Lostinfantasy komentáře u knih

Jak by to u nás mohlo vypadat, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo jinak? Jaké by byly životy našich rodičů a později ty naše?

Začnu tím, že na Hanu to prostě nemá.
ALE stejně Alena Mornštajnová nezklamala a někdy se zase vrhnu na její další dílo.

Listopád vypráví příběhy dvou dívek, později žen, jejichž osud je spletený dohromady.

Cítila jsem opět hrozně moc emocí, mezi kterými převládala bezmoc a vztek. Příběh je napsaný tak uvěřitelně, že mi kolikrát nedocházelo, že čtu pouhou fikci a ty události se doopravdy nestaly. Kolikrát jsem musela přestat číst a ty emoce vydýchat.
I přes to téma se mi to hrozně hezky četlo a kdybych měla čas, tak to asi za den přelouskám.
První část knihy byla hodně dlouhá, oproti tomu ta druhá mi připadala rychlá a myslím, že by si zasloužila trochu víc rozepsat. Konec mě zasáhl, ale určitě by to dokázalo zasáhnout víc, kdyby to nebylo tak zrychlené.

Mně nezbývá nic jiného než být vděčná, že to u nás tenkrát dopadlo jinak a my teď máme všechny ty možnosti, které jiní ve světě stále nemají.

12 01.10.2022

Existují knihy, které ani tak nečtete, jako spíš žijete..

Po dlouhé době nemám snad jedinou věc, kterou bych vytkla u čistě romantické knihy. Miluju hlavní hrdinku Noru, která je skvělá literární agentka a snad ještě lepší sestra. Miluju Charlieho, který je lehce grumpy knižní redaktor.
Užívala jsem si prostředí knihy, které se odehrává na malém městečku Sunshine Falls a kde se naši dva knižní maniaci ocitnou na nedobrovolné dovolené. Také je to město, ve kterém se odehrává kniha Jednou jedenkrát, na které Nora spolupracovala a Charlie ji tenkrát odmítl.
Nora je klasická starší sestra, která má potřebu se o tu mladší pořád starat. Sesterský vztah Nory a Libby můžu jen závidět. Přišlo mi krásné, jak si byly po smrti maminky oporou a zůstalo jim to i teď v dospělosti, i když na sebe už nemají tolik času.
Romantická linka je tu úplně na jedničku. Je to maličko od nenávisti k lásce, maličko slow burn a jejich chemie je dokonalá. Miluju jejich vztah a hlavně to, že spolu komunikují jako dva dospělí, rozumní lidé a není tu žádné zbytečné drama, u kterého bych se musela plácat do čela.

No a hlavní téma knihy jsou KNIHY. Kterému knihomolovi by se to nelíbilo? Navíc je to zajímavé nahlédnutí do literárního světa, které ukazuje, že vydání knihy není lehká záležitost.

Kniha také řeší traumata z minulosti a následnou snahu se s nimi vyrovnat. Moc se mi líbilo, jak to autorka do příběhu zakomponovala, protože to nebije do očí, ale zároveň se nad tím musíte zamyslet.

Musím vyzdvihnout předposlední kapitolu před epilogem, protože za mě byla naprosto skvělá a já ji četla se slzami v očích.

Knihomolové jsou letos první romantika, které dávám plný počet hvězd, protože si fakt myslím, že si to zaslouží.

8 28.07.2023

Přijde mi, že jsem byla jedna z mála, kdo z prvního dílu Ranhojičky nebyl úplně odvařený. Jako bylo to dobrý, ale nepřišlo mi to jako nic speciálního.

