Knišíl komentáře u knih

"A návštěvník byl starý a k tomu ještě nemocný medvěd. Byl téměř tak velký jako Thor, ale tak starý, že měl hrudník asi o polovinu užší a krk i hlavu směšně hubené. Indiáni mají pro něho jméno. Říkají mu Kuyas Wapusk – starý medvěd nad hrobem. Neubližují mu; druzí medvědi jsou k němu snášenliví a nechávají ho žrát ze své kořisti, přijde-li k nim náhodou. Běloch ho zabíjí." (str. 60)
Krásné vypravování napsané poetickým jazykem s láskou k přírodě, zvířatům a nakonec i s nadějí, že se může člověk něco od svého dávného okolí naučit.

12 14.09.2018

Spíše než o detektivku se jedná o sociální drama ke konci říznuté thrillerovými prvky. Pro mě osobně budu raději číst takovéto uvěřitelné a svým způsobem střídmé knihy než "pohollywoodštěné" nesmysly ať už jsou napsány kdekoliv.

11 10.09.2018

Při čtení jsem si nemohl nevzpomenout na Umění milovat od Fromma. Knihy jsou diametrálně odlišné, co se týče stylu předkládání myšlenek, ale náhled na lásku mají téměř společný. Lekce z lásky se mi však líbili o něco více, i když odbornější je dílo Frommovo, ani Bottonovu knihu nelze nařknout z nedostatku argumentační síly. Kdo je líný číst, pak tomu doporučuji alespoň videa School of Life na Youtube kanálu Alaina De Bottona, i když právě tahle kniha určitě nudné čtení není. Vhodná je jak pro ty, co ještě na první lásku čekají (možná však některé pasáže plně nedocení), kteří lásku zrovna prožívají nebo ty, kteří o lásku již někdy v západním filmovém slova smyslu "přišli", přestože právě o ni přijít nelze.

2 07.09.2018

Nádherná publikace. Knížka pro knižní moly je opravdu vtipná a krátká... Některé glosy by se měli tetovat na palice.
Ukázka str. 25.
"Skutečným čtenářem, pane, se stáváte teprve tehdy, když zjistíte, že to, co hledáte, v knihách není."

2 04.09.2018

Čtení na deset minut, ale čtení které si budete pamatovat již navždy. Krásné ilustrace, bez kterých by to nebylo ono snad již vyzdvihovat nemusím. Přečteno ve 23 letech a bavilo mě to.

14 03.09.2018

Když jsem si knihu před více jak rokem pořídil, tak jsem ji napoprvé po pěti stránkách zavřel s tím, že teď na primitivní detektivku nemám čas. Před týdnem jsem odjížděl na dovolenou, a tak jsem si řekl, co tuto knížku neoprášit z hlubin nedočtených kniha a přece jenom ji nezkusit přelouskat cestou v autobuse do Španělska. Opět jsem však po pár stránkách byl celkem rozpačitý, ale pak jsem se do příběhu a vůbec stylu jakým Greene píše ponořil jak do nejtemnějších hlubin moře a zůstal v něm až do konce. Tohle nebyla moje první Greenovka (Ministerstvo strachu, Tichý Američan), takže o Greenově literárním mistrovství jsem již věděl a Revolver na prodej, ač patří mezi dle Greena tzv. Entertainments, rozhodně není primitivní detektivka. Z postupujícím dějem se o postavách dozvídáte více a vyvíjejí se a mění, kdo se ze začátku zdá jako zaškatulkovaná postava ta se z této přihrádky dostává s výtečným psychologickým vykreslením pana Spisovatele, a už jen díky tomu to stojí za to přečíst.

8 02.09.2018

Pěkná skripta skládající se spíše z praktických příkladů než teorie. A ať jsou některé případy ne příliš aktuální (pokud si uvědomíme, kdy skripta vyšla), myslím, že spousta jich naopak bere na větší důležitosti než v době vydání právě v dnešní společnosti. Informační etika je velmi zajímavou oblastí informační vědy, je to možní nejvíce humanitní část této veskrze nastupující, důležité a neokrajové vědy.

