Leona333 komentáře u knih

K opravdu velice zdařilé - poučné zábavě je nám čtenářům, čtenářům různorodého věku..., již léta v mnoha rodinách k dispozici tato knížka, která je nesporným OKEM, do našeho souhvězdí...
I já ji mám doma, ve své knihovně jako stálici, ke které se čas od času vracím a ke které mě váže mnoho vzpomínek. Třeba i na to, jak se mi v pubertě někteří chlapci snažili dvořit, skrze povídání o hvězdné obloze... a já je v tom neočekávaně trumfovala... Neb jsem jako náctiletá slečna, moc romantická nebyla... ; )

27 28.12.2023

Holčička a cigareta, mi zabrala jedno odpoledne a i tak málo času postačilo, abych se utvrdila v tom, že dávat ostatním nevyžádané rady, či za ně - jakože v jejich nejlepším zájmu rozhodovat, co je pro ně dobré a správné, bývá často na škodu a bez pardonu, lidem odebírá svobodu...
Opravdu hodně soudobé, reálné čtení to je.

30 25.12.2023

Po dočtení této knihy, mi přišel na mysl jeden citát od Bulgakova.
Ten zachytil dle mého pár slovy sílu i hloubku..., tohoto bolestivého příběhu.

,,Jazyk může tajit pravdu, ale oči - ty nikdy!"

31 25.12.2023

Tak jsem si našla na sklonku tohoto roku pro sebe - své čtení, nového, zajímavého autora.
Velice si na příběhu cením toho, že je psán, zasazen do našeho českého prostředí. Proto mi zřejmě slovník - komunikace vyšetřující dvojice nepřišla nikterak šroubovaná, přehnaná, či nelogická, jak se mi někdy stává u severských detektivek... Právě naopak. ; ) Všeho bylo tak akorát. Důležitého napětí, i prekérních záhad... I když se pachatel dal určit poměrně brzo, tak to na čtivosti příběhu nic neubralo.
Už mi jen zbývá, se "pořádně nadechnout" a zapátrat po další knížce od Václava Křivance.

37 21.12.2023

U této knihy jsem se tak "bezstarostně nezasmála - nepobavila," jako u Dobytí severního pólu, z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Naopak jsem zde velice soustředěně hltala stránku za stránkou a tím odkrývala neskutečně odvážný, až bláznivý... počin skupiny mužů, který je z pohledu dnešní doby, heroldickým výkonem ve snaze žití a posléze přežití v místech, kam i s dnešní moderní technikou a vybavením, zavítá málokdo.
Knihu v tomhle období - počasí, mohu pouze doporučit k přečtení.

28 21.12.2023

Kniha má nápad..., bravurní spád... Skrývá v sobě tolik bolestivých - ožehavých témat, že mi to nedalo a jeden večer jsem nešla kvůli ní de facto spát, jen abych se dozvěděla, jak vše skončí, bude po všech těch "morálních - nemorálních soudech," co každý ve své hlavě nosíme..., vypadat.

38 21.12.2023

Už dávno nejsem dítě a ani za mládež se schovávat nemohu..., i když některé příběhy pro náctileté se mi čtou dobře... Tentokrát bohužel ne.
Kdy? Je kniha, která působí dle mého místy dosti naivně, místy chaoticky... a díky hlavní hrdince zde, i tak nějak iracionálně, či úsměvně.... Nápad udělat pro náctileté dobrou krimi, se přeinstaloval v "řadu čísel", které jsou pro Maddie emočně náročné, stejně jako bylo pro mne náročné, dočíst tuhle knihu.
Hodnotit pro tentokrát hvězdičkami nebudu. Knížce by to bylo jen na škodu a já si hold musím přiznat, že ne všechny knihy pro náctileté, jsou i pro mě...

I po tolika letech to je hřejivé, milé, nesobecké, laskavé, vánoční počtení. S dobrým svařáčkem v druhé ruce a natažených nohou u kamen, snad nic lepšího v tenhle sváteční čas není.
Tuhle krásně zasněženou nostalgii - Svátky krásné hvězdy, všem čtenářům doporučuji.

