Kryštofka
komentáře u knih
Dech: Nové poznatky o ztraceném umění
James Nestor
Příliš mnoho slov, ale z hlediska tématu dech inspirativní. Příjemný vzhled knihy.
Elixír života
Deepak Chopra
Rozhovor s autorem, který jsem nedávno poslouchala, mě zaujal víc než tato kniha. Jako inspirace ale určitě dobré počtení.
Příběhy obyčejného uzdravení
Jan Hnízdil
Přečteno opakovaně, určitě inspirativní v přístupu k sobě samé.
Pro smrt uděláno: živé rozhovory o posledních věcech
* antologie
Vynikající nápad. Tak jako pravděpodobně každého čtenáře této knihy mě některé rozhovory oslovily nadmíru a četla jsem je opakovaně, jiné jsem pročetla bez většího zájmu a narazila jsem i na jeden, který bych do knihy vůbec nezařadila.
Největší sílu pro mě měly rozhovory s lidmi, pro které je smrt a umírání součástí jejich práce. Taky samota a utrpení některých zpovídaných daly vzniknout vynikajícím rozhovorům.
Tahle kniha se nedá uspěchat. Potřebuje čas.
Dívka, která psala na hedvábí
Kelli Estes
Hodnocení píšu s menším časovým odstupem a zjišťuji, že po dvou měsících se těžce rozvzpomínám. Přitom příběh čínské dívky byl sám o sobě silný a tragický. To, jak byl předán, není úplně můj šálek kávy.
Jak nakrmit diktátora
Witold Szabłowski
Jak nahlédnout na diktátory z jiné perspektivy. Jejich vztah k jídlu a ke kuchařům o nich hodně vypověděl. Stejně tak jako vztah jejich kuchařů k nim. Skvělý nápad. A pro mě i lekce z historie.
Síla přírodní fermentace
Sandor Ellix Katz
Inspirativní. Během čtení jsem hodně experimentovala a zkoušela různé recepty, moje nadšení se ale postupem času někam vytratilo. Moje chyba. Kniha je krásně hravá a nedogmatická. Vždycky totiž něco vznikne a většinou je to jedlé.
Rodinné povídky
* antologie
Tak jako si každý z nás z bonboniéry vybere bonbón podle své chuti, různé čtenáře zaujmou v této sbírce různé povídky. Já jsem začala povídkou Ema má babičku a celkem se mi líbila. Včetně receptu, už jsem koupila řepu. Vlastně i každá z dalších povídek žen-autorek se mi trošku líbila, ale něco mi chybělo. Asi jako sboristky, které sice pěkně zpívají, všechny moc pěkně stejně, ale chybí tam ten charakteristický hlas, který si s nikým nespletete. Hlas, který vystoupí z řady.
Prázdninová črta Miloše Urbana mě pobavila, přesně vystihla ten kraj, kam o prázdninách občas zavítáme a kde jsem vyvdala svérázné a svéhlavé příbuzné.
Epstein u mě bohužel propadl, chaos v úvodu a otázka v závěru: Co tím chtěl autor říct?
Příbytky hudby
Bodo Plachta
Dobrý nápad. Číst o nich se ale nevyrovná tomu tahle místa osobně navštívit. Zatím jsem byla jen v Sant Agatě u Verdiho, ale zážitek to byl úžasný.
Kniha je napsána poutavě, obsahuje spoustu obrazového materiálu. Více asi bude bavit ty, kteří mají k uvedeným skladatelům a jejich hudbě vztah.
Páteční klub pletení
Kate Jacobs
Ambice dokončit čtenářskou výzvu mě přivedla až k tomuto výtvoru. Asi jsem měla pocit, že by se mohl opakovat zázrak jako v případě jiné knihy, kde hrál významnou roli čtenářský klub.
Zázrak se nekonal.
Opravdu katastrofální překlad. Mnohokrát jsem měla pocit, že překladatelka vůbec nepřemýšlí, jak by věta měla zapadnout do kontextu. Že jí chybí cit pro český jazyk.
Samotný příběh měl sice dobrou myšlenku vše zarámovat pletením, ale to je tak všechno. Ploše odvyprávěná vztahová motanice.
Kalanetika - 30denní program
Eva Blahušová
O co nenápadnější brožurka, o to skvělejší svým obsahem.