Už chápu co mě na hororu přitahuje. Je to jeho upřímnost ohledně člověčenství. Každý máme svoje strachy a horor nám ukazuje, že v tom nejsme sami. Je to určitý filtr nebo výpust našich zvrácených myslí, přesto právě naše strachy nás definují a to jak se jim postavíme z nás dělá to, kým skutečně jsme. Fracassi ukazuje horor jako dospělý žánr. Psychologicky podnětný - k zamyšlení. Fantastično či nadpřirozeno
je používáno jen jako jakýsi závoj reality, kdy až vnímávý čtenář strhává závoj v okamžiku poznání, což mu způsobuje úžas a pochopení. Skrz mýty chápeme svět kolem sebe. A Fracassi podává novodobé mutace starodávných mýtů, složitější a
nejednoznačnější.

DÁLE POZOR SPOILERY!!!! JENOM PRO TY, CO UŽ ČETLI.

Prosím, buďte schovíví k mým interpretacím. Zda-li jsou aspoň trochu v souladu s vaším vlastním vnímáním povídek dejte mi prosím palec nebo nedávejte, je to jen na vás. Prosím, pro ty co se opravdu něchtějí připravit o zážitek z prvního čtení nečtětě dále. Pokud by někoho můj komentář pohoršoval (Jak si vůbec dovoluji zde spoilerovat), napište a já komentář odstraním (přesněji část níže). Každopádně VAROVAL jsem vás.

Měkká konstrukce se západem slunce
Zborcení iluzí při odkrytí něvery dokáže Marcusovi řádně pokroutit vnímání světa. Metafora jak právě
v získáné schopnosti pokrucovat, tak také toho, jak nastávající den (světlo) odkrývá zradu (noc). Neboli jak přichází spolu se světlem odhalení pravdy, která se skrývala pod slupkou temnoty.

Oltář
Oslava a zkáza dětské imaginace. Reálný příběh. Netvor z hlubin funguje pouze jako dětská náhrada nepochopitelně zlých událostí. Děti nechápou smrt, proto se naivně vrhají s ostatními do hlubin. Nechtějí dospět. Stejně jako znásilněná sestra Garyho. Kontrast dětského světa a tragédie dospělosti. Zatímco Gary a spol. zažívají od začátku jeden z těch typických nostalgických dětských dnů, matka Garyho už od začátku podívky žije v hororu dospělosti.

Zloděj koní
Příběh o odpuštění. Kůň jako symbol přírody, kterou člověk neustále znásilňuje. Ke konci povídky zloděj brání koně a uvědomuje si své hříchy.
Proto ona výstraha s koňskou hlavou a pak setkání s malým chlapcem. Jeho syn? Nebo on sám. Výstraha
pro to, aby se zachoval správně. Metafora splynutí s koněm jako metafora návratu k prapůvodním hodnotám.
Hodnotám které člověka nevyčleňují nad přírodu ale naopak činí ho součástí všeho živého.

Rakev
Příběh o dospívání. Matka příroda, ne naopak otec příroda, jak říká babička. Nadvláda mužů a pouhý sen o emancipaci. Zasvěcení ve dvanácti
- měsíčky? Pochopení údělu ženy a pozice ve společnosti, proto revolta hlavní protagonistky. Definitivní pohřbení nevinné dívenky a naslouchání "zkrocené" ženy. Proto ji nenáviděla. Babička žila v mužském světa a dívka se odmítala zařadit, dospět do takovéto společnosti.

