lapagerie komentáře u knih

Eugenii jsem si chtěla přečíst, protože šlo o skutečnou postavu a ráda čtu románová zpracování osudů. Ale po přečtení vím, že se ke knize vracet nebudu (resp. si ji nepůjčím z knihovny). Eugenie sama o sobě mi přišla studená, neempatická. Žije jen pro sebe a je stále nespokojená. Chladná k dětem i manželovi. Tam bych to ještě pochopila, byla provdána a nikdo se jí neptal, zda chce. Během války se tempo románu zrychlilo a bylo živější, dramatičtější. Konec mě ovšem zklamal. Doufala jsem, že se dozvím, jak se Eugenii dařilo v Americe v druhém manželství, co její dvě starší děti. Jak to, že se provdala tak rychle, když předtím milovala jiného... No, mám z knížky rozporuplné pocity a vracet se k ní nebudu.

8 01.11.2021

Byla jsem zvědavá, jak zvládla mladá holka náročnou trasu PCT. Klobouk dolů nad tím, co dokázala, to bez pochyby. Ale neseděl mi autorčin styl. Lucie se občas vyjadřuje jako náctiletá, hází rádobyvtípky, mluví o sobě ve třetí osobě. A to mi lezlo dost na nervy, přišlo mi to infantilní, místy trapné. V Luciině podání se jedná o veselé putování mezi jednotlivými burgery a Trail Magic, se spoustou superzábavných lidí, kteří ji všichni zbožňují a nemohou se dočkat, až ji poznají. Doufala jsem, že se dozvím víc z toho, jak zvládala to skutečné putování.
Lucie o sobě říká, že je extrovertka a je jí všude plno. Tomu ráda věřím. Ale já takové typy moc nemusím, možná proto mi její styl nesedl.

8 29.09.2020

Tuhle knihu máme doma už léta, ale já jsem se k ní nějak nemohla odhodlat. Teď jsem s ní tedy strávila dvě odpoledne a zas ji s klidem uklidím do regálu. Upřímně nevím, proč je kolem ní tolik halasu. Téma je opravdu zajímavé a dokáže oslovit, Charlie je sympaťák. Ale některé pasáže mi přišly zbytečné a natažené. Ale pokud původně šlo o povídku, pak se to tím vysvětluje. Každopádně celkově mě příběh až tak nezaujal a ke knize se nespíš vracet nebudu.

8 25.08.2020

Šikmý kostel je všude a všichni ho čtou. Pustila jsem se do něj tedy také. Mám ráda tento typ příběhů a autorku chválím za téma i zpracování. I já jsem z hornického kraje, i když ne ostravského, a mám hornické předky. Tento příběh mi přibližuje i to, jak asi žili mí prapraprarodiče.
Osudy hrdinů se až neuvěřitelně proplétají a jejich esty jsou krkolomné, tvrdé a plné překážek. Nebyl to lehký život.

8 08.07.2020

Ještě teď mám husí kůži. Předpokládám, že ze mě by eloj nebyla a zůstala bych mezi těmi, které se nesmí reprodukovat. Drsné téma. Trochu mi to připomnělo Příběh služebnice.
Vložené dokumenty, nařízení... velmi osvěžující a hodně to napomáhá vžít se do děje. A pohádka Červená Nanna - no páni. "A nikdy nikdy nikdy se nevdala..."

8 02.03.2020

Nemám ráda zpopularizované knížky, které zrovna všichni čtou a jásají, jak jsou skvělé. Proto jsem se k Žítkovským bohyním odhodlala až nyní. A musím říct, že mě mile překvapily. Příběh je čtivý, nerušily mě ani dokumenty, ani rozložení kapitol. Trochu mě zklamal konec, ale pokud se autorka držela skutečnosti, asi se moc jiného udělat nedalo.
Nedávno jsem někde četla postesknutí obyvatel Žítkové nad tím, jak se k nim kvůli knize hrnou turisté a překvapilo mě, že autorka ponechala hlavním postavám skutečná jména. Přišlo mi to poněkud neomalené vzhledem k rodinám a blízkým postav.

8 31.12.2019

Velké trápení jsem vlastně nikdy nečetla jako dítě, náhodou jsem se ke knize dostala až teď. A musím říct, že se mi četla opravdu dobře. Leccos se dá vidět očima mámy, ale i dítěte, kterým jsem byla. A vůbec mi hlava nebere, jak se rodiče mohli ke své dceři (vlastně oběma) takto zachovat.

8 29.03.2019

Milá knížka, kterou přečtete na jeden zátah. Léto, láska, bučící krávy. Idylka.

8 28.03.2019

Být mou dcerou, řeknu "Huuustýýý". Nad Trhlinou jsem strávila celé odpoledne a večer a hltala stranu za stranou. Moc se mi líbilo pojetí - přepsané nahrávky, odkazy na weby... Všechno vypadá tak pravdivě. A přesto radši budu věřit, že je to fikce. Ale kdyby mě někdo lákal na Tribeč, má smůlu:) Hvězdička dolů jen za jakoby neuzavřený konec, nemám je ráda.

