luciekla komentáře u knih
Poslechnuto jako audiokniha. O volynskych Cesich jsem jeste nikdy nic necetla, takze tema me zaujalo a zpracovani se mi libilo. Bohuzel jsem se hodne ztracela v podstavach a konec knihy mi prisel trochu useknuty.
(SPOILER) Vsechny knihy pani Mornstajnove jsou mimoradne ctive a tahle neni vyjimka. Nicmene si myslim, ze pani Mornstajnove vice jdou multigeneracni romany z davnejsi historie a tak nejak doufam, ze pristi knihy budou z te o neco davnejsi historie nez tahle. Nez jsem knihu stacila precist, tak vypukla cela afera ohledne pribehu, coz je skoda, protoze dej se vyzradil. Pockala jsem tedy par mesicu nez jsem se do knizky pustila, recenze byly vselijake, takze jsem od ni nic moc necekala a nebyt to kniha pani Mornstajnove, asi by me podle popisu nezaujala. Kazdopadne nakonec kniha predcila me ocekavani a precetla jsem ji za dva vecery. Musim se priznat, ze nevedet, o co se jedna predem, tak z naznaku v prvni casti knihy by mi to asi nedoslo. Co se autorce opravdu povedlo bylo vykresleni tizive atmosfery doma a postavy maminky a babicky a jak celou situaci vnimala hlavni hrdinka jako dite. Co uz se podle me tolik nepovedlo je jista nedokoncenost - nedozvime se, co se stalo s "tatinkem", doufala jsem, ze situace s Jakubem se vyresi (a cela tato linka byla zvlastni, opravdu by takto OSPOD jednal?), zaver mel asi sokovat, ale prisel mi moc na silu.
(SPOILER) Priznam se, ze jsem od knihy cekala uplne neco jineho a jine casove obdobi (proposed tady i na knize byl celkem strohy, ale zaujalo me to tajemstvi, takze jsem si knihu jist pred nejakou dobou koupila. Ted na ni konecne v ramci vyzvy doslo a vtahla me tak, ze jsem ji precetla na jeden zatah a skoro bych rekla, ze se mi libila o trosicku vic nez Hermankove udoli. Tajemstvi jako takove mi neprislo zas az tak sokujici - myslela jsem si, ze tam bude jeste neco jineho, no a taky mi chybelo neco z Editina pozdejsiho zivota, proto nakonec davam 4 hvezdicky misto 5, ale knihu urcite doporucuji.
Precteno v ramci ctenarske vyzvy, ale mnohokrat jsem premyslela, ze knihu odlozim a nedoctu. Prekonala jsem se, ale bylo to tak spatne, ze nemuzu doporucit a autorce se priste vyhnu obloukem. A to mam pritom romanticke oddychovky jinak moc rada.
Jsem moc rada, ze autorka zaznamenala pribeh pana Frantiska. Doufam, ze bude jeste i nejake dalsi vydani, ktere projde dalsi korekturou, protoze jsem zaznamenala celkem dost chyb a ruznych jinych problemu, ale jsem rada, ze jsem mela moznost si knihu precist.
Ke knize jsem se dostala pres doporuceni "podobnych" u Hermankoveho udoli, tak jsem se tesila na dobrou knihu. Po prvnich par strankach jsem myslela, ze knihu odlozim, tak moc mi nesedel styl psani a preklad do cestiny mi misty prisel docela kostrbaty, ale mozna to bylo originalem, kdo vi. Kazdopadne jsem vytrvala a s pribyvajicimi strankami se docela zacetla. Je to takove pozitivni povidani o jedne velke rodine, celkem fajn cteni, misty smutne, misty celkem oddychove, ale Hermankove udoli to rozhodne neni. Je to ale kniha, u ktere si prejete, abyste meli taky takovou velkou rodinu, ktera drzi pri sobe, v dobrem i zlem.
Od teto knihy jsem ocekavala hodne a ocekavani se uplne nenaplnila. Katalpa psat umi, takze to rozhodne nebylo spatne, ale neco tomu chybelo. Take mi kniha hodne pripominala Stalo se prvniho zari od Rankova, kterou mimochodem doporucuju, pokud jste jeste necetli.
Zase jednou kniha, ktera podle anotace znela zajimave, ale ve vysledku to bylo jedno velke zklamani. Styl psani byl hodne zvlastni, vubec mi nesedl. Prvni cca polovinu knihy se toho moc nedelo, v druhe polovine to bylo lepsi a zajimavejsi, ale nez se vubec neco stalo, tak kniha skoncila. Zadna postava mi nebyla sympaticka. Zajimavy namet, o osudu Stelly jsem slysela poprve, ale zpracovani se mi nelibilo.
