Lenka.Vílka komentáře u knih

Konečně moje první dočtená kniha od autora (několikrát zkoušenou Cestu nepočítám). Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že se mi vlastně zamlouvá styl, kterým je kniha psaná, a potom jsem podlehla. A rozhodně zkusím další.

14 23.04.2017

Dobré to bylo, přátelé, hodně dobré. Jenom mě překvapilo rozvržení (já bych Začátek konce dala jako bonus, když to má tak málo stránek a je to jenom o tom poprvé, ale co už). Takže "ahoj tady Deadpool" proběhne dobře a teď Sázka na nejistotu. To je mejdan jiného ražení, protože tohle je o Deadpoolovi (protože tohle není tvůj komiks, Punishere, ale můj, kapiš to?). Příběh měl hlavu a patu a příjemně to plynulo. Moji oblíbenci se dostavili (DD, Punisher) a toho třetího kozla jsem nějak skousla. Jenom ta €@?!# cenzura! To si ze mě děláte @#)?+ $£©% &@:# #?@€?!

10 22.04.2017

Hezká a příjemná romantika na páteční odpoledne. Pustila jsem se do ní hned, co jsem přišla z knihovny. Na téhle sérii se mi líbí, že mi nevadí její předvídatelnost. Vyloženě jednoznačné guilty pleasure. Příběh mě bavil a Cole byl super. Zlatíčko. Na to jakej malej, vystrašenej a zakřiknutel byl, mě to udělalo radost. Nechci se koukat na goodreads, abych si to ověřila, ale dokážu si to představit jako poslední díl. Takový pozitivní zakončení ke špatnému začátku. A tím se dostávám k tomu, co mi vadilo. Čím má série víc dílů, tak je tam víc těch "osudů po naší knize" a tady už toho na mě bylo moc. Ale jinak jsem byla naprosto spokojená.
Update 6.5.2017...tak jo, koukla jsem se, tak šestka je o Loganovi...hmm...to si přečtu ráda...

13 21.04.2017

Tohle bylo naprosto jedinečné. Užívala jsem si tuhle jízdu...maximální rychlost. Příběh mi přišel parádně vystavěný a kresba absolutní top. A potom mejdan všech Torchů. Co k tomu dodat jiného než, že něco tak vizuálně dokonalého jsem už dlouho neviděla.

10 16.04.2017

Knihu jsem si původně ani koupit nechtěla. Z naprosto jednoduchého důvodu. Co jsem do té doby o Visionovi věděla? Nic. Znala jsem ho pouze filmového a to mi přišel jako nejslabší (čti nejtrapnější) článek party. Jenže potom jsem si přečetla stručnou historii postavy a teď dvou stovek nelituju. Jsem fakt ráda, že jsem si knihu koupila. A co mě překvapilo nejvíc. Snad poprvé se mi podstatě víc líbil starší příběh.

8 16.04.2017

Pořád se něco děje. Hned od první stránky do poslední. Ale v určitých momentech jsem se ztrácela, jak zde všechno bylo nahuštěné. Špatné to nebylo, jenom jsem zde nenašla žádný moment, kdy jsem se vážněji zamyslela. A to mě vždy zamrzí. Jo, a taky...kdyby nechali Visiona doma, bylo by to za jednu hvězdu míň.

9 16.04.2017

S Deathlokem jsem se poprvé seznamila v "agentech" a jeho podstata mi přišla zajímavá. Ani po přečtení tohohle komiksu jsem nezměnila názor. Má to ale jeden háček. Kdybych se s postavou měla seznámit právě tady, asi nejsem moc nadšená. Kresba odpovídá roku vzniku, takže přestože mám raději novější kresbu, tak ok. Mrzí mě jenom jedno. Pokud má být tohle něco jako seznámení s postavou, tak bych do svazku jako bonus dala alespoň jeden sešit každého z Deathloků, ať si čtenář udělá představu. Nebo jako v tom červeném Marvelu. Stručnou historii postavy. Bylo by to vhodnější. Takhle je to jenom bum, bum a taky další bum, bum. A nic dalšího. Škoda.