8 07.01.2019

Milenci a vrazi mě baví. I tak malý prostor, jako je jeden dům, poskytuje množství nejrůznějších osudů a povah. Od rodiny vedoucího pracovníka Gráfa, žijící v "luxusu" a přesto nespokojené, až po protřelou Maddu, využívající každou příležitost k získání toho, co zrovna chce. Démonický Alex, andělský Julda, snaživý Bořek, manželé, marně se snažící získat "byt pro Tušla" a další figurky vás provedou svými životy. Postupně se mění pod vlivem zkušeností, někd velmi tvrdých.
Milenci a vrazi jsou prostě top.

8 26.09.2018

Cesta zpátky je výstižný název. Mladí muži se vrací po skončení války nejen domů, ale i do "normálního" života. Ale jsou natolik poznamenaní a změnění válkou, že pro mnohé je to prakticky nemožné a ne všichni to zvládnou. Z celého příběhu čiší zoufalství, prázdnota, marnost... Mnozí zemřeli fyzicky a mnozí psychicky.

8 01.08.2018

Nějak jsem nevěděla, na co se mám v této knize chystat. zaujala mě anotace a hodnocení tady na Databázi. Nakonec jsem byla velmi příjemně překvapená. Malý uzavřený svět v horách, žijící sám pro sebe a přesto plný všech barev a vůní. V malé vesnici najdete darebáky, pokrytce i jednovaté nepřející drbny. A mezi nimi lidi spravedlivé, i když spoutané zvyklostmi a strachem z veřejného mínění a obavy z odsouzení. Hlavní postavou je sice malá Manon, ale mě vtáhl zejména její otec Jean. Tolik odvahy, optimismu a síly...

8 29.01.2018

Drsný příběh, drsnější o to, že se skutečně odehrál. Ještě teď mi z toho skáče husí kůže.
Knížka se mi četla dobře, občas jsem měla chaos v ostatních osobách, ale nic, co by mě hodně rušilo. Našla jsem i okamžiky, kdy jsem se zasmála. Ale neumím si představit, že bych v takové životní situaci dokázala najít tolik síly a ještě mít energii na žerty. Obdiv všem nevinným ženám, které lágry přežily... Tohle by měla být povinná četba.

8 13.05.2016

Poslouchala jsem jako audio v podání Jana Štastného a chválím. Luc je takový sympaťák s mnoha utajovanými jizvami, Ava přiměřeně vtipná a sednou si. Příběh je tedy dost drsný, občas jsem si musela oddechnout (ty zuby... brrrr). Zbytečná mi přišla linka s Astrid, ale možná je její postava do budoucích dílů důležitá? Uvidím.

7 14.02.2025

Další povedená detektivka. Zbohatlická dámička, kněz, partička mladistvých vykradačů aut a mrtvý kluk. Tohle všechno spolu může souviset. Dominik prostě umí a Krauzova partička s ním.

7 05.11.2024

Tomáš je sympaťák a případy, které řeší, jsou uvěřitelné. To je pro mě velké plus.

7 02.09.2024

Tohle se mi hodně líbilo. Zulejka nese svoje životní břemeno s odevzdaností, ale s pevnou vůli a skrytou silou. Jen tak asi měla šanci přežít tam, kde tolik lidí zahynulo. A ačkoliv má Zulejka těžký život, není knížka depresivní. Autorka se inspirovala příběhem vlastní babičky, a to příběhu dodává na uvěřitelnosti.

7 22.05.2024

Číst knihy tohoto autora je jako usrkávat smetanu a přitom hladit kočku. Je to čtení hebké, jemné a přitom ne nudné. Nechápu, jak to dělá . V ději nejsou žádné drsné zvraty, vzrušující okamžiky nebo šokující zjištění. A přesto čtěte pořád dál a nenudite se.
Dávám 4 hvězdy, protože Gentleman v Moskvě je pro mě ještě víc.

7 09.05.2024

Po několika letech jsem se k jehňátkům vrátila prostřednictvím audioknihy. A znovu bych hodnotila plným počtem. Ačkoliv jsem četla celou trilogii a líbí se mi, přece jen jen filmové zpracování top. Prostě Anthony Hopkins je dokonalý Lecter a to jeho syčivé "Clariccceee" nahžene spolehlivě pokaždé husí kůži.

7 19.09.2023

Nenávist byla přítomna vždy, před sto lety stejně jako dnes. A tak i příběh Morgiany a Jessie je nadčasový, ačkoliv pochází z roku 1929.
Morgiana se narodila jako ta ošklivá a zlá, Jessie jako hezká a hodná. Obě zůstávají ve svých škatulkách. Morgiana se nikdy nesnaží změnit sebe i tím i vnímaní světa k lepšímu, Jessie zas odmítá vidět zlo. Morgiana závidí a nenávidí, Jessie se obětuje a miluje.
A proto mě asi tak uchvacuje i filmová verze s Ivou Janžurová v dvojroli. Protože Jessie a Morgiana jsou dohromady vlastně jedna reálná bytost. Je to geniální.

7 12.09.2023