Takove ostravske Vypravej. Autor dokazal popsat zivotni krivdy a kotrmelce s humorem.
Ke knize jsem se dostala diky kampani na HitHitu -- posledni dobou je cim dal tim castejsi, ze skvele a dulezite knihy se vydavaji diky crowdfundingu a tohle je jedna z nich. Docteno uz pred nekolika dny, ale porad mi kniha lezi v hlave. Ac tento zpusob protestu neschvaluji, tak je podle me dulezite, aby se tyto udalosti pripominaly. Jan Zajic silne veril, ze jeho cin pomuze zburcovat lid a byl schopny se pro narod obetovat. Videno dnesnima ocima se muze jeho obet zdat zbytecna, ale to Zajic tenkrat nemohl vedet. Ze strany autora vyborna prace (domnivam se, ze autoruv otec byl jeden z novinaru, ktery mluvil se spoluzaky Zajice po cinu?), kniha je ctiva, ale zaroven se drzi faktu. Prinasi take nova fakta vychazejici ze svedectvi Zajicova kamarada, ktery byl po cinu vystaven natlaku STB.
Knihu jsem podporila v kampani na hithit a jsem moc rada, ze vysla. Skoda, ze rozhovoru bylo jen sedm, kazdopadne chvalim vyber, kazdy z nich prinasi trochu jiny pohled na zivot v KLDR. Doporucuji a planuji precist i autorcinu predeslou knihu.
Precteno za jeden vecer, takze to rozhodne nebylo spatne. Mam tyhle vicegeneracni romany moc rada, jen skoda, ze tenhle byl tak kratky a autorka venovala vic usili do popisu vysivani nez hlavnich hrdinek/deje.
Uprimne jsem od teto knihy cekala vic. Kazdopadne ocenuju, ze Andrea Sedlackova sla s kuzi na trh a predstavila nam sve dost nesympaticke mlade ja. Ackoli jsem mladsi nez autorka, i ja jsem si prozila svoji “parizskou revoluci”, kdyz jsem v 17 letech utekla z domu a odstehovala se do Parize. Ravioli z plechovky jsou neco, na co nikdy nezapomenu.
Serial i knizka me v detstvi nejak minuly, vubec netusim proc. K serialu jsem se dostala pred lety uz jako dospela a moc se mi libil. Knizku jsem dlouho shanela a nakonec jsem ji cetla v elektronicke podobe, coz me trochu mrzi, ale knizka jako takova nezklamala.
Pekna knizecka, nadherne ilustrace a pribeh, ktery potesi a pouci jak deti, tak dospele. Jen skoda, ze to nebylo delsi!
Kniha mi lezela nejakou dobu doma, tak jsem ji letos pouzila do vyzvy. Precteno za necely den, tak moc me vtahla.
Nazev knihy me zaujal uz pred lety, popis sliboval fajn oddechovku, takze jsem ji mela na seznamu k precteni. Letos se mi perfektne hodila do vyzvy, takze na ni konecne doslo, ale bylo to velke zklamani. Dve hvezdicky za konec.
Knihy George Mikese mam moc rada a postupne se je chystam precist vsechny. Tohle je jedna z tech slabsich, ale porad velice fajn oddychove cteni.
Naposledy jsem Kytici cetla ve ctvrte tride jako povinnou cetbu (a dodneska jsem schopna odrecitovat nektere basne zpameti) a ted jsem se k ni po cca 20 letech vratila v ramci ctenarske vyzvy. Zazitek trochu jiny nez kdyz jsem byla mala, clovek to asi vic proziva a vic oceni ten jazyk, ale porad vyborne. Mam stare vydani od babicky, ktere ma cestne misto v knihovne.
Jedna z mych nejoblibenejsich detskych knizek. Jako mala jsem si ji pujcovala v knihovne porad dokola, az mi jednou prinesl Jezisek muj vlastni vytisk. Tahle kniha ve mne zustala a trocha informaci o Downove syndromu se mi hodila pozdeji v zivote, kdyz jsem se jako aupair starala o holcicku prave s Downovym syndromem. Nedavno jsem tuhle knihu nasla mezi svymi starymi vecmi, tak jsem se ji rozhodla precist znova po hodne letech dospelyma ocima. A porad chapu, proc se mi tak moc libila.