kniznistranky přečtené 413

České temno 2021, * antologie

Bledá trojka 2024, Chad Lutzke

Suzy 2024, Jana Pacáková

Panenka je jednou z nejstarších hraček. V historii byly krásné porcelánové panenky dokonce znakem prestiže. Dodnes se najdou jejich vášniví sběratelé - například Lucie. Co jiného by měla Kristýna kamarádce koupit za dárek, než krásnou panenku Suzy. Panenky a horor, to už dlouho patří neodmyslitelně k sobě. Najdou se lidé, kteří pohled na jejich nevinnou dětskou tvářičku nesnesou, ale i velcí sběratelé, pečující o každý vzácný kousek. Jedna z hlavních aktérek, Lucie, jich má doma hned několik. Vystavené na policích v krásných šatech a s korálkovýma očima, působícíma jako živé. Když Suzy poprvé uvidí, je z dárku od kamarádky nadšená. Ovšem Suzy není jen tak obyčejná panenka. Kromě toho, že má jedno oko krvavě rudé, snad nějaká výrobní vada, má i bohatou historii. Kdo byl její původní majitel? Příběh je rozdělen do dvou dějových linek. Jedna z minulosti, kdy se vracíme o více než sto let zpátky, a druhá ze současnosti, kdy se Suzy stává součástí Luciné sbírky. Úvod má skvělou atmosféru a vtáhne do děje. Autorčin styl je ale místy dost popisný. Místo aby se některé věci přímo děly, popíše je raději v několika odstavcích, což je škoda. Lehce to ubírá napínavé atmosféře v místech, které by mohly být za jiných okolností děsivé. V okamžiku, kdy se začnou obě linky propojovat, je příběh hned o kousek zajímavější, ale celkově hodnotím první polovinu knihy jako zdařilejší. Druhá trošku kazí vybudovanou atmosféru a konec je hodně předvídatelný. Fajn průměr, který si čtenář užije, ale větší dojem nezanechá.... celý text

Gloria 2024, Graham Masterton

Se spoluprací britsko-polské autorské dvojice Masterton a Mogielska se český čtenář mohl již setkat v novele Pan Nikdo (Golden dog, 2023), která vyšla v rámci edice Zrnka temnoty. Nyní přichází tato autorská dvojice s Glorií. Nová pečovatelka v sirotčinci U Svatého Mikuláše je vítanou pomocí před blížícími se Vánocemi. Opravdu je ale tak hodná a milá, jak se tváří? (...) Graham Masterton a Karolina Mogielska využívají ve svých příbězích mytologii, která je mezi spisovateli stále velmi oblíbenou studnou inspirace a silným lákadlem pro čtenáře. Zatímco v novele Pan Nikdo to byla slovanská mytologie a čarodějnictví (českému čtenáři dobře známé), v Glorii autoři pracují s mytologií islandskou. Dovolím si tvrdit, že v té se orientují jen opravdoví fajnšmekři a znalci světových mýtů a legend. O to atraktivnější by novela mohla pro čtenáře být. (...) Gloria je bezesporu velmi návykovým a svižným čtivem, které by svou atmosférou a příběhem mohlo zaujmout i nečtenáře klasických hororových příběhů. Neobjevují se zde žádné explicitní a brutální scény, které by mohly slabší povahy odradit. Naopak! Gloria má rozhodně potenciál získat si přízeň čtenářů i mimo skalní fanoušky žánru a svou atmosférou si udržet čtenářovu pozornost až do poslední strany. Celá recenze: https://www.fantasyplanet.cz/literatura/gloria-vanoce-se-blizi/... celý text

