kramlinka88 komentáře u knih

Opravdu skvělý thriller, ač měl tolik stran, i přesto se autorovi podařilo držet nás v napětí a nebylo tam moc prostoru se nudit.

Hlavní hrdinové, na první pohled neslučitelná dvojice, která nás celým příběhem provází, Colomba - policistka, momentálně mimo službu, která se pere s démony spojenými s událostí, tzv. Katastrofou, a přemýšlí, že od policie odejde natrvalo. A vedle ní Dante - oběť, s vážnými psychickými problémy, šílenou klaustrofobií, který miluje kávu a svůj systém.

Řekli byste, že nemají vůbec nic společného, ale mezi nimi to skvěle funguje a podaří se jim rozjet pěkný hon na šíleného „Otce". Vyšetřují sérii vražd a zmizení, a bohužel oběťmi jsou děti :-(

Rozplétá se nám vcelku zapeklité klubko, kde se pomalu odhaluje šokující pozadí zločinů, zjistíme také, co byla Katastrofa. A musím uznat, že za popis Katastrofy by se nemusel stydět ani hollywoodský filmový průmysl, tahle konkrétní scéna byla opravdu geniální.

Moc se mi líbila také chemie mezi Colombou a Dantem, skvěle se špičkovali a dodalo to celému příběhu super atmosféru ;-)

Přiznám se, že já opravdu do poslední vteřiny nevěděla, kdo za tím vším stojí a byl to pro mě vcelku šok. A to na thrillerech miluju, když mě překvapí. Zápletka byla opravdu skvělá a originální, vše bylo skvěle propletené a pokud vím, nic nezůstalo bez odpovědi. Tedy až na úplný závěr knihy, musíme doufat, že se přeloží i další díly, jinak si ke koupím v angličtině :-)

Doteď jsem netušila, že Italové umí tak skvělé thrillery, a i přes počet stran stojí kniha za přečtení :-) Takže za mě velké doporučení :-)

2 05.09.2024

„Nikdo by neměl žít v chudobě. A neměli by existovat ani miliardáři. Dostatek by měl být lidským právem, spodní hranicí, pod níž nikdo nespadne: a zároveň stropem, nad nějž nikdo nestoupne. Když je něčeho dostatek, je zbytečné požadovat víc."

Tahle kniha pro mě byla vcelku oříšek. Neříkám, že nebyla zajímavá, ale mně nějak nesedla forma. Obsah byl velmi přínosný, někdy až strašidelný ve smyslu toho, co nás možná v budoucnu čeká a co můžeme udělat pro to, aby se to nestalo. A nutí čtenáře přemýšlet a to hodně.

Jednotlivé kapitoly byly spíš takové střípky z různých kritických oblastí, ať už stoupající obsah oxidu uhličitého v ovzduší, tání ledovců, globální oteplování, které nám mají představit celkový obraz toho, jak by naše planeta mohla jednou skončit :-/ Samozřejmě jsme dostali i návrhy toho, co by se s tím dalo dělat. Ale nebylo to jednoduché čtení, především co se týče objemu informací, převážně odbornějšího rázu.

Mezi těmito odbornými střípky ale máme možnost sledovat i životní osud Mary - ministryně ministerstva pro budoucnost, které vzniklo právě proto, aby zastřešovalo všechny tyto globální klimatické střípky. A hlavně aby vymýšlelo možná řešení aktuálních a akutních problémů tak, aby pomohli nejen sobě, ale především budoucím generacím. Aby tady pro ně ještě zůstala obyvatelná planeta :-)

Na knihu, když vyšla, jsem se neskutečně těšila, ale musím uznat, že už hodně dlouho mi žádná kniha nedala tak zabrat, abych ji dočetla :-( Ta forma a formát pro mě byly opravdu náročné. Cílová skupina čtenářů je v tomto případě asi trošku omezenější, a určitě si ty své, kteří budou nadšeni, najde. Mně bohužel nesedla :-/

„Smrt je daleko, proč si s ní dělat hlavu. Akceptuje ji, po malých teoretických dávkách si na ni zvykne, zase na ni zapomene. Žije, jako by to tak mělo jít donekonečna."

