Kryštofka komentáře u knih

Psychopatické a manipulativní jednání hlavního hrdiny postupně ubíjí jeho mladinkou ženu až k tragickému konci.
V hlavě se toho hlavnímu hrdinovi děje hodně, navenek ale působí chladně a odtažitě a tvrdě.
Stejně mám ale pocit, že Něžnou nejvíc vyděsí jeho citový výlev v závěru.
Kdybych chtěla nějaký dobrý příměr, tak hlavní hrdina hraje soustředěně šachovou partii, rozmýšlí každý krok, myslí si, že to má pod kontrolou, a nakonec je překvapený, že mu někdo smetl figurky z šachovnice.

Tuhle knížku (a vím, že to zní dost bláznivě) jsem si koupila na vysoké pro svoje budoucí děti. Úplně mě okouzlila.
Uplynuly roky a byly tu děti a společné čtení a já dodneška cítím tu hřejivou blízkost, když se mi uvelebily na klíně a spolu s Aničkou jsme hledali míček, přehazovali věci a nakonec našli i vánoční dárek. Hravé a něžné.

16 21.02.2020

Tuhle knížku miluju. Koupila jsem si ji před dávnými a dávnými lety a v neděli po společném obědě jsem z ní předčítala na kolejích kamarádům. A vlastně si myslím, že tahle knížka je přímo stvořená ke společnému předčítání.
Závěrečná scéna s nebohým Homolkou je geniální, tu jsme zbožňovali. A rozesmála mě i po letech.
Nebo třeba: mmmm - cítíte. Jaro. Když to dobře dopadne, bude i léto.
Ta hravost, nespoutanost, bláznivost, citlivost, to nevážně o vážném mě moc baví.

Ten trochu odtažitý styl vyprávění sluší silným příběhům a tady se sešlo obojí.

34 20.10.2019

S autorem se míjím. Nabyla jsem dojmu, že jsem asi na knihu stará. Že spíš osloví dospívající čtenáře. To téma odchodu z domova od rodiče, s kterým je těžké si porozumět. Pocit osamocení.
Taky jazyk je jak pro dětského čtenáře.
A všechna ta moudra o evropské kultuře nejspíš ohromí japonského čtenáře, ale mě ne.
Vadí mi i něco, co bych asi pojmenovala citová plochost.
A taky tam cítím kalkul.
Ale absurdní děda mě bavil.

20 20.10.2019

Vyzkoušela jsem si stáhnout do mobilu a přečíst knížku, která je na databázi k dispozici zdarma. Podařilo se. Taky jsem poměrně rychle splnila další úkol čtenářské výzvy. To byla pozitiva této knihy.
Jinak nicmoc. Je to takové naivňoučké, ale nejspíš napsané od srdce. Za to jedna hvězdička.

11 20.10.2019

Překrásný jazyk. Barvitý a s nádhernými příměry.
Odvaha cestovatelů a šťastné náhody.
A dojemný a smutný příběh přistěhovalce z Lužic. O to víc, že to byl chlapec z našeho kraje.

11 19.10.2019

Je to opravdu silný a takřka neuvěřitelný příběh, který snad nemůže nikoho zanechat chladným.
Autor se držel historických pramenů a vzpomínek zúčastněných a snažil se o co nejvěrnější vylíčení počínání Herr Schindlera za druhé světové války.
Začátek knihy byl z hlediska čtivosti dost tragický. Velkou měrou k tomu přispívala rozsáhlá a zbytečně komplikovaná souvětí (i přes 9 řádků), občas špatně rozčleněné odstavce, občas podivné věty a sousloví. To bych ale kladla za vinu překladatelce. Za to mínus jedna hvězdička.
V druhé polovině už příběh plynul hladce ke šťastnému konci alespoň pro tu hrstku přeživších.
Je neuvěřitelné, jakých zvěrstev byli lidé schopni.