Pahltné 2023, Lukáš Polák

Virální životy 2024, Felix I. D. Dimaro

Simon Hinch se toulá nočními ulicemi a prahne po velkém úlovku. Dnes to musí vyjít! Dnes natočí video, které mu vydělá slušný balík peněz. Co na tom, že jde o násilí, krev a utrpení druhých. On se neúčastní! Je jen tichý pozorovatel ve stínech noci. Patnácté Zrnko zpracovává téma temné stránky internetu, lidského prahnutí po penězích a nerespektování morálních zásad. Hlavní aktér není přímý pachatel všech těch zrůdností. Jen je pozoruje. Fotí, točí… Musí jen zachytit poslední okamžik života člověka. Jeho poslední vydechnutí. Vždyť on nic nezavinil. Byl jen v pravý čas na správném místě. Správném? Opravdu?! Felix I. D. Dimaro využil pro svůj příběh námět, který čtenáře nenechá chladným. Zneužívání lidského utrpení, pořizování videí o násilí, focení krvavých scén - to vše je prací gore reportéra Simona, který obstarává zábavu zvráceným lidem, kteří ji na internetu vyhledávají a moc rádi za ni i zaplatí. Ovšem to není to jediné, kolem čeho se celé Zrnko točí. Jeho telefon si začne žít vlastním životem a začíná Simonovi pomalu ničit život. Že by karma? Autorův styl je velmi svižný, čtivý a i vzhledem k námětu je děj čtenářsky zajímavý a lákavý. Simon se z prvotního nadšení, z dobře odvedené práce, začíná ve všem plácat. Neví, co dělat. A čtenář tajně doufá, že hlavní protagonista za svou zvrácenou práci zaplatí. Že karma existuje. Je to jednoduchý námět, ale moc dobře zpracovaný. Dimaro v něm ukazuje temnou stránku člověka a zvěrstva, která se ve skutečnosti dějí, byť před nimi společnost občas raději zavírá oči a dělá, že nejsou.... celý text

Řeka ztracených duší 2024, Václav Votruba

Život umí být pes. A pro lidi bez domova a střechy nad hlavou to platí dvojnásob. Po hororově laděném Šumavském Děsu: Paměti okultní (2022) přichází Václav Votruba s knihou, ve které se do popředí dostávají českobudějovičtí bezdomovci. Na světě je jen málo měst, kde bychom nenarazili alespoň na jednoho bezdomovce. České Budějovice nejsou výjimkou. Na lavičkách zachmuřeně sedí malá skupinka. Předávají si mezi sebou flašku a mlsně se olizují nad pálivou chutí jejího obsahu. Strhané tváře, jejichž věk by si jen málokdo troufal odhadovat, a ušmudlané potrhané oblečení visící na nich jako na věšáku. Karel. Arnošt. Míla. Bezzubáč. (...) Řeka ztracených duší je příjemná svižná oddechovka na jedno odpoledne, která však v některých chvílích může přimět k zamyšlení. Životní styl bezdomovcům asi nikdo nezávidí, ale v jednom má autor pravdu: v jistých ohledech vedou svobodnější a bezstarostnější život než kdokoliv z nás. Celá recenze: https://www.fantasyplanet.cz/literatura/reka-ztracenych-dusi/... celý text

Ve spárech múzy 2024, Tomáš Marton

Jak to vypadá, když Tomáše Martona navštíví múza a sevře ho do spárů? Sbírka Ve spárech múzy nabízí průřez autorovou povídkovou tvorbou. Tomáše Martona mohou čtenáři znát jako povídkáře a recenzenta. S jeho povídkami se mohli setkat už v několika antologiích - z těch nejnovějších je to například Smečka (2024) nebo V královských zahradách (2024), případně antologie českého bizarra Bizarropolis (2022), která byla nominovaná na cenu Magnesia Litera. (...) Celá sbírka je velmi čtivá, svižná a nápaditá. Není povídka, která by kvalitativně jakkoli vybočovala nebo kolísala. Tomáš Marton ve sbírce Ve spárech múzy naservíroval čtenářům samé skvělé kousky. Velké zastoupení tu má hlavně horor a sci-fi, které se často vzájemně proplétají a doplňují. Lehce se tu mihne i magie a pohled do budoucnosti. Kniha bohužel obsahuje více překlepů a drobných chybiček, než jsem u knih z nakladatelství Golden Dog zvyklá, ale i to se občas stane. Každopádně jsem velice zvědavá na autorovu další tvorbu a snad se brzy dočkáme i románu. Celá recenze: https://deti-noci.cz/2024/10/literatura/lit-recenze/tomas-marton-ve-sparech-muzy-2/... celý text

