Lothar.777
komentáře u knih

Poměrně zajímavě ilustrované balady, každá má svůj příběh a je někomu věnována, pěkná práce.


Za mě osobně obdivuhodně o ničem, je mnohem lepší poezie ze stejného prostředí.


Vydalo Rudý právo, takže jako opatrně s tím čtením. Na začátku klasická komunistická omáčka o imperialismu a Západu, pak ťukanec o Rabštejnu a podmínkách tam, zbytek knížky věnovaný pochodům smrti, hlavně akci u Choustníkova Hradiště. A na konci soupis několika hromadných hrobů a transportů, které prošly přes naše území.


Narazil jsem na tuhle knížku ( no, má skoro 400 stránek), je to o zásluhách Poláků na špionáži na raketách V-1 a V-2, povídá se tam o Peenemünde a tak vůbec. Ale je tam několik stránek o KZ Dora, které člověk docela přivítá, protože tam jsou zase jiné informace o té výrobě. A zmiňuje se i KZ Pustków, o kterém jsem nikdy neslyšel, všichni vězni byli "nositelé tajemství", takže pravděpodobnost přežití je takřka 0. To jen kdyby se náhodou někdo u ty rakety zajímal...


Moc pěkně napsaná kniha, v podstatě beletrie naroubovaná na 95 % faktů, se kterými si autor dal opravdu práci. Pojednává o nejznámějším atentátu na vůdce, operaci Valkýra, a bere to celkem pěkně do hloubky. Pokud někoho to téma zajímá, tahle kniha je dobrá volba.


Přečetl jsem si to, jen abych mohl posoudit. Pár zajímavých informací, ale jinak bych v tom až takovej šlágr neviděl. Samozřejmě má co nabídnout, ale...


Bohužel trochu zklamání. Je třeba uznat, že spousta informací asi nikde jinde úplně nezazní, ale není to úplně ono. Čekal jsem nějaké větší rozepisování těch akcí a tak celkově, bohužel nic moc. Ale hezky tam je napsáno, jak i v rámci SS měla tahle jednotka zajímavej status, za normálních okolností by je museli věšet po stromech.


Útěk z Auschwitzu na ruský způsob. Samozřejmě pojato trochu rusky, autor po útěku asi dostal převýchovu u NKVD, takže všeho s rezervou. Ale pohled z ruský strany má něco do sebe, popisuje spoustu situací, které jsou známé, hodně se zaměřuje na Rusy. V podstatě celá knížka je o Osvětimi, pak deset stránek útěk přes kus Evropy, další zajetí a útěk a shledání s Rudou armádou, která ho za dobře vykonanou práci dala do trestný jednotky kvůli zevrubnému výslechu a tím to tak nějak končí. Pak je dvacet let pauza a proces s příslušníky SS. No, názor lépe si udělat osobně.


Poměrně zajímavý čtení, chvilkama teda děsná nuda, ale ve finále spousta nových informací. Kniha je založena na dalších vzpomínkách (třeba Sonderbehandlung) a na materiálech od výslechů, které probíhaly v rámci procesů. Zmiňuje i Dívčí orchestr ( i když teda jen velice okrajově). Hned z kraje to člověka hodí docela do drsný reality tábora, pak jsou jednotlivé kapitoly vyhrazeny pro různé aspekty života za dráty. Takže na jednu stranu pan lékárník potkává spoustu známých lidí, na druhou stranu nemá úplně možnost jim pomoci, takže se stará o hladký průběh. Moc pěkně se tam zmiňují o tom, jak se na tom dalo hezky vydělat. Zmiňuje se i sterilizace a je tam taky naznačena spojnice mezi pokusy v táboře a výzkumákem v Dahlemu.
Celkem se dá pochopit, že člověk zatnul zuby a vydržel to, v tomto případě je hezky vidět i ten ekonomický aspekt, protože lékárník si sice něco odseděl, ale určitě na tom neprodělal.


