lena.o.knihach komentáře u knih

Na druhou knihu Lisy Reganové jsem se moc těšila, protože Mizející dívky se mi četly velmi dobře. A to samé můžu říct i o Dívce beze jména.

Vždycky jsem si říkala, že dočtu kapitolu a jdu už něco dělat (třeba uklízet), ale každá kapitola končila tak napínavě, že jsem automaticky musela začít další a další, až jsem se ocitla na konci.

Nemusíte číst Mizející dívky, abyste se mohli pustit do druhého případu Josie Quinnové, ale je tam hodně odkazů na první díl a hlavně jsou i vedlejší postavy stejné, takže bych vám doporučila začít s loňskou knihou.

10 16.05.2021

Mayské legendy a pověsti inspirovaly autorku k vytvoření pohádkového příběhu o obyčejné dívce, jež sní o lepším životě a mayském bohu smrti, který se snaží získat zpět svůj trůn.

Ocitáme se ve 20. letech minulého století v Mexiku.
Kasiopea a Hun-Kamé se vydávají na cestu po Yucatánu, hledají ztracené bohovy části a v cestě jim stojí Martín (Kasiopein bratranec) a Vucub-Kamé (dvojče pána Xibalby).

Hlavní hrdinka Kasiopea se mi líbila od první strany. I když musí snášet facky a nadávky, nepřestává snít o tom, že jednoho dne bude volná.
Hun-Kamé je protivný, bezcitný a zvyklý na to, že jako vládce vždy dostane, co chce. Na společné cestě s Kasiopeou zjistí, že se dokáže i smát a užívat si života.
I záporné postavy mají něco do sebe.
Nebudu lhát, získaly si mě snad úplně všichni (hlavně démon Loray).

Dále stojí za vyzdvihnutí nádherná romantická linka. Byla tak vkusná, křehká, žádné trapné klišé, pro mě opravdu jedna z nejlepších milostných linek.

Cestu po Mexiku jsem si s postavami moc užívala. Autorka mi krásně popsala, kde se nacházím a co všechno okolo sebe vidím a mayská mytologie byla třešničkou na dortu.

Bohové jadeitu a stínu mají své kouzlo. Na někoho bohužel nezapůsobí, ale mě tahle pohádka očarovala.

Zamilovala jsem se a kniha mi zlomila srdce.

3 14.05.2021

Povídková sbírka Spolu a každý zvlášť přišla v pravý čas. Přesně takové milé čtení jsem potřebovala.
To ujištění, že i v dnešní temné době člověk může potkat svou spřízněnou duši.

1 13.05.2021

"Za pět let je nezapomenutelným příběhem nejen o lásce, ale hlavně o síle loajality, přátelství a nepředvídatelné cesty osudu."

Vypůjčila jsem si poslední větu z anotace, která tvrdí, že na Za pět let jen tak nezapomenu. Bohužel, je to pravda. V tomto případě bych si ale z celého srdce zapomenout přála. A proč?

Ani jedna postava mi nebyla sympatická. Nemohla jsem si pomoct, k žádné z nich jsem nenašla cestu. Přišlo mi úplně zbytečné vyjmenovávat tolik luxusních značek, klubů, restaurací, adres, protože mi stejně většina z toho vůbec nic neříkala.

Oficiální anotace slibuje úplně jiný příběh, než se ukrývá uvnitř a pro někoho to nemusí být zrovna příjemné překvapení.

Naštěstí má kniha pouhých 232 stran, takže jsem netrpěla dlouho. Nicméně se tam občas objevily zajímavé myšlenky a momenty, které ale autorka nijak dál nerozvíjela (škoda) a jen se do toho zamotávala čím dál víc.

11 07.05.2021

Má první zkušenost s autorkou Shari Lapenou nemohla být lepší. Nečekala jsem, že thriller Manželé odvedle přečtu za jediný den, když já ale nemohla jinak.
Bylo to neskutečně čtivé, ale jako fakt neskutečně. Vždyť já obracela stránky jak divá. Ani nudit jsem se nestačila.

Zápletka samotná už tak skvělá nebyla. Na konci jsem si říkala, jestli je to jako vážně jen tohle. Upřímně mi to přišlo strašně jednoduché. Díky názvu knihy jsem od toho čekala krapet něco jiného.

1 05.05.2021

Jedno z největších očekávání letoška jsem nemohla dlouho odkládat.