Velkochov dětí
Tematika pokrytectví církve. Můžeme tak vnímat v historických mučících praktikách či zabíjení
dětí Amélií, v obou případech činy obhajovanými božským záměrem, otec Henry existuje jen díky tomu, že jeho předci se zprostili dogmat, proto říká Samuelovi, že se musí poučit z historie,
Otec Ramsey se stává skutečným otcem v tom fyzickém slova smyslu, pod tímto zjištěním umírá (že má problémy se srdcem naznačila již návštěva Henryho v sadu), v konečném důsledku tedy otce Henryho nepochopil a kvůli zděšení (vyplývající s pokrytectví, sex ano, odpovědnost za dítě a vzdání se
církevní pozice ne), že má dítě, umírá.

Surfer Girl
Děsivá povídka o tom, jaké je to nechtít dospět, odpoutat se od rodičů a žít vlastní život.
A představa záverečné scény za poslechu Beach Boys je ještě užásněji hrozivá.

Matka
Nejděsivější povídka. Metamorfóza běsu. Kafkovský motiv znovuzrozen. Kdo je skutečné monstrum?
Být otcem může někoho vyděsit a způsobit mu hrůzné představy.
Představy zde vystujucí jsou ale hladové a dostala na vás mlsně civí ze stránek plnohodnotné prózy.
Symbol pavouka jako matky je tu proto, že samičky této čeledi často požírají vlastní samce, aby se nakrmili. Sledovat také můžeme, že jeho žena je neschopná něčeho dosáhnout a když se ji narodí dítě objeví v sobě konečně sílu, odhodlání
(pavouk jako symbol ženské síly a nezávislosti viz. Arachné).
Představa vlastní ženy jako pavouka značí paranoiu z toho, že se o ní musí starat (krmit ji a dítě, aby ho nesežrala) a to se vypravěči nechtělo (pasáže ve
kterých přemýšlí o vraždách, nezájem o syna atd.), a zároveň finální pochopení, že už je jeho žena naopak samostatná a on zbytečný, sloužící pouze jako potrava, proto s koncem pro vypravěče přichází úleva, že tyto starosti končí.

Bezpečnostní pojistka
Někde jsem kdysi četl, že aby se z chlapce stal muž musí, i když jen pomyslně, pohřbít svého otce.
Že člověk dospěje až když je sám. Bez nikoho, kdo by nad ním lpěl. Tahle povídka začíná prapodivnou
nemocí matky chlapce. Pravděpodobně lykanie (ale zde zase slouží jako symbol pro jakoukoli smrtelně
nebezpečnou chorobu naší civilizace). Podívka končí stejně jako experiment Schrodingera. Důležité je
však rozhodnutí chlapce naplno se odpoutat od rodičů a stát se nezávislým jedincem. Skutečným dospělým.
Kruté vyústění příběhu, kdy nevíme co bude, musíme brát jako metaforu našeho vlastního života. Přece i v životě činíme rozhodnutí, o kterých předem nevíme, zda jsou dobré či špatné. Nelze se vyhnout chybování ani úspěchů.

Mandala
Nejdelší povídka, vlastně už plnohodnotná novela. Realistický příběh, který by se klidně mohl udát.
Motiv matky dokážu pochopit, jakou ale temnou roli zde hrála. Možná jen na první pohled. Bude za tím více, než teď dokážu napsat.

8 25.08.2018

Povedená hra. Občas byla trochu nepřehledná, když se Willymu prolínala současnost s minulostí, ale to byl asi záměr uvést nás do zkresleného světa Willyho. Hra neztratí na výpovědní hodnotě ani v současné době, právě díky její sociální kritice je dnes možná ještě aktuálnější.

2 21.08.2018

Monumentální výpověď o zvěrstvech, lásce, nenávisti a vše spojující a trhající válce. Někdy až na hraně pádu do propasti patosu, přesto vytrvajíc až do konce na tak tenké hraně. Tomuhle říkám Velká literatura, spojení historie utrpení s krásou přítomnosti proměňující se nazpět do krásy minulosti a utrpení přítomnosti.

Knihu jsem zakoupil za cca 38 Kč. Asi nejlepší kniha za ty peníze. Možná nejlepší kniha bez ohledu na to, kolik stála.

