Knišíl komentáře u knih

Po 2/3 knihy jsem vážně uvažoval o 5*. Jenže ono kouzlo nevypovězeného, kouzla tajemna a nedořečenosti v poslední třetině vyprchalo. Abych nespoileroval: velká část knihy mi přišla v rámci žánru (horor, psychologický thriller) velmi dobře zvládnuta. Dokonce jsem to považoval za jakousi čest Hitchcockovi, ale závěrečnou a u tohoto žánru nejdůležitější část dle mého autor absolutně nezvládl. Další promrhaný potenciál. A jedině můžu konstatovat, že jsem se opravdu snažil tento "brakový" žánr (vím, budu působit jako literární snob) po dlouhé době užít, ale v ústech zůstala mi jen trpká chuť dobře vypadajícího pokrmu.

6 05.06.2018

Tak jsem se zase jednou pustil do něčeho jenom z čiré radosti objevování neznámého. Vlastně jsem od této uzoučké knížečky měl nějaké očekávání, které však nesplnila. Nejsem fanoušek erotické literatury a už vůbec ne v té její moderní formě, ale přece jenom jsem něco z tohoto žánru přečetl. Ať už se jedná o Brucknerův Hořký měsíc jako rozbor vášně, De Bergův poeticky laděný Obraz nebo Cooverova filosoficko-společenská metafora Vyplácení služky, vždy jsem tam našel více vrstev čtení. De Brioni v této knížce převedl porno z televize do knižní podoby. A vlastně se mu to povedlo jak píše DiLay. Stačí to však na plné hodnocení? Nevím, stejně tak bych mohl říci, že je to zbytečná spotřeba papíru. Každý ať se rozhodne sám. Za mě se to neřadí k výše zmíněným knihám, ale zároveň ani nelituji, že jsem si to přečetl (když už to zabere jenom tu hodinku času).

Velmi osobní zpověď J. Barnese. Stylisticky a kompozičně propracované dílo s velkou mírou pochopení pro lidský úděl. Myslím, že kniha bude "pochopitelnější" pro lidi, kteří se již s oním žalem (ztrátou blízké osoby) setkali, ale není to rozhodně podmínkou pro přečtení. Na knize se mi líbí rozdělení do tří kapitol, která je každá trochu jiná, ale nakonec jsou všechny nějakým způsobem propojeny.
PS: Kniha s podobnou tématikou Čerň a stříbro (Paolo Giordano), nechci srovnávat, která z knih mi přišla lepší, asi jenom, jestli Vás téma a způsob vyprávění v Rovinách života zaujal, doporučuji i tuto knihu.

3 02.06.2018

Zábavný "postmoderní" román, který byl napsán v době, kdy postmodernismus ještě neexistoval. Ze začátku může být střídání dějů a jejich časté přerušování vnímáno otravně, avšak jen do doby, než zjistíte, že je to záměr autora a nezačnete se tím bavit. A teď bych Vám pověděl něco více o ději. Na začátku...

PS: Přečtěte si to sami!

6 09.05.2018

Zajímalo mě, jak to dopadne. Autor si umí hrát s očekáváním čtenáře a z toho plyne velmi dobrá čitelnost. Navíc ony "kontroverzní" erotické pasáže mi připadala taky nevkusné avšak velmi dobře napsané a ke knize a vyústění příběhu jen a jen patří.

28.04.2018

Opět mě Fowles nezklamal. Po třech románech (Sběratel, Mág a Francouzova milenka) si mě Fowles získal a čekal jsem stylisticky vytříbený text, který jsem samozřejmě dostal, ale nejen forma, ale především obsah Mantisy je více než jen literární hříčkou. Myslím, že Mantisa je spíše pro čtenáře, kteří už Fowlese znají nebo jsou alespoň obeznámeni s postupy (vlastně nepostupy či chaotičností) postmoderní literatury. Kniha je je vybavena skvělým doslovem Ladislava Nagy, který osvětluje mnohé z textu samotného, ale jak i sám Nagy poznamenává, a s tím absolutně souhlasím, Fowlesova tvorba je jakýmsi symbolickým vyjádřením svobody, ať již v jejích positivních či negativních rysech. Shrnul bych to asi následovně: Mantisu si může užít kdokoliv i bez znalostí z teorie literatury, pak se mu může zdát jako vytříbená stylistická hříčka o ničem, ač tak ve skutečnosti není, zabaví. Pro zkušenější čtenáře (mezi které se egoisticky řadím) pak přinese podmětné zamyšlení a pobaví též.

