Kudlanka03 | Komentáře u knih | Databáze knih

Kudlanka03 Kudlanka03 komentáře u knih

Vůle žít Vůle žít Rachel Amphlett

Druhý díl s a druhý případ Kay Hunterové. Už takto v úvodu musím říct, že se mi tento díl líbil více, než díl první. A věřím, že tato série bude mít rostoucí tendenci, co se mé oblíbenosti týče. Ale teď k samotnému případu a samotné Kay.
Anotace nás uvádí do obrazu tím, že nám hned prozrazuje okolo čeho se bude odehrávat toto pátrání. Půjde o koleje, vlaky, jízdní řády a taky jednu událost, která se stala už dříve. Jenže, nikdo nic neví, nejsou stopy, vše zůstává doslova na mrtvém bodě. Co by se asi stalo, kdyby pejskařka nešla venčit? Nebo co by se třeba nestalo, kdyby Kay nepokračovala v hledání pravdy u svého vlastního případu. Pocit křivdy zůstane v člověku opravdu celý život.

Tento díl byl navíc pro mě zajímavý i tím, že se dostáváme i do rodinné sféry a zjišťujeme, co její rodiče, děti a vlastně proč je Kay sama s dětmi. Koho minul první díl a chtěl by (třrba i díky této recenzi) sáhnout po druhém dílu tak může, není tam nic, co by vás nějak znevýhodnělo. K prvnímu dílu se můžete dodatečně vrátit.

27.08.2023 3 z 5


Ex v éteru Ex v éteru Rachel Lynn Solomon

Jemná fialová obálka mě pohladila po duši. Napřed vnímám knihu vizuálně. Někdy, pokud jde o román ani nečtu anotaci. V této už je i tak více, než bych potřebovala vědět.
Shay pracuje v rozhlase. To se mi líbilo, jen škoda první desítky stran. Přišla mi ufňukaná, osamocená, prostě...No já moc nemám ráda slabé ženy, co nezvládají samotu, že jejich samota je určující i pro jejich vlastní hodnotu, jako člověka.
Ale to jsem odbočila. Zápletka byla milá a já jsem sama sobě vděčná, že jsem vydržela a přečetla jsem to celé.
Líbilo se mi, že na Shay vidíme nějaký progres. Že i když má morální kompas nastavený tím správným směrem, ale lehce se bije s její možná až příliš velkou loajalitou.
A tak se stane, co se stane a my se jen můžeme dívat na to, jak některé své domněnky přehodnocuje a jak se situace zkrátka vyvine jinak.
Zároveň ale celou dobu cítím její rozpolcení z toho, jak by tak hrozně chtěla popustit uzdu tomu, co by doopravdy chtěla, ale zároveň si právě uvědomuje, co tím způsobuje.
A tak jsme až do konce svědky neustálé co by kdyby a tohle ne a tohle taky ne. Ale zároveň jí přejeme, aby se rozhodla a dovolila si být šťastná.
Roztomilý kousek, který určitě nesmí chybět v knihovně romantické duše.
Dovolily jste si vždycky dát průchod emocím? Nebo zvítězil rozum a morální otázky?

30.07.2023 3 z 5


Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života Karolien Notebaert

Tato kniha je velkým překvapením. Setkáváme se tu s Marií a její matkou. Putují po krásách přírody a u toho řeší pro mě zajímavé téma a to sílu myšlenek, jak funguje mozek a jak můžeme ovlivnit to, co cítíme a co si myslíme. Taky nám vysvětlí autorka tu opici v názvu knihy. Je to krásné propojení přírody, pouta matka dcera a taky vědy. Doporučuji všem, kdo chtějí o mozku vědět více. Za knihu děkuji nakladatelství Kazda.
7. Les, čtyři otázky, život a já
Jen co jsem knížku otevřela, jsem začala cítit, že tato je přesně pro mě. Je to o matce dvou dětí, manželce, která se cítí tak nějak vyhořelá nejen z práce, ale i doma. Osud ji zavede na oblíbenou mýtinu, kde se seznamuje se starou paní. Tady si předávají důležité informace nejen o způsobu nahlížení na život, ale taky na to, že když se správně zeptáš, odpověď ucítíš sama v sobě.
Dál mě samozřejmě dostala obálka, ilustrace a styl psaní. Jemné, krásné, povznášející.
Text je rozdělen jakoby na kapitoly, ale myslím, že informace a podání a fakt, že jde o 120 stran, vám nedovolí přestat. Prostě si to přečtete u kávy nebo v delší frontě. A na konci se budete usmívat.

