lampernaqui
komentáře u knih
Británie
Simon Scarrow
Tentokrát nás čeká takový výplňový díl. Filler neobsahuje žádné velké politikaření ani jednu bitvu za druhou, jako jsme zažili v Krvavých havranech. Tentokrát je to spíše o jednom tažení, které se změnilo v pomalý ústup. Hlavní hrdinové se samozřejmě nachomýtnou ke všemu podstatnému. V rámci série jde o průměrný díl, ale čtivé to je stále a oba Římané mě pořád baví.
Dny
Sui Išida (p)
To, co funguje v kreslené formě, podle mého nefunguje v psané. Slohově jako kdyby to psalo nějaké dítě... nebo hůř.... já. Povídky jsou víceméně o ničem a svět Tokijského ghúla moc nerozvíjejí. Jsou zde asi dvě výjimky - Labužníkova vsuvka a muzikantova. Ten se totiž přimotá do cesty téměř všem. Nejhorší na téhle knížečce je ale ohromné množství chyb - překlepy, chybějící písmena. Takové množství jsem už dlouho neviděl. No nic, manga sérii mám rád, tohle založím někam stranou. A teď se postupně připravím na novou sérii.
Rudá moře pod rudými nebesy
Scott Lynch
Páni parchanti podruhé a jak se zdá, tak v češtině i naposledy. Což je docela problém, když přihlédnu k závěru tohoto dílu. Jinak laťka nastavená prvním dílem sice nebyla překonána, ale žádnou ostudu si Scott Lynch neudělal ani se svým pirátským dobrodružstvím. Znovu zde máme známé hrdiny a jejich velký zlodějský plán, znovu se vše zvrtne hned v počátcích a znovu je nutné hodně improvizovat, protože tady jde o život. Locke pozná, že velet na lodi, když nepoznáte levobok od pravoboku, nebude jeho silnou stránkou. Druhý díl je také nabitý akcí, zábavností a skvělými popisy míst, ve kterých se příběh odehrává.
Lži Lockeho Lamory
Scott Lynch
Rozhodl jsem se, že si po letech znovu přečtu (tentokrát komplet) edici Moderní díla fantasy. A je skvělé, že vše začíná pro mě už klasikou - Lockem Lamorou. Neskutečně zábavná, dobrodružná, akční a hlavně čtivá jízda. Jak to vypadá, když má parta šikovných zlodějů naprosto famózní plán loupeže a i přes veškeré přípravy jde všechno do kytek. Přijde čas na umění vykecávanosti a improvizace v míře nejvyšší. I při druhém přečtení jsem se skvěle bavil a jen si tak říkám, když by letos měl v originále vyjít čtvrtý díl, jestli se můžeme někdy v češtině dočkat i toho třetího ve stejně dobrém překladu.
Útěk z pevnosti Ticha
Harry Sidebottom
Sidebottomovy romány mám rád, protože píše trochu jinak než ostatní u nás vydávaní autoři dobrodružných historických sérií. Snaží se do knih nacpat dostatek popisů a i názorů z tehdejší doby. Problém mám bohužel s posledními romány. Poslední hodina a Útěk z pevnosti Ticha. Přijdou mi, že je napsal jen tak pro peníze a moc si s nimi nevyhrál. Ano, Útěk byl čtivý... ale tak nějak si na něj už další den nevzpomenu.
Bratři ve zbrani
Simon Scarrow
Ten Caratacus, to je ale kluzký had. Kolikrát se mu už povedlo Římanům utéct? Ale možná se štěstí obrací. Hlavní hrdinové pokračují ve svém tažení ponurým Britským ostrovem a i když doufají, že mají před sebou jednoduchý vojenský úkol, tak politika si je znovu najde. Po předchozím akčnějším dílu se příběh trochu uklidnil.
Conan z ostrovů
Lyon Sprague de Camp
Tady nevím, co se vlastně stalo. Tyto autory beru jako jedny z nejlepších pokračovatelů Howardova stylu vypravování. Jenže Conan z ostrovů mě vyloženě nebavil. Conan připlul do Ameriky, máme tu scény obětování na vrcholku pyramidy jako z Apocalypta. Ale zároveň s tím neskutečné množství překlepů. Co stránka, to chyby. A překladatel si o jednom ze spisovatelů myslí, že je žena. To asi stačí za příklad.
Conan a meč Skelosu
Andrew J. Offutt
Tohle bylo vážně dobrodružství... vůbec jsem netušil, jestli se mi podaří román dočíst. A to je u tak malé a krátké knížky docela zázrak. Jak už bylo napsáno níže, kniha vyšla plná překlepů. Bohužel netuším, jestli nuda textu byla zapříčiněna autorem knihy nebo jejím překladatelem. Ale zatím se jedná o jednoho z nejhorších Conanů, co jsem měl možnost číst. Jo a "Conan se zahihňal"? To snad ne. Conan se zasměje, pousměje nebo rozřehtá, ale aby se zahihňal? :)
Krvaví havrani
Simon Scarrow
Komu se minulý příběh hlavních hrdinů moc nezdál a raději by chtěl další velké bitvy, tak si bude lebedit u Krvavých havranů. Děj se přesouvá z Říma do deštivé a temné Británie. Do poslední pevnosti, kterou obývá římská armáda a tihle hoši nepatří zrovna k těm příkladným. Dovedl bych si to představit jako pořádně krvavé akční béčko, které vrší jednu akci za druhou. Udržení pevnosti stojí hodně sil a je napínavé až do konce.
