KnihovniceVěra komentáře u knih

Dobře se čte, má spád, trochu neuvěřitelný příběh hlavního hrdiny, jak se ze všeho dostane se štěstím.

3 01.07.2020

Strhující, opravdové, místy až moc drsné. Dle mého názoru autor píše stále lépe.

3 26.01.2020

Z knihy je patrný rozdíl jak navštívených míst, tak i cestování dnes a před 60 lety. Dříve to byla unikátní cesta za poznáním, dnes dostupná komerce a cestovatelé hledají hlavně dobrodružství mimo turistické oblasti. Hoši to vzali letem světem a stejně je psaná i tahle kniha. Bohužel příliš často obsahuje pasáže pouze o tom, jak složitě hledali původní kompozici a jak ji nakonec vyfotili, ale fotka samotná v knize chybí. Působivé jsou osobní příběhy a silné momenty setkání obou cestovatelů s lidmi a historií. Fotky jsou vynikající, ale očekávala jsem jich daleko více.
Po shlédnutí stejnojmenné výstavy doplňuji: Výstava je super, jsou na ní opravdu srovnávací fotky dnes/dříve. Nechápu, proč se do knihy nedostaly.

3 07.01.2020

Komerčně velmi dobře napsaná moderní detektivka, ovšem na konci stěží uvěřitelná rvačka Kim s pachatelkou, místy mi vadilo trochu moc moralizování o osudu přistěhovalců, zatímco jejich pocity a osud uneseného dítěte se odbyly dost rychle.

3 17.12.2019

Druhý díl se mi líbil více než první, Motýlek nejde zběsile od jednoho útěku k druhému, víc přemýšlí. Samozřejmě není to spisovatelské veledílo a stěží mohu uvěřit, že si získal skoro vždy mezi vězni i dozorci takovou vážnost a autoritu, jak píše. Ukazuje pro mě trochu přehnané sebevědomí krále podsvětí, ale na druhé straně docela dobře popisuje i pocity, s kterými se musí vypořádávat po tolika letech nesvobody, když začíná obyčejný život.

3 31.03.2019

Totální slátanina vyplozená zfetovaným mozkem, snůška nesmyslných blábolů s neuvěřitelným koncem obaluje sexuální podstatu Dětí ráje napájených navíc i tequilou.

3 18.12.2018

Čekala jsem fantazy příběh a ejhle! ona to sonda do temné duše děkana katedrály. Trvalo mi se začíst do zdánlivě jednoduchého děje, který běží v 1 časové ose, odehrává se asi na 1 km2 a hlavní postavy se dají spočítat na prstech 1 ruky, protože děj se odehrává převážně v děkanově hlavě.
Zahltily mě komplikované úvahy, pocity a představy. Kniha mě donutila k zamyšlení nad hranicí mezi zdravě ctižádostivou a fanatickou vizí a co posouvá hranice lidských možností. Jako bonus jsem si uvědomila, proč se říká, že je něco zlatý hřeb. Vcelku mi ale kniha optimismu nepřidala a přenechám ji nábožensky a duchovně více vyspělým čtenářům.

3 08.11.2018

Kniha byla první, kterou jsem od autora četla, bohužel se minula s mým očekáváním, že jde o populárně naučnou knížku. Autor, sám bezpochyby velmi erudovaný v oblasti vědeckého výzkumu činnosti mozku, do ní zahrnul jak vědecky ověřená fakta o činnosti jednotlivých částí mozku (vědění, mozek..), tak i své názory na oblasti a společenské jevy, které evidentně vědecky dokázat nelze (bůh, víra ...), na některá povolání (filozofové, herci) a vše zpestřil svými vzpomínkami a názory na hudbu, poezii a divadelní hry. Vadilo mi, že neodděluje fakta od svých názorů, strohost jazyka, v některých pasážích přehuštěnost fakty.
Souhlasím s autorem, že jde o souhrn toho, k čemu během života došel, určený pro vnoučata. Nezdá se mi, že jde o knihu o svobodě, neboť autor předkládá fakta většinou jako hotová, jakoby neoddiskutovatelná.

3 26.10.2018

Nadchlo mě, že už na straně 12 v básni Syn lidu jsou verše "Můj otec strávil ve zdech města Brna svých osm roků", tudíž spadá do čtenářské výzvy, kvůli které jsem to četla. Další zmínka o hřbitově v Brně je v notoricky známé Na břehu řeky Svratky.
Poctivě jsem dočetla až do konce. Nezvalovy verše se mi dobře četly, i když místy u mě vyvolaly úsměv, připomněly mi totiž školní četbu a nedělní chvilky poezie v televizi. Básně, do kterých Nezval nemontoval socialistickou propagandu, jsou dosti poetické a něžné. Těžko hodnotit sbírku jako celek (spíš horší průměr bohužel, jen některé básně se mi líbily).