Po skvělém prologu přišel pomalý začátek. S Ilan jsme odkrývali další a další tajemství a dostávali šíleně málo odpovědí. Najednou toho všeho bylo toho tolik, až by se tím mohlo příběhu zbytečně uškodit.

Logicky se postavy musely nějak dál vyvíjet, ale mně tam strašně chybělo něco, co mě v předchozích dílech hodně bavilo.
Nejvíc se mi líbil posun Ilan. Trochu s ní cloumá puberta, ale pořád je svá. Život se s ní nikdy nemazlil a v tomhle díle dostala obzvlášť zabrat.

Bohužel, vývoj kapitána nebyl takový, jaký bych si přála. Na druhou stranu se do popředí dostali i ostatní členové pětadvacítky. Nebudu lhát, trošku se mi ta jména motala, ale každý se k Ilan choval jinak, každý měl něco svého, takže je postupem času šlo dobře rozeznat.

Sice mě z děje nemrazilo jako v předchozích knihách, ale i tak je to jedna z mých hodně oblíbených fantasy sérií, kterou budu všude doporučovat.
Jen doufám, že se dalšího dílu dočkáme mnohem dřív.

4 02.05.2021

Neopouštěj mě jsem přečetla stejně rychle jako první díl série Nedotýkej se mě. Čtivost se holt nezapře, ale musím přiznat, že ten obsah mě v tomto případě už tolik nezaujal.

Čekala jsem od toho mnohem víc a ne jen konečné rozuzlení na posledních pár stranách. Kdyby autorka k prvnímu dílu přidala několik desítek stran navíc a zakončila by tím příběh, udělala by mnohem líp. Knihu bych pak doporučovala všude možně, ale takhle to tento díl kazí.

3 29.04.2021

Jeden den jsem knihu začala číst a hned druhý den jsem ji dočetla. A to má prosím pěkně 406 stran. Takže ano, bavilo mě to hodně, bylo to čtivé a i postavy mi přirostly k srdci.

V Nedotýkej se mě ale nenajdete nic, co by vás překvapilo. Je to jen příběh o dalších hrdinech s rodinnými problémy, které postupně vyplouvají na povrch a snaží se jim čelit. Takže nic moc originálního, ale i přesto jsem se nenudila. Dostala jsem totiž přesně to, co jsem od knihy očekávala.

Občas jsem ale měla problém, že mě autorka nijak nevarovala a najednou se děj přehoupnul do dalšího dne nebo je tam větší časový skok. Uvítala bych, kdyby tam byl alespoň vynechaný řádek, aby bylo na první pohled jasné, že jsme v příběhu už někde úplně jinde.

3 28.04.2021

Avu jsem si jako jednu z mála v Navždycky oblíbila a na její příběh jsem se moc těšila.
Věděla jsem, že mě čeká další skvěle graficky zpracovaná kniha. Fialová obálka je nádherná, vazba už je také udělaná mnohem líp a klobouk dolů za ty playlisty!

Byla tady lepší romantická linka a text nebyl tak kostrbatý. Opravdu se mi to četlo mnohem lépe.
A tímto moje pozitivní dojmy končí.

Bohužel, všechny Star Wars hlášky šly mimo mě. Nikdy jsem tuhle sérii neviděla a nic moc z toho neznám.

Postavám jsem jejich věk opět nevěřila. Ava mi přišla jako sedmnáctiletá jen na cosplay akcích.

Miluju tě. Já vím je jedna velká lákačka na další young adult knihy z Albatrosmedia.
Fotka rozečtené Nikdynoci, na další fotografii si zas Ava odnáší pět knih (z toho dva humbooktipy) s velmi dobře čitelnými názvy z knihkupectví...
Mluví se tam o Všem klukům, které jsem milovala, o Dvorech. Kdybych ty knihy nečetla, vadily mi by spoilery a doufám, že jsem si nepřečetla spoiler i na Baladu o ptácích a hadech.
Autorka nezapomněla zmínit ani Krutého prince a Půlnoční slunce.

3 26.04.2021

Tohle bylo obrovské zklamání.

Všechny postavy, které jsem si v prvním díle oblíbila, se tady vyskytovaly jen minimálně. Za to jich přibylo hodně nových a v podstatě úplně zbytečně. Hlavně byla jedna horší než druhá.
Jelena se stala hrdinkou, která bez nějakých znalostí a trénování přemůže úplně cokoli.. kam se hrabou mistři mágové.

