lidunka1 komentáře u knih

Knížka mnou otřásla. Došlo mi, kam až může zajít lidská svévole. A ten konec mě teda šokoval....

1 27.01.2016

Kniha je velmi zajímavá svým tématem a dle mého názoru mistrně propoju život Mendela a pana profesora. Dalo by se hodně debatovat o morálních dilematech. Není to jednoduché čtení, protože kdo z nás rozumí genetice, že? Ale jsem ráda, že jsem ji přečetla.

2 26.01.2016

Tak tohle není můj šálek kávy, knihu odkládám.

26.01.2016

Kniha se čte dobře, ale na můj vkus je ponurá až příliš. Dávám čtyři hvězdičky, protože se mi moc líbí nádherný barvitý jazyk paní Dubské. Ale opravdu si myslím, že je tam příliš mnoho temných stránek a málo radostí. Po přečtení budu muset sáhnout po něčem optimističtějším.
Přiznám se, že posledních asi 40 stránek jsem už nedočetla, protože mi bylo jasné, že ani další hrdinka nebude šťastná, zase se jí rozpadne manželství a už mě to nebavilo.
Co bych autorce vytkla, byla "přelidněnost!. V tolika postavách jsem se občas ztrácela.

1 18.01.2016

Kniha je výborně napsaná, prolínání dějových linií je srozumitelné, napětí graduje. Ale je děsivé si znovu uvědomit, co člověk byl schopen udělat člověku. Nedokážu číst tyto knihy jenom jako pozorovatelka, ale stala jsem se Minkou. Díky těmto čtivým knihách se i mladí čtenáři dozvědí o hrůzách fašismu a jiných diktatur.

20 11.01.2016

Kniha je pro křesťana přínosem, protože je psána srozumitelným a nikoliv akademickým jazykem. Jsem ráda, že se autor nebál jít se svou kůží na trh a odhalit i své slabé stránky.

2 22.12.2015

Hanka píše čtivě a je t ze života. V moha úvahách se poznávám. Někdy souhlasím, jindy polemizuji.

Na rozdíl od seethelight vůbec nechápu, jak může napsat, že jí to nic nedalo. Mně to dalo strašně moc a dokonce bych tuto knížku zařadila mezi 20 nejdůležitějších mého života. Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla už ve 40 letech a leccos snad ještě můžu stihnout.

5 11.12.2015

Kniha je velmi zajímavá.

1 11.12.2015

Knížka mě bavilo a odpočinula jsem si u ní a víc mi ani nešlo.

2 11.12.2015

Knihu jsem zhltla. Autorka umí psát a navíc problém Asprgerova syndromu je dosti závažný a znám i pár dětí ve svém okolí. Hlavně jsem si uvědomila, jak těžko se žije s jakoukoliv jinakostí a jak smekám před matkami takových dětí.

Tuto knížku mám v 1.vydání a nedávno jsem ji četla znovu. Já ji prostě žeru:-)

Tato kniha velmi ovlivnila můj život. Vím, jaký jazyk lásky mám já a jaký manžel. Pravdou je, že vědět někdy nestačí, ale je třeba i konat. Knížka mi pomohla v partnerském vztahu.

Jsem moc ráda, že Ivona Březinová píše a řeší problémy dětí a dospívajících. Jsem knihovnice a často mi její knihy často slouží jako podklady k besedám na vážnější témata.

2 09.11.2015

Jsem moc ráda, že jsem konečně tuto knihu přečetla. MUDr. Kálalová je pro mě obrovskou inspirací, jak nepromarnit dary, které jsem do života dostala. Jak je možná nad sebou nebrečet, ale být tu pro druhé, jak je cenné cestovat, jak se v žádné životní situaci nevzdávat.

10 02.11.2015

Na rozdíl od Chatrče jsem se nezačetla a odložila ji, Třeba její čas přijde.

26.10.2015

Není to žádná velká literatura a ani si na to nehraje. Ale ve mně podnítila touhu napsat o své babičce. A Jana Šrámková si získala moje sympatie tím, jak hledá.

2 19.10.2015

I když je kniha z válečného období, nelíčí podrobně žádné krutosti, jak tomu někdy bývá. Autor mistrně rozkrývá několik životních příběhů, které se v jedné chvíli protnou. Sama trošku píšu, ale něco takového bych asi v životě nezvládla. Klobouk dolů, pane Anthony.

20 19.10.2015

Mně se tato knížka velmi líbila a určitě ji budu používat při práci knihovnice v dětském oddělení. hlavní, co z ní na mě čišelo byla naděje v beznaději.
Lída

1 13.10.2015

Knížku jsem si půjčila v knihovně a po přečtení 40 stránek odložila. Neoslovila mě a navíc si myslím, že je špatně přeložená.

1 07.10.2015