První polovina Zlaté klece se mi opět táhla a fakt jsem se do čtení nutila. No ale pak přišla ta druhá polovina a ta je naprosto dokonalá. Tak dokonalá, že dokázala vytáhnout moje celkové hodnocení na 4,5 ⭐️. Moc často se mi nestává, že by druhý díl překonal ten první, ale tady se to autorce podařilo.
U první dílu jsem měla velký problém s tím, že jsem si neoblíbila žádné postavy, ale tady už skoro všichni dostali více prostoru a já si naopak oblíbila skoro všechny. Tippa jsem jako jediného měla moc ráda už předtím, ale tady si získal moje srdce ještě víc. A druhou hodně oblíbenou postavou se stal princ Caldon.
Kiva je fajn hlavní hrdinka, ale občas mě rozčilovala tím, jak slepě poslouchala ostatní a jednala proti svému přesvědčení.

Posledních cca 20 stran jsem četla snad bez dechu, jak moc jsem do toho byla zažraná. Závěr mě nechal naprosto šokovanou a beze slov. Některé zvraty jsem čekala, ale na zbytek jsem vůbec nebyla připravená. Myslím, že finální díl bude opravdu zajímavý.

6 19.01.2023

(SPOILER) Občas, když je kniha hrozně vychvalovaná, tak se bojím zklamání, ale Dům v blankytně modrém moři snad ani zklamat nemůže. Myslím, že jsem právě přečetla nejlepší knihu tohoto roku.

Celým příběhem nás provází Linus Baker, obyčejný člověk, který se zoufale snaží nevyčnívat a držet se pravidel. K němu se skvěle hodí fráze, že svůj život nežije, ale jen přežívá. Jednoho dne je však poslán na pracovní cestu a musí navštívit daleký ostrov, kde se nachází sirotčinec pro magické děti v čele se šarmantním ředitelem Arthurem. Nemají to být obyčejné magické děti, ale dokonce ty nejhorší z nejhorších.

Celou partičku jsem si okamžitě zamilovala. Každé dítě má svou vlastní osobnost a “vadu”, kvůli které ho společnost nepřijímá, ale ve skutečnosti je to dělá jedinečnými.
Autor tu krásným způsobem rozebírá předsudky společnosti a rasovou nenávist.
Celá kniha je až poeticky napsaná. Normálně lepíkuju jen štafety, ale tady je tolik krásných myšlenek, že jsem si musela vytáhnout lepíky a pustit se do toho.
Snad každé dítě tu má bolavou minulost, kterou se dozvídáme postupně s tím, jak začínají věřit Linusovi.
Třeba malý Lucy je ten nejroztomilejší Anrikrist na světě.

I když se to ze začátku nezdálo, tak se kniha četla skoro sama. Ten styl psaní se mi líbil a já se do knihy naprosto vžila. Hrozně mi sednul autorův nenápadný humor, takže jsem se u knihy smála, culila se u milých částí a plakala u těch dojemných.

Romantika tu taky nechybí, a i když je opravdu hodně pomalá, tak je fakt krásná.

Jsem úplně okouzlená. Takový pocit jsem čekala například u Addie LaRue a nikdy se nedostavil, i když se mi kniha moc líbila.
Vím, že na Dům v blankytně modrém moři budu myslet ještě dlouho po přečtení

5 07.11.2022

Přiznám se, že kdybych knihu nečetla ve štafetě, tak bych knihu nedočetla.

Jednou větou by se to dalo popsat tak, že je to příběh o dívce/ženě, která 10 let hledá svou sebeúctu.
Děje se nedočkáte, ale za to se dočkáte 300 stran dolézání za jedním klukem, který za to podle popisu ani nestojí, spoustu fňukání a opravdu nulové sebeúcty, což mi na knize vadilo asi nejvíc. A jelikož je kniha taková autobiografie, tak fakt doufám, že si to všechno autorka při psaní uvědomila a tu úctu k sobě našla.
Tady se to bohužel nedá omluvit ani věkem nebo pubertou, protože autorce při psaní bylo kolem 30.
Zajímalo by mě, jak by od autorky vypadal nějaký jiný příběh, který by měl děj, protože když vynechám ty chvíle, kdy jsem si musela dát pauzu od čtení na rozdýchání Adriany, tak se mi to četlo rychle a styl nebyl úplně špatný. Chvilkami jsem se dokonce i pousmála, ale jinak mi ten humor přišel hrozně na sílu.