(SPOILER) Kniha pojednává o jednotce složené z "obyčejných mužů", chlapi zhruba kolem čtyřicítky s rodinama, kteří byli moc staří na službu ve Wehrmacht, někteří pamatovali Velkou válku, někteří byli policajti z povolání, někteří měli živnost...obyčejní chlapi. V Polsku byli postaveni před úkol provést hromadnou popravu, jen několik "s díky" odmítlo, většina zatnula zuby i když třeba v průběhu cukli a třeba pomáhali s organizační stránkou věci. Moc zajímavě popsaný vývoj jednotky, kdy "čistý" zůstal málokdo, většina se pohybovala v "šedé zóně" a část si časem popravy, vyklízení ghett i protipartyzánské akce oblíbila a užívala si je. Je zajímavé sledovat ten vývoj, kdy po první akci byli všichni dost v kopru a později se začali otrkávat, propadat alkoholu a podobně. Jeden důstojník si k jedné akci přizval i těhotnou snoubenku, to bylo celkem zajímavé. Zejména popis exekucí je celkem dost výživný, závěr knihy je věnován trochu psychologii, kdy se zmiňuje Stanford a podobné pokusy, další války a ve finále i My Lai. Autor polemizuje s dalším autorem a vysvětluje svůj názor na věc. Resumé zní: "Něco se číst dalo, něco byla hrozná nuda, něco bylo hodně zajímavé."


No, Nabarvené ptáče jsem nečetl, autorka si dala tu práci a vydala se po stopách "hrdiny". Všechno bylo asi kapku jinak, než si to autor vysnil do knihy. Ale napsat knihu o tom, jak si za války chrochtali, to by asi nebyl takovej šlágr. Takže klidně tomu dejte pár hodin času, je tam pár zajímavých informací, ale moc si to neberte k srdci, budete zklamaný.


Psáno celkem zajímavým stylem, chvilkami jakoby poeticky a bez náboje, chvilkami celkem čitelně. Vypráví o KZ Mauthausen, takže z pohledu autora dost zlo. Na konci oslavují převoz do Dachau, které pro ně bylo jako pohádka. Trochu paradox.


Přečteno, není to sice standardní válečná nebo táborová literatura, ale něco do sebe to má. Jak asi vyrůstaly děti, které buď rodinu ztratily úplně, nebo se jim rodiče naprosto odcizily, musely se vzdát náboženství a kolikrát i života a byly svědky toho, jak si na cizím neštěstí leckdo kolem napakuje břuch. No, opravdu spíš trochu okrajový téma, ale pro leckoho z nich to bylo po psychický stránce horší než tábor.

No, po první kapitole jsem to chtěl zabalit, ale že mám ten žaludek, tak jsem vydržel a bylo to o dost lepší čtení. Taková kapku zvláštní kapitola války. Asi nic neprozradím, když vám prozradím, že je to pěkné a má to celkem úroveň.


Ideální způsob, jak se začít zajímat o tématiku koncentráků a holocaustu. Jednoduché, čtivé, pěkně naznačeno, co to udělalo s lidma, co to zažili.


Přečteno, napsáno zajímavým stylem, většině aspektů KZ Buchenwald je věnována jedna kapitola. Čitelné, doplněno o fotky pořízené US Army.


No, není to úplně 2.SV, ale pár zajímavých postřehů tam bylo. Vydáno za hlubokého totáče, takže jsem se strašně nařehtal, bohužel, informace, které jsem čekal poněkud chyběly.


Autor je Němec, který před válkou utekl do Ruska, ke kterému měl hezký vztah. V první části vypráví v podstatě o tom, jak za bitvy o Stalingrad jako člen národního výboru "Svobodné Německo" pomocí rozhlasu, letáků a dalších nástrojů propagandy přesvědčovali vojáky v obklíčeném kotli, aby se vzdali, že o ně bude postaráno, poskytnuta léčebná péče a tak všelijak podobně. Chtělo by se říct, obrovská kupa lží a kejdy, ale to je věc úhlu pohledu. Mnoho z obklíčených důstojníků (někteří generálové a vyšší šarže) se později k "Svobodnému Německu" přidali, protože pochopili, že to je alternativa k režimu, který v Německu byl, v podstatě jen sloužili jinému tyranovi a řadoví vojáci umírali dál. V druhé části se setkáváme s novinářem, který zůstal kotli, aby mohl psát skvělé reportáže o pevnosti na Volze. Postupně se seznamoval s realitou a nakonec tam i skončil, byť počítal s tím, že za zásluhy bude převezen do bezpečí.
Knížka trochu trpí tím, že ji napsal komunista (resp. více komunistů) a úplně se nedrží skutečných osob, ale jinak je celkem pěkně naznačeno, jak to tam skutečně vypadalo.


Není to klasická válka, spíš trochu na způsob Bílého pekla, němečtí zajatci v ruském lágru. Moc pěkná knížka, u který jsem se chvilkama i celkem zasmál. To srovnání Ruska a Německa, ať už z pohledu lékaře, nebo z pohledu kuchaře a civilisty je prostě něco úžasnýho. Doporučuju jako relax .
