kniznistranky komentáře u knih

TŘETÍ ČTENÍ

Pokračování re-readingu, který si dávám před čtením posledního dílu této série. Z prvního dílu jsem byla po těch letech taková rozpačitá a občas jsem se do čtení nutila. Spoustu věcí jsem si pamatovala a tudíž mě nic nepřekvapilo. Tento druhý díl už jsem si pamatovala méně a některé zvraty mě tu překvapily!

Tato série umí být drsná a Plamen v temnotě je oproti Jiskře ještě o něco drsnější. Už při prvním čtení tenkrát, když před několika lety vyšel, jsem z něj byla nadšená. Z toho, jak mě svým světem, příběhem i postavami vtáhl a unášel daleko mimo realitu. I tentokrát se mi Plamen v temnotě moc líbil. Víc než první díl. Bylo tu více akce, zvratů, surovosti. S postavami se tu nikdo nepáře a je úplně jedno jestli jde o muže, ženy nebo malé děti.

Také se tu objevuje více fantasy prvků. Jedním z nich je tu Stinný hvozd a Ševa. Tahle ta část příběhu točící se kolem Místa čekání mě před těmi několika lety zas až tolik nebavila co si mlhavě vzpomínám, ale teď mě tento nápad a místo zaujalo o to víc.

Nebudu se zbytečně moc rozepisovat, jde o druhý díl série, která je skvělá! Loni vyšel poslední díl, ale já mám pocit, že takové bum, jako když vyšel ten první jsem nezaznamenala. Jako by celá série, v té záplavě všech těch fantasy světů a knih, co teď vychází, úplně zapadla. Je to škoda.

Zjišťuju, že mě hodně baví fantasy knihy odehrávající se někde na poušti, nebo minimálně když tam poušť a písek hrají velkou roli a děj se odehrává převážně tam. Je to něco, co za mě dodává na atraktivitě příběhu. Loni jsem četla JAL, fantasy odehrávající se v Egyptě a ten mě taky hodně bavil.

1 02.07.2022

TŘETÍ ČTENÍ
Poprvé jsem tuto knihu četla asi rok po jejím vydání a byla jsem z ní tak moc nadšená jako všichni ostatní. Podruhé jsem ji četla krátce po vydání třetího dílu, abych si připomněla o čem to bylo. Teď jsem se konečně rozhodla dát si re-reading a přečíst si čtvrtý díl, abych se dozvěděla jak celý tento příběh dopadne.

Musím říct, že mi trvalo než jsem se do čtení ponořila. Hodně jsem to odkládala a vždycky přečetla jen pár stran. Asi za to mohl fakt, že z tohoto prvního dílu jsem si pamatovala více méně vše a tudíž tu nebylo nic, co by mě překvapilo a nad čím bych se mohla rozplývat. I když omyl! Jedna věc tu byla! A to ten svět!

Sabaa Tahir vymyslela tak úžasný propracovaný svět, kde je plno písku, násilí a ožívají tu přízraky jako džinové, ifriti a celé to má takovou zvláštně kouzelnou a drsně pohádkovou atmosféru. Před těmi neuvěřitelnými sedmi lety, kdy se mi tato kniha dostala poprvé do rukou, jsem hltala každé slovo, každou stránku a užívala jsem si ten svět. Spalující horko a písek, špínu a nemilosrdnost Šerosrázu. Masky. Učence. Odboj bojující za svobodu. Bylo to nostalgické připomenout si to všechno.

Těším se na re-reading druhého dílu. Ten už si v podstatě nepamatuju skoro vůbec takže věřím, že si to čtení budu užívat víc.

6 19.06.2022

AUDIOKNIHA
Po dlouhé době jsem sáhla po audioknize a tato byla tedy načtená parádně! Většinou mě moc nebaví audioknihy poslouchat. Utíkají mi u jejich poslechu myšlenky do všech stran a nevnímám pak příběh. Audioknihy jsem zatím - včetně této - doposlouchala až do konce pouze dvě (asi ze 4).

Sedly mi hlasy Martiny Hudečkové i Libora Hrušky, kteří tuto knihu takhle ve dvou načetli. Oživilo to celý poslech a líp jsem se pak orientovala i v ději a v tom, čí linku zrovna poslouchám, protože příběh je to zamotaný. Víc než psychothriller to na mě působilo jako vztahové drama s vraždou na pozadí, místy až skoro jako parodie na intrikaření, lži, tajnosti a klepy mezi sousedy na vesnici nebo malém městě. Prostě ve stylu: jedna paní povídala a teď se toho pojďme všichni chytnout. Asi se chápeme kam tím mířím...

