Kristyna_Bubu komentáře u knih

Knihu se stejným tématem - život a útěk z KLDR jsem už jednu četla (Řeka v temnotě), tahle od Niny Špitálníkový je zas ale jiná. Obsahuje totiž sedm přepsaných rozhovorů Niny a jednotlivých uprchlíků. Nejvíc mě dostal příběh mladý vysokoškolačky, která - dle svých slov - si žila docela dobře, studovala, měla přátele, pocházela z dobrý rodiny, ale nejspíš rodiče naplánovali její útěk, aniž by o tom věděla. Myslela si, že se zase vrátí. Rodiče ani mladšího bráchu už nikdy neviděla a asi je jasný, co se s nima stalo... No a nejzajímavější výpověď byla pro mě ta poslední, staré paní, která utekla až opravdu jako starší žena, ale zažila v Severní Koreji ty "dobré časy", jak sama říká, svoji zemi milovala a milovala i vůdce. Myslim, že tuhle knihu by si měl přečíst každej a opravdu se zamyslet nad tim, jak se máme úžasně v našem státě. A klanim se před Ninou, protože dobrovolně jet na stáž na Kimovu univerzitu, to chce teda koule. Mě by do tý země nedostal nikdo ani za nic!

11 12.10.2021

Velice silné téma, po přečtení mi bylo hodně úzko. Ke knize pár výhrad mám, ale nemohu hodnotit jinak, než pěti hvězdami...

11 20.01.2021

...novinka od Barbory Štastné Samotářky. Ty bláho, mě to strašně semlelo, rozcupovalo na kusy, zasáhlo až do srdce. Osudy tří žen - Ludmily, Amálie a Věry - se postupně rozplétají od minulosti až po současnost. V knize najdeme několik časových rovin, od 50. let minulého století až do současnosti. Seznamujeme se kromě hlavních postav i s vedlejšími, které jsou ale pro příběh neméně důležité, dokonce bych řekla i stěžejní. Moc se mi líbilo to, že ač jsem si třeba zezačátku říkala, jak je mi nějaká postava sympatická či naopak, bylo mi to po pár stranách vyvráceno a naopak. Snad žádná postava ze Samotářek proto pro mě nebyla "černobílá", až na pár výjimek jsem měla vlastně pro všechny pochopení. V ty dny, kdy jsem knihu četla, jsem na ni pořád musela myslet a i teď to ve mně doznívá, zdá se mi o tom a dopis od Tondy pro Matyldu, ten mě bude bolet ještě hodně dlouho... Myslím, že naposled mě takhle dostal na kolena Žert od Kundery...
Tato kniha má ode mě jednoznačné doporučení, i když lehké čtení to není, a je to rozhodně jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. Tleskám a děkuju!

10 11.05.2022

Tak tahle kniha se mnou rezonovala od prvních řádků... Miluju, když ve mně četba vyvolá emoce; a je jedno, zda takové, kdy se bavím a směju nebo naopak jsem rozčilená a naštvaná. A Radka Třeštíková to se mnou prostě umí!

Dostala jsem několik zpráv, že jste třeba knihu odložili nebo se vám do ní nechce, protože je vulgární. Nad tím jsem se vůbec nepozastavila, protože ta mluva prostě patří k lidem, kteří v té knize vystupují, mají takovou roli a přesně se to tam hodí. Během čtení jsem měla čím dál úzkostnější pocity, pořád jsem si říkala: "Bože, tohle zažívá tolik žen, tolik žen se nedokáže bránit a radši tiše trpí..." ... No, Dagmar, Dáša, anebo podle Jakuba Daisy trpěla taky, bohužel si zvolila ne uplně nejšťastnější únik... Mrzí mě to, je mi to líto, jako mámu mě příběh bolel ještě víc... Kde jsi, když nejsi - kniha, kterou budu mít dlouho v paměti - a to je pro mě to hlavní.