Abych nebyla úplně negativní, tak se mi moc líbí obálka a taky to, že hlavní postava (a tím pádem i autorka) vyrábí krásné šperky a šperkové topy. To mi přišlo zajímavé.

(SPOILER) Od této knihy jsem si slibovala vtipný feel good příběh na léto s nostalgickým prostředím tábora a trochu potrhlou hlavní hrdinkou. No, potrhlá hlavní hrdinka opravdu byla, ale ne jenom trochu. Sam je 20 let, ale většinu knihy působí na 13. Název je chvílemi všeříkající, protože se opravdu chová jako blbka. Hned první den tábora se zamiluje do Borce (to je jeho přezdívka), který má podle mě problémy s dodržováním osobního prostoru, protože Sam furt objímá a škrabká po zádech a to i když se spolu ještě v podstatě neznají a nehodí se to k situaci. A ona se ho ani nedokáže zeptat na jméno a myslí jen na to, že je Borec zase bez trička.
Byla jsem trochu zmatená z toho, že před táborem byla Sam zamilovaná do holky, Gábiny, a tvrdí o sobě, že je z 90% na holky. Na táboře ale slintá furt jen nad klukama (ano, množné číslo) a když zmíní nějakou holku, tak jí bere jen jako konkurenci nebo kamarádku, u které ale poznamená, že jí má ráda fakt jen jako kamarádku. Dokonce si jí kvůli tomu dobírají i její kamarádky z domova, což se mi teda nelíbilo, protože v jejich podání to zní, že může “být na holky” nebo “být na kluky” a nic mezi tím. K tomu jsou její kamarádky celkem krávy, hlavně El.

Chvílemi jsem si i myslela, jestli Borec není queer, protože mi párkrát přišlo, že na to autorka naráží a dokonce se Borec Sam zeptal na její duhový náramek a poznamenal při tom, že by byl zklamaný, kdyby ta duha nic neznamenala. No, queer není a nakonec se jednalo o nějakou zvláštní sázku.

Jinak mi přijde, že jsme se o postavách vlastně nic nedozvěděli a jsou šíleně ploché. Chtělo by to trochu více rozepsat, aby to čtenáři pomohlo vžít se do příběhu.

Taky jsem se pozastavila na tím, že jede vařit na tábor a ona neumí ani absolutní základy. Vím, že v tom je ta pointa příběhu a mohlo to být vážně vtipné, ale ona neví ani jak vypadá paštika, netuší jak funguje vývar, je odvařená z toho, že se mléko otevírá nůžkami.. Vedle ní bych si připadala jako šéfkuchař a to v kuchyni taky zrovna nevynikám. Jo a hned na začátku zmíní, že je vegetariánka, ale pak jí hned od začátku maso, protože je příliš unavená udělat si porci bez masa.

Dostávám se k pozitivům. Hrozně moc se mi líbí obálka a celkové grafické zpracování knihy. Na začátku je i mapa, která knihu podle mě vždy pozvedne. Příběh je obohacen “recepty” na jídla pro 50 lidí a to mi přišlo docela vtipné.
Taky se to hodně rychle čte a to i díky formě, ve které je to psané. Je to napsané v časových úsecích a asi jsem žádnou jinou knihu takhle napsanou nečetla. Ze začátku mě to dost vyděsilo, ale nakonec mi to ani nevadilo.

Upřímně si umím představit, že by mě kniha bavila, kdybych byla mladší, ale bohužel už jsem na ní asi dost stará.

4 29.06.2022

Kde jsme ještě nebyli

Nová westovka pro fanoušky friends to lovers a road tripů.