Nevím co to o mě vypovídá, ale bavilo mě to právě kvůli všem těm teoriím a klepům (hold ženská, co byste chtěli :D ). Jak bylo všechno propojené. Kdybych to četla, nevím jestli bych měla z příběhu stejný pocit a jestli bych to po pár kapitolách neodložila. Opravdu velký vliv na to, že jsem chtěla vědět víc, mělo to, jakým stylem to bylo načtené.

Rozhodně to není thriller, ze kterého by si sedl na zadek ostřílený čtenář mrazivých thrillerů a ani bych nikomu nedoporučovala mít od knihy tato očekávání - byl by zklamaný. Je to spíš kniha pro příležitostné čtenáře, čtenáře romantických knih, kteří chtějí občas zabrousit i do napínavějších vod a nechtějí nic extrémně krvavého, brutálního nebo úchylného po čem by nemohli v noci spát. Doporučila bych to i těm, kteří s thrillery začínají, třeba mladší čtenáři, kteří z YA chtějí pomalu přejít k nějaké "dospěláčtější'' literatuře řekneme. Na dovolenou si myslím taky dobrá volba.

Řekla bych, že pro některé asi nebude problém slupnou ji za jeden den, protože se tu řeší tolik věcí a je tu tolik tajností, že vás samotný příběh prostě bude nutit číst/poslouchat dál (já jsem se sluchátky v podstatě nonstop na uších takhle strávila dvě odpoledne),i když vraha asi každý trochu ostřílenější čtenář thrillerů uhodne dost rychle.

Fajn strávený čas. Asi ještě zkusím nějakou další knihu od autorky, ale v tomto případě se budu držet spíš těch audioverzí čtených Martinou Hudečkovou a Liborem Hruškou - tahle dvojka mě nalákala dát audioknihách další šanci.

3 15.06.2022

Důstojné zakončení geniální série a ještě k tomu od českého autora! Co víc si může čtenář přát?

Do třetího - závěrečného - dílu jsem se pustila trochu nepřipravena. Četla jsem si jen spoilerové poznámky, které Pavel Bareš ke dvěma předešlým knihám sepsal a musím říct, že díky bohu za ně! Kéž by to takto fungovalo s každou sérií, aby člověk po tom všem čekání nemusel všechny díly načítat znovu aby pochopil ten konečný. Prvních pár desítek stran mi trvalo než jsem se zorientovala, utřídila si kdo je kdo, kdo kam patří, kdo co dělá... a pak už jsem si to užívala stejně jako díly předešlé.

Celá tato série je dost zamotaná. Dalo by se říct, že i složitější na pozornost čtenáře a je lepší, když mezi jednotlivými díly nemáte moc velké prodlevy a každý díl čtete bez velkých pauz. Vlastně by bylo úplně nejlepší si všechny 3 knihy vzít, zavřít se někam mimo civilizaci a všechny slupnout po sobě. Ale kdo z nás má tu možnost že? :D

Abych tak nějak shrnula celou tuto sérií:
První díl byl rozjezdovou, debutovou knihou autora, kterou se dostal do povědomí čtenářů a taky to byl díl z celé série a ze všech autorových knih nejslabší - což asi nikoho nepřekvapí. Každopádně! I tak nasadil vysokou laťku. Představil nám spoustu postav s dobře vymyšlenými charaktery, ale dialogy trochu skřípaly. Ještě to zkrátka nebylo to ONO.

Druhý díl, ten ovšem nasadil tempo, které je těžké udržet. Nabídl nám spoustu nových informací, skvělé zvraty, další propletence v příběhu a byla to prostě pecka a pro mě ještě větší bum!

A tento třetí, závěrečný díl, ten už se nesl zdá se mi na trochu klidnější vlně než ten druhý co se zvratů týče, ale naopak dost přitvrdil v násilných akčních scénách a bojích. Postupně nám doodkryl všechny tajnosti, vysvětlil všechno co zbývalo dovysvětlit... Co si budeme povídat, další pecka od autora! Jsem maximálně spokojená s celou sérií, se všemi díly a jsem moc zvědavá s čím dalším Pavel Bareš přijde a co si pro nás nachystá, protože co kniha, to větší kvalita a větší čtenářský zážitek! Ten pokrok od Projektu Kronos po Kronův odkaz je znát!

