libuse6749 komentáře u knih
Knížečku s podtitulem „trpce úsměvná kniha, ze které vás bude mrazit“ přečtete za jeden večer. Její dopad však ve vás bude ještě určitě pár dní rezonovat.
Anotace, která je uvedena na zadní straně knihy, přibližuje, o čem těch pár stránek je asi nejlépe.
Ze začátku mi to opravdu přišlo úsměvné, ale stačilo pár stránek a osvěžila jsem si vlastní vzpomínky. Strach o zdraví, absurdní nařízení, které se měnily ze dne na den, volba prevence, obavy o svobodu, lidské i finanční ztráty, vyjádření vlastního názoru a zachování zdravého rozumu. Nebudete tomu věřit, ale to vše se vešlo do necelých 150 stránek.
Na konci příběhu se i bojím zamyslet, jestli jsme se z těch pár let alespoň jako společnost poučili.
Knižní novinka ze studeného severu od autorské dvojice Roman Voosen a Kerstin Signe Danielsson splnila přesně má očekávání a obhájila dobré jméno severského krimithrilleru.
Jeden z příběhů, který mě bavil doslova od první stránky. Kapitolu za kapitolou jsem spolu s vyšetřovateli získávala indicie k dopadení pachatelů, filtrovala důležité informace a hledala ve změti výslechů motiv.
Velkou přidanou hodnotu měly pro mě fakta o Švédsku, zejména o oblasti severního polárního kruhu, městečku Kiruna a jeho závislosti na těžbě železné rudy. Také jsou zmíněny kontroverzní vztahy Švédů a Sámů, kteří jsou domorodými obyvateli Laponska.
Kniha u nás vyšla jako devátá v sérii, přestože jsem neměla dosud tu čest přečíst předchozí případy, užila jsem si komfortně čtení i jako samostatný případ.
Rozverná obálka na této knížce je dost matoucí. Uvnitř se ukrývá 11 povídek od české autorky, kterou jsem dosud míjela. Byla by škoda, kdybyste ji míjeli i vy.
11 příběhů žen vás zaskočí, určitě většina z nich. Daly by se přirovnat ke kávě. Hořké a silné, přesto čtete další a další. Hlavní roli má žena, vedlejší smrt, nevěra, rodinné vztahy, nízké sebevědomí, ztráta důvěry, … S žádnou z povídek se nechcete ztotožnit, přesto se vás může některé z témat týkat.
Přečtěte si také, kolik emocí dokázala autora doslova vecpat do jednotlivých povídek. Určitě vás to překvapí.
Kniha, co se mi až neskutečně zaryla do paměti. Určitě se k autorce vrátím.
Dvě časové linky, které průběžně doplňují celkovou atmosféru až nehumánního zacházení s pacienty ústavu pro choromyslné. Clara, jako čerstvě osmnáctiletá, je tam proti své vůli umístěna jen proto, že se vzepřela svým rodičům. Ta bezmoc, bezpráví, bezvýchodná situace prostupuje jejím příběhem stránku za stránkou. Přiznávám, že na konci příběhu i slzička ukápla.
Knížka, která předčila mé očekávání. Jasně, nalákala mě anotace: Sedm navzájem si neznámých lidí se nechává odvézt na neznámé místo, aby se zúčastnili psychologického experimentu známého univerzitního profesora Andrease Zargerta. Ve stejný okamžik, kdy se účastníci experimentu ocitnou v první únikové místnosti, zjišťuje policie spolu s profesorem, že tito lidé nedorazili na určené místo experimentu, ale místo toho zmizeli beze stopy.
Ale nečekala jsem, že to bude taková jízda. Stačilo nasednout s účastníky do autobusu, sundat brýle s virtuální realitou, a pak už jim jen držet palce, aby ve zdraví dokončili hru. Od knížky jsem se nemohla odtrhnout, i díky krátkým kapitolám měla rychlý spád, originální místo děje i zajímavé účastníky. Několik momentů bylo tak napínavých, že jsem četla se zatajeným dechem. Takže sečteno podtrženo, přečteno za jeden den a mohu jen doporučit. Kniha s má oprávněně nálepku THRILLER.
