Kopta
komentáře u knih
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Tahle kniha je nyní už kult. Chápu proč. Je zajímavé, že někdo v takovém obřím množství dokáže ocenit náročnější literaturu, která je někde na pomezí literatury a reportáže. To je skoro v něčem tak novátorské až je to na cenu. Ale na české poměry. Kniha se čte dobře. Tučková to umí, to ji nemohu upřít. Spíše ale můj zájem o dílo postupně klesal až jsem se nedokázal tolik s tématem a příběhem takovým ztotožnit nebo hlavně se do něj ponořit. Takže trochu na černou ovci mám sice dočteno, ale o oslovení či užívání si moc mluvit nemohu. Někdy příště. Audio ČRo: Později jsem zjistil, že je audio dost promazané. Naschvál, což kupodivu nevadilo. Připadalo mi to podezřele krátké. Nicméně dílo netratilo nijak extra na síle. Myslím, že to vůbec nebylo špatné a naopak mi to názor na knihu trochu zlepšilo. I když zásah do díla takovýmto způsobem není moc šťastný.
Český ráj
Jaroslav Rudiš
Jak ladně a s klidem jde popsat život? Příběhy a rozpravy několika mužů, co potí svá těla i duše a přicházejí na hloubky až nicoty životů. Kniha je de facto o ničem, ale přesto mě bavila více než jakákoliv kniha, co by mohla mít příběhu na ságy. Autorův um jsem zde pocítil perfektně a to ani není jeho nejlépe hodnocená kniha. Slovní libůstka od začátku do trochu dimenzionálního konce, který překvapil, ale nezklamal.
1984
George Orwell (p)
Orwell po dlouhé době znovu a v klasice. Co říci? Toto je povinná četba. A oprávněně. Nejen, že má jasnou myšlenku, poučku a příběh, ale navíc se to čte jedna báseň. Po nějakých těch průserech poslední doby docela pohlazení po duši. Klasika, která sice někdy pokulhává v detailech, ale to je to nejmenší .
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
Audio ČRo: Velmi líbivý román. Je faktem, že kdybych ho měl číst, asi by mě nebavil. Dost udělal hudební podkres.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Za dlouhou dobu krimi, které se dalo číst. Od koho jiného než zřejmě krále krimi. Velice poutavé a zajímavé. Postupně sice drive skomíral, ale zvrat přišel právě včas. Nemohu se ve výsledku zlobit. Skvělé dílo.
Misery
Stephen King
King mě ne vždy dokázal nějak extrémně oslovit. Nějaké knihy jsem musel překousnout nebo odložit. Misery mě však posílá někam jinam. King zde vůbec neřeší nějak fantasmagorické věci (i když si v malém něco stejně neodpustí). Nyní jsme v prostředí reality, která je dle něj klasicky zvrácená a v něčem i reálná. Po nějaké době něco, co mě zaujalo od začátku do konce, byl jsem vystrašený, napjatý, čekal, co bude dál, prožíval to. Zároveň jsem obdivoval, jak z nějakých kravin se dokáže vyždímat velká věc a dlouhý, souvislý a zajímavý text. Český překlad nicméně trochu zklamal v naprosto zbytečných gramatických chybách, které byly tak okaté že jsem si jich všiml i já a to je, co říct. I tak se mi verze překladu od Melantrichu četla skvěle. Až na ty chyby. Asi nejlepší beletrie od Kinga. Vlastně stoprocentně.
Krysař
Viktor Dyk
Kdysi jako maturitní četba, dnes jako absolutní kult. Skvěle čitelné a silné. K tomu v podání pana Dvořáka už člověk jen čeká, kdy to bude jako v Zaklínači.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Negativní reklama, taky reklama. Je fakt, že takovéto díla se čtou od ní dobře. Autorka má smysl pro text. Asi chápu i negativní ohlasy na nějaké způsoby vyprávění a to, že dílo nemá moc naději v textu, ale na druhou stranu je napsáno silně a čtivě. A život není vždy pohádka a kniha asi ne vždy musí mít echt poselství, aby kritici byli spokojení. To už je samozřejmě pak otázka s kauzou ToyBox. Osobně to vnímám, že pokud došlo k této divné inspiraci, tak je to politováníhodné a dost špatně ošéfované s komunikací. Pokud hodnotím dílo bez ohledu na okolní svět, tak povedené. S ohledem na okolní svět je to dost smutné.
