Lehrerin komentáře u knih
Tolik nesympatických postav a tolik "úchylek" na jedné hromadě! Musí to tak být, aby nakladatelství knihu vydalo?
Aby autor zaujal?
Na mě toho neštěstí a nesympatie bylo přespříliš. A přespříliš bylo i postav - musela jsem si vyrobit tahák a během čtení do něj neustále nakukovat, kdo že vlastně s kým...
A potom na straně 487 vyrazí Johan do kuchyně za Zitou!!! A tahák je k ničemu.
Přesto jsem četla dál, kniha je čtivá a chtěla jsem objasnit všechna tajemství a nedokončené věty.
O to větší je zklamání, že jsem na spoustu svých otázek odpovědi nedostala.
Radka Třeštíková řekla kdysi v rozhovoru, že jí v románech nejdou konce.
No, nejdou.
Sněžný měsíc byla moje první knížka ze série detektivek Michaely Klevisové a určitě nebyla poslední. České prostředí, sympatický kriminalista, krásně se to čte... Zní to trochu divně, když něco takového napíšu o detektivce - ale z knihy dýchá pohoda a po jejím přečtení mám pocit, že svět je v pořádku - jen se v něm občas trochu vraždí ((-: Skvělá oddychovka na dovolenou.
Krásná knížka. Smutná, ale krásná. Líbilo se mi úplně všechno. Jazyk, vykreslení postav, historické souvislosti, příběh. Jsem vážně šťastná, žese můžu těšit na další díly.
Mně se to moc líbilo. Detektivka přesně podle mého gusta. Ospalé švédské městečko, sousedské a rodiné vztahy, sympatičtí hrdinové na straně spravedlnosti a Agge? Škoda, že bydlí tak daleko (-:
Za mě naprostá spokojenost, těším se na další knihu a jen doufám, že autorka "seversky" nepřitvrdí.
Paní Klevisová opět nezklamala. Užila jsem si Prokletý kraj od začátku do konce (od poloviny knížky už prostě nešlo přestat číst (-:)
Bergmann mi nechyběl. Za mě opět jednička s hvězdičkou.⭐
Dočteno! Už dlouho se mi nestalo, aby mě knížka takhle pohltila. Běžela mi před očima jako film. Smutný film, ale zároveň obydlený spoustou nádherných lidí, kterým držíte palce a nepřestáváte doufat, že nakonec všechno dobře dopadne. Takže paní Lednická, kdy bude třetí díl?
Hana je krásně napsaná, má velmi silný příběh, rozhodně si 5 hvězd zaslouží. Ale už dlouho jsem neměla při čtení tak rozporuplné pocity. Na jedné straně mě styl autorky a čtenářská zvědavost nutily číst dál na druhé straně jsem se nových kapitol bála, protože od chvíle, kdy se seznámíte s Hanou je vám prostě jasné, že to žádná legrace nebude. (Mimochodem, všimli jste si, jaká těžká témata v posledních letech v české literatuře vycházejí? Deprese kam se podíváš.) Hana je skvělá knížka, ale zůstal mi po ní pocit, kterého se rychle snažím zbavit. (Skvělé pomáhají knížky Stanislava Rudolfa nebo Astrid Lindgrenové
Právě jsem dočetla a souhlasím s mysterygirl, nešlo se odtrhnout.
Mám teď takové období, kdy se mi nedařilo do ničeho začíst, ale tahle knížka mě naprosto pohltila.
Je to smutné čtení, osudy disidentů v 60. a 70.letech minulého století, a nějak se mi zdá nevhodné napsat, že jsem z románu nadšená. Ale nadšená jsem. Za mě jednoznačné doporučení.
Dům na samotě je moje třetí detektivka Michaely Klevisové. Také dvě předchozí jsem hodnotila pěti hvězdičkami, ale tentokrát mě mrzí, že nemám možnost dát hvězdiček aspoň šest. Zamilovala jsem si obyvatele Smrčiny a moc by mě zajímalo, jak to s nimi bude dál. Škoda, že už to skončilo. Za mě další super odpočinkový čtenářský zážitek.
Milá paní Mornštajnová, doufám, že se občas díváte na databázi, na to, co čtenáři říkají o Vašich knihách. Četla jsem je všechny - Vaše knihy. Tiché roky jsem právě dočetla. A marně přemýšlím nad tím, jak to děláte... Když čtu Vaši knížku, pokaždé se do příběhu zanořím až po uši a když dočtu, je to jako když budík zazvoní v 5 a vám se vůbec nechce probudit. Děkuji za skvělé čtenářské zážitky a pište prosím dál. Už se na Vaši další knížku těším.
(SPOILER) Krásné! Před hodinou jsem dočetla a nemůžu o knížce přestat přemýšlet. Zajímavé téma, čtivé, moc jsem si čtení užila. Proto odpouštím i tak trochu neuvěřitelnou proměnu Sortirie v řeckou vlastenku, jak už napsal někdo přede mnou. Já jsem si happy end přála, takže pět hvězd.