Němý křik 2024, Madla Pospíšilová Karasová

"Už v novele V pekle jsme všichni Hébert se mohl čtenář přesvědčit, že Madla Pospíšilová Karasová to se slovy umí a své postavy nešetří. Němý křik, ukrývající v sobě třináct různorodých povídek, už obálkou napovídá, že ani tentokrát to nebude čtení pro citlivky. (...) Sbírka jako celek by se dala zhodnotit jako sonda do průběhu několika let autorčiny tvorby, v níž brouzdá různými vodami své fantazie a experimentuje se žánry a subžánry. Plynulost a čtivost textu je však bez zaškobrtnutí, a i když konce povídek občas zanechají na patře hořkou pachuť, čtení je to dobré. Madla Pospíšilová Karasová má velkou fantazii a nebojí se balancovat mezi těmi nejbrutálnějšími a nejnechutnějšími scénami, které si čtenář mnohdy raději ani nechce představovat." Celá recenze: https://deti-noci.cz/2024/09/literatura/lit-recenze/madla-pospisilova-karasova-nemy-krik/... celý text

Listopadová romance na cestách 2024, Petra Schovancová

Cestování není jen o tom, co vidíte, ale i o tom, co cítíte - těmito slovy a nejen jimi začíná druhý cestopis Petry Schovancové, která spolu s přítelem Martinem cestuje po světě a přes písmenka a krásné fotky se dělí o zážitky. Listopadová romance - jak se čtenář v knize dozví - předchází událostem z cestopisu o Srí Lance. Petra s Martinem stanovili jasný cíl: navštíví tři země během pěti týdnů a vše musí stihnout do blížících se Vánoc, aby svátky oslavili doma s rodinou. Začínají Mallorcou a pokračují přes Maroko k velkému zakončení na Tenerife. Navštíví spoustu krásných míst, ujdou nespočet kilometrů a během cesty se setkají s místními pohostinnými lidmi. Samotný úvod cestopisu je velmi vtipně pojatý. Asi každý, kdo se někdy balil na dlouhou cestu do menšího zavazadla ví, že to není nic jednoduchého a přípravy na cestu provází nejeden hysterický stav, jestli máte opravdu vše. Zde budete s našimi cestovateli jistě souznít. Když Petra s Martinem konečně nasednou na letadlo, dobrodružství může začít! První zastávkou je Mallorca, kde na ně čeká trail po stezce GR 221, následuje návštěva Maroka, kde autorka popisuje své první pocity ze země ve srovnání s pohledem přítele Martina. Celé dobrodružství zakončí další turistikou po Tenerife. Válení se u moře a pobyt v resortu v případě této dvojice rozhodně nečekejte. Tady je to samý pot, dřina a kopce. Autorčin styl psaní je velmi dostupný každému čtenáři. Jde o zápisky z cest, zážitky, které jsou čtenáři podány jako kamarádovi u šálku dobré kávy. Jsou velmi čtivé. Škoda jen, že jejich plynulost narušují chybičky. Byť v této druhé knize měla být korektura dle mých informací lepší, bohužel tomu tak není. Na prvních stranách je zásah korektora rozhodně znát, ale postupem času se objevuje stále více chyb a kostrbatých vět. Objevuje se i pár vulgárnějších slov, ale nad těmi by se dalo přivřít očko. Často čtenáře spíše pobaví než pohorší. Cestopisy Petry Schovancové jsou nabité zážitky, osobitým humorem i informacemi z navštívených zemí a míst - což rozhodně považuju za velké plus. Krátké kapitoly napomáhají rychlému čtení a fotografie jakbysmet. Číst ebook v černobílé čtečce není ono a pro pořádné vychutnání fotografií vám rozhodně přijde vhod čtení na mobilu, tabletu či počítači. Snad se jednou Petřiných cestopisů dočkáme i v papírové podobě. Další si nenechám ujít.... celý text