Seznamte se s Hanako, je to třicátnice, která dosud neměla moc štěstí ve vztazích. Na doporučení své nejlepší kamarádky se zúčastní rychlorande. Seznamovací večer, kde se u žen postupně vystřídá 1️⃣0️⃣mužů, kteří mají společný čas na seznámení v limitu 5️⃣ minut. Aby nejlépe poznala, co se v daném kandidátovi ukrývá, připravila si plán, kde minimalizuje svůj čas mluvení a po základním zdvořilostním představení se vytasí s otázkou, jaké je jeho největší životní tajemství, které nikomu nikdy neřekl.
Příběhy, které z mužů lítají, odstartují tak originální historky, že mi zajistily úsměv na tváři a dobrou náladu po několik dnů, co jsem knížku četla. Živě si dovedu představit vše zfilmované do ztřeštěné romantické komedie s výbuchy smíchu u diváků, při promítání v kinech nebo u televizní obrazovky.
Druhá půlka knihy mi osvětlila, zda s některým kandidátem šla Hanako vůbec na rande. Ale hlavně se ukázalo, jak v životě vznikají bizardní historky a trapasy, které se pak dávají k lepšímu.
Celkově kniha přesně splnila, co slíbila. Humor nechyběl. Sáhněte po ní určitě v momentě, kdy se budete chtít oprostit od starostí všedních dnů, vypnout u knížky a trochu se pobavit.
Do života tě může vstoupit člověk, který tě zanechá jizvy na duši, co se již nezahojí. Stejně tak naštěstí potkáš kamarády, přátele, kolegy i lásku, a ti tě poskytnou oporu v momentech, kdy to budeš potřebovat. Je prostě důležité nebýt na světě sám, mít možnost se svěřit někomu se svým trápením, ale i radovat se a milovat.
Příběh Liliany je první z románů z cyklu Pink Tattoo. Právě hlavní hrdince nevyjde první vážný vztah podle jejích představ o šťastné a milující rodině. Její rodiče partnera odmítají, tak natruc uteče, jako čerstvě osmnáctiletá porodí syna, a z jejího partnera se stává tyran. Naštěstí dojde do stádia, kdy udělá rozhodující krok, který obrátí její život naruby. Ona i syn Oskar konečně zakusí, po několika letech pekla, bezpečný domov.
Jaké překvapení pro mě bylo, že mě příběh Liliany natolik pohltil, že jsem při čtení cítila každou její ránu, kterou schytala, obávala jsem se o jejího syna a věřila, že udělá ten jednoduchý krok a opustí partnera, který si ji neváží.
Co se však může zdát na první pohled jednoduché, sbalit si tašku a odejít, není vůbec snadné.
O to více jsem ji přála, když získala přítelkyni, která ji poskytla zázemí, a co víc dokázala ji časem navrátit zpět i její sebevědomí. Láskyplný vztah od nové známosti byl již třešničkou na dortu. Příběh skutečně dokáže zamávat emocemi, od popsaných hrůz domácího násilí, po uklidňující péči přítelkyně, až sexy jiskření v novém vztahu. Finále vám prozrazovat nebudu, to si musíte přečíst sami, doporučuji však kapesníčky na utření pár slz.
Útlá knížka, co ukrývá silný příběh. Nejen příběh Nadjy a Saída, ale i ostatních hrdinů, kteří přibližují i svými osudy rychlou pomíjivost lidského života.
K seznámení Nadjy a Saída bohužel došlo za špatných okolností, v době ozbrojeného konfliktu, který probíhá v nejmenované muslimské zemi, kde oba žijí. V momentě, kdy se stane obětí vyhrocených bojů Saídova matka padne společné rozhodnutí zemi opustit. K cestování světem použije pár několik kouzelných dveří.
Jaký vliv bude mít únik z domova na čerstvě zamilovaný pár, ustojí vztah budování nového života jinde? Kniha nabízí zajímavě podaný pohled na migrační krizi z několika pohledů.