Jsem nadšená! Knížka se četla jedním dechem, uvěřitelné postavy, silný příběh. Za mě všechny hvězdy! Krása!
Knížka mě naprosto pohltila. Nemohla jsem se odtrhnout a četla jsem, dokud jsem nedočetla. Dobu, kterou autorka popisuje, dobře znám, a i když jsem o pár let starší, vrátila jsem se do vlastního dospívání a bylo to jako návrat domů. Moje mládí bylo narozdíl od autorky harmonické, měla jsem štěstí na bezvadné rodiče, kteří se měli opravdu rádi a vydrželo jim to až do smrti.
Ale i tak - beru - autorčino vypravování se vším všudy - prostě palec nahoru.
A pak přišel konec a totálně moje nadšení zchladil.
Za mě nereálný, neuvěřitelný, vůbec mi "nepasuje" ke zbytku knihy.
Škoda.
Nebýt toho konce, bylo by 5 hvězd málo.
Bylo to milé, zajímavé, romantické... "Obyčejný" příběh zasazený do "neobyčejného" prostředí. Začátek mě doslova strhnul, uprostřed jsem se chvíli nudila (a kdybych neposlouchala skvěle načtenou audioknihu, asi bych knihu odložila) a na konci zůstala s otevřenou pusou. Nevím, jestli je kniha světový bestseller, ale je jiná, tak proč ne.
Od první kapitoly jsem se do knížky doslova ponořila. Příběh pražských páťáků mě moc bavil a s velkým očekáváním jsem se vrhla do druhé části knihy, která se odehrává o 20 let později. Jak se asi dětský příběh dohraje v dospělosti? Hm... Buď jsem to nepochopila, nebo se nedohrál nijak. Spousta silných motivů z první části (na které jsem sázela) se ve druhé části vůbec nezopakuje. Takové odbyté mi to připadalo. A ten konec!!!! Když člověk odchází z tohoto světa, chce mít všechny svoje věci ukončené, proto my lidé - čtenáři nemáme rádi otevřené konce. Ale tenhle konec snad ani otevřený nebyl. Podle mě autorka prostě nevěděla, jak příběh ukončit. Jako by se jí do toho nechtělo... Za sebe moc doufám, že knížka bude mít pokračování. Četla se náramně a vážně mě zajímá, jak to bylo (bude) dál. Hvězdy ubírám za to, že šlo z příběhu vykřesat víc.
Poslouchala jsem audioverzi a jsem nadšená. Mám ráda rodinná dramata a tady se prolínají příběhy členů hned dvou rodin najednou. A velkým bonusem je krásný jazyk, klobouk dolů za překlad. Opravdu doporučuji.
Další detektivka Michaely Klevisové a moje další nadšené hodnocení. Moc jsem si čtení užila, odreagovala jsem se, při noční "příhodě" v lese tajila dech - prostě prima knížka! Jdu na další "Klevisovou".
Chtěla bych se přidat k nadšeným kritikám níže. I já jsem ve věku Marie a přemýšlím o stejných věcech jako ona. Příběh se melancholicky proplétá krumlovskými uličkami, a i když je vlastně smutný, zůstane vám po něm laskavost letního dne. Já jsem si knížku moc užila. Jednu hvězdu jsem ubrala za konec, který nebyl úplně podle mého očekávání a moc bych si přála, aby byl býval pan Hájíček v Krumlově zůstal. V každém případě Mariin příběh doporučuji!
Mně se to strašně líbilo! Užila jsem si návrat do 80.let, dobře se to četlo, skvěle vypointované. Opravdu můžu jen doporučit.
Už dlouho jsem neměla z knížky tak rozporuplné pocity. Na jedné straně mě příběh bavil, chytil a nepustil. Dálnici jsem přečetla za tři odpoledne (a teď mě docela mrzí, že už mám dočteno). Na druhou stranu byla v románu spousta jazykových nedostatků a chyb, které mě rozčilovaly (a několikrát jsem byla v pokušení knihu zahodit a
nedočíst). Zhruba na prvních 50-ti stranách 8x něco někoho "vrátí do reality", opakují se slova, pocity hrdinů jsou vyjadřovány stále stejnými otázkami. Některé věty jsem četla několikrát, než jsem pochopila, že opravdu nedávají smysl. (Například: "Žádný otevřený spor mezi sebou neměli, i když si šli vždycky z cesty.")
Během čtení mě několikrát napadlo, proč do konečné úpravy textu nezasáhla redaktorka. Opravdu knihu četla?
Otevřený konec mě nakonec zklamal. Poslední kapitoly působí, jakoby autorka nevěděla, kam se svými hrdiny chtěla dojít.
Suma sumárum je to za tři (hvězdy).
P.S. Metafora "ďábel" v souvislosti, ve které ji autorka používá, je lehce úsměvná.