V Královských zahradách 2024, * antologie

"Není krásnějších a honosnějších zahrad, než těch královských. Samý dokonale zastřižený keř a omamná vůně květin. Jak to ale vypadá v zahradách krále hororu? Vstupte honosnou bránou a vítejte V královských zahradách! Na tuhle procházku jen tak nezapomenete. (...) Aleš Richter dal dohromady pestrou sbírku autorů i povídek. Autoři zabrousili do všech koutů Kingovy tvorby. Výrazná díla mistra hororu rozpozná i nepříliš znalý Kingův čtenář, ti znalejší si najdou svá malá zrnka a ti absolutně neznalí si užijí skvělé hororové povídky českých a zahraničních autorů. Úctyhodný projekt s krásnou obálkou a grafickou úpravou v podání Jiřího Dvorského jistě upoutá nejednoho čtenáře. V královských zahradách si každý najde ten svůj vyvolený květ." Celá recenze: https://deti-noci.cz/2024/08/literatura/lit-recenze/ales-richter-ed-v-kralovskych-zahradach/... celý text

I mrtví prahnou po pomstě 2024, Daniel Barták

Svět mrtvých halí od pradávna háv tajemství. Čeká nás po smrti ještě něco? Duše mrtvých neputují vždy poklidně dál na pomyslný druhý břeh. Neodejdou v pokoji! Někdy zůstanou a začnou se mstít… Monika Pokorná se po nečekaném rozchodu s přítelem Arnoštem chystá na matčinu oslavu narozenin. Není si jistá, jak ji rodina znovu přijme, poslední dobou spolu neměli jednoduchý vztah. Kvůli bývalému příteli Arnoštovi mezi nimi došlo ke sporům. Teď by se ale vše mohlo vrátit do starých kolejí. Arnošt je pryč a táta je rád, že po roce opět uvidí svou dceru. Ale co máma? (...) Daniel Barták napsal příběh o pomstě mrtvých, odhalování skryté minulosti a zamotaných vztazích mezi postavami a zvládl ho velmi dobře. Milovníci hororových příběhů, strašidelných domů a přízraků je obývajících si v románu I mrtví prahnou po pomstě přijdou na své. Celá recenze: https://deti-noci.cz/2024/08/literatura/lit-recenze/daniel-bartak-i-mrtvi-prahnou-po-pomste/... celý text

Město zvané Řeka 2024, Igor Rendić

Igor Rendić využívá slovanskou mytologii a hlavního hrdinu svého příběhu pasoval rovnou do role ochránce. Krsnik je něco mezi čarodějem a lovcem monster. Vzpomínáte na Zaklínače? Paul je však na rozdíl od Geralta ve své roli nováčkem. (...) Město zvané Řeka je na poli chorvatské fantastiky velmi důležitým kouskem. Stejně jako fantastika česká, bojuje s velkou zahraniční konkurencí - zejména tou západní. V doslovu sepsaném Nevenou Obajdinovou se píše o velkém významu, který pro chorvatskou fantasy Město zvané Řeka má. (...) Autorův styl je velmi čtivý, ale plynulost textu může všímavějším čtenářům narušit množství překlepů, chybějících písmen a občas nějaká ta kostrbatější věta nebo souvětí, které při závěrečných korekturách nejspíš utekly pozornosti. Ti, kteří nějaké ty chybky v textu přehlédnou, budou jistě nadšeni z toho, jak se jim stránky otáčejí pod rukama. (...) Celá recenze: https://deti-noci.cz/2024/07/literatura/lit-recenze/igor-rendic-mesto-zvane-reka-2/... celý text