1 13.06.2022

Spoustu let jsem o této klasice slyšela a učila se o ní ve škole asi jako většina z nás. Nikdy jsem ale po žádném případu proslulého Sherlocka Holmese nesáhla a nečetla ho. Neviděla jsem film ani žádnou seriálovou adaptaci případů tohoto slavného londýnského detektiva. No prostě ostuda, přiznám se bez mučení...
Netajím se však tím, že z klasiky mě baví převážně ty začátky hororových, strašidelný příběhů, temnější věci a pak tyhle detektivní a dobrodružné.
Baskervillského psa jsem si chtěla dlouho přečíst, ale pořád jsem ho odkládala. Začátek mě vtáhnul. Hltala jsem stránky a začetla jsem se hned. Bohužel jsem udělala chybu v tom, že jsem přečetla první polovinu v podstatě na jeden zátah, ale tu druhou až po týdenní pauze, během níž jsem četla jinou knihu a část důležitých věcí jsem trochu pozapomínala. Jde o krátkou knihu o 200 stranách a ten případ tu odsýpá, takže důležité je tu vše.
Příběh je to skvělý! Klasika v sobě skrývá skvělé kousky, jen je potřeba dát jim tu šanci a věnovat čas.

12 31.05.2022

O Belle jsem před čtením věděla jen to, co se píše na knize. Že pocházela z Norska, žila v Americe a byla to sériová vražedkyně. Už jen to, že tato žena skutečně na přelomu 19. a 20. století žila, pro mě bylo dostatečně velkým lákadlem si knihu přečíst.
Autorka píše tak čtivě a poutavě, že není problém se okamžitě začíst. I když je kniha docela velký a poctivý hardback, stránky utíkají rychle a je těžké se odtrhnout. S Bellou se seznamujeme ještě v její rodné zemi, v Norsku, kde nezažívá zrovna klidné a veselé dospívání, které tak nějak spoustu věcí odstartuje... až je najednou v Americe. A to teprve začíná ta pravá jízda!
Nechci prozrazovat nic víc, i když jde o reálnou osobu, o které si každý může zjistit vše ještě před čtením pouhým vyhledáním jejího jména na internetu. Autorka v knize proplétá fakta s fikcí a tak je možná lepší nejdřív přečíst knihu a pak pátrat, co byla pravda a co ne. Já jsem tento postup upřednostnila, ale záleží na každém.
To vše, co se v knize odehrává postupně graduje. To, co se zprvu zdá jako neškodná obrana slabé ženy, se kterou v jistých chvílích soucítíte a dáte ji za pravdu, se v další chvíli absolutně změní a otočí a vy nevíte co si o ní myslet. Autorka na konci zmiňuje, jak se o této vražedkyni vlastně dozvěděla a jak kniha vznikala.
Jsem z knihy nadšená a je mi jasné, že nastudovat si o Belle Gunnessové tolik informací a zjistit jaká byla, muselo zabrat spoustu času i přes to, že některé věci jsou v knize jinak a taky je vysvětleno proč tomu tak je, což velice oceňuju.
Příběh je psaný v první osobě, takže čtenář může o to více nahlédnout do uvažování a plánování takového sériového vraha. Několikrát jsem si během čtení říkala, že být mužem, nechtěla bych jí potkat. A taky už se na darované pomeranče budu dívat trochu jinak :D