9 16.04.2017

Poprvé čteno před třemi lety půjčené z knihovny, ale teď mám knihu konečně doma a dám do své vlastní knihovny. Nic z jejího kouzla pro mě nezmizelo. Tehdy kniha byla příjemným osvěžením v rámci toho, v jaké fázi se nacházel seriál. Ale pravdou je, že i po opětovném přečtení stále dobré, přestože moje celkové pocity jsou jiné (proto jsem neokopírovala předchozí komentář, ale to s kresbou zůstává...člověk si musí chvíli zvykat, ale potom je to luxusní jízda).
No, a bonus (to už bych se opakovala jako u každého dílu) potěšil.

13 12.04.2017

Kdo má rád pohádky?! Asi každý. Kdo ne, od tohohle ruce pryč, ať procenta dolů táhnou jiné faktory. Jako vášnivý sledovatel Once upon a time jsem neměla na výběr (a to je ještě větší variace na guláš než Stínová královna), jsem si knihu musela přečíst (jsem teď "ve vlaku" se čtením podobných knih a napůl strávené Emerald city, takže konkurence a moje následně hodnocení bude neúprosné).
Hned na začátek tajemství, jsem ročník 87, stará kráva na porážku, přesto mě Stínová královna dostala. Ano, je na tom vidět, že je kniha pro mnohem mladší ročníky, ale co jako? Na tohle jsem asi už moc stará (ale to je pro děcka, vůbec to nezačínej číst!), aby mě podobné věci rozhodly, že knihu vůbec nevezmu do ruky (že mě třeba nebude bavit, je věc jiná). Takže (SPOILER) zatím dávám čtyři (SPOILER), ale uvidíme, kam nás další děje zavedou. A teď ke knize.
Dějově zajímavé a já se bavila. Lorelei...kdo jí nefandí, nemá srdce. Stejně jako Kol. Nejvíc mě bavil popis věcí poté, co Kol o jedno ze svých přišel (vtipné, zrovna tyhle pasáže mi chyběli v Královně stínů, takže mi to udělalo radost alespoň tady), jeho pohledem. Jinak zde šlo hlavně o to, jakou inovací budu překvapená a jak je kniha napsaná. Trochu mě zaskočila první kapitola a já doufala, že zbytek nebude psán taky tak stroze. Nebyl, takže se četlo dobře. Já bych přidala trochu drsnosti v popisu, ale chápu. Stále se něco děje a kniha vlastně nemá hluchá místa. Dokázala bych si představit zpracování námětu do mnohem temnější a drsnější fantasy, tak snad někde jinde.

10 10.04.2017

Nevědět, že čtu knihu od Careyho, napadne mě: Simon R. Green vydal novou knihu?! A taky mě napadne: Green se ve svém psaní hodně zlepšil! Já na duchařiny tohohle typu moc nejsem, ale Poznaný ďábel mě bavil. Jenom doporučuji vydržet táhly začátek, protože potom kniha stojí za to.

9 06.04.2017

Začnu tím: první díl se mi líbil víc. V prvním mě víc bavila přítomnost, v druhém víc minulost. Nevím, ale Jorg mě tady štval a to bych si podle prvního dílu nikdy netipla. Stále čtivé (relativně). Přečetla jsem sto stran v jednom kuse a no...začala jsem s další knihou a tak stále dokola, než jsem nebyla na konci. To se mi stává jenom, když je kniha nuda, což tahle nebyla, ale něco mi chybělo. To, co mě přikovalo v Trnovém princi. Ale jinak dobrý. Hodně dobrý.