PS: Doporučuji při čtení aspoň nějakou znalost angličtiny, pro ty co už přečetli – vy to chápete.

8 18.08.2018

Absolutně geniální kniha. Chápu, proč není známější, proč má tak málo hodnocení, proč nemá takovou čtenářskou základnu. Není to zrovna přístupné čtení, ale je zatraceně zábavné, svěží, variabilní a vlastně musím napsat, že forma je velmi obdivuhodná, ale co je důležitější, Obsah nad Formou zvítězil. Postmoderní bomba, která dopadne přímo do vašeho srdce a poté zůstanete otřeseni s hlavou motající se v otázkách, jenž zodpovíte pouze tehdy, když se vrátíte na začátek a začnete se probírat jednotlivými končetinami románu.

"Vlastně je ani všechny nečtu. Slouží spíš jako dekorace interiéru. A taky mi jde o pocit, že je mám po ruce. Jako by skýtaly nekonečné možnosti, chápete? Proto jsou knihkupectví dnes tak populární. Konzum bez výčitek." (str. 208, Ilustrado)

2 03.08.2018

Proč jsem se tak dlouho vyhýbal dramatu? Proč? tleskám Tleskám TLESKÁM
Inteligentní a tedy náročné čtení,
to vždy uvítám vřele,
tak a teď jdu do postele,
možná ale neusnu – možná neusnu směle.

3 23.07.2018

Báseň If je jedním z důvodů, proč mám rád poezii. Slyšel jsem ji poprvé na Youtube recitovanou Tomem O'Bedlamem a hned jsem věděl, že poslouchám něco výjimečného. Zaryla se mi pod kůži a i když jsem tedy znal ony verše, přesto jsem se rozhodl investovat do této malé knížečky, která ke skvělé poezii přidává nádherné ilustrace. Znám příběh na pozadí básně o synu Rudyarda Kiplinga a vím, že Kipling je často (myslím, že i neprávem) zobecňován jako autor-zastánce kolonizační Británie. Nejsem Kiplingův životopisec, ale myslím že je to mnohem komplikovanější. I báseň If lze číst či přesněji interpretovat různě.

7 22.07.2018

Kniha osvěžující mysl. Rozhodně se nejedná o žádné New Age čtení nebo hippies či Greenpeace příručku. Schopnost argumentace a logického vyvozování je zde podána čtivou formou a dávkována tak, aby byli všichni schopní pochopit. To je další plus této knihy - její čtivá forma. Trochu víc mi chyběl popis toho, jaké kroky (aspoň jejich příklady) by měli po uvědomění následovat (ne jen obecné - nechte okolní svět žít, protože okolní svět jste i vy sami). Je mi však jasné, že by to vydalo minimálně na další knihu a není to ani hlavní bodem detailně rozebírat budoucí aktivity pro záchranu světa, které ostatně jako inteligentní tvorové jsme schopni vymyslet již sami. A tak ve finále knihu mohu jen doporučit.

7 22.07.2018

Nebylo to až tak špatné. Teď trochu konstruktivněji. Předchozí kniha od M.H. a to Muž pod schody byl pro mě velmi zajímavým a i docela netradičním thrillerem. I Ďáblova svatyně začala zajímavě a mysteriózní atmosféra přímo sálala z vrcholků švýcarských hor. Kam se příběh vyvine jsem s napětím očekával. Totiž formální stránka knihy je propracována, jak se ovšem dá očekávat u již jak se říká vypsané autorky. Problém pro mě bylo finální zakončení, které jako by naznačovalo, že autorce došel dech. Škoda. Jak jsem psal již dříve u tohoto žánru (thriller, mysteriózní, horor) dost záleží na pointě, závěru, vyústění a šokování. A to se mi zde nedostalo. Chyběla i ta gradace a tak, ač kniha začala slibně a byl jsem šponován k dalšímu čtení, závěrem se jedná jen o další pokus napsat "film". Protože na filmovém plátně by toto možná mělo možnost uspět, pro vnímavé a zkušenější čtenáře, kteří si potrpí na detailech, propracovanosti postav a děje je tohle jen další odpočinková četba než se pustí do něčeho krásnějšího , náročnější, prostě něčeho, co se jim vryje pod kůži. Tohle kniha to rozhodně není, přesto v rámci žánru se jedná minimálně o průměr.

