Linduska16 komentáře u knih
Po zajímavém a originálním začátku, slibujícím netradiční zápletku, přišlo nepříjemné vystřízlivění v podobě uříznuté děstké ruky nalezené v pasti....
Mám averzi na jakékoliv násilí na dětech, které je dle mého názoru naprosto zbytečné dávat do knih. (Stačí, že se ho ve světě děje dost i ve skutečnosti...)
A tak mi po dočtení knihy a přetrpění odporně vylíčené scény masakrujích se dětí a umírajícího popáleného chlapečka, zůstala na jazyku jen pachuť něčeho velmi hnusného, co jsem ještě dlouho nemohla (jako matka) strávit....
Za originální styl psaní, několik velmi vtipně vylíčených scén a netradiční zápletku, dávám tři hvězdičky....za zbytečné násilí na dětech dávám nula...:-(
Naprosto strhující, bravurně napsaný, syrový příběh, který nedá člověku spát...
Po přečtení knihy jsem naprosto neschopná čehokoli jen tupě zírala do zdi, a snažila se vzpamatovat z hrozného poznání, které se čtenář dozví až na téměř poslední stránce knihy...
Hrůzný příběh o lidské hlouposti, tuposti, a o zrůdnosti lidského chování, jež bezmyšlenkovitě ničí lidské životy a bezdůvodně způsobuje utrpení všude, kde se dá...
Na mě trochu moc syrové, ale povětšinou výstižné a trefné. Petra Hůlová opět nezklamala, i když "Tajgu" a "Paměť mojí babičce" to rozhodně nepřekoná...
Po knize Předčítač, který nasadil laťku dost vysoko, se přiznám, že mě tato kniha příliš neuchvátila. Povídky byly rozvláčné, zdlouhavé, bez energie, bez náboje, bez vášně, chvílemi dokonce zoufale nudné. Asi jako doba, ve které se většina povídek odehrává.... U některých jsem po dočtení musela přemýšlet, co tím vlastně chtěl autor říci.
Henry Miller - jako vždy naprosto skvělý.
Nikdo neumí psát o sexu tak poutavě, otevřeně a pravdivě, aniž by to působilo nechutně.
Jako odpad hodnotím komentáře všech těch puritánů, kteří na to všechno myslí, ale stydí se to otevřeně přiznat...
Není co dodat.
Kniha nádherně znázorňuje stupiditu lidského davu, který jen tupě následuje zajeté konvence, a žije v předsudcích.
Nejvtipnější na knize je obžaloba, která paradoxně vůbec neodsuzuje vraždu jakožto neodpustitelný zločin, ale fakt, že hlavní hrdina neprojevil navenek dostatečnou lítost nad smrtí své matky. Jako by nestačilo, že člověk má smutek uvnitř, a nemusí ho nutně dávat na odiv okolí.
Myslím, že Camusovo dílo je dosti nepochopeno, a že hlavní hrdina není vůbec lhostejný, netečný a už vůbec ne cynický. Proč by měl nakonec projevovat zájem o přihlouplé sousedy, protivného šéfa, a všechny ty směšné osoby vyskytující se v jeho okolí? Kdybych byla na jeho místě, měla bych naprosto stejné pocity. Jeho život je prázdný a postrádá smysl. Vražda je jen jakési vytržení z nudy. Myslím, že tím hlavní hrdina pouze chtěl něco změnit. Bylo mu vlastně jedno co to bude.
Takových podobných "cizinců" ve svém okolí potkávám spousty. Osoby, jejichž životy jsou k ničemu, a jejichž existence na tomto světě je naprosto zbytečná. Ale byl snad život ostatních postav v knize méně zbytečný než život hlavní postavy........?
Ojedinělý, chvílemi ponurý, napínavý příběh, s prvky detektivky, který ani nevím, kam zařadit. Možná právě to činí tento příběh zcela originálním.
Je ovšem pravdou, že ne všechny události v knize mi připadaly reálné, a že zvláště postava Fermína byla místy zbytečně přehnaně křečovitá, a její chování nesmyslně afektované. Stejně tak neomezené pravomoce inspektora Fumera, který se podle popisu zdál být jediným vládcem Barcelony, a jemuž v knize prochází jakýkoliv trestný čin, včetně nesmyslné vraždy Nurie, nevyznělo v knize příliš přesvědčivě.
Každopádně jsem se rozhodně při čtení nenudila, a knihu vřele doporučuji.
Pro mě zatím nejslabší kniha od Nesba. Přiznám se, že jsem se nudila, což je u Nesbových knih pro mě zcela nevídaným jevem. Ke konci jsem dokonce počítala stránky, kolik mi jich ještě zbývá. Kniha mě prostě nebavila. Moc komplikované, překombinované, a přitom průhledné a předvídatelné. Nechápu, jak by mohl nějaký padouch vymyslet takový zamotaný plán.....:o)
Zkrátka od Nesba si teď dám asi pár měsíců oraz...:o)
Přiznám se, že jsem po přečtení této knihy změnila způsob svého nahlížení na Ukrajince a cizince u nás žijící vůbec. A to i přes to, že jsem se nikdy nepovažovala za xenofobní osobu. Kniha myslím dost dobře popisuje, jak moc těžké to má člověk, snažící se žít a pracovat v cizí zemi. Nedovedu si představit, že bych opustila své děti, a jela do jiné země vydělávat. Přesto to dělá hrozná spousta lidí. Je to velmi smutné.
Kniha mě překvapila, nečekala jsem, že mě tak sebere, i když mi téma nebylo zrovna blízké.
Prostě skvělá kniha od skvělé Petry Hůlové....:-)
Čtenář v knize sleduje dvě vzájemně se prolínající časové osy, z nichž jedna popisuje osudy chlapců před vstupem do vojenského gymnázia, zatím co druhá pak události a život chlapců na gymnáziu.
Na počátku knihy je běžná klukovina (krádež otázek k testu), která však spustí lavinu událostí, jež na konci knihy vyústí v otřesnou tragédii, za niž nikdo nenese odpovědnost.
Naprosto bravurně, a strhujícím způsobem napsaná kniha, jež čtenáře zcela pohltí, a zároveň uvede do fáze nechápavého zděšení nad nesmyslností některého lidského počínání...
Já knihu podruhé zcela jistě číst budu :-).
Nejlepší a nejpravdivější kniha o lásce, která kdy byla napsaná!
Jedna z mým nejoblíbenějších knih, ke které se pravidelně vracím. Pokud někoho nudila, zřejmě knihu nepochopil.
Márqueze člověk buď nemá rád, nebo ho miluje. Mezi tím nic není :o)
Krásný poetický příběh o mladé lásce. Ke knize se určitě ráda ještě někdy vrátím.
Krásná knížka. Když jsem knihu dočetla bylo mi smutno...
Chlap to ale asi nepochopí...
Po dlouhé době mě zase dostala nějaká kniha. Naprosto skvěle napsané, napínavé, originální...Prostě super.
Výborná kniha. Četla jsem jí v pubertě, a po letech jsem se k ní opět vrátila. Bála jsem se, abych si nezkazila vzpomínky, ale opět jsem se skvěle bavila. Pohoda, odreagování, inteligentní humor...
Pratchetta mám taky ráda, ale tohle je něco trochu jiného...