Jestli u nás vyjde třetí díl, pořádně si rozmyslím, jestli si ho přečtu, protože mě Studie kouzel neskutečně zklamala. A přitom to bylo tak dobře rozjeté! Začátek byl fakt skvělý. Škoda, že to nevydrželo.

1 22.04.2021

Marie Hajná je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení.
Magdalenu odebrali rodičům a vyrůstá v "ozdravovně", kde vychovávají nové komunistické kádry.

Od Aleny Mornštajnové toho nemám načteno tolik, kolik by si jedna z nejoblíbenějších českých spisovatelek zasloužila. Tuhle chybu určitě napravím. A věřím, že mi její knihy budou utíkat pod rukama stejně jako Listopád.

Alternativní historie není zrovna můj šálek kávy. Přišlo mi, že jsem strávila spoustu času s postavami zavřená a odtržená od společnosti a o tom, jaké hrůzy se dějí venku, jsem nevěděla zhola nic. Na jednu stranu jsem neměla navrch nad Marií ani Magdou, ale na druhou stranu jsem přesně to chtěla - vědět, jak vše (ne)funguje.

Ve druhé polovině mi autorka více ukazuje, jak vypadá takový komunistický režim ve 21. století a já se od čtení nemůžu odtrhnout.

Strhující a mrazivý příběh, na který jen tak nezapomenu, všem doporučuji.

5 20.04.2021

Do audioknihy jsem se nemohla pořádně zaposlouchat, takže jsem se před polovinou knihy rozhodla sama pustit do čtení. A jak mě příběh najednou bavil a odsýpal.
Akorát lituji, že jsem se do toho nepustila mnohem dřív. A na seriál se určitě chystám.

4 15.04.2021

Tohle bylo tak příjemné čtení!
Druhá část byla o trošičku slabší, ale to nic nemění na tom, že jsem si knihu užila. Četlo se to skvěle, bylo to vtipné a oblíbila jsem si i spoustu dalších postav a představovala jsem si pouze ty ze seriálu, protože Simona modroočka fakt nechci.
Všem romantickým duším Bridgertonovi doporučuji.

4 15.04.2021

Svědectví o životě v KLDR mě nejednou šokovalo.

7 14.04.2021

Zakončení trilogie Smrtka se mi líbilo. Na začátku jsem byla trochu zmatená, rozjezd byl pomalejší, ale určitě se do Zvonu pusťte co nejdřív. Ten konec stojí za to.

2 14.04.2021

Moje první přečtená odeonka nemohla být lepší. Tenoučká knížka No a já toho obsahuje mnohem víc než jen bezdomovectví. Po tomhle nemůžu jinak a musím si přečíst i další autorčiny knihy.

5 14.04.2021

Vycpávkový díl tu dlouho nebyl. I když se děj od Holubice a hada moc neposunul, vývoj postav a vztahů v Krvi a medu byl top.

14.04.2021

Nebude třeba Nový měsíc z pohledu Jacoba Blacka? To by se mi líbilo určitě mnohem víc než Půlnoční slunce.

1 14.04.2021

Konečně jsem se dočkala posledního dílu Křiváků. A nezklamal mě. I když se celá kniha táhla v duchu vysvětlování všech záhad, moc mě to bavilo.
Celou trilogii bych doporučila fanouškům young adult detektivek a thrillerů. Bylo to pro mě stejně dobré jako Návod na vraždu pro hodné holky.

1 14.04.2021

Kdo by neznal Sněhurku a sedm trpaslíků. A už jste četli nějaký retelling na tuhle pohádku? Já jsem četla snad jenom Winter (Měsíční kroniky #4), a proto jsem na Otrávenou byla moc zvědavá. Po autorčině předchozí knize - Nevlastní sestra - jsem si myslela, že můžu čekat stejnou pecku. No.. to jsem si ale jenom myslela.

Začátek mě bavil a říkala jsem si, že pokud to všechno půjde takhle dál, bude to bomba. Jenže to šlo všechno pomalu z kopce. Postavy mě vůbec nebavily. A přitom věřím, že 7 bratrů i Willa bych měla ráda, ale tohle bylo tak neskutečně moc uspěchané, že autorka neměla ani šanci ty postavy lépe vykreslit, dodat jim hloubku.
Na jednu stranu to sice bylo čtivé, krátké kapitoly hnaly děj dopředu, ale na druhou stranu to bylo nudné a nebavilo mě to. Musím přiznat, že pohádkově temné prostředí uměla ale Jennifer Donnelly popsat velmi dobře.

14.04.2021