26.07.2023


Fotograf z Mauthausenu Fotograf z Mauthausenu Salva Rubio

Nový grafický román nás přivádí sledovat osud jednoho FOTOGRAFA. Píše se rok 1941 a náš Francisco Boix se ocitá v táboře Mauthausen. My víme, co to znamená, oni tenkrát ne.
Díky své profesi se dostane k práci, kdy má fotit mrtvoly. V tomto bodě už spřádá plány, jak toto nenechat jen tak. Že se o tom musí dozvědět mimo tábor, tohle přece nemůže zůstat nepotrestáno.
Jak jsem se tomuto příběhu zpočátku bránila (jo, vybrala jsem si ji, ale další verze, další zpracování nacistického tématu už jsem neměla sílu číst), ale nakonec mi to nedalo. A jsem ráda. Ze všech tří grafických zpracování se mi tato líbila nejvíce. Navíc jde o příběh na motivy skutečných událostí.
Jak dopadne tento příběh si ale musíte přečíst sami. Odhodlání, sílu přesvědčení, ponižování, neustálý strach o svůj život i o životy lidí, kolem sebe.Tohle a mnohem víc pociťuje Francisco v tomto příběhu a vy budete cítit strach, bezmoc, opravdu hrozně moc bezmoci a konec příběhu vás uvrhne do stavu, kdy si třeba jako ja řeknete Sakraaaaa proooooooooooč???????????
Knihu jsem si vybrala v rámci spolupráce s Albatrosmedia. Tímto za výtisk děkuji.

14.06.2023 4 z 5


V šedých tónech (grafický román) V šedých tónech (grafický román) Andrew Donkin

Lina. Její rodina. Grafické zpracování zapříčinilo, že jsem už nemohla dál čekat a další knihu od Ruty si přečíst.
Příběh nás nese do nehostinných krajů, do časů, kdy jeden si myslel, že je víc, než druhý. Nadřazení a ti ostatní.
Doslova nelidské podmínky, týrání a další věci, ze kterých mi není dobře ani když o nich ,,jen,, čtu.
Doporučuji všem, kteří téma války už nechtějí číst. Konkrétně toto zpracování vás bude bavit, ikdyž to veselé čtení není.
Za knihu děkuji @albatrosmedia v rámci spolupráce.

07.06.2023 4 z 5


Málo času na život Málo času na život Camille Pagán

(SPOILER) Kniha je o ženě Libby, která v sobě nese plno smutných věcí. Práce stojí za pendrek, manžel už brzy nebude manžel a do toho ty zdravotní problémy. Zdá se, že na posranýho i záchod spadne.
Jenže prý po každé noci přijde ráno. A tak se naše Libby dává dohromady napřed v Chicagu, potom si odjede k moři a tam se to začne dít. Ten život. To krásné a jednoduché žití.
Příběh plyne, není třeba přeskakovat.
Jen tento typ románu mi přijde nevytěžený. Na posledních třech stranách se pak dozvíme všechno najednou.
Libby mě popravdě sere už od začátku. Jak je na Toma tak hnusná.
Zato Silo, jak mu ve zkratce říkám mi sedl hned
Prostě milé čtení, které není špatné na jeden dva večery nebo na cestu na dovolenou.
Sice autorce nežeru ani slovo o tom jak to s tímto typem rakoviny bývá, ale budiž. Kniha snese všechno