Psycho 2014, Robert Bloch

Mary Craneová má za sebou dlouhou cestu. S pořádným balíkem peněz, které ukradla, utíká za svým milovaným do městečka Fairvale v Kalifornii. Od cíle ji dělí už jen kousek cesty, ale zmáhá ji únava a odpočinek by ji přišel vhod. V dešti a blížící se noci narazí na osamělý starý motel, který vede pan Bates se svou matkou. Zvláštní starší chlapík na Mary působí neškodně a všechno nasvědčuje příjemnému večeru v motelu, dokud se Mary nesetká s Batesovou matkou s řeznickým nožem v ruce… Psycho - klasika mezi hororovými příběhy a filmy, která se u nás dočkala už několika vydání. Americký autor Robert Bloch se při vymýšlení hlavní postavy Normana Batese inspiroval skutečným příběhem amerického sériového vraha Eda Geina. Norman je stejně jako Ed duševně nemocný, měl komplikovaný vztah s matkou, nelehké dětství a také oba velice rádi četli temné a zvrácené knihy. Norman se stará o motel a je velmi fixovaný na svou matku, která ho i v jeho věku stále považuje za neschopného malého chlapce, podrývá jeho sebevědomí a ovládá ho. Starý motel, hlavní postava trpící schizofrenií a velmi dobře popsaná tajemná hororová atmosféra si získali v roce 1960 pozornost režiséra Alfreda Hitchcocka, který Blochovo Psycho zfilmoval a proslavil. Od prvních stran je text velmi svižně a čtivě napsaný. Mary přijíždí k motelu a čtenář nemusí dlouze čekat na brutální scény. Všechno jde velice rychle a hladce. Bloch z pohledu dnešního čtenáře nevymyslel žádný originální a převratný příběh. Strašidelných domů, vraždících psychopatů a nejrůznějších krvavých scén máme dnes v knihách tolik, že už to ani nikoho nešokuje - nebo přinejmenším ne tolik jako dřív. Čtenář, který bez širšího povědomí o autorovi a jeho knize otevře knihu a začte se může zjistit, že je to vlastně taková svižná oddechovka, která se dobře čte, ale nenabízí nic nového. Ovšem nezapomínejme, že jde o horor vydaný v roce 1959. Brutální scény, hrůzu nahánějící starý motel u silnice s prapodivným samotářským obtlouslým majitelem a osamělá mladá žena utíkající s balíkem peněz za svým novým životem jistě dovedli v té době čtenáře pořádně zneklidnit. I dnes se tací určitě najdou. Norman Bates je vlastně takový obyčejný fajn chlapík, kterého ovládá jeho nemoc. Empatickému čtenáři by ho mohlo být v jistých ohledech až líto, do jakých potíží se dostal. Vždyť nebýt hezké mladé Mary, mohl by dál nerušeně žít v motelu s matkou a svými démony v hlavě. Jak už to tak ale bývá, osud a autoři vládnou nemilosrdnou rukou a ani v jednom případě nenechají figurky v jejich příbězích hrál lehké hry.... celý text