2 20.07.2024

V prvé řadě jsem moc ráda, že jsem nečetla anotaci :-) A hlavně, že jsem nedala na některé ne úplně pozitivní komentáře a knihu si i přesto přečetla :-)

Musím uznat, že svět popsaný zde se mi moc líbil, příběh byl zajímavý a nutil mě hodně přemýšlet :-)

Josef Ševčík alias Zefek jede za svými kamarády na horskou chatu. V autobuse se seznámí s krásnou Mirkou, s kterou jde na diskotéku, řádně se opije a když se vzbudí zjistí, že je v Londýně a o 450 let později, Mirka je bůhví kde a Zefek se dozvídá, že cestou z diskotéky zmrznul v lavině a místním vědcům se zrovna podařilo ho rozmrazit.

Dozvídáme se, jak vypadá a funguje současný svět, co přesně se mu stalo, kde je Mirka. Trošku nakousneme i politickou situaci Federace Evropa, Ruska, Ameriky....je to hodně zajímavé :-) Dostaneme se ale i k méně veselým tématům jako ztráta rodiny, kamarádů, vlastně všeho, co znal.

Moc se mi líbily popisy kliniky, postava pečovatelky Najwy byla skvělá :-)
Fungování Ruska se za těch 450 let asi vůbec nezměnilo. Svoboda neexistuje, sledování lidí, čtení myšlenek....

Nelíbilo se mi jen pár drobností, ale ty nejdou úplně popsat bez spoileru. Každopádně příběh jako celek byl skvělý a umím si představit i další pokračování, moc ráda bych si ho přečetla :-) Já knihu určitě doporučuji :-)

2 17.07.2024

Přemýšleli jste někdy, co po vás na světě zůstane, až ho jednou opustíte ? Vzpomínky? Zážitky ? A to stejné zůstane v srdcích vašich blízkých. Vzpomínky, společné zážitky... Každý z nás se celý život možná i nevědomky snaží, aby tady po něm zůstala i nějaká hmatatelná stopa, děti, postavený domeček, nějaká stopa v práci, umělci se tu snaží nechat své obrazy, hudbu, filmy....ale představte si, kdyby nic z toho nebylo možné. Kdyby na vás celý svět najednou zapomněl, vymazal všechny stopy vaší existence. Vcelku strašidelná představa není-liž pravda ?

Hlavní hrdina této knihy, Tommy, je přesně o tohle všechno ochuzen :-( Každý rok přesně 5.ledna na jeho narozeniny se všem zresetují vzpomínky na něj. Každý rok je z něj cizinec, musí si znovu získávat přátelé. Začínat znovu od nuly. Zapomenou na něj rodiče, učitelé, kamarádi, prostě všichni koho za ten daný rok potkal a jakýmkoliv způsobem mu zasáhl do života. Zůstane mu jen to, co má na sobě.

Ale postupně se naučí jak svůj „vesmír" trošku oklamat. Čtenář je zde plně vtažen do příběhu a uvažuje, co ještě by šlo udělat a jak by to šlo udělat, fandí mu po celou dobu a hlavně uvažuje, jak by mu bylo na Tommyho místě :-/

Tahle kniha byla vážně skvělá, velmi rychle a dobře se četla, prostě potřebujete vědět, jak to s Tommym dopadne. Myšlenka zápletky je geniální i když vlastně malinko smutná :-(
Hodně jsem se u ní i zamýšlela vůbec nad životem a nad tím, jak jsme všichni zvyklí na všechny ty věci okolo nás, na rodinu, na všechny lidi, které máme rádi a oni mají rádi nás. A také na to, že většinu těchto věcí a lidí bereme ve svém životě jako samozřejmost...ale stačí vteřina a vše může být úplně jinak :-(

2 11.07.2024

„Jak se člověk stane zrůdou? Narodí se tak, nebo je to volba? Předpokládám, že to může být obojí."

Tahle kniha mě opravdu velmi mile překvapila :-) Vždy jsem měla Noru Roberts spojenou s červenou knihovnou, ale po přečtení anotace na tuto knihu jsem si říkala, že ji dám šanci, že tohle by mohlo být bližší mému oblíbenému thriller / krimi žánru. A jsem moc ráda, že jsem se nespletla :-) Dostala jsem velmi povedený psychologický román se skvělou krimi zápletkou.