9 05.04.2017

Proč si superhladinové myslí, že mohou být jediní, kdo se spojí do týmu proti padouchum? To mohou udělat i padouši! A ty to taky udělali. Takže jsme v budoucnosti, o padesát let později. Klid s rodinou není to, co scénáristi Loganovi dopřávají, takže se musí vydat na ten nejpodivnější road trip v historii celé literatury. Síla dědků vpřed. A já si to užívala s nima. Na cestě chlapci narazí na spoustu "duchů minulosti" a vždy je vysvětleno, jak se daná postava dostala zrovna tam (a vezmou to hezky zeširoka). Jak a proč se z Logana znovu stane Wolverine bylo jasný hned na začátku (je to krutý, ale on prostě s ničím jiným počítat nemůže, že?). Proto mi ten přechod přišel krátký (ale tak jo, byl hodně naštvanej). Takže trapas, protože já se poslední kapitolou prosmála. Jonah Hex hadr, to byl epickej pohled. Jo, a taky hami papi Wolverin vs. Hulk. Mňam.

11 04.04.2017

Začínám být na téhle sérii závislá. Což je vtipné, protože první díl mě nijak zvlášť neosnil. Jsme zpátky "doma" a dobrodružství pokračuje. Bohužel můj oblíbenec má náhubek, takže ho tam bylo pomálu, tak uvidíme dál. Jeřáb mi lezl krkem od první řádky. To jeho chování malýho kluka mi nesedí (vzhledem k minulé knize, ale chápu, proč to muselo být). Na to, jak je dlouho na světě, mu některé věci dochází hodně pomalu. Ale na druhou stranu, kniha má hodně stran, takže hodně prostoru, aby se rozhodl. Stejně jako u minulého dílu jsem si říkala, proč je kniha tak tlustá. Proč nevyšla na dva díly? (Podle rozdělení na části v knize by to dějově i proporčně odpovídalo.) Že by se autorka nevyžívala v trápení svých čtenářů čekajících na další díl? (Ale to říká člověk, který všechny knihy přečetl v průběhu šesti měsíců, takže teď bude sucho.) Dějově jsem se bavila. Pořád se něco děje a na tolika stranách nejsou hluchá místa, jak by jeden očekával. Hodně dobré.

13 03.04.2017

Dívka v ledu by určitě byla dobrou knihou, kdyby neobsahovala hned víc věcí, které nesnáším, a snad poprvé byly všechny v jedné knize najednou:
1. Británie-detektivky z téhle země mě nebaví, dočtu tak jednu z desíti...ale když jsou všichni tak nadšení, chtěla jsem zkusit...
2. Ženská vyšetřovatelka-když už tam je, tak ať má alespoň koule. Je rozdíl nepřemýšlet a hrnout se do neoficiálních situací (v tom je hrdinka jednička), ale po těch letech u policie jsem předpokláda, že už zvládá testosteronový postavičky z práce a umí se obhájit...ironií mi přijde, že až suspendace pomohla tomu, aby se hrdinka zakousla a já se konečně cítila, že vážně něco vyšetřujeme...
3. Zlatá lžíce-fakt jsem raději, když zapíchnou obyčejnou feťáckou šlápotu než na první pohled vzornou bohatou holčičku (ať ve skutečnosti vzorná je nebo se nakonec ukáže, že nebyla). Z toho vedou další věci. Tlak ze všech stran, protože papánek zná všechny, a z toho plynoucí komplikace, které brání skutečnému vyšetřování (to mě nebaví, fakt raději tu šlápotu)...
4. Autor přistěhovalec-přeju to všem, kteří vydají knihu, jupí jim, ale proč to míchat? Pro rodiče byla vyšetřovatelka spodina už jenom proto, že je ženská (s pochopením čehokoliv v ději její původ nesouvisel) a čtenář ve světě si stejně na telefonu hned nezačne hledat nějaký blbý Slovensko, který se ve sto let starým vtipu změní ve Slovinsko (nevím, jestli si to pamatuju správně, ale myslím, že to takhle zpatlalo právě BBC), což je stejně pro většinu lidí prašť jako uhoď a jestli jde o ukázání země, kterou má rád, tak ať autor sedí doma na Slovensku a píše slovensky nebo ať píše anglicky pro celý svět a na autogramiádě prohodí pár vtipů v druhém jazyce nebo ať se děj neodehrává v Británii, ale na Slovensku. Na tohle jsem narazila už v několika knihách a vždycky mě to rozhodilo...