Pretorián
Simon Scarrow
Je to možné? Jedenáctý díl dlouhé série a kvalita si stále drží svou laťku. Tentokrát máme odklon od klasických vojenských příběhů, protože Cato s Makronem se ocitají v politických šarvátkách uvnitř Říma. Takže žádné velké válčení, ale úkryty v uličkách i pod nimi, špehování, pouliční bitky, podezřívání, politikaření... a to všechno autor podá čtivě a zajímavě.
Conan a kletba monolitu
Lyon Sprague de Camp
Je vidět, že základ těchto povídek pochází od samotného tvůrce Conana. Ale zpracování a jejich dokončení bylo provedeno s citem a člověk by měl pocit, že jsou celé Howardovým dílem. Jednoduché příběhy mají tu správnou atmosféru, nedělají z Conana něco jiného, jak je tomu u novějších pokračovatelů.
Conan: Meče zrady
Leonard Medek
Nebylo to špatné, ale od autora jsem četl lepší příspěvky do conanovského světa. Zde máme několik vzájemně provázaných povídek, které kromě ústřední postavy spojují i dvě další postavy.
Ztracený syn Říma
Robert Fabbri
Myslím, že celá série si stále drží svou kvalitu a pokud se Vám líbily předchozí díly, rozhodně nebudete zklamaní ani z tohoto pokračování. Intrikování a politikaření ve starém Římě mě vždycky bavilo a tady si ho užijeme ažaž. Vespasián se znovu dostává mezi vliv dvou císařových propuštěnců včetně jeho manželky. Musí se rozhodnout, který z nich má budoucnost a tudíž mu může pomoci v další kariéře.
Zuřivý tajfun
Clive Cussler
Máme my to ale štěstí, že se u Filipín zrovna nacházel Juan Cabrillo, který si dovede poradit s nepřemožitelnými překupníky obrazů, vlakem unášenými teroristy, nadlidskými a bolest necítícími soupeři, kteří se snaží překazit jeho plán k překažení jejich plánu. No prostě... odpočinková akční jízda, kterou do ruky dostane asi už jen správný Cusslerův fanoušek. Za pár dní si sice nic moc z příběhu pamatovat nebudete, ale na pár hodin se dobře zabavíte.
Conan na Ostrově ledu
Mike Philip
U tohoto románu dokážu dobře pochopit, proč se autor podepsal pod pseudonymem Mike Philip. Já bych pod to svoje jméno také nedal. Slovy klasika... tady vidím velký špatný. Dělalo mi celkem problém knihu dočíst, zatím jsem se u Conana ještě nikdy do čtení nenutil. Tohle bylo poprvé. Vlastně mi bylo jedno, jak celá výprava na severu dopadne, hlavně aby dopadla rychle.
Conan a slepá bohyně
Leon da Costa
Tento díl byl fajn. Zprvu jsem se obával, když se do hry přidala tlupa komediantů, že se z toho stane něco podobného tomu, když se Conan přidal k cirkusákům. Naštěstí vše zůstalo v normě a tahle parta putujících si vyloženě sedla. Četlo se to samo a je škoda, že od tohoto neznámého autora není více dílů (nebo možná je, ale pod jiným jménem, co já vím).
Císařova pomsta
Clive Cussler
Když ke každé nové knížce od Cusslera (a nějakého dalšího komplice) přistupuji s vědomím, že poslední dobou už je to jen průměrnou oddychovkou, překvapivě se mi to líbí. Žádné zklamání se nekoná, je to prostě jedna velká akce za druhou, maniak hodlá ovládnout svět - jak jinak. Nejsem žádný technik a nevyznám se v moderních zbraních a technologických vymoženostech. Jsem jen obyčejný čtenář, který stráví pár hodin po boku Bondovských hrdinů.
Ďábel v Bílém městě
Erik Larson
Při čtení knihy jsem si neustále říkal, jaký že jiný román mi to připomíná. A nakonec ho zmínil sám autor - Chladnokrevně. Přesně takovým tím popisným odstupem (i když na rozdíl od Capota si zde autor čas od času neodpustil nějaký vtípek či sarkastickou poznámku). Nejdřív jsem se bál, že pasáže věnované Světové výstavě mě budou nudit a budu mít tendence je přeskakovat - kdepak. Člověk by nevěřil, jak napínavé mohou být souboje architektů, souboje s časem či přírodou. K tomu jako bonbonek můj oblíbený H. H. Holmes se svým ležérním vystupováním a plánováním likvidací svých obětí. Hodně dobré a zajímavé čtení.
Conan a dvanáct bran pekla
Thorleif Larssen (p)
Červenák využil postavu Conana pro svoje další krví a vnitřnostmi nasáklé dobrodružství. Jeho verze příběhů se mi zatím celkově líbí. Tady mi to téměř přišlo, jako námět na novou hru Serious Sam. Velké prostory, ve kterých se Conan hrdinně bije s desítkami až stovkami nepřátel. Úplně to vidím před sebou.
Conan: Setovy šachy / Léčka
Václav Vágenknecht
Smůlou je, že se jedná o dva samostatné příběhy a hodnotit je musím jako celek. Smůla je to hlavně pro Setovy šachy, které souboj kvality podle mého vyhrály. Povídka se četla dobře, příběh je stá variace klasického conanovského problému se záchranou světa a polonahé dívčiny... otázkou je vždy jen jak se s tím spisovatel porve. S Léčkou jsem měl problém - z nějakého důvodu mi přišla nepřehlednější.