Jinak co se týče formální stránky - kapitoly jsou očíslované, ale čtou se přeházeně, čili čísla nejdou posloupně za sebou. Je to hodně, hodně zajímavý, vlastně skoro na začátku zjistíme, jaký má příběh konec... a pak jen rozplítáme, snažíme se pochopit, nadáváme, bědujeme... Kdoví, jaké by to bylo, kdyby knihu četl čtenář opravdu od jedničky, po dvojku, trojku a dál...

9 24.08.2023

Knížka mě neskutečně strhla! Na začátku prolog z minulosti, následný přenesení do současnosti a my se jen celou dobu snažíme přijít na to, co se tam před dávnými časy vlastně stalo... Zbejvalo mi dvacet stran do konce a já pořád nevěděla, kdo je vrah! Všecko skvěle zamotaný, líbilo se mi, jak je kniha napsaná - ne nijak jednoduše, kapitoly se střídaj tak, že jednou jste s vyšetřovacím týmem, pak se přenesete k psycholožce, další kapitola popisuje řádění vraha... Propracovaný, záhadný, jednu noc jsem z toho měla až hnusný sny a fakt se bála :-) Jediný, co mě mrzí, je jedna věc... ale bohužel nemohu prozradit - nechci spoilerovat. Ale už se mi to zdá u detektivek jako takový - často se opakující - klišé.

9 04.02.2021

Tahle kniha, ta mě dostala... ️ Silnej příběh, vlastně příběhy, protože jeden děj se odehrává v dávný minulosti a jeden o několik desítek let později. Jsou propletený dopisem a postupně se dozvídáme, co se kdysi stalo. Kniha Dopis mě chytla obrovsky za srdce, je to pořád ženský čtení, ale zůstane ve mně dlouho. A věřím, že pro mě jako pro mámu na mě působil o to víc. Jednoznačně doporučuju, neodtrhnete se!!! Neuvěřitelně čtivě napsáno. Teď čtu od stejné autorky Klíč a to vám povim, to je taky jízda!

8 12.10.2021

Druhá kniha od Lucie Konečné - Vířivka. Po Houpačkách jsem čekala trošku jinej typ literatury, něco takovýho vtipnýho a oddechovýho. Vířivka je ale jiná. Když si přečtete pár recenzí od ostatních čtenářů, často i o Vířivce hovoří jako o oddechovce. Pro mě to ale odpočinková literatura neni, protože řeší docela vážný téma/témata. Knihu jsem přečetla za jeden den jednim dechem a doopravdy věřím, že se tohle může stát a je to hrůza. Rozhodně doporučuju!!

8 12.10.2021

Na novou K. Hughes jsem se obrovsky těšila, její předchozí knihy se mi líbily všecky do jedný
Máte rádi v příbězích tajemství, záhady, který vyjdou mnohdy najevo až po několika letech? Tak to rozhodně po nějaký knize od týhle autorky sáhněte a jako bonus - vždycky, když už jsem si myslela, že je rozpleteno, přišlo nějaký překvápko! I tady se střídaj časy - minulost a současnost. Najde Tara po čtyřiceti letech svojí mámu? Kam zmizela?? Co se tehdy stalo?
Přečetla jsem ji jednim dechem!!!!! Obrovsky doporučuju, bude se vám líbit! A možná, možná kápne i slza, jako mně ️

7 28.03.2022

Tohle byla tak ohromně milá, hezká oddychovka! Už po přečtení anotace je jasné, kudy se bude příběh ubírat, ale to neva, já bych to ani jinak nechtěla :-) A chci tuto knihu jako film, prosím! :-)

