiaga. Ach, bože Santiago! To je opravdu muž snů!
Jejich sbližování je pomalé a krásné. Jenže jejich cesta ke štěstí nebude jednoduchá, protože někdo touží po pomstě...
I když má kniha přes 500 stran, nebyl moment, kdy bych se nudila. Tempo bylo poměrně oddechové, zároveň se však neustále něco dělo a v závěru příběh vygradoval. Poslední strany jsem ani nedýchala a nešlo udržet slzy. Tak mě to pohltilo.
Ex přítel Zakarí byl naprostý šílenec, sobec a dělalo se mi z něj zle. Ble.
Naopak partička mužských, která se motala okolo Santiaga, byla parádní. K Nerimu jsem si hledala cestu déle, ale nakonec si ho také nešlo neoblíbit.
Zaujalo mě i originální prostředí, příběh se totiž odehrává velkou část v Emirátech, konkrétně v Abú Dhabí, ze kterého úplně sálal luxus.
Hodnotím 5*/5* a budu doufat, že se třeba dočkáme i pokračování.
Zeměpis mě nikdy nebavil a cestopisům jsem se vyhýbala obloukem. Teď si klepu na čelo a říkám si, mám co dohánět. Na světě je tolik zajímavých a krásných míst, které nikdy nenavštívím, ale můžu si o nich aspoň přečíst. :)
Díky @lost_czech_man jsem mohla "procestovat a prožít" jeho cestu po tzv. Hedvábné stezce - starodávné karavanní trase. Turecko, Írán, Arménie, Gruzie, Abcházie (o její existenci jsem neměla ani tucha), Ázerbajdžán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán a na závěr Čína.
Co mě zarazilo ale vlastně ani tak nepřekvapilo, že Českou republiku v těchto zemích málokdo zná, ale chytají se u Československa. Pff. :-D
Kniha je opravdu nadupaná informacemi, plná dobrodružství, dobrosrdečných lidí ale i nebezpečných situací. Autor má můj obrovský obdiv.
Četla se dobře a líbilo se mi, že text byl doplněn krásnými ilustracemi i fotografiemi. Je to bichlička a občas už hlava jednoduše vypínala, ale dozvěděla jsem se toho spoustu nového a hlavně mě některé země příjemně překvapily.
Pozoruhodná architektura, různorodé krajiny, kultury a zvyky i trocha historie.
Doporučuji a díky za možnost poznat kus světa zase z jiného úhlu pohledu.
Jak už název napovídá, Padesát odstínů ostudy je parodie na Padesát odstínů šedi. Autor si zde však dělá srandu i z jiných knih či filmů. Člověk ji musí brát s velkým nadhledem pro odreagování a pobavení.
Je to přehnané, absurdní, střeštěné, ale vtipné a to až tak až tak, že jsem u několika částí brečela smíchy.
Earl Grey, který je pro svou vyvolenou schopný vypustit Tichý ocean a tupá Anna, která se dloube v nose. To je prostě tak blbý, až je to skvělý.
Občas se teda našly části, které byly slabší, ale celkově tato jednohubka splnila svůj účel.
U této knihy mě na první pohled mě zaujala obálka i název. Vlastně sama nevím, co jsem od ní čekala, ale nedostala jsem úplně to, co jsem doufala.
Bohužel první polovina působila nezáživně a čtení mě moc nebavilo, druhá půlka však příběh zachránila. Byla svižnější, zajímavější i tajemnější. Musím vyzdvihnout i dobře popsanou atmosféru.
Hazel žije v době, kdy si ženy nemohou moc vyskakovat. Prakticky od malička je zasnoubená, nicméně po manželství netouží, raději by studovala medicínu. Je ochotná pro to udělat prakticky cokoliv, jen tak se nevzdá.
Jack obchoduje s těly vykopaných z hrobů, což se Hazel náramně hodí. Potřebuje totiž těla na pitvu a studování, aby mohla složit lékařskou zkoušku.
Do toho se začne šířit nemoc, na kterou mnoho lidí umírá..
Romanická linka, o které jsem si díky názvu naivně myslela, že bude výrazná, tak tomu tak nebylo. Nicméně vše plynulo přirozeně, ti dva se hledali, až se našli. Zvláště jeden jejich moment mi přišel bizarní a milý zároveň.
Hazel a její odhodlání dosáhnout svéhu snu, bylo opravdu obdivuhodné, neměla to jednoduché. Nebyla to křehká květinka, jak by se na první pohled mohlo zdát, což se mi moc líbilo. A záviděla jsem jí její žaludek.
Je to zajímavá kniha, možná zbytečně natahovaná dalším dílem, ale uvidíme, jak se Hazel bude dařit dál.
Do druhéhu dílu jsem se pouštět nejdřív fakt nechtěla, ovšem zvědavost je holt silnější.
Jedná se oddechové čtení plné zábavy, které si dovedu představit číst někde u bazénu, u moře, na lehátku či na dece při sluníčku. Ideální letní oddechovka.
Romantická linka plyne přirozeně, je uvěřitelná a milá. Moc se mi líbí neotřelé prostředí, za které rozhodně dávám palec nahoru. Jednu dobu jsem strašně chtěla dělat animátorku.. jenže na to jaksi nemám povahu.
Jak hlavní tak i vedlejší postavy si nejde neoblíbit, panuje tu přátelská atmosféra.
Vývoj v závěru oukééj beru, ale s přivřenýma očima.
Tato jednohubka stopro zvedne náladu, dělá si totiž legraci z rádoby oduševnělých citátů, je plná černého humoru, ironie a celkově satirického humoru.
Některé citáty byly alá HAHA za břicho se popádám, jiné naopak AU, to zabolelo.. ale některé takové jakože hmm nic moc.
Jako celek ale tvoří opravdu parádní čtivo. Já osobně nemám ráda motivační knihy, takže toto je fakt super.
.
KDO CHCE, HLEDÁ ZPŮSOBY.
KDO NECHCE, HLEDÁ DŮVODY.
KDO MUSÍ, HLEDÁ ZÁCHODY.
No co na to říct, vždycky mě rozesmějí ty největší blbosti. :-D
Do rukou se mi dostal tento humorný komiks Pan primář v praxi a musím říct, že mi neskutečně sedl! Chvilkama jsem se nahlas uchechtávala a kroutila hlavou. Jsou v něm historky a vtipy nejen z lékařského prostředí, takže ani nevadí, pokud se nepohybujete ve zdravotnictví (jako já). Jsou kratké a naprosto vystižné. Znalost některých pojmů je ale samozřejmě výhodou.
Ironie, sarkasmus, trocha hořkosti i černého humoru a hlavně pravdivá slova až to někdy bolí. Tady fakt asi nezbývá nic jiného, než si dělat srandu..lepší než brečet, ne? :-D
Jedna se o druhý díl a doufám a věřím, že bude i třetí.
,,Některé překlepy v dokumentaci není potřeba opravovat.
Nemění totiž význam sdělení.
Třeba chirurg může konzervativní terapii indikovat slovem nerešte i neřežte."
Pokud se chcete pobavit, tohle je skvělá volba.