1 22.04.2018

Tak útlá knížka, která autorovi klade omezený prostor na rozvíjení myšlenek, a přece vybízí k zamyšlení na tolik témat např. smrt, láska, partnerské soužití, role rodiče, osamělost. Giordano si mě svým stylem získal a do budoucna se chystám na další jeho knihy. Pro mě patří ke špičce evropských mladých autorů, zvlášť když nejsem fanoušek krimi/thriller žánrů.

11 14.04.2018

Dovolím si považovat se za vášnivého čtenáře. V tomto případě pak nemohu dát jiné hodnocení. Krásná kniha o čtení nabízí vlastně jakousi formu metačtení. Za zmínku stojí i doslov pana Trávníčka, který shrnuje téma více akademickým pohledem a přehledem osobností, kteří se také věnují či věnovali dějinám čtení.

2 08.04.2018

Vynikající sbírka povídek. Ani u jedné jsem se nenudil. Skvělý vypravěčský talent (mám rád ten staromódní literární hlas) v kombinaci s rozmanitostí témat tvoří velmi kvalitní literární dílo. Doporučuji a zároveň je mi jasné, že pro současného čtenáře čtoucího současnou prózu může jít o nudný popis puritánské morálky, možná si neuvědomujíc, že i on je potomkem a přežívajícím důkazem o nestárnoucích příbězích Hawthorneových.

4 07.04.2018

Vynikající neglorifikovaný western plný realismu projevujícího se ať už v podobě násilí, sexu nebo humoru.

2 04.03.2018

Rád jsem strávil čas s Lionelem opravdu bezva člověkem a vypravěčem. Lethem nám ukázal, jak napsat "Marlowovský" příběh bez Marlowa, vlastně s naprosto obyčejným člověkem, až na Tourettův syndrom, jenž je důležitým prvkem hlavní postavy, zároveň však je ukázáno, že není překážkou pro Lionela být "normální" a žít. Těším se na ohlášenou filmovou verzi, myslím, že tato tak trochu literární "tarantinovka" se na plátně bude pěkně vyjímat.

1 15.02.2018

Nejsem kdovíjak velký fanoušek Agathy, všehovšudy jsem od ní přečetl tři, jak se říká stand-alony (mezi něž patří nepřekonatelných Deset malých černoušků), avšak pokaždé jsem byl spokojen vzhledem ke žánru. I Nekonečná noc mě bavila, strávil jsem s ní pěkné tři dny, příběh mě zaujal a konec mírně překvapil (po všech těch filmech, které jsem viděl mě detektivní, thrillerový žánr už jen velmi těžko dokáže šokovat těmi tzv. twisty). Agatha je především (nebo byla) velmi dobrá spisovatelka mainstremového žánru a své zápletky umí prodat v krásném literárním zážitku s příměsí všudypřítomné krásy a zla.

2 07.02.2018

Příznačně je právě tato knížka, V krajině posledních věcí, poslední v češtině vydaná knížka od pana Austera, která mi chyběla k přečtení, abych měl Austera kompletně načteného (českých vydání samozřejmě). Teď jen doufat, že dojde k přeložení dalších jeho knih (například posledního velkého románu 4 3 2 1), protože právě Auster je pro mě jedním z nejlepších vypravěčů a právě s Krajinou posledních věcí mě o tom přesvědčil znovu. Prvních 50 stran románu sice může budit dojem, že se bude jednat "jenom" o popis Města, ale děj se nakonec začne hýbat a opět mě zaujala autorova citlivost a přístup k životu jako nevyhnutelnému utrpení a překvapení, krok za krokem posunujícímu se k další události nepředvídané, zrozené nečekaně a mizející s dalším okamžikem.

4 05.02.2018

Další zábavná story od PKD. Tentokráte i s nebývalou vrstvou humoru. PKD patří mezi mé oblíbené spisovatele a tak to zůstává i po přečtení této knihy. Pro mě osobně jedna z nejčtivějších knih od PKD.

