Kopta komentáře u knih
První Houellebecq. Zajímavý, explicitní. Sice mě to relativně chytlo, ale prokousat se jeho beznadějností bylo těžké. Byli tam zajímavé pasáže, jako když čtyřicetiletý zjistí, že existuje klitoris. Mnohdy vyloženě porno. Co už.
Audio: Opět klasická vývin. V něčem asi repetiví, ale za mě příjemný poslech. Určitě mi to pomohlo v těžkých chvílích, kdy toto bylo to jediné, co mě drželo nad vodou v těžké chvíli, takže má to pro mě specifickou notu a místo.
Audio ČRo: Myslím si, že kdyby se nad tímto dílem každý čtenář pořádně zamyslel, rozhodně bychom nemohli žít v takovéto společnosti.
Audio ČRo: Jako hra svižné, milé a záživné. Je otázka, jak by to bylo v normální verzi.
Kupodivu pasáže, které nevyprávěly příběh, byly nejlepší. Rozhodně ne špatné. Ale jsou i silnější kunderovky.
Audio ČRo: Velice příjemné setkání. Asi dost osekané, ale v rámci rozhlasové hry to zpracování bylo úžasné.
Audio ČRo: Jiří Langmaier jako intrikán ve francouzském prostředí. Až zvláštně zvrhlé.
Po širší obhlídce oceňuji mnoho aspektů knihy. Mě onen styl však vůbec nebaví a představa, že tento hyperrealismus pojede další 500 stránek, je ubíjející. Trochu zamrzí, že na poetický název knihy, obsah sám je strohý jako manuál leštiče na parkety (což neznamená, že by nebyl kvalitní).
Na rozdíl od Vyhoření si dokážu představit, že toto získá cenu. Mám v tom zcela subjektivní problém, že kniha se čte extrémně složitě. Nejsem si jist, zda to byl záměr v rámci pojetí knihy, každopádně o to horší mi přijde, že jde o silné a dobré téma, které pro mě zde vymizí. Audio ČRo: Jako na zavolanou přišlo audio. Jsem za něj rád. Je faktem, že jsem dílo doposlouchal, ale v jistém slova smyslu jde o dílo strašně vyčerpávající a cyklické v tom samém utrpení. Chápu přínos, líbili se mi některé pasáže, ale stejně tak to byl kolotoč toho samého utrpení.
Audio ČRo: Milý a poetický náhled do života umělců, což nejde brát ani jinak. Křehké a silné.
Audio ČRo: Hezky převyprávěný příběh velikána a jeho přiblížení. Bylo hezké toho být součástí ještě před vydáním.
Pro fanoušky Tolkiena povinnost. Vlastně spíše taková roztomilá myšlenka v knize, která je hezká k přečtení k nějaké milé ukázky otcovství a láskyplnosti k dětem.
Budu se muset vrátit někdy v podobě audia. Nevěřím, že by ta kniha byla tolik nezáživná.
Audio ČRo: Klasika, která mě nečekaně dost bavila. I když jsem se v příběhu lehce a jednoduše ztratil, šlo o super příběh a zážitek. Svoje udělala i až hororová atmo od Rozhlasu.
Audio ČRo: Hodně detailní, uvěřitelné a reálné. Silný prožitek, který ke konci jde trochu k repetici, ale nijak, aby to dílo významně shodilo.
Ujíždíme zde trochu z mých zajetých konceptů, ale stále jsou zde pasáže, které mě totálně ničí. Klasika české literatury, která pokračuje v nejlepším směru.
Tarantino tímto prokazuje, že je svižný a dynamický vypravěč. Jeho počin prohlubuje svět, který si vytvořil. A dělá to i v celku dobrým způsobem. Je fakt, že pro něj typické skoky v ději jsou zde však docela po čase chaotické a už to někdy tahá za vlasy. Po čase se člověk i ztratí a musí se hledat. Za mě pak kniha ztrácí tempo. Quentin se ani v literatuře neztratí, ale myslím, že až předloží něco originálnějšího a ucelenějšího, bude to lepší celkově.
Audio ČRo: Po celé té délce si nejsem vlastně moc jist, co jsem to slyšel. I tak mohu jen říct, že přes zvláštní rozjezd mě to vlastně chytlo. Tahle kniha se od všech ostatních liší v tom, že je v ní hodněkrát zmíněná Víra.
Dost zvláštní kniha. V mnoha ohledech mi přišlo, že autor se snaží rozjet, jasně, jasně, nějaké ty balasty okolo, už tam budeme, nevadí, že půlka knihy je pryč, ta zápletka tam někde bude a... nic. Už film sám o sobě dokázal být v něčem takový matný a kniha tomu vůbec nepomohla. Palahniuk se mi pomalu začíná vzdalovat.
Klasicky nenarativní (tolik) a pocitový Murakami. Zase po roce. Jednohubka, která nakonec má v konci větší sílu než by se zdálo. Taky nutno myslet na někdy trochu překvapující sexuální scény. Příjemné čtivo, což se v tomto případě dalo čekat. Občas drhlo ve stejné zamotanosti dokola.