Ač má kniha přes 450 stran, každou z nich jsem si opravdu užila a stránky mizely jedna za druhou :-) Kniha nám vypráví příběh barmanky Morgan, která se bohužel stane obětí netradičního zločinu - je jí ukradena identita včetně účtu, všech úspor, auta, domu, prostě přijde o vše, na čem posledních pár let tvrdě dřela :-( Jen ten život samotný si prozatím zachránila, jelikož tento zloděj je zároveň vrah, který své oběti naživu nenechává...

A tak je nucena se sbalit a potupně se vrátit domů, do rodného městečka, do domu k mámě a babičce, které ji ovšem příjmou s otevřenou náručí.

Morgan si najde práci v místním hotelu a je moc spokojená, ale pořád nad ní visí určitý Damoklův meč toho, že se vrah vrátí dokončit, co začal...

Kniha mě opravdu velmi bavila, bavily mě i popisy práce barmanky, jednotlivých koktejlů, a vůbec celkově života Morgan :-)
Četlo se to skvěle a knihu určitě doporučuji :-) Nečekejte žádné složité zápletky, ale dočkáte se i pohledu vraha, jeho myšlenky a motivy byly opravdu zajímavé :-) Je to takový lehčí psychologicky laděný krimi román, na léto úplně ideální. Dejte této knize šanci, nebudete litovat ;-) A věřím, že stejně jako já, dostanete chuť na ledové kapučíno nebo nějaký super letní osvěžující koktejl :-D

2 05.07.2024

Hodnocení 3,5*

„Proč potřebujeme tmu, abychom viděli světlo?“

Dopis z Mnichova je již osmým dílem série s inspektorem Gunnarem Barbarottim. Předchozí díly jsem nečetla a myslím, že to vůbec ničemu nevadilo ;-)

Musím přiznat, že zhruba první polovina se mi táhla a nějak jsem se nemohla pořádně začíst. Je to taková ta rozvláčná detektivka, spíš anglický styl, než pořádné severské krimi :-D Je zde hodně dialogů mezi vyšetřovateli, spousta teorií, výslechů... Z pohledu pachatele nevíme celou dobu vůbec nic. :-/

Jedna z věcí co bych bohužel vytkla jsou jména. Chápu, že severské jména jsou vždy složitější, chápu, že rodiče chtěli pojmenovat všechny své děti tak, aby začínali na stejné písmeno, ale fakt mi trvalo asi půl knihy zorientovat se, kdo je Lars, Leif a Ludvig. Ještě že čtvrtý sourozenec je žena - Louise, která tedy má dceru Linn :-D

Celý příběh je takový poklidný, rozvláčný, vyšetřování je také ztíženo právě probíhající pandemií Covidu-19. Člověk na tu dobu teď už vzpomíná s jistou nostalgií, ale stále má hořkou pachuť.

Všichni čtyři sourozenci se na Vánoce sejdou po dlouhých 25 letech odloučení, ale toto setkání bohužel skončí smrtí jednoho z nich. Během pátrání se dozvídáme, že tato vražda pravděpodobně souvisí s něčím, co se stalo před 25 lety a podezřelý je tedy každý ze zbývajících tří sourozenců.

Přiznávám, že jsem se místy trošku nudila, chyběla mi tam nějaká větší akce, bylo to až moc poklidné. Ale věřím, že i tato kniha si najde své čtenáře :-) Určitě se bude líbit čtenářům například autorky Louise Penny, i když inspektor Gamache byl asi větší vtipálek :-D

Já dám určitě do budoucna šanci některé starší autorově knize, u nás vyšly již dvě série, jedna má 10 dílů, druhá 8, takže určitě bude z čeho vybírat ;-)

2 31.05.2024

Hodnocení 4,5

„Mám ráda lidi, jako mám ráda čaj. Nasekaný a pod vodou."

Tak tohle bylo opravdu skvělé :-) Jen mě celou dobu hrozně mrzelo, že mám „jen" E-Book, protože ty ilustrace, které nás knihou provází, včetně rodokmenu rodiny Havranů, jsou prostě bezchybné.

Upřímně, když jsem začala číst tuhle knihu, vůbec jsem netušila co mě čeká. O to víc jsem byla příjemně překvapená :-) Jako není to horor, určitě ne takový, že byste se ve tři ráno třásli strachy pod peřinou a modlili se ke svému močovému měchýři ať ještě chvíli vydrží :-D Ovšem strašidla se nám v příběhu objeví, to zase ano, ale víc neprozradím :-)

Jak už anotace napovídá, noc bude dlouhá a těžko říct, zda se Havranovi ráno sejdou ve stejném počtu :-) Prozradím jen to, že kniha je napínavá, místy lehce mrazivá a tím, že nás příběhem provází každou chvilku někdo jiný, se nemáte čas nudit.