3 31.01.2018

Přímočarý příběh plný hnusu, zabíjení a odporných charakterů. Nejedná se o detektivku, kdo je vrahem, se ví hned, avšak i tak dokáže autor servírovat malá překvapení a odhalení. Čtivý kousek, který jsem přečetl během třech, čtyřech dnů, avšak nic víc než právě oddechovou četbu bych od toho nečekal. Na prvotinu velmi dobré, určitě knize pomáhá surovost, která není účelová, je jakýmsi prvkem žánru, a celkem originální prostředí.

28.01.2018

Geniální knižní debut britského autora. Postmodernismus v čiré podobě. Závěr knihy mi zamotal hlavu a nevím, zda ji ještě někdy rozmotám. Jestli si je někdo jistý tím, jak to vlastně dopadlo, prosím napište mi zprávu.
EDIT:
Po přečtení několika interpretací (z odborné literatury a diskuzních fór v angličtině ) přicházím na kloub autorovu záměru. Více psát bohužel nemůžu, aniž bych neprozrazoval příliš. Kniha stojí za přečtení, je velmi dobře napsaná, bavila mě celou dobu, scény s žralokem jsou výtečné a i když mám radši psy než kočky, kocoura Iana jsem si během čtení oblíbil. Kniha spoléhá na interakci se čtenářem, vyžaduje minimálně snahu hledat odpovědi, a i když jsem si jistý, že nemám odpovědi všechny, tak přesto jsem opravdu velmi rád, že jsem na tuto knihu narazil a mohu ji doporučit všem, kteří si i byť jen trošičku chtějí vyzkoušet, co to znamená být "spolupracujícím čtenářem", jinak knihu nečtěte, zbytečně ji budete shazovat hodnocení.

1 25.01.2018

Po Divokých palmách druhá kniha od Faulknera, kterou jsem s chutí přečetl. Jeho styl, často kritizovaný, mě osobně sedl, ač jsou některé pasáže neuchopitelné možná záměrně. Lyrické-autentické-magické zpodobnění života v jeho knihách se smyslem jsou výkřikem v současnosti masově produkované a kvalitativně diverzifikované knižní produkci.

2 08.01.2018

Nerad dávám tak nízké hodnocení, velmi nerad. Asi jsem příliš náročný, ale šlo to, myslím, napsat mnohem lépe. Jedná se o béčkové zpracování, ale to ještě neznamená, že příběh nemá mít nějakou strukturu (kromě jediné postavy všichni ostatní anonymní nepostavy, přeskakování v čase v nelogické návaznosti, horor, který nevyvolává emoce není pro mě horor). Jedna z nejhorších knih, které jsem četl. Ne příběhem, tématem, ale stylistikou, literární stránkou. Je možnézne, že je to částečně překladem, to však určit nemohu. Jen díky délce knihy a mého neochvějného přesvědčení, že občas je dobré si přečíst něco hodně špatného, abychom si vážili toho dobře napsaného, dočteno. Stručně shrnuto: Nevyužitý potenciál tématu s ukázkou, jak se to dělat nemá.

1 22.12.2017

Skvost na poli literárním. Nevím, co napsat, abych vyjádřil, jak rád jsem četl tuto knihu, aniž by si někdo nepomyslel, že jsem další z "intelektuálů", kteří si hrají na to, že vše pochopili a mohou se honosit tím, že přečetli jednu z nejznámějších knih. Snad jen, že pro mě kniha je oslavou intelektu (tentokráte již bez uvozovek), že ač jsme schopni vnímat pouze znaky znaků neschopni uchopit řádně podstatu věcí, často ztraceni v labyrintu, má smysl i byť jen v maličkostech hledat vzor a nezůstávat v stagnaci v temnotě hlouposti. Rád se vyžívám v postmoderní literatuře a nestydím se za to, dopustil bych se chyby, kdybych tvrdil, že mé interpretace jsou správné, ale již sama snaha o interpretaci mi dává jistotu, že má pro mě cenu číst takovéto knihy.

35 18.12.2017

Vynikající kniha o fenoménu informace. Některé matematicko-fyzikální pasáže jsou obtížnější, ale stojí za to se nad tím zamyslet. V češtině jedna z nejlepších knih pro studenty Informačních studií a knihovnictví, pro veřejnost stravitelně podaná forma toho, co všechno může být informace.

1 27.11.2017