01.12.2022 2 z 5


Štvanice Štvanice Lucy Foley

Už jen to... Jako kolik slov má naše mluva? A anglická? A jakákoliv jiná? Navíc bych to pojmenovala jinak. Tohle se k ději, výpravě ani postavám prostě nehodí.
Jakoby se se Štvanicemi roztrhl pytel. Možná se jen zkrátka ke mně dostávají v čas, ve který mají.
K obsahu bych řekla, že začátek byl slabej. I prostředek. Konec byl dobrej. Jenže kvůli tomu tu nemám 215 lidí, že...
Brala jsem tuhle knihu jako posuzovací materiál k té Štvanici s červeným obalem a kterou napsal N. Lebel.
Ale nejde to srovnávat. A nemělo by se to dělat nikdy u ničeho.
Tak tedy žlutá Štvanice.
Příběh nás odnáší do bohem zapomenuté krajiny, úplně prostě do prdele. Wifi špatná, dostupnost to samý a kdyby vás tu oddělali, už vás tu nikdo nikdy nenajde.
Tohle ale na letáku nestálo. Když Emma vybírala, kam letos vezme tu svou partu, říkala si, dám těm snobům co proto a vezmu je nádherný místo, sníh, Silvestr, šáňo...
Prdlajz!
CO se tak asi může dít v bandě z vysoký?
No samý zajímavý věci. Třeba že ten miluje tuhle, tenhle je posedlej touhle, tenhle zahýbá s touhle zase támhle tý... Nemůžu říkat jména. Protože pak bych vás připravila o tu nudu se tím prokousat.
Od cca 280 strany už to začínalo nabírat lepší otáčky, víc pálivých papriček do tohohle lidskýho guláše osudů, minulosti ale i budoucnosti.
Po pravdě, po celou dobu jsem si říkala, že je to Dough. Nebo že je do toho nějak víc zainteresovaná Heather.
Není to špatný čtení. Jen jsem se místy fakt bála, kdo kdy na koho vyskočí, protože napružení byli všichni.
Zápletka mě oslovila, překvapující a to oceňuju.
Pokud na ni narazíte v knihovně. Pujčte si ji. Ale kupovat ji asi není úplně nutný

27.09.2022 1 z 5


Terapie Terapie B. A. Paris (p)

Jestli jsem Zavřeným dveřím dala všechny hvězdy, pak tady musím dát půlku. já tu ženskou, tu Alici od začátku nesnášela. Zato jsem si oblíbila ty sousedy. Taková běžná záležitost, stěhování a ono se to vleče půl knihy. je to jak hodně špatný vtip, jsou spolu, chtějí spolu bydlet, ale ve finále mají každý nějaký tajemství a to mě prostě nebaví. Takže když už se tam začne něco dít, je konec. odhalení bylo pro mě docela překvapující, ale to jen proto, že jsem si dovolila nad tím nepřemýšlet. Prostě její knihy dávám na jeden zátah i kvůli tomu, abych neměla prostor dumat nad tím kdo kdy a jak.
Zkrátka to byla z horších knih.
Ale co si budu nalhávat, z té lepší stránky to beru v tom smyslu, že mám prostě její tvorbu podle první knihy ráda na tolik, že se nestydím ji mít v knihovně, v celé její tvorbě.
Jak působí na vás, když je v knize od začátku mezi partnery nějaké tajemství?

03.09.2022 3 z 5


Relikvie mrtvých Relikvie mrtvých Ariana Franklin (p)

Skvělý

22.09.2019 5 z 5


Rok prasete Rok prasete Carmen Mola

Za knihu děkuji Albatrosmedia. Vybrala jsem si ji v rámci spolupráce.
Autor: Carmer Mola
Počet stran: 336
Vydalo nakladatelství: Motto
Ve spolupráci s: Albatrosmedia
Další knihy autora: Obřad a Purpurová síť