Norah svého nejlepšího kamaráda z dětství neviděla už čtyři roky, ale teď spolu jejich rodiny jedou na road trip, na který se Norah strašně těší. Když k nim ale Skylerova rodina dorazí, tak jí dojde, že Skyler z jejich znovu shledání není zdaleka tak nadšený, jako ona. Teď je čeká cesta plná poznávání toho druhého, svých rodin, ale i sebe samých.
Příjemná oddechovka úplně ideální na letní dny. Doporučuji spíše mladším čtenářům, ale pokud máte chuť na nějaký milý YA příběh, který má nějakou hlubší myšlenku, tak tohle bylo moc fajn. Navíc to má krásné prostředí a obálku.

Hodnocení: 3,7/5

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @humbookblogeri

3 11.07.2024

Essie je od dětství zasnoubená s hrabětem Aidenem, ale vidina domluveného sňatku je jí proti srsti a ona by se mnohem radši stala divadelní herečkou. Proto se se svým snoubencem domluví, že mu najde jinou dívku, která si ho bude chtít vzít.

Tahle kniha je určena pro milovníky Bridgertonů, které sice miluji v seriálové formě, ale knížku jsem si přečetla zatím jen jednu a moc mi nesedla. S čistým svědomím tedy můžu říct, že tohle mě bavilo mnohem víc! Je to spíš YA, ale opravdu jsem se u toho bavila a postavy mi přirostly k srdci.
Hrozně mi sednul autorky styl a humor, takže jsem se i přes předvídatelný děj neskutečně bavila.
Moc se mi líbila postava Essie, která je tvrdohlavá a svéhlavá, ale taky milující a hrozně vtipná. Aidan je od samého začátku miláček, jeho trpělivost s Essie naprosto obdivuji a sama bych se do něj asi hned zamilovala. Bavilo mě jejich škádlení, jako například, když si Essie schválně vzala křiklavě oranžové šaty, aby Aidana odradila a udělala mu před ostatními ostudu, a on jí druhý den poslal kytici oranžových afrikánů, když všichni ostatní posílali růže

Fakt to bylo celé hrozně milé a přijde mi to jako ideální čtení na léto. Brala bych klidně další knihu ze stejného světa, tentokrát o sestřenici Caro.

Knihu jsem dostala k recenzi v rámci spolupráce od Humbook.

3 19.07.2023

Fuuha, tohle mi fakt nesedlo. Já si dokážu užít i klišoidní braky, které jsou od začátku do konce předvídatelné a občas si u nich klepete na čelo, co to vlastně čtete a proč se vám to líbí, ale tady jsem si klepala na čelo, protože autorka vymýšlela čím dál tím větší nesmysly, postavy byly většinu času na facku a já si připadala, jako když čtu nějakou fanfikci, kterou napsala třináctiletá holčina na Wattpadu. Některé části byly lepší než jiné, ale celkově se mi to fakt nelíbilo. Přišlo mi, že autorka měla spoustu nápadů a chtěla je nacpat do téhle jedné knihy až z toho vznikl totálně neuvěřitelný a přehnaný příběh. Podle recenzí si to své fanoušky určitě najde, ale já mezi ně bohužel nepatřím.

2 16.07.2024

Šest rudých jeřábů

Šest rudých jeřábů je retelling na Sedmero krkavců/Šestero labutí, které upřímně moc neznám, takže nemůžu porovnat. Sama autorka řekla, že se inspirovala příběhem The Wild Swans.
Každopádně celá kniha má nádherně pohádkový nádech, který vás hned vtáhne do příběhu a nepustí.

Shiori ovládá zakázanou magii, kvůli které nakonec skončí prokletá ona, i jejích šest bratrů, kteří se promění v jeřáby. Její prokletí spočívá v tom, že jí nikdo nepozná a pokud promluví, tak za každé vyslovené slovo zemře jeden její bratr. Aby kletbu prolomila, tak se vydává na nebezpečnou cestu spolu s její společnicí Kiki, obživlým origami jeřábem, která je skvěle drzá a může komunikovat s jejími bratry a ostatními zvířaty.