7 29.05.2022

Těch 1056 stran už asi jen tak něco nepřekoná. 3,5 měsíce čtení, které rozhodně stály za to!
Začátek byl pomalý a zdlouhavý. Spousta postav - v podstatě co kapitola, to nějaká nová přibyla. Sotva poznáme jednu, už je na scéně další a tak to jde dál cca následujících 350 - 400 stran. Chce to zezačátku hodně trpělivosti a nevzdávat se. Nenechat se odradit tím jak se všechno vleče a v podstatě se nic neděje. Každá postava má v tomto obrovském díle své místo. Je tu několik hlavních postav, každá má svůj příběh a s každou prožíváme jak začátky epidemie superchřipky, která v tomto postapu kosí lidstvo po statisících, tak i všechny ty následující týdny a měsíce. Budu se opakovat asi ještě několikrát, ale je to úžasný kus práce!
Kdo má rád propracované charaktery postav, bude spokojený. Fascinovalo mě, jak King zvládl každé z nich vdechnout život. Žádná postava nebyla ani dobrá, ani špatná, každá měla své silné a slabé stránky, každá měla svůj věrohodný a opodstatněný charakter. V tomhle je King úžasný a jeho postavy si kolikrát užívám i víc než samotný děj a to se málo kterému spisovateli podaří. Díky tomu dlouhému seznamování s postavami k nim čtenář v průběhu ubíhajících stran více přilne, skoro jako by je opravdu znal a četl o někom známém ze svého života. Záleží mu na tom, co se s každým z nich stane, jaký bude jejich další krok, jaké dobrodružství zažijí, jaká dobrá a špatná rozhodnutí udělají a jak se jim následně případně vymstí... Ten zdlouhavý začátek za mě má svůj význam.
Abych jen nechválila... Najdou se tu i místa, která jsou lehce přitažená za vlasy, nejsou věrohodná, občas jsou to i trochu "matlanice toho, co autora zrovna napadlo a šupnul to tam". Ale je to King. Tyhle řekneme "chvilky" v jeho knihách prostě jsou. Za mě to k němu patří, a i když na začátku knihy člověku reálností příběhu skoro běhá mráz po zádech a na konci zase nevěřícně kroutí hlavou, co je to za fantasmagorii, prostě je to vždycky nakonec skvělý! Stephen King mi sedí po všech stránkách a ač to chce občas trochu přivírat oči u některých scén, kniha jako celek funguje skvěle a ten čas za to stojí! Obrovské doporučení! Určitě bych si Svědectví ještě někdy chtěla znovu přečíst. Netuším, kdy najdu zase 3,5 měsíce na to, abych si přečetla takto obsáhlou knihu znovu... ale v důchodu to třeba klapne. :D

10 20.05.2022

Jsem mile překvapena a nadšená! Zaujala mě už anotace - atmosféra staré továrny a záhadný muž z ní. Dítě tmy je hodně čtivé, až tak čtivé, že není problém ho přečíst na posezení. Já jsem si čtení rozložila do více dnů, ale odtrhnout se od příběhu bylo hodně těžké. Čtenáře vtáhne atmosféra, která je za mě spíše napínavá než děsivá, ale pořád skvělá! Bavilo mě číst i ty více fantastičtější a méně reálné části, protože byly popsány tak, že jsem věřila i jim. Věřila jsem autorovi každé slovo. Parta dětí, na kterou číhá zlo, to mi připomínalo Kinga. Hodně jsem z příběhu cítila takovou tu ''kingovskou stopu'', ale vůbec mi to nevadilo. Naopak. Jsem nadšená! Nezaznamenala jsem žádné slepé místo, žádnou nudnou část. Autor mě celou dobu držel ve střehu, zažranou do příběhu a s očekávám a napětím. Co bude dál? Jak to dopadne? Dobře vystavěný příběh, skvělé uvěřitelné postavy, věrohodné dialogy mezi nimi a nefalšovaný hororový zvrácený konec. Líbilo se mi to moc! Určitě se po autorově tvorbě ještě podívám, protože tohle se četlo úplně samo!

7 16.05.2022

Tohle byla tak zvláštní a divná kniha, až byla geniální! Příběh je to úplně jednoduchý, taková pohádka odehrávající se ve Švédsku, v národním parku Tiveden, kde si nikdy nemůžete být jistí tím, na koho vlastně narazíte...
Obdivuju autorovu fantazii a humor. Kouzelník Anton, to byl takový morous, věčně nabručený hlavní hrdina, který by mohl někoho štvát, ale mě přišel parádní. Jeho sarkastické poznámky, to je něco co chcete. Magickým realismem jsem do čtení této knihy byla nepolíbena a vlastně ani nevím proč. Bylo to osvěžující, odpočinkové, plné divných tvorů a náhod - i když se říká, že náhody neexistují - a všelijakých zamotanic, kterým je lepší se rovnou zasmát a moc nad nimi nepřemýšlet. Zároveň musím říct, že překlad je dle mého skvělý a věřím, že přeložit některé zvláštní názvy tvorů a jejich jména, to musel být oříšek. Na Hnojanu zvanou Hnojču, lesní královnu, co věčně spí, na tu asi dlouho nezapomenu. Skvělý čtenářský zážitek a osvěžení.