Skála
Peter May
Člověk může být mnohdy nečekaně překvapen. I toto je dost ten případ. Je docela zajímavé, že kniha se ke mne dostala už skoro před rokem, ale po prvních kapitolách mě vůbec neoslovila. Nevím jak tomu říkat nyní. Asi naprostá ztráta smyslů, jelikož jsem knihu dokázal přečíst v jednom ze svých nejrychlejších časů. A dost s tím vzpomínám i na milovaného Sněhuláka. Dost silný příběh, který začne v celku kýčovitě, ale pokud jste vnímaví, tak brzy zjistíte v čem je to kouzlo. May vytvořil obrovskou šachovnici velice charakterních postav, která každá měla, co nabídnout a ukázat se ve svém světle a jejich vzájemné interakce byla naprostá literární symfonie. Brzy taky zjistíte, že nejde vlastně ani tolik o kriminálku jako spíše psychologickou hru mezi postavami a jejich tajnostmi. To vše dokáže postupně odhalovat kruté a nečekané pravdy a zákoutí temna. K tomu má kniha střih jako kdyby se člověk díval na film. Tohle byla radost číst. Velmi silná jízda a nebo pád ze skály.
Oppenheimer – Americký Prométheus
Kai Bird
Neuvěřitelně náročná kniha, která je však jako drogou. Po zamilování se do geniálního filmu, nešlo opomenout existenci knihy na našem trhu. Začnu negativy. Překladatel či sazba občas ujíždí na absolutně zvláštních věcech. Nikdy jsem neviděl tolik chyb v jednom textu. I v průměru třeba na 50 stránek. Bylo vidět, že kniha byla vydána ve spěchu. Dále opět spíše zevnějšková věc: rozumím, že kniha je bichle, ale natož, že jde o skvělé a velice čtivé dílo, tak vzít si knihu někam sebou je trest. Rozhodně bych raději uvítal knihu na necelých tisíc stránek v malém formátu (což si myslím, že určitě udělat šlo) než jako až městskou kroniku, co se pomalu nevejde do brašny. Celkově vzato jde za mě ovšem o jednu nejlepších knih, co jsem kdy četl. Je napsána a v podstatě i přeložena tak, že ať už čtete jakoukoliv pasáž, tak vás strhne a nemůžete se odlepit. Po dlou(uuuuuuuuuuuuuuuuu)hé době dílo, které je opravdová kvalita. Rád si ale počkám na další vydání, která opraví překlepy, tečky uprostřed vět atd.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Audio ČRo: První seznámení s Mornštajnovou v celku dobrá. Opět retrospektiva na minulé časy, ale v audiu se to dá hezky spolknout už. Ten um tam je. Jasně, ne vždy záživné, ale v závěru docela silné.
Mlčení jehňátek
Thomas Harris
Nutno říct, že mi hodně pomáhal film, který mám v živé paměti, ale celkově vzato se nic nemění na tom, že kniha se četla ukázkově, autor tolik nerozebíral blbosti a řešil důležité části. Postavy charakterní, sympatické jako celá kniha. Občas jsem se trochu ztratil, ale to už nějak beru u sebe jako klasiku. - Audio ČRo: Potvrzení úžasnosti a mrazivosti tohoto veledíla.
Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
Audio: První seznámení s autorem. Myslím, že v celku dobrý zážitek, ale v dnešní době mi přijde, že bych si to nepřečetl. Audiokniha to dost zachránila. Konec byl v něčem strašně zdlouhavý a patetický. Skoro na výprask v hodnocení. Zážitkem v celku však docela dobré. Dokážu si představit další díl.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Audio ČRo: Nečekaně jsem zjistil, že už jde o druhý díl. Takže mě události prvního zcela minuly. I tak šlo o ucházející dílo. Sice jde o další historický lament, ale alespoň jde o originální pohled a autorský otisk. Je otázka, co z toho bude v budoucnu.