Co já na to:
První dva díly jsem nečetla, protože Obřad, první díl s Elenou nebyl moc dobře hodnocen. Purpurová síť mě úplně minula, ale třetí díl, právě tento Rok prasete mě dostal.
Když jsem se oprostila od těch šílených jmen, pak zůstal jen samotný příběh a ten byl teda něco. Nevím, co bylo nechutný víc a neví, co bych vám řekla a co je už radši na čtení pro každého zvlášť.
Smrad hnoje a trýzeň provází knihu od prvních stran. Snad vám ani nemusím říkat, že to není žádná pohádka o princezně v plátcích růží. Je to syrové a nechutné. No ale i taková kniha je občas potřeba. Protože potom si víc užiju a sáhnu po knize se značně romantickým nádechem nebo nějakou psychověc.
Každopádně tu máme Chesku, Eelenu, Zárat, Julio, Serafín, Holka...
Nečekala jsem takovou nálož šílenství, drog, posedlostí, zvráceností a opravdu slabší povahy by tohle číst neměly. Je to velmi explicitní, dobře napsané a bude vám z toho fakt zle.
P.S. Věděli jste, že Carmen Mola je pseudonym tří autorů? No nikdo to nevěděl. Ale pak Carmen Mola měla převzít nějakou cenu a nakráčeli tam tři frajeři. Dobrý, ne? Mě se líbí, když příběh dává smysl i přes to, že autorů je více.

31.12.2024 4 z 5


Genialita ptáků Genialita ptáků Jennifer Ackerman

Máte rádi sýkorky? Nebo pávi? Husy? Sojky? Drozdy nebo Datli?
Fascinují vás krkavcovití? Je to největší čeleď a patří sem třeba sojky, straky, vrány šedé i černé, havrani, krkavci...Mě vždycky hrozně lákalo je pozorovat. A tak si v těchto dnech seím na chodbě a dalekohledem pozoruji tu naši borovici. Na to, že jsme ve měste, jsem tu už viděla - sýkorka modřinka, sýkorka koňadra, dlask tlustozobý, žluna šedá, stehlík obecný, zvonek zelený, brhlík lesní, lejsek šedý, strakapoud velký, sojka obecná, hrdlička, vrabec domácí, rehek domácí, pěnkava, červenka obecná, kos černý, drozd kvíčala...Asi tedy bude jasné, jak mě fascinují a jak mě zajímají informace, které by mi prozradili víc o tom, jak přemýšlí a jak se chovají.
Tato kniha proto nemohla minout takovýho zapálenýho amatérskýho ornitologa, jako jsem já.
Kniha mě vzala doslova do centra dění a hned se jdeme s autorkou podívat na vránu novozélandskou, jdeme po jejjích stopách. Sice mi místy přišlo nepříjemné, jak si autorka povzdechává, že netušila, jak jsou ptáci inteligentní a co víc, disponují emocemi a dokáží se učit.
Nic, co bych já sama nevěděla. Ale dobře. Taky jsem si třeba všimla, že ač se uvádí, že brhlík je jediný, kdo dokáže lézt i hlavou dolů, u nás na borovici se takhle chovají i sýkorky, ty jejich kousky jsou fakt pecka.
Ale zpět ke knize. třeba jsem se dozvěděla, co je to kakofonní agregace nebo že samičky pipulek zlatokrkých jsou pro změnu lepší, než naše oči a při namlouvacích tancích si všimnou nepatrných změn v rychlosti a vyberou si proto toho nejrychlejšího a nejlepšího tanečníka.
Třeba to, co nás všechny štve - holub. Mě teda vysírají na maximum. Noa pak jsem si přečetla, že tito měšťáci jsou potomci uprchlých ochočených poštovních holubů, které s sebou přivezlki na lodích evropští osadníci začátkem 17. století. Byli to tedy první nepůvodní ptáci na jedné straně Atlantiku.
Těch informací, zajímavostí je tam doslova milion. Není to na přečtení za jeden den, jak bývá u mě zvykem. Je to zkrátka kniha, kterou máte mít po ruce třeba u sedačky nebo na nočním stolku a když vás popadne touha zase po nových informacích a zajímavostech, navážete tam, kde jste skončili. Doporučuji lepíky nebo si to v knize podtrhat.
268 odstavců, které jsou také na konci knihy rozděleny čísly, takže ke každé jakoby kapitole si můžete dohledat původní publikaci. Taky je přítomen rejstřík slov, takže všechny zmíněné ptáky si můžete podtrhat a rovnou skrz označení, na jaké stránce se zmínka nachází rovnou zalistovat a máte před sebou například to, jak se měnila a vyvíjela evoluce od dinosaurů až k dnešnímu zpěváčkovi.

Zkrátka pokud jste jako já nadšenci do dinosaurů, ptáků, a všeho mezi tím, pak si tuhle knihu napište na seznam nebo si ji hned objednejte.