31 10.12.2023

Jarmila Glazarová psát opravdu uměla. Příkladem je i tato mrazivá balada o hořkém údělu chudého valašského děvčete, svobodné matky... V oné době - pro pobožnou společnost, něco opravdu nestravitelného... Nakonec zoufalé rozhodnutí hlavní hrdinky, jak se z hanby - patové situace dostat, je samo o sobě, přímo nekřesťansky dusivé...
I po létech je kniha velice čtivá a v mnohém i dnes poučná... Umocněna dvanácti ilustracemi Jiřího Trnky, díky nimž dobová atmosféra ožívá...

35 10.12.2023

Na knize mě ze začátku nejvíce upoutala její přední strana. Ta se vážně povedla... Evokuje přesně ten mrazivý chlad, trýzeň, nekonečnou - zasmušilou bezbřehost a osamělost, kterou si Zulejka v první polovině knihy prošla - prožila.
Druhá polovina už je prostě jiná - "zamilovaná..." Tím rozhodně neubírá celkovému dojmu, který z příběhu mám. Byla to prostě taková doba..., místa..., víra... a především odvaha..., která ve finále mnoho věcí rozhodla.
Velice pěkná kniha to byla, která mi za přečtení stála.

37 10.12.2023

Knihu jsem si přečetla na doporučení, díky kamarádce, která mi ji vychválila..., až do nebes. ; )
I když jsem k Rozsévači větru přistupovala zprvu dosti rezervovaně, neb mám dodnes v hlavě jak mě jako malou holku, každou neděli brávala babička sebou do kostela a já to posléze vztekle oplakala, neb bych se raději v televizi dívala na Jirku Chalupu a jeho Studio Kamarád... No, tak se mi po létech, "kostelní moudra" zde, paradoxně zúročila. ; )
Bylo to nadmíru čtivé. Zapeklitě akční, zábavné, nadpozemsky svobodomyslné...

28 10.12.2023

Výbušné, drtivé, ohromující, fatální, smutné čtení to bylo. Nic víc se mi ani psát nechce. Nakonec, hloubka lidských myšlenek, posléze i skutků, může mít paralyzující - děsivé následky po mnohé generace. Z toho se už jen tak nevykřešeme...
Doporučuji k přečtení, nebo aspoň k prohlížení...

29 10.12.2023

Dnes, celý den za oknem padal - ne hvězdný prach, ale sníh. Sníh, který mi pomalu, ale jistě připomněl, že nastává ten kouzelný čas, kdy má zvítězit světlo nad tmou..., stejně jako v pohádkových příbězích, dobro nad zlem... Že žádný chlad, nedokáže zničit jakoukoliv víru, v síle jejího odhodlání a konaní... Právě o tom, je i tenhle můj oblíbený příběh, pohádková fantasy.
Sice není dle mého pro úplně ty nejmenší..., neb se tam dějí věci, u kterých se za mého dětství, v rohu televizní obrazovky, objevila malá hvězdička, která nám dětem signalizovala, že se máme zvednout z gauče a jít spát... No tak ať. : ) On by leckdy konkrétní příběh, bez některých věcí, ztratil svůj smysl, i půvab...
Film jsem doposud neviděla a to už dávno nejsem malá... ; ) Knihu jsem opakovaně četla a klidně bych ji všem fanouškům Neila Gaimana doporučila.

36 28.11.2023

Vyhlídkou na věčnost, byl ten zdánlivě pomyslný kruh všem Cynikům, Dobrákům, Křížům, Temným prorokům, Vládcům strachu, či Nočním klubům..., definitivně uzavřen.
Začátek knihy mě navnadil a rozehřál, jako jarní sluníčko bledulku v záhonku. Prostředek knihy mne svou romancí - sladkostí uondal, jako vosu v medu a samotný závěr uškvařil, jak hranolku ve friťáku.
Poslední Kulhánkova jízda - kniha, nebyla už tak zběsilá, zvrácená, kýčová, uštěpačná... Každopádně byla nezaměnitelně..., autorova. A právě za to jsem obzvláště ráda.