Hrozně moc se mi tu líbila romantická linka, protože si museli vytvořit pouto beze slov a vytvořili si ho opravdu silné. Normálně miluju enemies to lovers, ale tady ta romantika byla taková hrozně milá a něžná, že se mi líbilo i tohle podání. Takkan je úžasný a bavilo mě, jak s Shiori dokázal komunikovat a vždy jí věřil.

Mám ráda, když se postavy v knihách vyvíjí a tady byl u hlavní postavy ten vývoj fakt neskutečný.

Není to klasická fantasy, ale je tu hodně vidět ten vliv čínské a japonské mytologie, který tomu dodával nádhernou atmosféru a moc se mi to líbilo. Taky je to plné spousty lákavého jídla, což já prostě v knížkách můžu!
Příběh mě pohltil hned od začátku a za mě neměl ani jedno hluché místo.
Za mě opravdu doporučuji, protože to je nádherný příběh

Knihu jsem dostala k recenzi ve spolupráci s Megaknihy a nakladatelstvím Ocelot.

2 21.06.2023

Píše se rok 1887 a cestovatelka a lovkyně motýlů Veronica Speedwell právě ztratila posledního blízkého člověka. Pro ní to znamená hlavně volnost a možnost cestovat na daleká místa, ale to ještě netuší, jaké dobrodružství pro ní osud připravil. Po pokusu o únos najde Veronica útočiště u Stokera, který o její společnost vůbec nestojí. Nakonec musí spojit své síly, aby vyřešili záhadu.

Tahle kniha mě původně zaujala hlavně svou anotací, protože mi připomněla knihu Po stopách Jacka Rozparovače nebo Enolu Holmes. Jinak jsem žádné velké očekávání neměla, protože se přiznám, že jsem o té sérii předtím nikdy neslyšela A to je podle mě chyba, protože ten příběh je skvělý! Už dlouho se mi nestalo, abych se takhle zamilovala do postav, jako jsem se zamilovala do Veronicy a Stokera. Veronica je feministka v dobách, kdy to bylo ještě nemyslitelné. Je strašně chytrá, silná a emancipovaná. Její sarkasmus mi nejednou vykouzlil úsměv na tváři.
Stoker je šarmantní, divoce krásný a určitě si ho hned zamilujete.
Tahle dvojka si získala moje srdce a já se moc těším, jak se bude jejich vztah vyvíjet v dalších dílech.

Moc se mi líbilo prostředí viktoriánského Londýna a zapojení reálných historických postav do děje.

Mně celý styl psaní hrozně sednul, ale věřím, že na někoho by to mohlo být trochu utahané. Další díly jsou prý ještě lepší než tenhle.

2 15.04.2023

Devět věcí - Sára Topinková 4,5/5
Roztáhnout křídla - Alena Štraubová 4/5
A co když to (ne)vadí - Karolína Skácelová 3,7/5
[elen]a - Alena Rosípalová - 4,5/5
Uvidíme se v pekle - Michaela Rodová 4,5/5
Konečně sbohem - Natálie Sol Jalovcová 4/5
Neklidné duše - Zuzana Žáčková 3,5/5
Květ ze všech nejkrásnější - Lea Stehlová 4,5/5
Všechna moje pluska - Marie Vystrčilová 4,5/5
Uvidíme se - Evie Ilková 3/5
Něco mnohem lepšího - Eliška Hronová 4/5


Některé povídky byly lepší, některé mi tolik nesedly, ale ani jedna nebyla špatná. Knížku jsem zhltla za jeden večer s moc jsem si čtení užila.

2 10.04.2023

Tahle knížka si mě z počátku získala hlavně svým humorem a sympatickou, ač hodně nedokonalou, hlavní hrdinkou, ale později jsem se nemohla odtrhnout hlavně kvůli těm důležitým tématům. Příběh se zabývá alkoholismem, toxickým přátelstvím, chudobou a úzkostí. Celou dobu jsem hlavní hrdinku obdivovala za její sílu, i když jsem si zoufale přála, ať už se konečně někomu svěří a požádá o pomoc Aideen na první pohled působí jako sarkastická drsňačka, ale je to jen takový její obranný mechanismus vůči světu.