Chvilku mi trvalo zorientovat se v tom kdo je kdo a kdo ke komu patří, ale velmi mi pomohl rodokmen na začátku knihy, na ten na konci raději nekoukejte, ať si něco zbytečně nevyzradíte, jako já :-D

Postavy dětí - Agáty a Ládi mi velmi přirostly k srdci a moc jsem jim fandila, aby se jim celou záhadu podařilo co nejdříve rozluštit. A že měli nad čím přemýšlet !

Řekla bych, že je kniha primárně pro mladší čtenáře, než jsem já, ale mně to určitě nevadilo a našla jsem si tam to své a moc jsem si ji užila. Opět další český autor, který mě dokázal velmi mile překvapit :-)

2 30.05.2024

Souhlasíte s trestem smrti, který je stále používán ve více než 50 zemích? Je to velmi kontroverzní otázka...

Zaslouží si zemřít člověk, který chtěl opustit republiku v 50. letech, ač v té době samozřejmě nelegálně...ale zabijeme 18-ti letého kluka jen proto, že chtěl žít svobodně ? Věřím, že si všichni pomyslí, proč by to někdo dělal, ale přesně tohle se opravdu dělo :-( A na druhé straně zabijeme někoho, kdo zabil někoho jiného? Dobrá otázka....

Zaslouží si smrt žena, která doslova rozmačkala hlavičku novorozené holčičky ? Nebo muž, který ubodal svou ženu a čtyři děti? Nejen jako matka říkám jednoznačně ano. Ale kde leží ta hranice „oko za oko, zub za zub“?

Pán Šámal nám zde předkládá 17 různorodých případů, kde rozsudek zněl „Trest smrti". Žádná milost, žádné odvolání. Pár týdnů, měsíců ve vazbě a trest vykonán a konec, definitivní.

Začínáme vcelku zlehka příběhem mladíka, který se pokusil o nelegální překročení státní hranice. Případy se stále přiostřují a stupňují. Dozvíme se tak například o případu Miloše Krupičky, jehož činem byl inspirován film „Smrt stopařek" nebo Miroslava Stehlíka, který během měsíce a půl stihnul 2 vloupání, 7 přepadení s pokusem o znásilnění, 7 znásilnění a 2 vraždy. U případu „Sestřičky" - Marie Fikáčkové, která usmrtila několik novorozenců, jsem se málem pozvracela :-(

Zajímavý byl příběh Juliuse Fučíka (popraven v září 1943), který právě ve vězení napsal svou nejznámější „Reportáž psanou na oprátce." Která vznikla díky odvaze lidí pracujících ve věznici i mimo ni. Je to nejpřekládanější a nejvydávanější česky psaná kniha všech dob.

Opět jsem si vybrala nelehké čtení :-( Dlouho mi trvalo se do knihy zakousnout, právě proto, co obsahuje. Kniha se nedá přečíst naráz. Potřebovala jsem pauzy, jelikož to opravdu nejsou fiktivní osudy, ale čteme o osudech skutečných lidí, malých dětí a to je na tom asi to nejhorší :-(

Je velmi těžké číst o hrůzách z policejních spisů, je ještě těžší představit si, že i takové stvůry žili a žijí mezi námi. Ale nějakým zvráceným způsobem nás to asi fascinuje. Mě například to vědomí, že vrazi pod pseudonymy jako „Kanibal“, „Promítač“, „Pedofil“, dostali co si zasloužili, a to trest nejvyšší.

Musím jen podotknout, že místy mi vadil strohý styl popisů trestných činů, ale na druhou stranu, pokud se do tohoto člověk položí emočně, tak mu to musí srdce roztrhat na kousky :-(

Tuhle knihu budu rozdýchávat delší dobu :-( Ale i tak za ni děkuji.

2 22.05.2024

Ze začátku se nám může zdát příběh lehce zmatený, jelikož se nám hned rozjíždí několik různorodých dějových linek. Jedno však mají společné - děti - miminka, malé děti, starší děti.... každé z nich tam má ten svůj tragický příběh plný utrpení a bolesti.