Knihu jsem už chtěla vzdát. Bavit číst mě začalo až v době, kdy jsem si (pod tíhou důkazů) položila otázku: co když to není vůbec o zavražděné? Protože do té doby to byla opravdu nuda. Jsem ráda, za pasáže "postavy" (dost dlouho bylo víc možností, kdo to je). Děj jenom ze strany vyšetřovatelů a obětí těsně přes mordem, mě nebaví. Párkrát jsem se na druhou stranu solidně zasmála. Ale...autor už tak dostatečně přetahoval kvóty ohledně menšin a do toho ta narážka na Luthera. To bylo moc. Největším plusem knihy je čtivost. V kombinaci s tím, že jsem u knihy nemusela přemýšlet (to zamrzelo a beru bylo mínus, když jsme v žánru, kde se většinou přemýšlet musí), strany mizely rychle (dát detektivku za jeden den není můj standard, spíš tak dva nebo tři).
Vrah a celé proč...mě to nenapadlo, ale i tak jsem si říkala, že to bylo prostě takový nijaký...
Pro někoho bestseller, za mě průměrná detektivka, u které jsem neusnula, a proto si z knihovny půjčím i další díl.

20 31.03.2017

Pamatujete, jak jste někdy tak před sto lety viděli film Speak? Mě se líbil (pokud se o tématu dá mluvit jako "líbit") a jsem moc ráda, že mám (konečně) v ruce knihu, která mu byla předlohou. Proč vyšla až teď nevím a zabývat se tím nechci, ale hlavně že vyšla. Překvapilo mě (udělalo radost?), že ve světě má kniha takový ohlas (a že ji dokonce předčítají v Americe na školách). Něco jako Bang Bang You're Dead (myšlenkou, pointou ve mě obě věci tehdy zanechali stejný pocit prázdnoty a opakováním se to neobrousilo), protože jinak mi ty američtí puberťáci v literatuře přijdou jako fakt velký blbci a snažím se jim vyhýbat pokud nejde o podobné případy.
Kniha je napsaná tak, jak se Melinda cítila. Zkratkovitě, osekaně, žádné rozpitvávání emocí, které ji opustily (proto je nemohla rozpitvávat, že? K čemu by to bylo? Že má kniha trochu víc stran? Mě počet vyhovoval.) Forma? Nic bych nevytkla. Protože tahle kniha není podbízivá a nesnaží se uměle zalíbit. Buď jste pro a nebo nejste. Je to snadný.

21 30.03.2017

Děkuji za druhé vydání! Tak doplním komentář, když mi to v prvním vypadlo.
Příběh pokračuje stejně geniálně jako končil v první části. Už když jsem četla poprvé, plesalo mi srdce a to zůstalo i dnes. Oceňuji bonus ve stejném stylu jako u první knihy. Už jenom vydat Temné vítězství a označim komplet za geniální nápad.

11 29.03.2017

Darrow má v podstatě všechno. Práci, rodinu, Eo. Ve světě, kde by vlastně mohl mít ještě míň, má všechno. A potom nemá nic. Nemá Eo. Ale má její myšlenku. Trochu pozdě, když je jeho žena mrtvá. A tak začíná příběh, který mě naprosto pohltil. Průšvih je jenom v jedné věci. Že to je trilogie. Proto jsem očekávala trochu víc rozepsaní začátku. O Rudých jsme se v kostce dozvěděli, ale nic hlubšího a šup hned začíná mise. Jsem zvědavá, co bude dál.
V téhle knize je totiž myšlenka, která mě zajímá tak obecně, a proto čtu, co čtu. Darrow má jedinou konstantu, která ho drží. Vzpomínky na Eo a z toho vzniklou pomstu. Ale jak dlouho mu to vydrží? Jak dlouho musíme nosit kůži nepřítele (v téhle knize je ta metafora doslovná), než se začneme chovat jako on? Je vůbec možné nezklouznout? A dokázal by vůbec Darrow sebrat odvahu něco konečně udělat, kdyby nebylo Eo?
Mezi nejsilnější pasáže logicky patří ty věnované vzpomínce Eo. To bylo prostě tak jiné oproti vší té hrubé drsnosti zbytku příběhu.
Hunger Games...jako fakt? Trochu zvláštní přirovnání, a přes kvalitu obou knih, mě Rudý úsvit bavil víc. Ale asi jo, HG pro dospělé, ale i tak mi přijde to věčné přirovnání něčeho k něčemu už trapné. Proč by hlavní hrdina nemohl už být ženatý?! (Viz nechápavý komentář trochu pode mnou) Díky tomu ve mě svitla kapka naději, že se z knihy nevyklube romantickej cajdák. Fakt doporučuji.