Jak už jsem zmínila, Aideen má dost chyb. Kašle na školu, neustále si vymýšlí výmluvy a obhajuje lidi, kteří si to nezaslouží. Musím se přiznat, že chvílemi mě až štvalo, jak se v ničem nesnaží a mrzelo mě, že svůj život musí podřizovat své závislé mamce.
V jejím přátelství s Holly mi jí bylo často líto, proto jsem měla fakt radost, když se spřátelila s Kavim a Meabh. Zajímalo by mě, jestli si Holly uvědomovala, jak ošklivě se chovala. Docela bych brala nějaké bližší vysvětlení, proč se její chování k Aideen takhle změnilo.
Všechny vedlejší postavy měly svůj charakter a proto pro mě bylo dost snadné si je zamilovat nebo je naopak nemít ráda.
Ještě chci pochválit postavu třídní učitelky, u které bylo vidět, že má o Aideen opravdu starost a celkově to byla skvělá osoba.

Romantická linka se mi moc líbila, byla taková nenápadná, nevtíravá a přesně podle mého gusta.

Kniha mi trochu připomněla Perfect on paper, které jsem četla loni.

Knihu jsem obdržela k recenzi od @humbook #humbookblogeri.

2 30.08.2022

Tohle je další příjemné překvapení z pera české autorky. Ze začátku jsem se dost bála, že tam budou hloupé postavy nebo zbytečné puberťácké drama, ale naopak jsem dostala postavy chovající se na svůj věk a moc hezký příběh.

Alžběty tatínek se stane kastelánem na druhé straně republiky a Alžbětě nezbývá nic jiného, než se tam přestěhovat s ním. Život na zámku ale není tak idylický, jak se na první pohled může zdát.

Musím vyzdvihnout to prostředí zámku a celou historii, kterou k tomu autorka vymyslela, strašně mě to bavilo a působilo to neuvěřitelně reálně. Zaujalo mě to tak moc, že jsem si ten zámek googlila, ale zjistila jsem, že je to opravdu vymyšlené
Další velké plus za mě byly postavy. Snad všichni se chovali rozumně, nikoho jsem neměla chuť profackovat, naopak jsem si je dost oblíbila. Jen Alžběta měla pár slabších chvilek ohledně žárlení, ale zase kdo se v 17 nechoval podobně ‍️

Romantická linka byla fajn. Příběh ukazuje, že ne vždycky, když se vám někdo líbí, tak to mezi vámi pak musí jiskřit a skončit to vztahem. Líbilo se mi, že když na scénu přišel Patrik, tak byla okamžitě vidět jejich chemie, kterou jsem prostě u Martina postrádala.

Tohle je úplně ideální kniha na léto, se kterou podle mě nešlápnete vedle, pokud hledáte nějakou milou YA romantiku.

2 24.08.2022

Tuhle knihu budete podle mě buď milovat nebo nenávidět. A já rozhodně patřím do té první skupiny.
Já ji četla ve formě e-knihy a určitě ji chci mít doma i v papírové formě, protože ty ilustrace jsou jedna velká nádhera!