Musím říct, že mi vcelku běhal mráz po zádech z jednotlivých životních útrap. V knize jsou na denním pořádku únosy dětí, těžké osudy sirotků - tedy především dívek, ze kterých si udělali chodící inkubátory a továrnu na děti a na peníze :(

Do toho všeho sledujeme příběh novinářky Izabely, která se svým manželem touží po dítěti, ale nedaří se. Začne se tedy zajímat o adopci Keňského dítěte a podaří se jí odhalit otřesné informace a zákulisí tzv. legálních zahraničních adopcí...

Vidíme zde díky Izabel i paradox toho, že někdo po dítěti touží a nemůže ho mít a tzv. továrnou na děti :( Nucené těhotenství, malé miminka vyrůstající na ulici, opakované znásilňování, chování se k ženám jako k odpadu, voodoo rituály ?...Trhalo mi to srdce :(

Nebudu vám lhát, nebylo to lehké čtení, a jak sama autorka zmiňuje v závěru knihy, buďme rádi, že je to fikce, a že si ten závěr mohla přikrášlit, jelikož v reálném životě by to všechno dopadlo úplně jinak :(

2 13.05.2024

Kniha má dvě hlavní dějové linky, ta vedlejší se odehrává v roce 1990, tady sledujeme Aničku, která se po převratu konečně může vrátit zpět do republiky. A v té hlavní sledujeme osudy mladičké Lídy od roku 1942 až po konec války. Mimo to je nám také nastíněn případ vraždy, která se stala víc, než 20 let po válce. Jak se nám tyto linky nakonec prolnou ? Jak to vše spolu souvisí?

Musím říct, že příběh Lídy mě velmi zaujal a skvěle se četl. Bavilo mě sledovat její vývoj a přerod z Pražské paničky, zlomené zármutkem, na vesnickou holku, která levou zadní zvládá všechny možné práce na statku, kam se tak zvaně zašila ke své tetě Marii, aby nebyla tak "na očích" během šílenství, které vypuklo po atentátu na Heydricha.

A když ji jednoho dne její bratr a nejlepší přítelkyně požádají o pomoc, o záchranu života malé holčičky, nemůže jinak, než si ji vzít s sebou na statek a chránit ji zuby nehty.
Takže už nemá strach jen sama o sebe, o bratra, o tetu, ale ještě navíc o tu bezbrannou osůbku, která stále po nocích volá maminku :-(

Ráda bych podotkla, že to není klasický válečný příběh, popisující přesun do koncentračního tábora, a hrůzy v něm, ale ve své podstatě popisuje trošku jiné válečné děsy, se kterými se běžní obyvatelé v naší republice tehdy museli potýkat.

Ať už to byl neustálý strach o život, boj o jídlo, protože Němcům se musely odvádět šílené části nejen úrody, ale i živočišných produktů, včetně mléka, vajec, spousta lidí přežívala jen tak tak, živořili, ale stejně se kolikrát dokázali semknout a ještě tajně pomáhali krmit potřebné.

Je excelentní, jak na jedné straně vidíme lidskost, pospolitost a obrovskou odvahu a na straně druhé nenávist, závist, lhostejnost....a především všude strach...to byl odjakživa skvělý manipulační prostředek. A němečtí vojáci toho uměli skvěle využívat.

Knihu určitě velmi doporučuji všem, kdo mají rádi historické romány, ale nezvládají číst o holocaustu, tenhle příběh vás chytí za

A já mám další oblíbenou českou autorku a těším se na její další knihy, tohle se opravdu povedlo, nenudila jsem se ani minutu.

2 08.04.2024

Jak nám už sama anotace napovídá, v knize se nám objevuje milostný trojúhelník a není jen jeden ;-) Sandra se snaží bojovat i s démony z minulosti...