10 28.03.2017

Až třetí díl potvrdil, že tahle série je prostě povedená. Po dějové stránce jsem byla překvapená. Ono se tady zase tak moc nestalo, přesto se děj posunul neskutečně dopředu. Číst pasáže o objevování schopností Aelin mě moc bavilo. A docela překvapilo, že mě to bavilo celou dobu (zabírá to podstatnou část knihy). Jenže styl psaní autorky je opravdu jedinečný a hned mě vždy vtáhne do děje. Jestěže začínají slunné dny. Měla jsem možnost a čas přečíst za den. Nedokážu si představit, že si bych Dědičku ohně četla rozkouskovaně.

12 28.03.2017

Druhý život je kniha ve zvláštním postavení a s těžkým úkolem. Obhájit se. Dřív než půjdu spát byla dokonalá. Druhý život je taky. Ale úplně jiným způsobem. Příběh začíná pomalu (vtipné je, že samotný život hrdinky z Berlína by vystačil na samostatnou knihu, kterou bych si klidně přečetla) a celkově se pomalu i rozjíždí. Když už se vlny zdají být moc klidné, přihodí autor vzpomínku (myšlenku), po které je vám jasné, že je správně, že knihu čtete. A takhle neustále dokola, že musíte být nonstop ve střehu. Zaplétání do lží je postupné a nenásilné, takže bych i byla schopná uvěřit, že nečtu fikci. Ale dost často jsem se ptala na to samé jako hrdinka. Je to ještě stále o Kate? No, a konec ve stylu Watsona. Rozdrtí vás, slibuju. Takže za mě bravurní příběh, který vás rozhodně nenechá chladnými. ZAČÁTEK MOŽNÉHO SPOILER Co mi přišlo nelogické? Že Julii automaticky napadlo (jakmile se dozvěděla o chatu), že je za tím někdo právě z chatu. Ani na vteřinu ji nenapadlo, že je to třeba jinak. Taky to mohla být náhoda, že? Mě ze začátku přišlo, že jenom chtěla zjistit, co na tom Kate měla a tohle byla výmluva (hledání jejího vraha). A to v pozadí mě nakonec dostalo. Co mě zamrzelo? Moje žena chodí domů s modřinama, takže to znamená, že zase chlastá. Jo, nemůže to znamenat nic jiného, že? Výlevy ze strany manžela ohledně alkoholu mě otravovaly a lezly krkem, a když to bylo poprvé, tak jsem se držela a představovala si, jak na něj Julia křičí: "Fakt to chceš tak moc vědět, od čeho je mám?! Tak já ti to povím!" KONEC MOŽNÉHO SPOLERU. Měla jsem to štěstí, že jsem na knihu měla čas. Pouze s jednou větší přestávkou (cca 60 minut). A jsem ráda, že jsem mohla číst a číst. Kdyby mi do toho někdo kecal, utrhnu mu ruku a potom mu jí nacpu do pusy, ať je ticho! Jeden z nejlepších a nejčtivějších thrillerů za poslední dobu. Začínám přemýšlet, že si knihu koupím, stojí za opětovné přečtení.

9 27.03.2017

Sbírku bych nazvala slovem: nevyvážená. Něco lepší, něco horší a dohmady průměr. Co mi zůstalo v hlavě? Vražedná tajemství a Stvoření noci.

8 22.03.2017