Rozhodně to není čtení pro děti. Příběh je krvavý, plný zármutku, zrady a víry. Nechybí ale ani hluboká láska, která mě tam chvílemi trochu obtěžovala, abych řekla pravdu. Atmosféra je hodně temná, ale právě to se mi na knize líbilo. I když mě to trochu emočně vyždímalo

Kniha je rozdělena na tři linky, dvě jsou v minulosti a jedna je přítomnost, ve které Gabriel de León vypráví svůj příběh. Všechny linky mě bavily a vždy mě mrzelo, že Gabriel své vyprávění ukončil, když to bylo napínavé, ale díky tomu přeskakování mi přišlo, že jsme krásně viděli vývoj a motivy jeho postavy.
Když jsem viděla těch 800 stran, tak mě to dost vyděsilo, ale myslím si, že ani jedna strana tam není navíc, takže se tím nenechte odradit. Tempo krásně plyne a knížku jsem hltala od začátku do konce, do hlavního hrdiny jsem se vžila a prožívala s ním každou ztrátu i každé vítěztví.
Já se trendu upírů docela vyhnula, ale troufám si říct, že Říše upíra je dost originální a neřadí se do upírských stereotypů. Je plná nečekaných zvratů, krve a drsných scén. Autor umí skvěle popsat emoce, takže to všechno prožíváte spolu s postavou.

Je tady fakt hodně trigger warnings, takže pokud víte, že vám vadí nějaké drsnější věci, tak se na ně pro vaše dobro před čtením radši mrkněte.

Dala bych 5 hvězd, ale jak už jsem psala, občas mi tam vadila ta romantická linka.

Hodnocení: 4,7/5 ⭐️

2 10.06.2022

Divé ženy

Divé ženy je kniha o třech silných ženských postavách, jejichž příběhy se postupně prolínají a zanechávají ve vás spoustu pocitů. Je to oslava ženské síly, vytrvalosti a inteligence, které se spousta mužů po celé generace bojí. Čtení je to krásné a kouzelné, ale zároveň dost emotivní a smutné se spoustou domácího násilí.

Bavily mě tři časové linie a tři příběhy různých žen se stejného rodu, které to v životě neměly jednoduché. Ani jeden pohled mi nepřišel nudný a vyprávění hezky utíkalo. Přijde mi, že celá kniha má takový podzimní vibe, takže je to ideální čtení na pochmurné podzimní dny, kdy se zachumláte do deky, uděláte si čaj nebo horkou čokoládu a budete si jen číst.

1 25.09.2024

Lásky čas

Dva kluci z konkurenčních podniků, jeden zabijácký kocour, boží obálka a spousta roztomilosti.

Když jsem se dozvěděla, že tahle knížka vyjde, tak jsem byla fakt nadšená, protože mi obě autorky hrozně sedly a jejich knížky jsem hodnotila velice kladně. Vůbec jsem neměla obavy o čtivosti, spíš jsem byla zvědavá na pojetí, protože Léto mezi řádky byla spíš taková pohodička a naopak Zlomky nekonečna mě totálně rozsekaly. Lásky čas bych popsala jako takové vřelé objetí, i když se tam řeší i nějaká ta vážnější témata, jako třeba coming out nebo sexuální obtěžování.
Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala, pana Tuňáka jakbysmet, protože mi možná maličko připomíná mojí kočku
Prostředí kavárny a bistra mě moc bavilo, trochu mi to připomínalo knihu A Pho Love Story. Vždycky říkám, že jak je v knize jídlo, tak má u mě plusové body.
První polovina knihy je taková dost pošťuchovací, ještě tam vládne rivalita a to mě vždycky baví. Pak to postupně přechází do přátelství a všichni víme, jak to nakonec skončí. Ale i když je to naprosto předvídatelné, tak já mám tenhle žánr prostě ráda a tenhle příběh je hodně komfortní čtení, které vás určitě potěší.

Za knihu k recenzi děkuji @humbook

1 15.05.2024

Volné pokračování Vánočních prázdnin.
I když obálka působí docela vánočně, tak se tentokrát jedná o příběh z období Valentýna. Finley s kamarádkou zasedají v komisi na valentýnský ples, ale někdo jim pořád hází klacky pod nohy a snaží se ples zkazit. Co se týče Finley a Arthura, tak to taky není úplně nejrůžovější a navíc to vypadá, že se jejich cesty brzy budou muset rozejít.