Sandra jako hlavní hrdinka, měla nějakých 21-22 let, a šlo to na tom jejím chování a jednání občas znát, někdy bylo za mě takové nelogické a dalo by se říct i ukňučené a štvala mě :-D Chápu, že v tak mladém věku už zažila věci, které my smrtelníci někdy nezažijeme za celý život, ale ona to zvládla :-)
Erik mě místy štval taky, ale méně teda :-D Líbily se mi postavy Adama a Dominiky, těm jsem fandila :-)

I když jsem v průběhu čtení zažívala různé rozporuplné pocity, knížka se mi nakonec líbila, jen musím přiznat, že první polovinu jsem se musela celkem nutit do čtení :-(
Byl to takový ten romantický příběh s erotickým podtextem (velmi rozsáhlým podotýkám) a ty já úplně nemusím :-D Každopádně jsem se hecla, chtěla jsem podpořit slovenskou autorku a od druhé poloviny jsem se od knihy nemohla odtrhnout :-)

Druhá půlka byla skvělá, mělo to spád, příběh byl vcelku i napínavý, i když jsem některé věci vytušila, nebylo to na škodu a na konci mě to celkem i emočně vzalo :-)

Co musím soudit trošku negativně je překlad ze slovenštiny, jako vyloženě do očí bijících věcí tam až tolik nebylo, nebo jsem si nevšimla :-D Ale pár takových vachrlatých slovosledů ano a je to obrovská škoda, zbytečně to ubírá na čtivosti :-(

Knihu určitě doporučuji dále a budu se těšit na další Soniny knížky, moc ráda si přečtu i něco dalšího :-)

2 21.12.2023

V knize sledujeme velmi zajímavé životní příběhy a osudy více postav najednou :-) Každá kapitola nám přiblíží vždy jednu postavu a všechny tyto osudy se posléze protnou na týdenním relaxačním pobytu na Šumavě, kde se všichni sejdou :-)

Každého tam přivedlo něco jiného, ale jedno mají společné, potřebují se nějak vypořádat s minulostí a jak dokáží být takové křivdy minulosti komplikované a komplexní se nám právě ukazuje vždy, když se podaří odstranit jednu slupku, pod kterou se ovšem nachází hned další na které je třeba zapracovat :-) Může se to zdát jako boj s větrnými mlýny, ale každá slupka je jen tak tvrdá, jak si sami zvolíme :-)

Mě osobně nejvíce zasáhly příběhy Zuzany a hlavně tedy její sestry Terezy a pak příběh Aleše. Oba příběhy mají společné velmi silné a smutné téma, i když je každý o něčem jiném, společné mají to, že se o těchto tématech stále málo mluví a proto je obětí, které si svá traumata často nesou až do dospělosti, stále takove množství.

V případě Aleše se toto trauma událo až v dospělosti, ale to vůbec neznamená, že by to dokázal lépe zpracovat, i zde vyhrála stydlivost, takže se nikomu nesvěřil :-(

O hvězdičku méně dávám jednak za pro mě nedokončený příběh Roberta a Táni a víc věcí zůstalo tak nějak otevřených :-/ A také proto, že i když se to četlo dobře, děj byl moc fajn, zápletka se mi líbila, tak to prostě nebylo úplně wow, ale určitě doporučuji si knihu přečíst :-)

..."Vytěsnění nepříjemných situací. Pokud si s nimi neporadí hned, něco ho přinutí je v sobě uzavřít. Uzavřít, obalit do slupek a přinutit mozek, aby je zasunul co nejhlouběji. A dělat to tak pořád dál. Co problém, to další slupka.
"Pokora znamená s nikým se nesrovnávat."

2 19.12.2023

Dovolte mi představit skokana roku Nebojte nezblaznila jsem se Proč by něco takového nemohlo existovat i v knižním světě ? Navíc když se jedná o knihu z prostředí hudebních klubů? Ovšem nečekejte pop, rock, něžné texty, tohle je úplně jiná liga, vítejte ve světě horrorcoru. Že nevíte co to je ? Taky jsem netušila. Ale představte si ty nejperverznejsi věci, co znáte, přidejte k tomu spoooooustu vulgarismů a udělejte z toho rapovou písničku nebo rovnou celé album, to je horrorcore

Ale teď už vážně, seznamte se prosím s Ripperem Rip je mladý, talentovaný vysokoškolák, bydlí u rodičů, má skvělou přítelkyni, se kterou chodí na střelnici a má taky svou kapelu spolu s Mansonem, Gramem a Jidášem.....a je to právě Manson - nejlepší kamarád, bratranec, díky kterému Rip trpí záchvaty úzkosti, paniky, sebepodceňování, sebevražedných myšlenek, až jednou jeho trpělivost přeteče a Rip na koncertě vytáhne zbraň. A tím vlastně celý příběh začíná !
"Co se stalo", říkáte si ? Co ho k tomuto činu přivedlo ?