3 14.05.2022

Popelka v dospělejším kabátku, bez střevíčku a se špetkou zamotanosti a dramatu k tomu. Za mě další super oddechovka a díl Bridgertonových. S každým dílem mám tuto sérii radši. Je to předvídatelné, šablonovité, plné klišé ale tak dokonale u toho člověk vypne mozek a odpočine si, že to líp popsat ani nejde. Je to i poměrně návykové a prakticky hned po dočtení druhého dílu jsem sahala po tomto třetím a teď po dočtení mám chuť pokračovat zase dál. Čte se to samo!
Pokud jste vyloženě zastánci jen kvalitní literatury se spoustou duchaplných a hlubokých myšlenek a po dočtení knih máte rádi pocit, že vám kniha něco předala, tak tohle nebude nic pro vás. Ale pokud přijdeme z práce, máte pocit, že vám bouchne hlava a potřebujete chvíli nemyslet vůbec na nic, tak tahle série je pro vás jako dělaná! Pokud vám nevadí romantika sladká jak přezrálý jabka a nějaký ten peprnější odstaveček k tomu - hurá do toho a dopřejte svému mozku chvíli bez práce. Věřte mi, on to ocení a vy taky!

7 22.04.2022

Jsem z této knihy po dočtení trochu rozpačitá. Začátek na mě působil zdlouhavě, špatně se to četlo, netáhlo mě to dál a trvalo mi, než jsem se do čtení víc ponořila. Odhadem tak kolem 50. strany - a pak dalších následujících cca 100 stran - to začalo být lepší. Zajímalo mě co bude dál, zajímaly mě postavy, zajímala mě celá ta záhada kolem stařeny v černých šatech... Dokonce jsem jednu chvíli hltala každé slovo a opravdu jsem byla napnutá co bude dál. Jenomže ta největší akce se odehrála právě na těch 100 prostředních stranách. Ten zbytek byl slabý, kór na horor.
Konec, ten to dle mého totálně pohřbil. Úplně by stačilo, kdyby vše skončilo tak o 30 stran dřív. Ten závěr se mi nelíbil. Nepřišel mi hororový, děsivý ani nijak jinak strašidelný jak by se u hororu dalo čekat. Byl prostě nudný. Měla jsem chuť to odložit ale nakonec jsem se těmi posledními stránkami prokousala. Možná, kdyby šlo jenom o těch 100 prostředních stran, byla bych nadšenější. Takhle jsem po tom konci spíš zklamaná. Bohužel.

2 16.04.2022

U prvního dílu Bridgertonových jsem první četla knihu a až pak jsem si pustila seriál. Hodnotila jsem obojí přibližně stejně a nesrovnávala jsem to moc. Obojí mělo své mouchy a svá plus. Podobně, ne-li stejně, to vidím u tohoto druhého dílu, zaměřeného na Anthonyho, prvorozeného z Bridgertonových sourozenců. Knihu jsem měla několik měsíců ve čtečce, ale pořád jsem čekala, až přijde její chvíle a budu na ni mít tu správnou náladu - a ta přišla hned po shlédnutí druhé série stejnojmenného seriálu.
Musím říct, že ústřední dvojice tohoto dílu - Anthony a Kate - mi byly od začátku nějak víc sympatičtější než Daphne a Simon, i když jim vzájemná sympatie ze začátku dost chyběla. Tento díl se mi líbil o něco víc než ten první. U prvního jsem se víc nasmála, ale tento mě zaujal více po dějové stránce. V obou případech jde ale především o nenáročnou, naivní, oddechovou romantickou zápletku, u které nemusíte vůbec zapínat mozek a než se nadějete, jste na konci knihy a ve vás hlodá malinký hlásek, že by to (nejlépe okamžitě!) chtělo další díl. Nemůžu se nějak zbavit pocitu, že těm 'romanťárnám' přicházím na chuť, i když ne všechno mi sedne a ne všemu věřím.
U této série ale nejde ani tolik o věrohodnost, ale především o odpočinek. Vypnout celý svět kolem a užít si pohádku o sourozencích Bridgertonových, se kterými se, s trochou štěstí, nebudete nudit.