1 15.07.2018

Pátá kniha od J.F., kterou jsem přečetl a od ostatních čtyřech se odlišuje svojí nerománovostí. Pak samozřejmě chápu, proč není tak čtená jako jeho ostatní díla. Nebylo to jednoduché čtení ani příliš záživné, ale čtení podněcující k zamyšlení, čtení ke kterému je potřeba přistupovat opatrně a s chutí přemýšlet. Fowlesovy romány obdivuji nejen po té vypravěčské stránce, ale i proto, že se nám vždy snaží alespoň částečně interpretovat příliš složitý svět. Tato kniha jak sám Fowles v předmluvě zmiňuje je napsána takovým stylem, který mnohé může odpoutat. Je to vlastně takový osobní manifest bez příkras a kudrlinek, upřímný projev individuálních zásad, názorů, postřehů apd. Můžete nesouhlasit, hanit i nadávat, že nechápete nebo že to nedává smysl.

Zajímavá a originální kniha. Autor umí velmi dobře nastolit atmosféru. Děj knihy je nepředvídatelný a právě to podněcuje k dalšímu čtení. Občas je to srovnáváno se Sběratelem Johna Fowlese, nejsem si úplně jist, že by tyto romány až na prvek únosu měli výrazněji něco společného. Možná jen, že se zdaleka nejedná o thrillery, jaké jsou enormně produkovány v dnešní době. Podnětné čtení s existencionalistickou vrstvou často prodchnutou nádhernými scénami lidskosti.

01.07.2018

Hawthorne, Poe, Bradbury a Borges
Mohli by vyhrát literární soutěž
O nejlepšího autora krátkých povídek
Při čtení chvilku moudrý, chvilku snílek
Vypraven do neprozkoumaných krajin vědění
Navrátil poučen a ujištěn o své neschopnosti.

3 26.06.2018

Kompozičně vyvedené dílo. Maximum jsem neudělil, protože mi kniha až tolik k srdci nepřirostla, ale možná to byl záměr autora. V doslovu Alice Flemrové se můžeme dočíst krásný rozbor knihy. Zde budu pouze parafrázovat. Název Tělo vypovídá o hlavním tématu knihy. Tělo jako fyzická jednotka, které navzdory snaze mysli podléháme a Tělo jako skupina, organismus v armádě, jenž vždy redukuje jednotlivé prvky (lidi) právě jenom na fyzické jednotky. Celou knihou nás doprovází situace, které jdou až na dřeň naší fyzické podstatě (až už se jedná o sexuální vyžití nebo vylučování), kniha na mě působí syrovým dojmem, a ač na boj samotný dojde na minimum stránkách, jeho následek je dalekosáhlý. Důležitým prvkem je také role Rodiny v utváření jednotlivce, zde bych především upozornil na Egittův příběh. Neméně kruciálním prvkem je pak proces Dospívání. Zde především spojený s přijmutím odpovědnosti za chyby, ne rezignováním, ale soužitím s chmury na srdci. Výborný moderní protiválečný román a výborný román, který ukazuje důležitost rodiny, zázemí ze kterého vychází a na jehož základě konáme.

4 25.06.2018

V rámci žánru špionážní thriller mě kniha velmi bavila. A ač by se tam našli nějaké logické nesrovnalosti, tak i přes to se jedná o velmi zábavné čtení, které rychle uplyne.
SPOILER SPOILER SPOILER!!!!:
Při čtení mě napadlo, že se vlastně jedná o modifikovaný starý dobrý filosofický problém – Tramvajové dilema.

1 10.06.2018