Problém tří těles
Liou Cch'-sin
Uznávám, že po neuvěřitelně dlouhé době sci-fi/fantasy, které mě ovšem opravdu bavilo. I když jsem občas vůbec netušil, co se děje, autor a překladatel dokázali vytvořit dokonalou symbiózu narativu, která mě opravdu strhla.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Audio ČRo: Neuvěřitelně dokonalá souhra toho, kdy jsem se dokázal perfektně vcítit skoro do každé postavy a její situace, tak, že jsem druhému chtěl dát přes hubu. Silná věc, která skvěle vystavuje mezilidské vztahy. A nebo je zjednodušuje. Za mě ale to první.
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Silné dílo. Nečekané. Chápu, že název Němci už trochu evokuje, že to bude o Němcích. Jak nečekané. Nicméně musím říct, že ta tuna zbytečných postav a oklik kolem byla někdy hrozná. Chápu, že autoři se rádi nechávají strhnout nějakou vlnou, ale třeba žirafa Melman byl úplně k ničemu. K tomu můžeme přidat, že je to několikáté historické téma, které se nějak vypořádává s minulostí a v něčem už je to až otravné. No jenže, to je ohledně negativ všechno. A ten zbytek byl naprosto dokonalý. Už z nedávných povídek jsem věděl, že Katalpa je čtivá jak svině a tady se to prokázalo. Finále knihy dost strhující a peckovní. Žůžo!
Rychlopalba
Štěpán Kopřiva
Oproti Nesbům, Mayům a nevím jakým Ům nějaké zpestření. Humorná detektivka, která je čím dál vážnější až vám ukáže, že je vlastně ze života. Protože takový život je. Je sranda, ale mnohdy jde na dřeň. Doslova. Takže toto můžu vlastně brát jako jednu z nejrealističtějších a nejautentičtějších knih posledních let. A přitom je Kopřiva dle mého dosti neznámý. Příjemné, pravdivé, ne moc chaotické a vtipné. Myslím však, že Kopřiva na mě ještě nevytáhl všechny své trumfy.
Norské dřevo
Haruki Murakami
I once had a girl
Or should I say she once had me?
Po mnoha letech se dostávám k něčemu výjimečnému. Těžko se to popisuje, nicméně Norské dřevo je jistým způsobem absolutní zjevení z nebes, které je psychologické, což by mohla být překážka jako to bylo například u Lolity, ale ono to vůbec tak není. Murakami mi totiž začíná sedět svým stylem psaní a osudy jeho postav mě berou za srdce s každým odstavcem a taky do mé duše zařezávají masochistickým potěšením rány, kdy autor nám ubližuje tím, co napsal, ale těší nás jak to napsal. Protože je melancholický génius. Trochu mě navíc překvapuje, že si vzal na paškál sexuální scény, dost explicitně navíc, přičemž ty bývají v literatuře mnohdy tabu. A kupodivu to zde lidem nevadí. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl.
Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
Válka. Ta druhá světová. Asi nejhorší věc na planetě a v historii, která se stala a stát mohla. Ukázka nekonečného násilí a nesmyslných zvěrstvech, které samotné ukazují Luciferův efekt. To vše zosobňuje samotná Kosinského kniha. Asi budu upřímný, nebýt Marhoula, tak se k filmu asi nedostanu. Ale jsme zde. A poté co jsem (ne)četl velmi nezáživného Poea, přišlo toto jako blesk z čistého nebe. Blesk, který mne zasáhl nádherně odvyprávěnými pasážemi, jednoduchostí, ve které se skrývala krása z očí malého dítěte. Sledujete příběh, který je sám o sobě tragický. Ale bude hůř! Hlavní hrdina se potácí neustále s novými potížemi, které někdy jsou horší někdy i lepší. Nicméně ono hezké odvyprávění jde tak nějak v kontrastu se zrůdnostmi, které vás zde čeká. Postupem času to trochu začne být až repetivní, když vlastně čtete ten stejný osud trochu jinak, ale vlastně stále stejně tragický. V jistém bodě ony zrůdnosti působí spíše až směšně bizarně a vy přestanete věřit, že by se něco takového mohlo stát. Ale vy pak čtete svědectví lidí, co přežili koncentrační tábor, kteří tvrdí, že oproti tomu, co se třeba opravdu stalo je toto milá seance, tak vám dojde, že to je neuvěřitelné. Dílo, které by si měl přečíst každý, aby vůbec se dokázal střízlivě vyjadřovat o válce, válečných zločinech a o všem, čeho je lidská bytost schopna.