Při čtení Rippova životního příběhu zjišťujeme, že Manson je prostě hajzl, který ho už od malička šikanoval. Ani ne tak fyzicky, jako psychicky, ovšem pořádně. Ponižování, nadávky, pomluvy, psychický teror - to vše bylo na denním pořádku A to vše pokračovalo až do dospělosti :-/

Kniha je opravdu plná vulgarismů, hovorové mluvy, gramatických chyb, které jsou tam záměrně a díky nim to knize přidává na autentičnosti. Je strašně smutná, ale místy i vtipná :-)

Kniha je také plná bolesti a depresí, ale víte co? I tak by si ji mělo přečíst co nejvíc lidí, protože šikana je téma o kterém se musí mluvit, tutlání, stydlivost...to vše nahrává agresorům Šikana se netýká jen školních lavic, týká se bohužel ve velké míře i pracovišť, týká se i rodin samotných, ovšem o tom už se nemluví, vždyť přece co se doma uvaří, mělo by se tam sníst, ne ? A na to agresoři přesně spoléhají, a přesně proto je tak snadné šikanovat člena rodiny

Přečtěte si Sraba prosím, odprostěte se od formy a dejte šanci obsahu / přesahu a hlavně poselství, které tato kniha jednoznačně má. Nenechme ji zapadnout a všímejme si toho, co se kolem nás děje a mluvme o tom, nenechme agresory vyhrát

Líp už bylo - heslo, věta, která nás provází celou touto útlou knížečkou. Jedná se o post-apo sci-fi, z ne tak daleké budoucnosti. Píše se rok 2045 a zbytek společnosti se snaží srovnat s následky atomové války a snaží se přežít.

Surový a syrový příběh plný těch největších hrůz a žádná naděje na lepší zítřky, žádný happyend v dohledu....

Příběh je také plný beznaděje, je depresivní a hlavně bohužel ne až tak nereálný, a to je na tom pro mě to nejstrašidelnější :-/

Dlouho jsem přemýšlela, jak knihu hodnotit. Po dočtení jsem vůbec netušila a to se mi nestává. Bylo to skvělé? Bylo to hrozné? Asi od všeho troška :-) Nakonec hodnotím 4* a to především proto, že jsem se občas ztrácela v těch popisech spojenci vs. Rusové.
Brutalitu nehodnotím, na tu jsem u GD už zvyklá a vím do čeho jdu :-) Ovšem tady byl třeba místy opravdu silný žaludek :-/

2 04.12.2023

Kniha se zaobírá ne zrovna jednoduchými tématy, převažuje ovšem sexuální zneužívání, tudíž to není opravdu jednoduché čtení :-(

Kniha je rozdělená do několika částí, v jedné z nich se věnujeme do hloubky i životu a hlavně dětství hlavního vyšetřovatele Anthonyho Raucha (který je bohužel někdy překládán jako Hruška), tohle byla jedna z věcí, která mi opravdu vadila, v jedné větě o něm mluvili jako o Rauchovi a hned vzápětí jako o Hruškovi, docela nepěkná korekce :-/

Velmi zajímavé pro mě byly pasáže, kde se řešila psychologie postav ať už vyšetřovatelů či samotných pachatelů nebo obětí. Nejzajímavější postava byla z tohoto hlediska Anthonyho matka, pracující jako právnička.

Musím říct, že mě kniha bavila, byla velmi čtivá, jen závěr jsem si představovala jiný, proto nedávám plný počet. Ale určitě můžu s klidným svědomím doporučit jako velmi čtivý psychologický thriller.

Jedna z nejzajímavějších myšlenek příběhu pro mě byla, že všichni násilníci měli komplikované dětství, ale ne všichni, kdo měli komplikované dětství skončili jako násilníci :-)

2 13.10.2023

Tyhle jednohubky od @goldendogbooks mě vždycky dostanou na kolena. Vždy dostanu nějaký brutální, syrový příběh a vždy si říkám, že horší už to být nemůže...

Inu....Billy je všechno jen ne hodný kluk. Upsal by se ďáblu, jen aby měl na další dávku.
Tak tedy sledujeme jeho nechutný každodenní boj o přežití.