1 11.04.2022

Tenhle formát a edice Zrnka temnoty jsou mi velmi sympatické. Druhé 'zrnko' bylo trochu slabší než to první, ale pořád jsem velmi spokojená. Je to jednohubka klidně na jedno posezení přečtená. Autorův styl se dobře čte, vtáhne do děje a udrží si čtenáře až do konce. Občas se objevují části, které by potřebovaly dovysvětlit, více rozepsat, ale na těch 90 stranách nelze očekávat žádné velké detaily. Děj je svižný a odsýpá to dost rychle.
První polovina pozvolnější, druhá famózní a správně zvrácená. No a ten konec?! Paráda!
Jedná se o horor, který je dle mého dostupný pro každého, i pro příležitostného čtenáře hororů. Není tu nic extra zvráceného, morbidního nebo úchylného, všechno je ještě v únosné míře. Takový fajn horůrek. V knize jsou navíc ilustrace, které perfektně doplňují atmosféru příběhu.

5 09.04.2022

K této knize jsem se dostala jako slepý k houslím. Jednoho dne na mě vyskočila fotka na instagramu a už to jelo…
Takhle z kraje musím říct, že naučnou literaturu nijak aktivně nevyhledávám a nečtu. Ne, že bych netoužila po nových informacích (haha), ale jen málo kdy mě nějaké téma zajímá natolik, abych si o něm přečetla celou knihu. V tomto případě jsem ale podlehla – a jsem za to ráda.
Vztahy a mýty jsou – nečekaně – o vztazích a jejich zakořeněných mýtech ve společnosti. Moc se mi líbilo ustavičné upozorňování na to, že tolerance a respekt opravdu NEJSOU to samé! Věřte nebo ne, v tomhle je čeština dost zákeřná.
Nikdy jsem psychologii nestudovala a v podstatě jsem v tomto ohledu amatér, ale i přesto jsem všemu, co se v knize píše, rozuměla, vše bylo jasně a zábavnou formou vysvětleno, popsáno a ukázáno na názorných praktických příkladech z terapeutovny. Dokonce jsem se nejednou zasmála, protože pan Vojtko není jen zkušený vztahový terapeut, ale i sympatický a vtipný člověk. Neodolala jsem a poslechla si několik podcastů - rozhovorů a záznamů z přednášek a byl to příjemně strávený čas. Dokonce jsem se při poslechu dozvěděla, že pan Vojtko učí/učil sexuální výchovu na střední škole, což jemu nezávidím, ale ti studenti museli být z takového učitele přímo nadšeni! :D
Jedno obrovské doporučení na velmi zajímavé a důležité čtivo, protože jak už jsem u jedné recenze na tuto knihu četla: ať se nám to líbí nebo ne, vztahy řešíme opravdu dennodenně všichni! A to ne jen ty partnerské, ale i vztahy s rodiči, kamarády, dětmi, kolegy v práci, prostě se všemi!

2 08.04.2022

I když jsem knihu i samotného autora četla prvně, kniha ve smě vyvolala hodně nostalgie spojené s filmem, který byl podle této knihy natočený. Filmy podle Sparksových knih jsem viděla všechny několikrát. Často si je pouštím jako kulisu do pozadí, nebo před spaním... Vždy jde o závažná témata, která jsou zpracovaná na pozadí romantické linky. Kniha se četla tak lehce a sama, že její čtení - troufám si říct - po této stránce sedne snad každému. Téma, které se tu řeší, už možná ale tolik ne.
Přiznám se, že mě hodně zaujaly popisy z války v Iráku, toho, jak to u armády chodí, když se 'upíšete'. Hlavní hrdinové to neměli lehké a i když je příběh nejdřív tak sladký, že vám hrozí cukrovka, na konci zjistíte, že na vás padl smutek, bezmoc a zklamání, které hlavní dvojice prožívá. Je to silný příběh a ač se filmové zpracování liší jen velmi málo a věděla jsem jak příběh dopadne, knihu jsem si moc užila a jsem spokojená.