3 18.09.2018

Dobře realisticky napsaná nadčasová kniha s velkým množstvím postav mi připomněla Zdivočelou zemi. Zachycuje celý kaleidoskop charakterů a splétání jejich osudů při doznívání války v polském Ostrovci, kdy si ještě lidé vyřizují osobní účty a komunisté se derou k moci. Autorův nic neříkající úvod, kde se jakoby omlouvá, jak to napsal, mně příliš nenaladil, ale nakonec jsem knihu přečetla na jeden zátah. Nad lživým propagandistickým doslovem Otakara Baroše se už lze jen pousmát - taková byla doba.

3 04.07.2018

Naprostá bomba, doporučuji - ale raději ne před spaním.

3 21.10.2017

Zpočátku jsem si zvykala na autorův vše-shazující styl, ke studentskému životu se tak nějak hodil. Potom se Martin Arrowsmith stěhoval po Státech a protloukal jedním zaměstnáním za druhým a bylo to občas i zábavné. Avšak postupně byl stále jedovatější a nesnesitelně pohrdající penězi, okázalostí, reklamou, konzumními lidmi, obyčejnými venkovskými lidmi, charitou, náboženstvím, prostě vším kromě exaktní vědy a skoro všemi až na ženu a pár přátel, takže jsem si knihu musela dávkovat maximálně po kapitole denně, abych se tím neotrávila úplně. Když jsem se prokousala do poslední třetiny knihy, našel Martin konečně uspokojující práci v laboratoři, kde se mohl věnovat výhradně vědě a pokusům, a zklidnil se stejně jako autorův sloh. Konec knihy byl strhující, čtivý, nutící k zamyšlení nad nepochopenými hrdiny, nad osudem atd., proto hodnotím na finální 4 *. Román nepostrádá smysl ani po 90 letech.
Kniha byla oceněna Pulitzerovou cenou, ale autor ji odmítl převzít, to je ironie příznačná pro autora i hlavního hrdinu a paradox: mám čtenářskou výzvu „kniha od držitele Pullitzerovy ceny“ splněnou?

3 24.03.2017

Těžké čtení, i když je knížka tenká, a na konci zůstává pocit, že celou pravdu nemám šanci odhalit. Přesto stojí za to se téhle nedávné historie aspoň dotknout.
Nepřijde mi jako psaná nezávislým novinářem, spíš na pomezí literatury faktu a propagandy a jako obhajoba činnosti tajných služeb. Podnět k zamyšlení, čemu věřit a čemu ne ....
Překlad je místy špatný a je tam spousta pravopisných chyb.

3 28.02.2017

Zajímavé čtení o jiné nám vzdálené kultuře Číny, pod jejímž nánosem se skrývá ctižádostivá a pyšná císařovna toužící v prvé řadě po moci. K jejímu dosažení a udržení neváhá využít čehokoli včetně nekonečných intrik, trestů a poprav. Během války s evropskými mocnostmi se projeví její zbabělost při útěku z Pekingu a teprve na konci života si uvědomuje, že o západní "barbarské" kultuře sama nic neví.
Zklamalo mě, že kniha přes svůj český název neobsahuje přesné datumy a letopočty. jedná se jen o fiktivní memoáry.

3 12.01.2017

Název 2. dílu napovídal něco ještě temnějšího a hlubšího, než byl díl první, ale opak byl pravdou. Podle mého názoru jde o klasický ženský román, oddechovku, bez valné literární a jazykové hodnoty. S dalším dílem už raději nebudu ztrácet čas.
Autorka je momentálně 82. nejoblíbenější, takže mám splněn další bod čtenářské výzvy.

3 06.01.2017

Kniha si na mě dlouho počkala v knihovně, protože mě odradilo téma burzovních obchodů hned na začátku, nyní jsem ji vytáhla a stálo to za to! Četla se mi krásně, vše je pěkně podrobně popsané, bavila mě a pohladila po duši.

2 29.08.2023

Poutavé, čtivé, děsivé, nadčasové, nezvyklé - literatura z jiného kontinentu. Přesně ten typ knihy, u které mi jedno přečtení nestačí.

2 22.08.2023

Větší část knihy jsem četla jako dítě a něco z toho ve mně utkvělo až do dnešních babičkovských dnů, kdy jsem si to vychutnala znovu. Nemohu dát méně než plný počet hvězdiček.

2 22.10.2022

Kniha mě zaujala svou obálkou, ale samotný obsah zklamal. Slibovaný popis Florencie mě neuchvátil a příběh praštěné americké blondýny, která reaguje na manželovu nevěru tím, že o tom každému na potkání vypráví a provádí různé ztřeštěnosti, mě nebavil. Celou tu sérii trapností pak odstřihl překvapivý konec.

2 16.05.2022

Autor shromáždil velmi rozsáhlý a jistě na svou dobu cenný soubor faktů o čarodějnických procesech v mnoha zemích, ale zpracování je poznamenáno jeho komunistickým přesvědčením o ateismu. Kniha je psána spíše jako učebnice dějepisu ze socialismu a díky tomu se mi špatně četla.

2 03.05.2022