7 20.01.2021

"Máme dva životy. Ten druhý začíná v den, kdy zjistíme, že máme jen jeden."
Jak víte, nejradši čtu detektivky a thrillery, který prokládám oddychovkama. A aby se mi taková odpočinková knížka fakt líbila, musí splňovat pár věcí. Nesmí to bejt taková ta prvoplánová červená knihovna, ale ráda se u tohoto typu knížek směju, taky pláču, všímám si, když to nese nějaký životní poselství... Knížku "Pochopíš, až budeš" velká jsem si koupila ve výprodeji na Luxoru a naprosto mě dostala. Je o Julii, která je zlomená životem a jde pracovat do domova důchodců. Smála jsem se ("Jste k sežrání, fosilové!"), brečela ("Z minulosti se má uchovávat jen to pozitivní. Od zítřka se nemá nic očekávat. Minulost se změnit nedá a budoucnost nemůžeme znát předem. Strach plyne z minulosti a ničí budoucnost. Někdy si cenu přítomnosti uvědomíme až na konci života."), u spousty odstavců se zamyslela... Je to krásná knížka, která mě vzala za srdce ️ Tohle chci mít ve svý knihovně napořád. A tím, co vypráví Julia, se řídim odjakživa: "Nikdy jsem si tolik nevážila maličkostí jako od doby, co vím, že všechno jednou skončí. Teď už znám jejich cenu. Čím dál víc si myslím, že štěstí sestává z drobtů posbíraných cestou."

6 12.10.2021

Propast smrti s Kate a Tristanem, kteří mají svou soukromou detektivní kancelář a vyšetřují zmizení novinářky Joanny. Vím, že spousta čtenářů měla raději Eriku, ale já jsem si tohle nové duo posledních Bryndzových knih zamilovala. Fakt jsou mi moc sympatičtí, oba! Nicméně musím uznat, že předchozí autorovy detektivky se mi zdály lepší, kvalitnější. Nelze upřít čtivost, napětí, který prosakuje celým dějem, ale nějak tomu chybí švih. Nebo je to jen možná můj pocit. Vraha jsem poznala velice záhy, jen jsem čekala, jak se vyvrbí závěr. Ale čtenářskej zážitek mi to ani tak nezkazilo, pro ty, co mají Bryndzu rádi, ji moc doporučuji a těším se na další!!!

5 18.02.2022

Jiřina a Zdena jsou nejlepší kámošky, a i když už maj svoje léta, užívaj si život naplno jenže Zdena začíná zapomínat a nějak se to celý hroutí... U týhle knížky se zasmějete, pobavíte se, ale i dojmete a pobrečíte... Moc doporučuju!

5 12.10.2021

No řeknu vám, uff... Nečekejte oddychovku, je to sakra "depkoidní" čtení, ale perfektní. Knížka obsahuje několik krátkých povídek se stejným tématem - sebevražda, které je více či méně zmíněné. Jednoznačně nejvíc člověka citově rozštípe na kusy povídka Vrátíš se? ... ovšem z povídek Díra a Pozůstalost mi běhal regulérně mráz po zádech a i teď, po pár týdnech, kdy píšu tuto "recenzi", mi je úzko. Bravurní dílo, doporučuji!

5 15.04.2021

To zas byla jízda! Čtyři sta stran přečtených teď, lusknutím prstu! Velké téma šikany a toho, jak daleko může zajít... Dle mého názoru nejslabší díl ze série s Huldarem a Freyou, ale i tak peckový. Z poslední věty mi přeběh mráz po zádech (pravda, trochu asociace s Nesboem)... Těším se na další díl!

5 15.04.2021

Domov není místo. Je to člověk."

Bylo to hřejivé, letní, milé, dobrodružné, láskyplné.️ Já si čtení moc moc užila. Přesně tento typ oddechovek miluju.‍️ Molly a Nell jsou sestry v pokročilém věku a i když každá má jinou mámu, milují se nade vše. Jakmile se Nell zhroutí životní jistoty, akční Molly vymyslí plán, obě opustí svou zem a vydávají se na cestu, k moři, do tepla. Seznamují se s různými lidmi, zažívají všemožné vtipné i smutné situace... Čtení jsem si užila a pomohlo mi si znovu připomenout, že i naše babičky jsou osoby, kterým se stýská, které se můžou znovu zamilovat, které po něčem touží a ve kterých se pořád ukrývá ta mladá dívčí jiskra. Rozhodně doporučuju, velmi milé čtení!!!
PS: až se z toho člověk začne těšit na stáří