3 03.04.2022

V rámci mého objevování mladých českých autorů, jsem se dostala i k této knize. Nejdřív jsem nevěděla, jestli se do ní pustit, protože se mi příběh zdál dost těžký na psychiku a nevěděla jsem, jestli mi to sedne. Nakonec jsem si ale řekla, že to zkusím.
Začíst se mi zprvu nedělalo žádný problém. Prvních 100 stran jsem měla přečtených celkem rychle. Děj mi přišel takový chvílemi až moc depresivní, překombinovaný, s občas až přehnaně filozofickými a psychologickými otázkami... ale kupodivu to spolu nějak fungovalo a četlo se to dobře. Střed knihy mi dal zabrat. Nutila jsem se do čtení a trvalo mi, než jsem se tím nějak prokousala. Už jsem měla pocit, že to asi nedočtu, ale pak nastal zvrat! Možná se něco takového dalo čekat, těžko říct, ale mě to v tu chvíli přišlo jako impuls k tomu to nevzdávat a dostala jsem znovu chuť číst dál a dozvědět se celou pravdu o Nancy a její minulosti.
Čtení mi trvalo dost dlouho hlavně kvůli tomu středu. Tam mě hlavní hrdinka vytáčela čím dál víc svým chováním, měla sem chuť ji proplesknout snad na každé stránce a zakřičet ji do tváře: Co to, sakra, děláš za kraviny?! Po tom zvratu, o kterém jsme se zmiňovala, mi ale dost věcí začalo tak nějak dávat smysl i co se týče chování hlavní hrdinky. Je to vlastně ve výsledku celkem dobře promyšlený příběh na to, že je to autorčina prvotina. I to, jak je napsaný, je svým způsobem originální a nepůsobí to zas až tak začátečnicky, jako jiné prvotiny. Má to něco do sebe, i když na zadek jsem si z příběhu zrovna nesedla. Věřím ale, že autorka potenciál má a tato kniha si určitě najde čtenáře, kteří z ní budou nadšeni. Škoda, že v knize bylo tolik chyb a překlepů, ty trochu rušily, ale pokud nejste vysazení na kde jakou chybu a překlep, dá se to přežít. Dneska už jsou ty chyby v knihách bohužel skoro standardem i u knih, co jsou daleko více vidět.

20.03.2022

Nejdřív jsem byla trochu zklamaná. Od Colleen jsem už zvyklá na jistou kvalitu a tohle bylo slabší. I když jsem věděla, že tomu tak bude, překvapilo mě, jak moc. Četlo se to ale moc hezky, to prostě Colleen umí a tato kniha jen potvrzuje, že i ten pověstný nákupní seznam bych od ní s nadšením přečetla.
Jak to u autorky bývá, ani v téhle knize tomu neni jinak a řeší se tu další vážnější téma, dokonce hned několik témat. Upřímně, to hlavní, kolem čeho se příběh točí, mě zas až tolik nezasáhlo. Zvláštní rodina, kde vztahy mezi jednotlivými členy domácnosti nejsou zrovna ukázkové. Všichni bydlí v bývalém kostele a celé to v sobě nese zvláštní atmosféru. Divnější knihu o divnější rodině jsem snad ještě nečetla. První polovina byla dost průměrná. Konec to hodne vylepšil a ta další vážná věc, která se tu mihne, mě zasáhla jako čtenáře víc. Celkově o něco lepší průměr. V porovnání s autorčinýma dalšíma knihama trochu kvalitativní propadák.
Ale na odlehčení, jako odpočinkové čtivo, super.

4 08.02.2022

Dlouho mi trvalo, než jsem se rozhodla pustit do čtení této Fitzekovi knihy. V první řadě mě asi trochu odrazovala velikost a font písma, protože u ostatních knih, které jsem od autora četla, to bylo lepší. Trvalo mi se do knihy začíst a prvních 100 stran jsem četla opravdu celkem dlouho - možná to bylo i překladem, který mi zezačátku přišel kostrbatější, pak se to ale naštěstí zlepšilo. Pořád jsem čtení odkládala. Pak jsem si ale řekla, že by to tak nešlo a prostě si sedla a do příběhu se začetla víc. A pomohlo to! Bylo to čtivé, tak jak jsem zvyklá, napínavé a na konci tak zamotané a nečekané, jak to Fitzek umí.
Prostředí psychiatrické léčebny je tu skvěle vykreslené, ale nějak mi tak prostě něco malinko chybělo. Možná tím, jak to bylo zezačátku všechno nejednoznačné a zamotané, tak se mi do příběhu hůř dostávalo a konec? To byla najednou taková jízda a tolik se tam toho dělo, že jsem nestačila všechno vstřebávat. Kniha to byla moc dobrá, ale v této mi tam něco chybělo. Nejsem z ní po dočtení tak moc překvapená a nadšená, jako u jiných autorových knih.
Na závěr musím zmínit autorovo poděkování na konci knihy. Už u Balíčku jsem byla překvapená, jak si na něm dal autor záležet a tady tomu není jinak. Je to sympatické, když si dá autor záležet i s touto, na první podhled celkem nedůležitou, věcí.