Nesouhlasím s komentáři, že kniha je nezáživná, chybí jí obrázky...Je to zase jiný pohled a mě se právě líbí, že co chci, to si najdu. Je to kniha od odbornice pro běžného čtenáře.

24.02.2024 4 z 5


Rajčatová žába a modrý drak Rajčatová žába a modrý drak Andrea Köhrsen

Autorka: Andrea Köhrsenová
Počet stran: 40
Vydalo nakladatelství: KAZDA

Co já na to:
Zábavný název a kniha přesně tohle nabízí. Zábavu a barvy. V této knize najdete opravdu nepřeberné množství zvířat rozdělených podle barvy. Na každé dvojstraně se objeví zástupci různých skupin v té stejné barvě. Skvělé pro i menší děti, které se seznamují s barvami a už mají nakoukáno nejedno zvířátko. Mě osobně se hrozně líbí fialová stránka, i přesto, že se tam objeví Sklípkan královský. Ano, je fialový. Nejoblíbenější barva a nejneoblíbenější tvor na celé širé planetě.
Další část a to první tvoří zase dvojstrany rozdělné přímo na jednotlivá zajímavá stvoření, na kterých se krásně ukazují barevné kombinace. Co vás třeba napadá?
Jsou tam motýli, papoušci, žáby a brouci.
Zkrátka kniha, kterou opět můžou číst rodiče i děti, text u obrázků je akorát velký, ale nepřekáží.

Moje hodnocení je 100%, to ani nejde jinak.

23.02.2024


Tenhle pokoj se nedá sníst Tenhle pokoj se nedá sníst Nicol Hochholczerová

Tak jiné, nové, syrové, až poetické.
Prostě pecka.
Děkuji za tuto knihu.

13.02.2024


Jako stín Jako stín Helen Fields

Zdlouhavější začátek mě nutíl pustit se do jiné knihy. Jakmile jsem ale i tu přečetla, vrátila jsem se zpátky k Sadie. Protože prostě už jen to jméno mě nutí ji mít ráda. Představuji si ji roztomilou, sympatickou...
Dala jsem tomu tedy jedno odpoledne a bylo hotovo.
Rodina, hledající na ostrově Mull (další ostrov, asi už jsem na ně konečně dozrála) nový začátek. Kdo by si taky pomyslel, že tu bude nějak rušno nebo že by tu nebělo být bezpečno?
A tak k nám připlouvá soukromá vyšetřovatelka, aby tu pátrala, protože evidentně místí policie to tak nějak nedává. Alespoň podle rodičů.
Podle ostatních komentářů na tuto knihu i já přidávám, že k sérii Dokonalá to má fakt daleko, hlavně tomu chybělo to temné cosi. Jako by psychologicky to nebylo tak šťavnaté. Konec už byl na mě moc přehnaný, jasně, asi by jsme to všichni napsali líp, jen ten závěr podle mého shodil celou práci před tím. Protože jinak jsem byla docela dost napnutá a přeskakovala jsem jen minimálně.
Není to tedy to, co bychom od autorky takové třídy hledaly, nicméně mimo sérii bych řekla, že je to stále dobré čtení :)

08.01.2024 3 z 5


Strach Strach Franck Thilliez

Ve spolupráci s @albatrosmedia
Co já na to:
Komisař Sharko a díl číslo 6.
Další díl, který naši mysl našponuje až k prasknutí. Lucie s Franczkem řeší případ ženy, která je vězněná v pozdemí a div z toho neoslepne. Jiná žena na severu Francie začne mít noční můry. Je to policistka a tyto noční můry ji začnou provázet od té doby, co prodělala transplantaci srdce.
Dokáží naše orgány nést nějakou zkušenost a promítnout ji novému příjemci?
Mám mnoho otázek, a mám je i po přečtení.
Myslím, že tohle téma nemusí být pro každého, točí se to kolem dětí, kolem orgánů. Je to už na vás, jak se s knihou popasujete.
Kdo četl celou tuto sérii? Jak se vám líbí práce tohoto spisovatele?
Já teda nevím proč, ale tento typ si vybírám právě s příchodem podzimu.