Na konci knihy jsem ocenila doslov, kde bylo mnoho věcí ujasněno a zdůvodněno. Zároveň tam bylo prozrazeno, že autor román začal psát již dávno předtím, než se naplno rozhořela evropská uprchlická krize.
Migrace je jako cesta bez zpátečního lístku – domov, kam byste se vrátili, mezitím přestal existovat.
Stuart Hall: Minimal Selves
Kniha měla místa, která mě bavila méně nebo jsem se trošku ztrácela, přesto však doporučuji jako zajímavou sondu do života migrantů.
Před čtením si připravte teplé ponožky, teplou deku a teplý čaj, vše budete potřebovat.
K tomuto nevšednímu thrilleru z originálního prostředí. jsem se dostala úplně náhodou. Spolu s novinářkou Cecily a dalšími vybranými členy se vydáme na výstup na osmitisícovku. Dobýt vrchol Manáslu byla totiž podmínka pro získání reportáže snů, která Cecily konečně proslaví. V zóně smrti ji však čeká ještě jedno nebezpečí, které nečekala, vrah.
Atmosféra vás doslova pohltí a budete se cítit jako součást týmu. Popisy příprav, výstupu, rizik i dalších aktivit jsou uvěřitelné a barvitě pojmenované, že vás bude v hodně momentech lézt i mráz po zádech. Autorka se totiž v roce 2019 stala nejmladší Kanaďankou, která vystoupila na vrchol osmé nejvyšší hory světa – Manáslu v Nepálu.
Napětí se stupňuje s počtem přečtených stran, a i když budete mít tušení, kdo za tragickými nehodami stojí, budete se těšit z toho, jak to nakonec celé dopadne.
Maminky a tatínci zbystřete, tuhle knížku budete milovatKdo neví, tak mám dvouletou dcerku. Doporučení od mé sestry na indiánskou metodu, jak odplenkovat dítě definitivně a bez stresu, přišlo právě v pravou chvíli. Sama ji praktikovala u svého syna, který je o pár let starší a s výbornými výsledky.
V knížce je srozumitelně popsáno, kdy je dítě zralé na to být bez plenek. Velmi jednoduše je vysvětlena metoda, doporučení i upozornění na rizika. Na konci je mnoho příběhů rodičů, ve kterých se zrovna i vy najdete, k otázkám nechybí ani rady, jak situace řešit.
Jak to probíhalo u nás? Než jsem knížku stihla dočíst, plenky už nejsou přes den vůbec potřeba. Takže doporučuji dál.
Milým bonusem pro mě byly tipy na 10 darů pro děti i úžasné maličkosti, které dělají velké věci.
NIKDY NENÍ POZDĚ NA SOBĚ ZAČÍT PRACOVAT. A TĚMI NEJLEPŠÍMI UČITELI JSOU NAŠE DĚTI.
Moje knižní premiéra s Agathou Christie a první bylo i moje setkání s hlavními hrdiny Tommym a jeho všetečnou ženou Pentličkou.
Celkově oddechová detektivka, kde nechybí anglický venkov, humor, gentlemani, sluha a jeho věčně spálené kuře a překvapivé finální rozuzlení. Úplně ideální čtení na podzimní víkend.
Co kdyby všechno, co jste kdy milovali, znali, vše, čemu jste věřili…prostě zmizelo? To přesně se , jednoho deštivého dne, stalo Annie. Po nehodě se probudila v nemocnici a rázem nemá svůj oblíbený dům, nežije již se svým manželem, ale hlavně vůbec nemá dceru. Přestože si pamatuje každičký detail, od vůně vlasů její dcery Hannah, přes její hračky, vybavení domu, po vůni rozkvetlých šeříků, které vysadili s manželem na terase, teď ji doktoři přesvědčují, že nic z toho neexistuje.
„Kolik detailů si člověk musí vybavit, aby dokázal, že byly skutečné.“
Ten moment ztráty byl pro Annie k zbláznění, šťastných 5 let jejího života se evidentně nestalo. Noční můra každé matky nebo si to beru jako novopečená maminka 2 leté dcerky moc k srdci?