3 06.02.2022

Uff... No, na začátek asi řeknu, že jsem tušila, že tohle nebude tak úplně pro mě. A tušila jsem správně. Bylo to hodně prvoplánové. Romantické lince mezi hlavními hrdiny jsem nevěřila. Nebyla mi sympatická asi žádná postava, jejich osudy mi byly celkem jedno. Nedokázala jsem si k nikomu vytvořit vztah. Těžko říct, jestli to bylo jen tím, že je kniha tak kraťučká, nebo i tím, že vlastně do teď nevím, jak bych hlavní hrdiny popsala. Jakou měli povahu?
Střídají se tu pohledy vyprávění - Vaji a Maddena. Neviděla jsem v jejich linkách ale žádný rozdíl. Nevím, jestli to dobře popíšu, ale Vaja v Maddenově lince se nechovala jako Vaja v té Vajiné a to samé Madden. Byla jsem z toho docela rozpačitá. Přišlo mi, že nečtu o dvou lidech ale vlastně o čtyřech. Těžko říct, jestli to byl autorčin záměr, aby lépe ukázala tu skrytou stránku každého z nich a tu, kterou ukazují světu (jejich masku). Necítila jsem mezi nimi žádnou chemii a to, že se do sebe zakoukali v podstatě jen lusknutím prstu, aniž by se znali, jsem jim taky nevěřila. Nehledě na jejich seznámení, které mi taky přišlo trochu přitažené za vlasy.
Další věc, která mi tu přišla slabší, byly scény. Občas nelogické chování hrdinů, zvláštní situace, nad kterými zůstává rozum stát a nereálnost. Šablonovité popisy romantiky mezi hrdiny, která je tak nějak všeobecně okoukaná. Bylo zde cítit, že autorce jdou ty dramatičtější části, popisy hloubání v myšlenkách a ta linka z minulosti řekněme, byla taky fajn. Takové zpestření, to se mi líbilo.
Autorka má ale příjemný vyprávěcí jazyk, dobře se čte, což tomu dost pomáhalo. Kdyby to tak nebylo, knihu bych asi nedočetla.
Řekla bych, že se autorka potřebuje ještě vypsat. Dobře se její styl čte, ale děj je slabší. Jako povídka třeba na wattpadu by to bylo super, ale na knihu je to bohužel přece jen trochu slabé.

1 23.01.2022

Od první věty velmi čtivé. Žádné zbytečné obkecávání - tak to mám nejradši. Autorka nás hned hází do děje a v podobě dvou časových rovin se pomalu dozvídáme, co se stalo před deseti lety a co na hlavní hrdiny číhá v horské chatě na ledovci nyní. Je tu skvěle vykreslené prostředí snowboardingu, závodů a rivality mezi soupeři. Hory a sníh tomu navíc dodávají super atmosféru a i když nejde o žádný krvavý thriller, u kterého byste se klepali strachy, čte se to samo! Autorka má dar vyprávět a získat si čtenáře po pár větách. Je to jeden z těch dobrodružných thrillerů, kde hrdinové bojují o život a svým způsobem i taková lehčí vyvražďovačka. Doporučila bych všem, kteří v thrillerech nemají rádi brutalitu, násilí a fůru krve, ale naopak si potrpí na dobrodružství, akci, napětí a skvělou atmosféru divoké přírody zasněžených Alp. Milovníci snowboardingu si zde taky přijdou na své! Dvě časové linky na druhou stranu mohou být pro někoho rušivé. Já mám více časových linek v knihách ráda, ale je fakt, že tady jsem se občas trochu ztrácela - ale za to možná může mé večerní usínání. Skvělý oddechovější thriller plný dobrodružství, akce a soupeřské rivality.

8 22.01.2022