Lenka51 komentáře u knih
Po dlouhé době knížka, u které jsem částečně přestřelila v odhadu, jak bude děj probíhat.
Což bylo velmi milé překvapení.
Jsem nenáročný čtenář, knížka mě bavila a hrozně jsem se těšila až dojde k odkrytí dalších spojitostí a konečně se dozvím, co bude dál.
Je trochu škoda, že jsme viděli pouze pohled Jess a Dr. Shields, myslím, že příběh Thomasovýma očima měl taky co nabídnout. Ale možná už by to bylo zbytečně složité.
Jess mi byla sympatická, děj pádil, napětí se také dostavilo. Spokojenost a určitě si dám na seznam i druhou knihu od dua autorek.
Po naprosto legendárním filmu jsem se rozhodla, že dám šanci i knize. No, nelituji, že jsem to zkusila, ale podruhé už číst určitě nebudu. Přiznávám, že jsem hodně ovlivněná filmem, nicméně kniha podle mě postrádala trochu šmrnc. Pro nenáročného čtenáře, kterým jsem třeba i já, je to ale ve výsledku dobrá oddechovka. Neurazí, nenadchne.
Dvoudenní jízda se Shari Lapenou byla opravdu skvělým počtením. Můj první thriller a od té doby drtím jeden za druhým. Komentář píší po více než roce po přečtení, ale na knihu pořád vzpomínám a stále doporučuji. Možná jsem ovlivněná tím, že byla moje první, kdoví, ale byla jsem opravdu nadšená. Nemohla jsem přestat číst ani ve tři ráno, musela jsem prostě rozlousknout, kdo je únosce a najít spojitosti. Doporučuji.
Velmi zajímavý příběh, kdy na Osvětim máme pohled z druhé strany mince. Nicméně je to na mě trochu moc nereálné, naivní. Ale abych nebyla je kritická.. Když se povznesu nad uvěřitelnost, vlastně jsem si čtení docela užila. Milé, romantické, trocha zápletky s hledáním Rebeccy. Ale jo, dávám 4 hvězdičky, každopádně znovu už číst nebudu.
Pokud bych hodnotila pouze styl psaní, tak je to jasná jednička, nicméně co se týče děje, tam už to je spíš na trojku. Nijak zvlášť jsem se na čtení netěšila, naopak jsem knihu chtěla mít rychle přečtenou, abych se pustila do další. Knihy zásadně dočítám, takže má Jáma štěstí, jinak bych asi nedočetla. Vyloženě průser to není, ale jako dárek bych knihu nevěnovala.
Jednoduchý, přesto poutavý příběh, kde je dobře zpracovaná tato závažná tematika i pro mladší děti.
Knihy o holocaustu čtu poměrně často, takže pokud chcete něco opravdu reálného s detaily, tak tohle nebude nejlepší volba. Opravdu bych doporučila spíše pro základní školy jako takové zasvěcení do temné části historie.
Pomalejší rozjezd mě zpočátku trochu nudil, avšak vydržet do konce se vyplatilo. Kolem sté stránky jsem děj začala hltat a nutně jsem potřebovala vědět, kdo za vším stojí. Měla jsem sice tušení, v jakých vodách lovit podezřelé, ale napětí vydrželo až do konce, jelikož se nebylo koho konkrétního chytit.
Zaujalo mě i amišsé prostředí, ve kterém se děj odehrává.
Do budoucna zkusím i další knihy z této série.
No prosim, tak tohle byla opravdu jízda!!
Jsem nadšená. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny a hned jsem si běžela do knihkupectví pro vlastní. Až tak mě Ove uchvátil. A to se ke knížkám zásadně nevracím, ale tady udělám výjimku a už teď se na to těším.
Povahově mi Ove hrozně seděl. Mrzout se srdcem na správném místě.
Smála jsem se nahlas, pofňukala jsem si. Vtipy nebyly vynucené, jako se v podobných knížkách často stává. (Třeba Stoletý/Stojednaletý stařík)
Za mě opravdu nejlepší knížka, kterou jsem zatím četla. Reálný příběh plný neobyčejně obyčejných lidí.
Kniha byla velmi dobře napsaná - zajímavé téma, které bylo navíc skvěle zpracované. Komplikovaný vztah matky a adoptivní dcery tmavší pleti nabízí příběh plný emocí, zvratů, nepochopení..
Klobouk dolů před autorkou za její dílo, i před každým, kdo adopci podstoupí.
Tak tohle jsem si opravdu užila!
Nechybělo napětí, překvapení a zvrat. Musím tedy přiznat, že jsem měla takové tušení, čím to zavání, ale že až takhle.. no, nebudu prozrazovat O:)
Pro mě, jako pro nenáročného čtenáře, kniha naprosto splnila očekávání a bavila mě. Jednoduchý styl, jednoduchý děj. Neurazí, přesto nadchne. Nebudu tvrdit, že ve mne zanechala kniha hlubokou stopu a že na ni budu ještě dlouho vzpomínat, to ne, ale příjemné čtení na pár večerů.
Nedá mi to a musím Cilčinu cestu porovnat s Tatérem. Z tohoho souboje vychází Cilka jednoznačně jako vítězka, přestože jsem z Tatéra byla nadšená.
Nejedná se o lehké čtení, co se tématu týče, ale děj plyne a stánky mizí a mizí, čte se opravu hezky. Jednoduše napsané, přesto skvěle zachycené prostředí, pocity a povahy lidí okolo Cilky.
Malá kniha s velkým příběhem. Jeden večer, který poznamená mladého chlapce na celý život. Neuvěřitelné, čeho jsme my, lidé, schopni.
Opravdu silný zážitek.
Tak to byla opravdu jednohubka na jeden večer. Svižná, vtipná, autentická. Přesto, že jsem ještě o deset let mladší než autorka, poznala jsem se ve spoustě situacích a skvěle si zavzpomínala. Pokud nemáte příliš velká očekávání, jistě budete spokojeni.
Jsem trochu v rozpacích. Dějově to není žádná hitparáda, humor trochu moc tlačí na pilu, přesto mě kniha bavila a neodradila mě od pokračování v příběhu o aristokratce.
Co mě ale jednoznačně mrzí je, že jsem film viděla dříve, než jsem četla knihu, věřím, že být to v opačném pořadí, na knihu koukám o něco méně skeptičtěji.
Ideální na letní čtení, kdy člověk nechce nad ničím přemýšlet.
Krásná oddechovka na jeden večer. Pohled na jeden příběh ze dvou pohledů plný emocí.
Styl autorky mi sedí, o čemž jsem se přesvědčila už v InTyMně, určitě přečtu i další její knihy.
Můj první Deavery a určitě nebyl poslední. Za mě nepředvídatelný děj, neustálé napětí, přesně to, co od dobré knížky očekávám.
Moje druhá zkušenost s autorem. První byla Muž jménem Ove, ze které jsem byla absolutně nadšená, a tak byla laťka nastavena hodně vysoko.
Babička pro mě byla ze začátku trošku slabší, vyprávěné pohádky pro mě nebyly tolik důležité, nedávaly smysl, ale s přibývajícími stránkami do sebe vše začalo zapadat.
Hrozně mě baví styl, jakým jsou Backmanovy knihy napsané. Lehce, vtipně, dojemně.