23 19.10.2019

Poprvé jsem přidala do přečtených knihu, kterou jsem zatím nedočetla, ačkoli jsem se pročetla až do druhé poloviny. A prozatím ji ani nebudu hodnotit. Mám totiž v plánu ji dočíst. Až posbírám síly.
A pokud jste knihu ještě nečetli, nečtěte ani následující řádky.
Jak už jsem jednou psala, King je skvělý vypravěč. Má neuvěřitelný pozorovací talent, dokáže velmi dobře vyjádřit pocity postav, má fantazii. Chápe děti, snad si lecčím v dětství prošel. A jak mu rozumíme. Nějaké ty strachy jsme si zažili všichni, vždyť dětská fantazie je bezbřehá.
Co mě odradilo od dalšího čtení bylo nakumulované zlo. Všechno to špatné a hnusné jedno za druhým. Prostě už toho bylo moc.
Šikana hnaná až do extrému, často nevítězného boje o holý život. Šikana dětí, šikana homosexuálů, šikana v armádě, domácí násilí, násilí na dětech, rasismus... Do toho všechny ty detailně popsané dětské mrtvoly, pak taky několikrát projeté kolečko hlavních hrdinů - hrdinové teď, hrdinové kdysi, děsy tehdy, děsy teď, pěkně pomalu jeden po druhém. Prostě toho na mě bylo moc.
Až se odhodlám k dočtení knihy, budu mít na mysli jediné: Hlavně rychle.

Ponuré, ach tak ponuré. Autor na mě působí velmi depresivně.
A škobrtavé, místy neumělé a tak se opakující. Chybí tomu lehkost.
Jako dítě jsem si přečetla v kalendáři básničku o kaktusu a naprosto mě okouzlila. Po přečtení sbírky musím konstatovat, že tato báseň je mi nejbližší. Tím, že je zařazena jako první, tak jsem měla vlastně to nejlepší hned na úvod. To nejlepší a tak odlišné od zbytku sbírky.
Pak je tu pár básní, které mají dramatickou linku a spád a které se zařadily do čítanek. Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, Labutinka.
Přesto se ze mě fanoušek Bezruče nestal.

14 02.09.2019

Nějak jsem se s touto knihou minula. Možná špatné načasování. A možná až příliš mnoho slov kolem několika nosných myšlenek, které mají svoji sílu.

14 02.09.2019

King je skvělý vypravěč, citlivý a magický s neuvěřitelnou fantazií. A scénárista a režisér Frank Darabont jeho knihu přetavil v naprostý klenot. Film u mě knihu předčil, nestřídají se časové roviny, jazyk není tak jadrný a herecké výkony jsou dechberoucí. Knihu jsem přečetla, abych se dozvěděla o postavách to, co se do filmu nevešlo. A oceňuji i oživení filmového děje něčím, co v knize nebylo.

18 02.09.2019

Dobré tipy. Nejen co se běhání týká.

6 02.08.2019

Na rozdíl od přispěvatelky, která si udělala názor na knihu po prolistování v knihkupectví a její nenávistné a urážlivé hodnocení dle mého názoru na databázi vůbec nepatří (databázi považuji za ostrůvek kultivovanosti), jsem knihu přečetla. Uznávám, že vyjadřování autorky poznamenané její profesí je poměrně komplikované. Právničina podobně jako matematika dbá na přesné formulace. Já s tím problém nemám a některé vtipné postřehy nás doma opravdu rozesmály.

10 23.06.2019

Song je sluníčko a její zpěv probouzí emoce. Je inspirativní a přečíst si o jejím dětství v Číně a náhodě, která ji zavála až k nám do Čech, stojí za to. Má nám co předat, stačí naslouchat.

9 23.06.2019

Moc hezky přiblížený život bratrů Čapkových a vyvedení Josefa ze stínu bratra Karla. Ilona Borská je skvělá autorka, citlivá a poctivá a obdařená spisovatelským talentem. Má můj obdiv a respekt..

17 23.06.2019

Trochu chaos. Místy příjemné čtení, určitě otevřené, ale povrchní. Opravdu svérázná a osobitá postava Adolfa Loose, dokonalého samorosta, který se neohlížel na konvence. A k tomu jedna malá roztomilá tanečnice.

7 23.06.2019

Někdy člověka stresuje už jen to, že si přečte, co by všechno měl a co by všechno naopak neměl. A je těch informací tolik, až jde z toho hlava kolem. Tím neříkám, že je kniha špatná, určitě je inspirativní. Ale člověk si musí zachovávat i nějakou lehkost bytí. Harmonizovat vztahy, mít životní radosti, rozumně jíst a rozumně se hýbat. Udržovat si dobrou náladu a optimismus. A jen občas nakouknout do skrytého zabijáka.

11 23.06.2019

Docela příjemně jsem si jela na té ponuré vlně, jen ty Tomášovy dopisy mě nebraly.

7 23.06.2019

Tahle kniha je pro mě jako pohlazení, plná energie a života a lidské pospolitosti. Plná zajímavých lidí, jejich příběhů a nádherných fotografií. Dvojčátka Stašu a Olu formovalo výjimečné kulturní prostředí a díky Staše se o něm dozvídáme víc. Knihu mám ve své knihovně a pravidelně se k ní vracím.

6 23.06.2019