Čteme nechutnosti, o krvi, a dalších tělních tekutinách, o násilí, prostituci, je to bizarní, hnusné a zvrácené a stejně vás to nutí přečíst až do konce :-P

Knížka je opravdu jen pro silné povahy a žaludky, ale kdo zná knihy od Golden dog, tomu musí být jasné co očekávat :-)

2 29.08.2023

Nelze hodnotit něčí život - proto Peti ber prosím tyhle hvězdičky jako odměnu za ten obrovský kus cesty, který jsi ušla, za ten obrovský kus práce, kterou jsi na sobě za ty roky udělala :)

Neskutečně si vážím Tvé odvahy vystoupit se svým dlouholetým trápením na veřejnost, ukázat světu kůži a vhled do své trpící náctileté dušičky :)

Kniha se mi velmi těžce četla, když víte, že před sebou máte skutečný život skutečného člověka, jeho bolesti a prohry, vidíte co vše musel překonat...

Tato kniha není jen o boji s "Annou", jak ji sama autorka nazývá, je to o boji s vnitřními démony, je to o neskutečné bolesti fyzické, ale i psychické, o neskutečném sebeovládání, ale i o selhání, o vzestupech i pádech, o lásce i nenávisti - nejen k sobě samé, ale i lidem okolo :(

Při čtení mi bylo neskutečně smutno, z Petry, z její maminky i z lidí, kterými se v tom nejzranitelnějším věku obklopovala :(

Přitom stačí své dítě zahrnovat láskou a ochranou a ne slovy, které ač nejsou většinou myšleny zle, tak ubližují a zraňují.

Nad propastí se může ocitnout každý z nás, nikdo nemůže říct mě se to netýká, nebavíme se pouze o závislosti na jídle, jsou i jiné....

Jsem velmi ráda, že jsem knihu četla a všem ji vřele doporučuji, měla by se dostat mezi co nejvíc lidí, ano má své mouchy, ale obsah a to, co má kniha předat je mnohem mnohem důležitější, než nějaký slovosled a jiné prkotiny.

DĚKUJI...

2 02.08.2023

Knížka se četla velmi svižně díky krátkým kapitolám, ale bylo to velmi náročné čtení :-(

Sledujeme příběh Alice, která se narodila s Cystickou fibrózou a každý jeden den, nádech, je boj o přežití.

Alici je 26 let, když začínáme sledovat její příběh detailněji, končí s dráhou modelky a hrozně ráda by se stála zpěvačkou, je vůbec něco takového možné?

Alice se ale nevzdává a přes všechny překážky se jí nakonec její sen splní.

Je to velmi srdceryvný příběh, kdy sledujeme Alicin každodenní boj, všechny její procedury, dopad na její rodinu, přátelé, přítele....

Autorka se inspirovala skutečnou postavou Alicí Martineau - poslechněte si její album, ať už u čtení této knihy nebo prostě jen tak, nebudete litovat :-)

2 12.04.2023

Musím říct, že jsem nad hodnocením hodně dlouho váhala, nakonec tedy zvítězil obsah nad formou :-) Což tady platí opravdu doslova.
Richard Ramirez byl bezohledný vrah, lupič...atd. To už víme, kniha popisuje souhrn všech jeho zločinů, Richieho dětství, dospívání, vše co jej formovalo. Popisuje jeho zálibu v Satanovi a krutosti....popisuje přípravu na soudní proces a pak samotný zdlouhavý proces, který trval téměř dva roky :-O
Co mě paradoxně zaujalo v tom všem úplně nejvíc, byly ty jeho davy fanynek.....fandí člověku, který znásilňoval, zabíjel ženy....chtějí být s ním..... milují ho.... neskutečné, nepochopitelné.....
Stojí za přečtení, i když je to velmi náročné čtení nejen obsahem, ale právě tou formou :-)

2 20.03.2023

Geniální a velmi povedený příběh, který se nám kousíček po kousku otevíral a napětí se stupňovalo. Jamie s Victorií se rozhodnou prožít poslední společný víkend před porodem jejich vytouženého syna Dannyho v zapadlém penzionu. Ale vše se nějak zvrtne, Victoria předčasně porodí a oběma rodičům zůstane jen prázdná náruč a srdce pro pláč.....nebo je to všechno trošku jinak ? To už si přečtěte sami ;-)

2 10.03.2023