Program Nosferatu 2024, Miroslav Pech

“Můj otec je spisovatel." Kolik dívek a žen může tuto větu v Česku prohlásit? Kristýna ano! Její otec navíc píše hodně brutální, bizarní horory, které osloví jen velmi malý okruh čtenářů. Většina se nad nimi šklebí znechucením, zděšením a opovrhuje příběhy plnými zvrácených zvěrstev. Kristýna má svého tátu moc ráda a zdrtí ji, když o něj nečekaně přijde. Kterou milující dceru by také brzký odchod táty nezasáhl? Odešel ale opravdu nadobro? Čtrnácté Zrnko temnoty, které svým rozsahem patří mezi ta delší v této edici. Zrnka jsou jako jednohubky. Malá a přesto tolik různorodá - záleží na jejich tvůrci. V Programu nosferatu máme v hororových příbězích poměrně hojně vyskytující se hlavní postavu spisovatele, který má zálibu v temných hororových příbězích a chtěl by být českým Stephenem Kingem. Autor tu popisuje těžkou práci na prosazení se a dostání do povědomí čtenářů, ale tím hlavním prvkem je tu vztah otce a dcery. Kristýna má svého otce moc ráda a chce mu pomoci za každou cenu, i když to nemusí být správné rozhodnutí. V každém hororovém příběhu by se mělo objevit nějaké to zlo a tady tomu není jinak. Čtenář si v tomto případě nebude úplně okusovat nehty hrůzou, ale kdo ví, jestli se třeba na svůj notebook ležící na pracovním stole nebude po přečtení Programu nosferatu dívat jinak. Právě zapojení tohoto obyčejného přístroje do děje může působit banálně, ale zároveň i velmi osvěžujícím prvkem mezi všemi těmi krvelačnými monstry, zabijáky a zvrácenými alkoholiky, kterých je v podobných příbězích vždycky plno. Nenáročné, čtivé, osvěžující námět. Další Zrnko, které se povedlo.... celý text

Pomezí. Kapitola 1, Nová realita 2023, Lukáš Zahrádka

Existují tři světy - jeden z nich je Pomezí. Místo, kam odejde duše zemřelého a připravuje se na své další putování. Devatenáctiletá Ema, která dostudovala uměleckou školu a budoucnost má před sebou, se dostává do Prahy. Vyrůstala v cizině a do Česka přijíždí po smrti svého otce. Objevuje nový svět, který vidí jen ona a rozhoduje se, jak se svým životem dál naloží. Stane se umělkyní, nebo se vydá na nebezpečnou cestu za zjišťováním pravdy? Pomezí je komiks primárně cílící na mladší čtenáře kolem dvanácti let. Ovšem zalíbení v něm může najít každý nehledě na věk. Emě se v jednu chvíli zboří svět jako domeček z karet, když ji umře otec, ale vzápětí se vydává na cestu za novým dobrodružstvím do Prahy. Autorům se povedlo krásně zakomponovat několik známých míst a pražských památek do ilustrací a nechat čtenáře spolu s Emou poznávat Prahu. Krásné ilustrace brazilské ilustrátorky Biancy Pinto Milanez jistě padnou do oka spoustě čtenářům všech věkových kategorií. Syté barvy určující ráz a atmosféru každé scény. Jednoduché a přesto kouzelně nakreslené postavy. Vizuální stránka komiksu Pomezí je jednoduše pastva pro oči. Český autor příběhu Lukáš Zahrádka jistě nešlápnul vedle, když se pustil do spolupráce s tak talentovanou kreslířkou. Samotný děj/příběh je velmi jednoduchý a nenáročný. Jde o milé dobrodružné čtení říznuté duchařinou, mysterióznem a samozřejmě porcí fantasy. Lukáš Zahrádka si dal za cíl přivést na český trh komiks, který bude hezký, milý, nadějeplný, zkrátka nic brutálního a sexistického. Tento úkol splnil na jedničku. Právě cílová skupina kolem dvanácti let (a klidně i méně) by z Pomezí mohla být nadšená nejvíce. Jde v podstatě o pohádku, která slibuje tajuplné pokračování. Není cílem čekat od toho přelomové dílo, ale především odpočinkovou záležitost, kterou za hodinku i méně přelouskáte a pokocháte se krásnými ilustracemi. Příběhově však místy může někomu chybět určité dovysvětlení. U komiksů je prostoru méně, ale tady jsem hned z kraje měla spoustu otázek. Třeba jak je možné, že se slečna žijící celý život v cizině po příletu do Prahy bez problému dorozumí česky? Nebo jak to s jejími schopnostmi vlastně je. Umí je ovládat, nebo neumí? Věděla o nich dřív než dorazila do Prahy, nebo se vše plně projevilo až tady? Odpovědi snad přijdou v následujících dílech. Hodnocení: 77 %... celý text