31.10.2023 4 z 5


Hotel Atlantic Hotel Atlantic Barbora Šťastná

Proč jsem o tomto nic neslyšela?Nečetla? Proč jsme se o tom nikdy ve škole nic neučili? Alespoň okrajově? Celý život zkrátka dostáváme nové a nové informace nejn o současnostech, ale také o minulosti, historii.
Samotný příběh nás bere do osudů Ferdy, Charlotty, Heleny, Jirky a Tomáše. Je to až zarážející, že jsou zde použity i skutečné postavy a díky tomu příběh nabírá na síle, autenticitě a samozřejmě uvěřitelnosti. Kniha mi dala nové informace a hlavně se mi líbily vysvětlivky na konci knihy, kdy si termín, který třeba neznáte nebo si nejste jisti, tak ho zkrátka vyhledáte a tak můžete pokračovat ve čtení už informovaní.
Jediné, co mě místy mátlo, tak to mělo docela tempo, ale pak z ničeho nic pár stránek bylo hrozně těžko uchopitelných a kdyby tam nebyly, asi bych nepoznala rozdíl.
Kniha vás ale zasáhne tak nějak jinakJjednak několika liniemi, ve kterých se děj odehrává. A taky více postavami, díky kterým to do sebe nakonec krásně zapadne.
Doporučuji pro: Milovníky více časových linií, milovníky období druhé světové války a židovské otázky, pro fanoušky práce Barbory Šťastné a taky pro ty, kteří se rádi nechají informovat o skutečných událostech z historie.
Hotel Atlantic je kniha, kterou jsem si vybrala v rámci spolupráce s Albatrosmedia. Za knihu moc děkuji.

23.10.2023


Hra na druhou Hra na druhou Zuzana Holčíková

Jediné mínus tohoto příběhu je to, že je tak krátký. Naprosto chápu Nelino dilema. Na to, jak dlouho je sama je opravdu velmi statečná a nepodvolí se tomu, co cítí a co chce dělat. Ano, synové, koníčky, práce, otázky morálky a přátelství se tu objevují na každé stránce. O to více rychleji čtete, aby už už zase byla těsně před tou rozkoší, kterou si odpírá, a zase nic.
Myslím, že Ben je velmi sexy, nějak si ho tak prostě představuju.
Jen to přátelství mezi ženami se mi zdá takové trošku vařené z vody. Nějak se tam ale ti dva musí setkat, takže mi to vlastně nevadí a tak nebo tak je alespoň závanem minulosti, kterou si tak nechce připomínat.

Její synové mě hrozně baví a jak je tam další linka právě toho přátelství Bena a kluků. A zkrátka člověk se tomu může bránit jak chce, ale chemie je chemie a člověk je prakticky takový chemický koktejl a když potká nškoho s kým může reagovat, je to pak výbuch jako blázen.

U této knížky, která klame tloušťkou nebudete věřit tomu, jaký příběh se vejde na těch pár stránek. Hrozně doufám v další díl. Hrozně mě postavy bavily.

Ke knize jsem se dostala v rámci štafety a jsem za to moc ráda.

22.08.2023 3 z 5


Udělej to jako racek. Vy... se na to! Udělej to jako racek. Vy... se na to! Lea Blumenthal

Už název nás nutí se usmát a knihu alespoň otevřít. Na 11 kapitolách nám Lea představí sebe, svého přítele Borise a kamarádku. Ale hlavně. Představí nám něco, co my osobně třeba nezažíváme, ale někdo v okolí ano a my toho třeba využíváme, máme za to, že dotyčné osobě to nevadí, může nám přece pomoci.
Myslím, že jsem v určitou fázi měsíce přesně tak milovnicí harmonie, že se chovám podobně, ale určitě si za sebou umím stát. Proto mě místy štvalo, jak se Lea chová.
Posuďte sami, jestli jste nebo nejste jako Lea.
Přednosti vidím také ve slovníku na konci nebo v testu, kdy si na sobě můžete rovnou vyzkoušet, jaký typ jste. Miluju testy. Konec je místy vytýkán autorce s tím, že je slabý a nereálný. Myslím ale, že tak, jak byl vystavěn je to správně. O reálnost myslím autorce nešlo, ale spíš o harmonii, o šťastný konec, pokud se to tak dá nazvat.
Měkká vazba dělá z této vtipné rackoviny záležitost, kterou si vezmete třeba na dovolenou.