Annie začíná docházet na terapii, poznává svůj nový život a vydává se hledat pravdu. Přestože jsem si na začátku knihy říkala, o čem to celé může být, příběh mě naprosto pohltil. Přes smutnou zápletku, jsem si užila citlivý příběh plný emocí a laskavosti.
Přesně tak si představuji čtení, ze kterého bych byla nadšená, když mi bylo sladkých -náct. Prostředí vysoké školy, mladá studentka přející se osamostatnit, náhodné střetnutí s fešným mladíkem, láska na první pohled….a jedno velké ALE. Nesmět do zamilovat.
Líbila se mi vzájemná chemie mezi hlavními hrdiny Ivou a Ryanem…ach, to jiskření, mrazení i husí kůži chce zakusit každý puberťák. Dále mě bavili vtipné přestřelky, bláznivý jídelníček Ivy i pohádkový konec.
Suma sumárum pohodové sladké čtení, které mě nezklamalo ani jako dospělou.
Nenápadný zelený obal skrývá detektivní skvost, který jsem přečetla prakticky na jeden zátah. Jde o příběh ze série Původní česká detektivka, ve které vyšlo v nakladatelství MOBA už přes 300 knížek a všechny je poznáte právě podle zeleného obalu. Škoda, že o nich není více slyšet, určitě si zaslouží více pozornosti.
Příběh má díky kratším kapitolám rychlý spád, což mám ráda a nutí mi to číst dál a dál. Velkou výhodou je domácí prostředí, fantazie jede na plné obrátky, úplně vidím jako televizní detektivku, kterou s napětím sleduji o víkendu s partnerem. Takže určitě doporučuji fanouškům českých seriálů typu Policie Modrava, kde společně s vyšetřovateli poměrně v klidu jdete po stopě zločinu. Pachatele jsem odhalila v poslední třetině knížky, pusťte se do čtení a zkuste ho najít taky.
Kruté čtení, které má vadu na kráse, že se nejedná o román, ale o historii. Lidé tehdy volili mezi dvěma zly, dobrá volba neexistovala.
Karin Lednická přibližuje obraz jedné pozapomenuté tragédie, která se stala během druhé světové války v obci Životice uprostřed Těšínského Slezska. Tragického rána 6.8. 1944 zavraždilo gestapo 36 mužů (mezi nimi i mladé hochy) ze Životic a okolí, ve většině případů přímo před zraky jejich rodin, jako pomstu za 3 zabité příslušníky gestapa při partyzánském útoku v místním hostinci dvě noci předem. Tato krvavá msta bohužel pokračovala až do února 1945, do té doby zemřeli další lidé a desítky byly odvezeny do koncentračních táborů.
V knize je vše líčeno formou vyprávění, které je doplněné o dokumentární část včetně mnoha fotografií, které dodávají příběhu sílu.
Přiznávám, že tento dílek historie mi nebyl znám, dokud jsem se o něm nedočetla v druhém díle Šikmého kostela, tam je tato tragédie krátce zmíněna. Zaslouží si více, i proto jsem si rozhodla pro čtení této knížky, přestože historickou literaturu faktu běžně nečtu.
Tahle love story má zajímavý námět, přibližující to, proč se jmenuje 9. listopad. Právě ten den si padnou do oka Ben a Fallon a rozhodnou se, že se budou potkávat každý rok v ten samý den po dobu 5 let. Každý si žije svůj život, prožívají vlastní vztahy, nemají na sebe žádný kontakt….potkají se vůbec někdy️, ….jednou, dvakrát nebo už nikdy? Zápletka, jak z romantického filmu, který ještě ani nebyl natočen?
Teď jsem vám v pár větách prozradila moje první setkání se spisovatelkou Colleen Hoover a nedivím se, že její romány jsou bestsellery. Knížka je plná emocí, čtivá, místy hodně přeslazená a přesto mě překvapil velký finálový zvrat. Asi úplně neosloví muže, ale já si ji zatím škatulkuji do kategorie oddechové čtení pro ženy a dívky.
