los komentáře u knih
oddechová četba, trochu šablonovité postavy a předvídatelné zápletky, ale nikoli červená knihovna, klasicky vyvedená pointa (závěrečná rada starého mladému a poslední obraz vynikající)
Poea jako autora humoristické povídky jsem dosud neznal, proto byl pro mne tento výbor překvapením, doporučuju především čtenářům aspoň kapku znalým dobových reálií a klobouk dolů překladatelům
autoři si vzájemně odporují v tolika bodech, že nechápu, proč psali knihu společně; ač se zaklínají objektivitou a s arogantním sarkasmem přehlížejí a "napravují" všechny bludy (jen oni odhalují pravdu, jen oni vědí, jak je to doopravdy), jedná se o propagaci nízkosacharidové, nemléčné a neslané diety, brojící ještě proti lepku a GMO
odsuzují módní stravovací výstřelky, a uvádějí doporučený seznam superpotravin, tabletkových doplňků a dalších pitomostí (aloe vera, zelená káva, ...) + nenápadně podsunuté odkazy na webovky jednoho z autorů...
nedokážu si představit denní režim ani jídelníček, který by odpovídal doporučením obou autorů zároveň (při nejlepší vůli opravdu nejde sestavit)
autoři se sice zaklínají rozsáhlými seznamy zdrojů a odkazů, ale zkuste si je opravdu vyhledat, pak budete mít jasno...
stylově klasická Soukupová (jak to ta ženská dělá, že dokáže tak přesně vystihnout temný kouty a rejpnout do bolavýho?), obsah mne moc nebavil, anobrž nejsem cílový čtenář (má chyba, nevšiml jsem si, že se jedná o knihu pro mládež), obávám se však, že dnešní děti jsou příliš zhýčkané filmovými happy endy a rozuzlení příběhu čtyř outsiderů nepoberou
film má svou poetiku (a líbí se mi Vášáryová), ale kniha je daleko daleko lepší
kde by byli čeští spisovatelé 19. století bez Hájka!
oceňuju precizní práci editora vydání z r. 2016
obsahově mne tedy vůbec román nezaujal, Topolovo poselství jsem tentokrát vůbec nepochopil, formálně hodně slabý odvar Sestry
bohužel pozdě, z tohoto příběhu jsem už vyrostl, měl ke mně přijít tak před 30 lety...
vařil jsem podle ní a vždy se povedlo, obsahuje taky dobré rady, třeba jak zaplést vánočku, připravit domácí tlačenku a naporcovat králíka
přitažlivé téma, ale tak ukrutně idealizované a sentimentální zpracování, že to hraničí s červenou knihovnou, zejména ke konci a v závěru z toho happy end odkapával jak horký med, poslední kapitola mne úplně znechutila
vydání z roku 1993 = nehledě k nedbalé redakci, naprosto katastrofální překlad, tak blbě bych to snad nepřeložil ani já bez slovníku (ano, kvituju, na začátku 90. let naše drahá mateřština ještě neměla zaužívané ekvivalenty anglických reálií, např. předtleskávačka místo roztleskávačka, ale i tak je v textu tolik "doslovných převodů", nepochopených sousloví a ztracených metafor, narážek, jazykových her atd., o lékařské terminologii radši už ani nepíšu, že to srdce trhá)
tato forma popularizace vědy mi nesedí, příliš mnoho humorných průpovídek, příliš násilných, křečovitých...
možná je to překladem, ale z hlediska autorství na mě text působí velmi nevěrohodně, připomíná mi dětskou příručku, jak chovat křečka (dávejte nám hodně čisté slámy, ať neběháme po vlastních výkalech, a netahejte nás za kožíšek, bolí nás to)
autor druhé předmluvy si na mnoha místech protiřečí, např. káže proti všeobecnému předpokladu o genialitě každého autisty, poukazuje na nerainmanovského autora, a vzápětí sakralizuje jeho jedinečnost a talent
taky nechápu, proč bych nemohl metaforicky používat slovo autistický, to už jsme to v té politické korektnosti dotáhli tak daleko? běžně se užívá třeba spojení "rakovina doby" apod. - budou mne proto onkologičtí pacienti žalovat?
jistě - každý autista je jiný, ale pochybuji, že chlapec s tak závažným stupněm postižení, jak je jím samým (?) popisováno, měl nad ním zároveň tak neuvěřitelný nadhled, nadto ve 13 letech
a přijde mi pokrytecké tleskat naivnímu dětskému psaní (viz závěrečná povídka v knize) jen proto, že "to dokázal" postižený
čtivý a pro laika vstřícně napsaný výklad z historie kvantové teorie doplněný přehledem aktuálních poznatků a výhledem do budoucího zkoumání vesmíru; autor je tvůrce tzv. smyčkové teorie, proto se oponentům bude možná zdát jeho výklad zavádějící, protože nedává prostor jiným teoriím (nebo se proti nim vyhraňuje) a nekompromisně stojí za svou - nicméně doporučuji k četbě každému aspoň maličko poučenému zájemci o problematiku kvantového světa
zajímavé úvahy, jen mi vadila ta explicitní tendenčnost a neobjektivnost hodnocení, tak by se historik neměl nechat unést; na mnoha místech Ferguson ve svém výkladu generalizuje na základě jedné události, jinde vyvozuje důsledky z příliš málo dat, nebo zaměňuje příčinu za následek; a taky se zbytečně často opakuje
konečně, se zpožděním tolika desetiletí, jsem přečetl povinnou četbu...
konečně někdo otevřeně promlouvá k současným politickým otázkám "nekorektně"
přečetl jsem za necelé tři dny, zpočátku chvíli trvalo, než jsem Sestře přišel na chuť, ale pak nešlo přestat; vyprávění je velmi nevyvážené, obsahově, stylově, jazykově, ale i to má to svůj půvab
kontroverzní kniha povinná pro všechny děti devadesátých let