30.07.2023 4 z 5


Léčivá síla zvířat Léčivá síla zvířat Bettina Mutschler

Ač nemám moc ráda historii, ale už se to lepší, tato kniha začíná právě historií zvířat. Ale nečekejte Pangeu a dinosaury. Půjde spíše o připomenutí historie zvířete a člověka.
Hrozně se mi líbily konkrétní příběhy zvířat. To, jak pomáhají, hřejí, jsou terapeutičtí. Každý člověk s čistou duší se musí při pohledu na zvíře usmát, cítit to. Cítit celou tu paletu emocí, když vidí koťátko, motýla, oslíka, slepičku...Zkrátka jak nám naše duše poskočí radostí.
I zdroje na konci knihy na mě udělaly dojem, ponořila jsem se do příběhů opravdu hluboce, jsem z kynologické rodiny, z rodiny hospodářské. Nikdy u nás nebyla nouze o něco k umuchlání.
Kdo má doma nějakého mazlíčka, žije na farmě nebo zkrátka ho jen fascinují zvířata, je tahle kniha tou správnou pro vás.
Nejen, že dostanete nové informace, ale hlavně vás pohladí na duši tak, jako hebký kožíšek kočičky nebo veselé přivítání od psího parťáka.
Kniha je v pevné vazbě a tak snese opravdu časté čtení.

30.07.2023 3 z 5


Moje upřímná posedlost jménem anorexie Moje upřímná posedlost jménem anorexie Petra Lukešová

Peťa mě oslovila, jestli bych si její knihu chtěla přečíst. Byla jsem v procesu vaření a tahle zpráva byla tím, co mi doslova změnilo den. To jsem ale ještě nečekala, co se stane, až knihu otevřu. Respektive, co se stalo.
Kniha mi ležela v polici s dalšími knihami k přečtení. No a jeden den byl ten den, kdy ty tenčí knihy přečtu všechny.
A přišla řada na posedlost.
Asi nebudu ani psát, o čem kniha je. Řeknu vám, co jsem cítila, když jsem knihu dočetla a zavřela.
Nevnímala jsem teplotu, zvuky kolem, zkrátka jsem jen seděla, slzy mi tekly proudem. Proč? Protože celé čtení jsem byla jak napnutá struna. Občas trošičku povolit, když jsem se radovala, že se hrdince (je to hrdinka i doopravdy) podařilo o krůček být blíž svým snům a cílům. A o stranu dál už je opět na dně a ještě hloubš, než předtím.
Pád střídá pád, já však pořád čekala na světlo, kterého bych se chtěla chytit i pro ni samotnou jsem si to přála.
Kniha vám zlomí srdce, rozerve duši a vypláčete si oči. Pak se ale zase zastavíte a řeknete si, no počkat, tohle už se neděje. Má se dobře (ptala jsem se jí), takže jeden velkej opravdickej hezkej konec (začátek?) to má :)
Co se stylu týče, jak je to vyprávění v ich formě, zkrátka si necháváme vyprávět příběh v přítomném čase. Kapitoly nám rozdělují text na dvě části a dohromady je na 177 stranách 14 kapitol. Můžeme to tedy přečíst na jednou nebo si to dávkovat postupně. Musím říct, že téma je na mě opravdu těžké, ale je to realita a to je potřeba umět otevřít. A nedělat z toho tabu. To, že o něčem nemluvíme neznamená, že se to neděje. I když bychom rádi.
Hrozně moc děkuji za nádherné věnování psané ručně, věnováno mě osobně, a za to, že se autorka (ano, jsi autorka, Peti) odhodlala tohle všechno sepsat. Psaní určitě nebylo lehké. Opět se k tomu vracet
Tuto knihu doporučuji všem maminkám dcer, všem holkám, co jsou dcery svých maminek, doporučuji jí všem otcům dcer i synů a hlavně ji doporučuji Tobě!!! :)

30.07.2023 4 z 5