Dceřina kletba 2024, Tereza Bartošová

Vyšetřovatelská dvojice Tomáš Vyskočil a Honza Richter před sebou mají další případ. Do nemocnice byl přivezen muž. Opilý, podchlazený a krátce na to umírá. Shodou okolností to byl známý jednoho z policejních techniků, kterému kamarádova smrt nedá spát. Své podezření svěří Tomášovi a ten se okamžitě spolu s Honzou pouští do vyšetřování. Aby toho nebylo málo, v kolečku zamotaných událostí a nejasných informací se komplikuje i Tomášova situace doma. Všechno nasvědčuje tomu, že vyřešení tohoto na první pohled banálního případu bude těžší, než by kdo tušil. (...) Tereza Bartošová zasadila děj knihy do rodné Příbrami, která je známá svými uranovými doly. Jedná se už o druhou detektivku, kdy je název knihy vypůjčený z balady v Erbenově Kytici - Dceřina kletba. Začalo to Vodníkem, pokračuje Dceřinou kletbou a kdo ví, jakou baladu si Tereza Bartošová vezme na paškál příště. Prozatím si pojďme rozebrat zpracování této. Celou recenzi i s mini-rozhovorem s autorkou najdete na Českých detektivkách: https://www.forendors.cz/p/a6ed4a77b78b26ec2be474efeaaba0d1... celý text

Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem 2024, Martin Moravec

Za mého dětství neexistovalo, že by někdo neznal a nesledoval německý seriál Kobra 11 a stejné to bylo i s Medicopterem 117. Dodnes si vzpomínám, jak jsme si s partou vrstevníků z vesnice hráli na neohroženou posádku záchranářského červeno-žlutého vrtulníku Medicopter 117. Této nostalgické vzpomínce jsem se při otevření této knihy neubránila. Dnes už většině velmi dobře známý novinář Martin Moravec si tentokrát vzal na paškál hradeckého záchranáře lékařské letecké záchranné služby a urgentního příjmu doktora Marka Dvořáka. Neznalý čtenář má hned po otevření knihy možnost seznámit se v krátkém medailonku s osobností, o které bude dalších třistastran číst. Dozví se podrobnosti ne jen z jeho profesního života, ale také o jeho rodině, dětství, koníčcích. Třeba o tom, jak se zdravotník může k letecké záchrance dostat, jaké jsou požadavky a co všechno to obnáší. Asi nikoho nepřekvapí, že krom lékařských vědomostí je potřeba i velmi dobrá fyzička. Terén, ve kterém záchranářský vrtulník zasahuje není vždy dobře přístupný. Jednou z nejzajímavějších a zároveň nejdojemnějších a nejsilnějších částí jsou samozřejmě všechny ty příběhy z praxe. Jako běžní amátéři a obyčejní lidé víme, že když pro někoho letí záchranářský vrtulník, je zle. U popisů příběhů záchrany dětí, ale i velmi starých lidí, vhrknou slzy do očí i silným náturám - a že je tu takových těžkých životních osudů pacientů spousta. Doktor Marek Dvořák ovšem nelétá jen záchranářským vrtulníkem, ale pracuje i na urgentním příjmu, kde je to jak sám popisu neskutečný frmol. Novinář Moravec se neštítí žádné otázky a Dvořák se svým občas dost černým smyslem pro humor odpovídá. Celý rozhovor je velmi svižný, zajímavý a oči otevírající. Marek Dvořák patří mezi šťastlivce, kteří už od útlého dětství věděli, co chtějí v životě dělat a šel si neúprosně za tím. Rozhovor s tím by neměl minout nikoho. Velká část je tu věnovaná i první pomoci, příznakům různých nemocí a tomu jak je poznat. Fungování dispečinku a celé této zdravotnické stránky.... celý text

Babylon neboli Nutnost násilí 2024, R. F. Kuang (p)