Tento komiks se odehrává převážně pod vodou a bylo to drama. Pátrání v minulosti, prolínání časových rovin i složitý vztah otce a syna, bohužel stejně tak i s partnerkou, která má co nevidět porodit jejich syna. Ponurou atmosféru podtrhovaly černobílé kresby s výrazným citem pro detail. Z očí čtete smutek, vrásky ze starostí i alkoholu, slzy úlevy i pochopení.
Kniha je doplněna vzpomínáním autora na Potápěče - na konci knihy najdete jeho první náčrty postav, první skicu zachycující potápěče Jacka pod vodou, vývoj podoby městečka, kde se příběh odehrává, vykreslený do nejmenšího detailu, rozvržení a náhledy stránek i plakáty…tohle vše pro mě byl zajímavý bonusový materiál.
Knížka měla obrovskou marketingovou propagaci, takže jsem byla velmi silně ovlivněna si ji přečíst, přestože žánr dystopie nepatří mezi mé oblíbené.
Už po přečtení anotace mi bylo zřejmé, že půjde o velmi kontroverzní čtení, a skutečně to pro mě byla velmi silná káva už od první strany. Knížka nemá až tak dějovou linku, která by vás vtáhla do děje, ale vévodí ji brutální popisy zpracování masa a vše, co s tímto obchodem souvisí. Spousta scén byla morbidních, nechutných, smutných, děsivých, zvrácených,….že jsem se rozhodovala, zda vůbec pokračovat. V druhé půlce, kdy myslíte, že už vás nemůže nic zaskočit, tak vás konec překvapí stoprocentně.
Dá se vůbec hovořit o nějaké lidskosti, když musí být zemřelí zpopelněni, aby nebyli snědeni.
Kým je vlastně ten druhý, jsme-li tím, co jíme.
Další důkaz o tom, že komiks může pobavit a zároveň předat zajímavé informace.
Suzanne Noëlová si ve své době vydobyla právo studovat, stala se uznávanou doktorkou a byla průkopnicí plastické chirurgie. Během první světové války, kdy bylo mnoho vojáků zraněno, byla schopná rekonstruovat znetvořené obličeje po útocích granáty. Současně dodala mnoha ženám zpět sebevědomí díky podařeným kosmetickým zákrokům.
Kromě velkolepé kariéry se věnovala také podpoře žen a jejím životním motem bylo, že každá žena má mít nejen právo volební, ale i právo vybrat si svůj osud a se svým tělem si dělat, co chce.
Originální ilustrace se zajímavým zbarvením dodávají příběhu atmosféru. Nedávejte všechny komiksy do jednoho pytle a dejte jim šanci.
Při čtení této knížky jsem viděla rudě, informace pro mě byly těžko stravitelné, ale neměli bychom před nimi zavírat oči. Sedm zpovědí se severokorejskými uprchlíky, rozhovory díky kterým si budete více vážit své svobody.
KLDR vypouští jenom zprávy, o které se chce podělit se světem. Podrobnosti o běžném životě občanů jsou světu však utajeny. Tady máš možnost se dozvědět více od profesorky, dělníka, převaděče, vysokoškolačky, feministky, řidiče a důchodkyně, ti všichni se dobrovolně rozhodli opustit svou zemi a útěk za svobodou se jim podařil.
Jednotlivé zpovědi jsou hodně osobní a reálie o 7 denním pracovním týdnu, 10 leté povinné vojenské službě, týdenních nebo měsíčních přídělech jídla, veřejné popravy se vám dostanou hodně pod kůži. Každodenní tvrdá práce v zemědělství na venkově za každodenního počasí, přesto však rodiny žijí tak chudě, že trpí podvýživou nebo hladem.
Bylo toho tolik, co mi při čtení zvedlo ze židle, ale přesně, jak psala v úvodu autorka @ninaspitalnikova, doporučuji nesoudit. Mé osobní doporučení je přečíst