37 26.11.2023

Tak na přečtení této knihy, mi padl jeden necelý den a ten rozhodl, že si už od Kinga, "další - nové věci", číst nebudu. Prostě, konečně stačí! Pan autor se nám "pohádkově zacyklil" v něčem..., co už pro mne nikterak zvlášť mimořádné, napínavé, děsivé, originální není. Spíš naopak! Tuctové, předvídatelné čtení...
Takže s politováním mohu pouze zkonstatovat, že mi zde - při čtení knihy, zuby "konsternací a divy", nezadrkotaly...
Každopádně knihu úplně nezatracuji. Začínajícím čtenářům - fanouškům, třebas i doporučuji a tuhle svou, jednomu známému podaruji...

P.S. Filmové zpracovaní onehdy lepší bylo, než tohle knižní "dílo..."

31 23.11.2023

U této knížky mám silný pocit, že se výhradně nejedná o literaturu pro děti a mládež... Stejně jako jsem si to kdysi nemyslela o Malém princi, kde je toliko moudra a filozofování..., že by to snad žádná, malá - dětská hlavička nedokázala přesně pobrat - pochopit.
Chaloupka na muřích nožkách, je v lecčem Malému princi podobná... Jednoznačně moudrá, moc hezká a díky hloubce textu, co v sobě skrývá..., i přes veškeré mraky a toky ubíhajících časů..., nesmrtelná.

34 23.11.2023

Ten, kdo zná tuhle polskou autorku, tak ví, co má od knihy - děje očekávat. Ono se to začíná stávat, jakousi její klasikou, že hlavní "hrdinka" je sebevědomá právnička, nebo jí podobná... A hlavní "hrdina" je hezký, vtipný, inteligentní policajt... Hmm, to se tedy v Polsku maj... ; )
Každopádně čtivé to stále je. Okořeněné břitkým humorem a notnou dávkou sexu..., jak jinak. To by snad ani nebyla Paulina. ; )

32 23.11.2023

Po dočtení této knihy o Sarah... jsem tak trochu rozporuplná. Autor se nám zde snažil nabídnout příběh temperamentní, tvrdošíjné, talentované ženy na tehdejší dobu a poměry..., s feministickými manýry, které nebyly leckde ještě tolerovány...
No a vznikla mi z toho taková "hollywoodská limonáda."
Třeba je můj kritičtější pohled ovlivněn, i shlédnutím dvou divadelních her: Ještěrka na slunci, s tehdy vynikající - Hanou Maciuchovou a Božskou Sarah, s neméně vynikající a skvělou - Ivou Janžurovou, kterým jsem díky jejich hereckým výkonům..., uvěřila vše. Jak problémům s manželem, který byl závislý na morfiu..., tak i tomu, jak je těžké přijmou za svou, umělou nohu...
Takže protentokrát, se nebudu nad knižní - božskou Sarah rozplývat...

31 15.11.2023

Tak po vábném "předkrmu" v podobě Rapsodie, přišlo na řadu "hlavní menu" ve formě Neznámého žalmu a o "sladký závěr" se postarala, Temná harmonie.
No a aby toho nebylo málo, tak nám byl autorkou nabídnut i výtečný "digestiv" - Vládce hvězdné oblohy, v němž se čtenář může dozvědět něco víc, o dětství a dospívání, hlavní postavy...
Po delší době jsem se dostala ke knižní sérii z oblasti fantasy, která mne bavila a i místy rozesmála...
Za sebe mohu pouze doporučit.

33 15.11.2023

Před nedávnem jsem navštívila Národní technické muzeum v Praze a znovu jsem žasla nad lidskou vynalézavostí a umem. Také nad lidskou zarputilostí, touhou po dobrodružství a snění. Bez toho všeho, by se lidstvo nikam moc nepohnulo... ; )
A o tom je i tahle knížka. Krásný, zděděný Dědeček automobil, který mi je velice milou vzpomínkou na dětství.

30 11.11.2023