Láska je je klasická YA slaďárna, která vás ničím nepřekvapí, ale mě osobně prostě bavila. Atmosféra sice není úplně vánoční, ale stále se to odehrává v zimě a na horách, takže se to i tak na tohle období hodí. Musím říct, že Finley mi byla chvílemi trochu nesympatická, ale bylo tam spoustu vedlejších postav, které se mi naopak dost zalíbily. Na můj vkus tam bylo málo Fin a Arthura spolu, ale doufám, že další díl to napraví, protože mě spolu moc baví!
Pokud si chcete u knížky odpočinout a nehledáte žádné velké drama nebo hluboká témata, tak by se vám Láska je.. mohla líbit.

Věk přízraků

Věk přízraků je další počin od vydavatelství YA Čtu a já prostě smekám a tleskám, protože ty jejich knihy jsou snad pořád lepší a lepší
To grafické zpracování je překrásné a je radost mít takovou knihu doma. Kdykoliv jsem ji vytáhla na veřejnosti, tak se mě na ni lidé ptali a mně dělalo hroznou radost o tom mluvit.

Teď už ale k samotnému příběhu, který mě taky okouzlil.
Píše se rok 1895 v Olomouci a Žofie pracuje jako služebná u německé rodiny, kde se div nepředře. Jednou v salonu s mladým panem Leopoldem nečekaně potká známou tvář z dětství. Matrna byl její dětská láska, teď si ale říká Matheo a mluví německy. Taky je to on, kdo Leopoldovi řekne, že Žofie umí komunikovat s mrtvými a tím jí nechtěně dostane do problémů.
Žofie je nucena chodit na seance a komunikovat se zesnulými, jednou se ale něco zvrtne a příběh nabere temných obrátek.

Kniha na vás hned od začátku dýchá temnou a tajemnou atmosférou, která je úplně ideální na upršené podzimní večery, kdy se chcete lehce bát, ale zároveň se pak v noci nechcete klepat strachem pod peřinou.

Mně osobně se líbila spíše první polovina, ta druhá v sobě měla na mě možná už moc nadpřirozena, ale celé čtení bylo skvělé a já si knihu fakt vychutnala, s čímž opět pomohly i obálky, které jsem při čtení poctivě otevírala.

Na své si přijdou i romantické duše nebo fanoušci found family trope.

Já se teď budu těšit na další počin od autorky a taky na další vymazlený YA čtu boxík

1 05.11.2023

Alex se vrací v druhém dílu a spolu s ní jedna dost zvláštní parta, která má za úkol osvobodit Darlingtona z pekla.
Co se asi tak může pokazit?

Devátý spolek patřil do mých top 10 knih za rok 2021, takže Brána pekel mnou byla hoodně očekávaná. A vůbec nezklamala.
Já ten svět prostě miluju, miluju tu různorodou partičku “hrdinů a hlavně miluju tu dark academia atmosféru, která mě úplně pohltila.
Tahle série je prostě úplně ideální do upršeného, mlhavého počasí, které nám podzim nabízí.
Je vidět, že je to adult fantasy, protože autorka se s tím fakt nepáře a je to celkem drsné a syrové.
Přiznám se, že se začátku jsem měla trochu zmatek v ději a postavách, tady by se určitě hodil rereading prvního dílu, ale na to prostě nebyl čas
Líbilo se mi, že některé postavy z prvního dílu dostaly více prostoru a že jsme poznali jejich temnější minulost. Alex je krásný příklad morálně šedé postavy a mně to baví mnohem víc než ty dokonalé hrdinky, kterým vychází všechno, na co sáhnou.
Trochu mě mrzí, že Alex s Darlingtonem už nedostali více prostoru, ale doufám, že o to lepší bude jejich první polibek v budoucnu.

Jsem strašně ráda, že mě knížka nezklamala a já tuhle sérii můžu vesele doporučovat dál, protože za to vážně stojí!

Četla jsem v rámci spolupráce s Humbook.

1 21.10.2023