4 03.09.2022

To bylo tolik, tolik hezký a milý! :-) Přesně takhle si představuju ideální oddechovku. Ano, i zde je jasný, jakej bude konec, ale já se celou knihu úžasně bavila. Alex a Poppy jsou kamarádi, každý je ale úplně jiná osobnost. Alex je tišší a takový studijní typ, Poppy je naopak hlasitá a dobrodružná povaha. Každý léto spolu jezdí na dovču, už několik let v kuse. V knize převládá přímá řeč, takže se skvěle čte, text vám sám "utíká před očima". Já se několikrát od srdce zasmála ("Alexi, ty máš strach z lítání??" - To si na mě vzpomeňte, až to budete číst, Alexovu odpověď Poppy budu používat při každym letu), oba hrdinové se navzájem špičkují, byli mi neskutečně sympatičtí a prostě dohromady tvořili skvělou dvojku. Opravdu moc moc doporučuji. Nemám ráda knihy typu "caplinek", ale tohle, to je moje gusto!!! Díky!!!

4 19.06.2022

Knížky od B. A. Paris jsou pro mě z těch, které jakmile člověk začne číst, nejdou odložit. Prostě čtu a čtu každou minutu, co to jde A ani Terapie nebyla výjimkou . Od začátku mě děj strhnul a já chtěla vědět, co se tam stalo. Alice a Leo se totiž přestěhují do uzavřenýho komplexu domů, postupně se seznamují se svými sousedy, jenže pak Alice zjistí, že bývalá majitelka domu, terapeutka Nina, zmizela. Co se s ní stalo? Podezřelý může být kdokoliv!! A já fakt do posledních chvil netušila

4 07.04.2022

Kosprd a Telecí, kniha, kterou mám ráda už několik let. Četli jsme ji s dětmi na základce a moc se nám tenkrát líbila, jsem ráda, že ji mám teď i v naší knihovně.
"Jak se jmenuješ?" Holčička si povzdychla. "Už je to zase tady..." a dodala. "Telecí." "Cože?" "Te-le-cí." ..... "Nevypadáš na takový jméno." Telecí se na něj usmála a nějak samozřejmě mu stiskla ruku. "Tak se budeme jmenovat blbě spolu."

Malej kluk příjmením Kosprd nechce do školky, radši by se svým tatínkem kutil v dílně, ve školce pláče a plánuje útěk. Seznámí se s holčičkou, jejíž příjmení je Telecí a tak se do plánování dají spolu. Kniha je vtipná, svižná, má legrační ilustrace a - líbí se i (nebo možná hlavně) nám, dospělým. Dětem ukazuje, že přátelství se může nalézt i tam, kde se nám zpočátku nemusí líbit a že být trošku "jiný" ničemu nevadí.
Kniha vyhrála v roce 2012 soutěž o nejlepší původní českou prózu, kterou vyhlásilo nakladatelství Albatros. Určitě stojí za přečtení!

4 07.04.2022

Chtěla jsem oddechovku, tu jsem dostala. Ne však žádnou červenou knihovnu, to já nerada, ale pěknej příběh, se kterým se na několik stran přeneseme i do minulosti a sledujeme konflikt dvou rodin, který se táhne až po současnost a zasahuje i po tolika letech do života několika lidí. Udělala jsem chybu, že jsem si na začátku, kdy se vyprávění začalo hemžit jmény, neudělala rodokmen :-) I ke konci knihy jsem občas musela přemýšlet, kdo je kdo... Na muj čtecí vkus se děj docela dost táhl. Atmosféra ale super, člověk úplně cítí v nose vůni a na jazyku chuť skořicových šneků! Znám lepší oddychovky, neurazí, nenadchne :-)

4 15.04.2021

Druhý díl ze série s Huldarem a Freyou a já opět tleskám. Mně bylo jasný, kudy se bude vyšetřování ubírat, resp. proč vrah řádí... ale opět do konce jsem nevěděla, co a jak. A poslední stránka mě rozsekala. Výborný!