Autorka mě učila na VŠ z tělocviku. Program jsem odcvičila před lety několikrát, nejčastěji ve zkouškovém období, kdy se člověk hrbil nad učebnicemi. Je výborně promyšlený a mně vyloženě sedne. Vytvořila jsem si díky němu i dobré cvičební návyky.
Teď jsem se k němu zase vrátila a oceňuji ho snad ještě víc.
Hana Podolská ve víru dějin
Naďa Dubcová
O Haně Podolské jsem vždycky slýchala v souvislosti s prvorepublikovou módou a mými oblíbenými černobílými filmy. Pak jsem jednou četla poměrně obsáhlý článek v časopise o jejím životě a říkala jsem si, že by si její životní příběh zasloužil románové zpracování.
Bohužel ne takové, jako v případě této knihy. Když vynecháme všechny vložené fotografie dokumentů, už z tak útlé knížky mnoho textu nezbude. Naopak fotografie mapující život hlavní hrdinky i její rodiny by byly vítaným zpestřením. Přilepený "příběh" Viktora je jakousi nekompaktní nadstavbou. A ten Bruce Lee v úvodu???
Sheila Levinová zemřela a žije v New Yorku
Gail Parent
Tahle kniha mě doprovází životem už pěknou řádku let, ani to nechci počítat. A její humor je přesně podle mého gusta. Zajímavé je, že jednou chtěla dcera něco na čtení do vlaku, tak jsem jít dala tuhle knihu. Ale nebyla jsem si úplně jistá. A … zamilovala si ji stejně jako já!!!
Osm múz mého života
Josef Koutecký
Je obohacující a inspirativní dozvědět se, co se skrývá za tak velkou osobností, jakou profesor Koutecký bezpochyby byl.
Pán much
William Golding
Kniha má určitě co říct i dnes. V kolektivech se vždycky vyčlení určité typy a řeší podobné konflikty. A tady se nám předkládá možný scénář, kam by to mohlo dojít bez dohledu dospělých.
Vadil mi ale překlad. Lokální zmatenosti.
Jako cool v plotě
Karel Plíhal
Od geniálních veršíků přes veršíky příjemné až k veršíkům, bez kterých bych se obešla.
Na Plíhalovi jsem vyrostla a jeho písňové texty zbožňuji, i jeho skvělou kytarovou techniku, zpěv i osobitý lehce neurotický projev.
To
Stephen King
Poprvé jsem přidala do přečtených knihu, kterou jsem zatím nedočetla, ačkoli jsem se pročetla až do druhé poloviny. A prozatím ji ani nebudu hodnotit. Mám totiž v plánu ji dočíst. Až posbírám síly.
A pokud jste knihu ještě nečetli, nečtěte ani následující řádky.
Jak už jsem jednou psala, King je skvělý vypravěč. Má neuvěřitelný pozorovací talent, dokáže velmi dobře vyjádřit pocity postav, má fantazii. Chápe děti, snad si lecčím v dětství prošel. A jak mu rozumíme. Nějaké ty strachy jsme si zažili všichni, vždyť dětská fantazie je bezbřehá.
Co mě odradilo od dalšího čtení bylo nakumulované zlo. Všechno to špatné a hnusné jedno za druhým. Prostě už toho bylo moc.
Šikana hnaná až do extrému, často nevítězného boje o holý život. Šikana dětí, šikana homosexuálů, šikana v armádě, domácí násilí, násilí na dětech, rasismus... Do toho všechny ty detailně popsané dětské mrtvoly, pak taky několikrát projeté kolečko hlavních hrdinů - hrdinové teď, hrdinové kdysi, děsy tehdy, děsy teď, pěkně pomalu jeden po druhém. Prostě toho na mě bylo moc.
Až se odhodlám k dočtení knihy, budu mít na mysli jediné: Hlavně rychle.
Filozof, který nebyl moudrý
Laurent Gounelle
Moje oblíbená kniha. Pokud hledáte reálný příběh, knihu snad ani neotvírejte. Pokud chcete ale něco víc, určitě se vám toho v této knize dostane. Dozvíte se, jak křehká je harmonie. Co nás činí šťastnými a co nás naopak uvádí do smutku. Jak jsme manipulováni. Jak se vzdalujeme svým kořenům. A ještě víc a víc. Knize ale nechybí ani humor a nadsázka. A to mě baví!