Najít ta správná slova je těžší, než bychom si kdy mohli pomyslet. Není to jednoduchá disciplína a už vůbec ne ve chvíli, kdy jde do tuhého. Kdy jde o moc, chod dějin, nebo dokonce o přežití... Robin Swift, malý chlapec z Kantonu v Číně, netuší nic o důležitosti jazyka a slov, když ho profesor Lovell odveze z rodné země do Anglie. Starý život se pro něj stává tečkou kdesi daleko na východě. Jeho novým domovem je nyní Anglie a o pár let později přímo Oxford. Centrum vzdělání, vědění a také sídla Babylonu a překladatelů, ke kterým se má co nevidět přidat. Právě překladatelé jsou velmi žádanými a nepostradatelnými lidmi ve společnosti, kde moc určuje magie. Stříbrodělství. Umění zhmotňovat význam ztracený v překladu pomocí kouzelných stříbrných slitků. Nalezení správné párové dvojice slov, která probudí magii stříbrodělství a poskytuje Británii nevídanou moc, kterou uplatňuje při budování impéria. Válka je na spadnutí. Mladá čínsko-americká autorka R. F. Kuang ze svými čínskými kořeny si po sérii Makové války pro svůj další příběh opět zvolila téma opiových válek mezi Anglií a Čínou, které se konaly ve 40. a 50. letech 19. století. Anglie v těch letech dovážela indické opium do Číny, kde vydělávala na jeho prodeji a v důsledku toho se spousta číňanů stala na této omamné látce závislých. V Babylonu se autorka ani tolik nezabývá válčením a bojem, jako lingvistikou, politikou a magií, která v tom všem hraje velmi podstatnou roli. Stříbrodělství je velmi nápaditý druh magie. Robin a jeho spolužáci musejí spoustu let pilně studovat světové jazyky, bez kterých by neměli možnost stříbrodělství praktikovat. Musejí proniknout až do samého srdce každého ze zvolených jazyků, aby jimi nejen mluvili, ale i snili a mysleli. Aby rozpoznali sebemenší významové kořeny původních slov, od kterých se nová dále odvozovala napříč všemi jazyky světa. Je to tak důmyslný a složitý systém magie, že i čtenář se spolu s hlavními hrdiny učí a objevuje důležitost a těžkou práci překladatelů a fungování celé té prapodivné stříbrodělské magie. Na své si v tomto obsáhlém díle přijdou zejména ti, kteří si užívají pomalejší budování příběhu, nepotřebují akci od prvních stran a bojem nabité scény. Téměř celá první polovina, možná dokonce první dvě třetiny knihy jsou o studiu. O světových jazycích, významech slov, odkud která slova pocházejí. Čtenář má díky této části možnost dozvědět se spoustu věcí o překladech, bude-li dávat pozor a přistoupí na hru, že i on se na chvíli stane studentem, kterému je třeba všechno vysvětlit. Práce překladatelů je nedoceněna i v dnešní společnosti, kdy učení se jazyků je mnohem dostupnější než ve 40. letech 19. století. Možná proto si i kde kdo může myslet, že k tomu, aby byl dobrým překladatelem mu stačí jen naučit se mluvit a číst v cizím jazyce. Babylon vám vysvětlí, proč tomu tak není. Krása úžasných knih s velkými příběhy tkví v tom, že po dočtení vyvolají ve čtenáři touhu vykřičet do světa všechny ty úžasné pocity, co v něm zanechaly a zároveň mu sebrat z úst všechna ta správná slova, která chce říct. Babylon je vcelku obyčejný příběh s neobyčejnými myšlenkami. Pokud čtenář prahne po vědění, bude ho zde hltat plnými doušky. Prahne-li po akci a krvi, i to tu nejde, byť v menším množství, než by mohl očekávat. Prahne-li po obojím, bude chrochtat blahem při šramocení rychle otáčejících se stran.... celý text

Ukaž, co děláš! 2014, Austin Kleon