luciella10
komentáře u knih

Začnete číst a kniha vás vtáhne a nepustí. Příběh se otevírá jako květ. Když už myslíte, že nic nemůže přijít, objeví se další a další věci, které měly být už dávno pohřbeny. Napínavé a dojemné čtení v krásných reáliích Austrálie.


I válčená kniha může být laskavá a milá, tady máme důkaz. Životy čtyř žen, které se díky soutěži různě propojí. Nechybí smutné části následovány těmi veselými. Milá a laskavá kniha, která stojí za přečtení.


Kniha má 600 stran, ale když končí, přejete si, aby měla aspoň 1000. Osudy jedné šlechtické rodiny na jihu Anglie, silný vztah tří sourozenců a válka. Silná a krásná kniha, kde chvíli sníte a chvíli se vám tečou slzy. Kniha, na kterou se nezapomíná.


(SPOILER) To, že se jedná o sérii a hlavně částečně červenou knihovnu, jsem nějakým záhadným způsobem přehlédla. Kniha dává nádherné popisy ostrova, života ostrovanů a odkrývá méně známou historii. Bod dolů rozhodně za popisy zabíjení psů při vysídlování, rozvedené na několik stran a několik následných zmínek během nikdy. Asi jsem na to hodně citlivá, ale mám pocit, že nikde jsem tak bolestný popis podobné události se psy nečetla.


Po slibném začátku se kniha přehoupne do divně nudného příběhu s nesmyslným rozuzlením.


Rozhodně nedoporučuji. Ze začátku kniha vypadala dobře, je z prostředí které znám. Ale postupně se z toho stala absurdní parodie. Myslím si, že to dalo velkou práci vymyslet něco tak nesmyslného. Dočetla jsem to jen proto, abych zjistila, kam to dokázala autorka až dovést.


Syrové a mrazivé, jako islandská krajina. Začátek se táhl, ale pak se mi kniha dostala pod kůži a musela jsem jí dočíst. Není to kniha, kterou budete číst vícekrát, ale určitě je to kniha, na kterou nezapomenete.


Příběh dokonale poskládaný jako origami. Na můj vkus je až moc "romantický", ale je to kniha, která stála za to, si jí přečíst.


Nádherná kniha, která se rozhodně zařadí na seznam těch, na které člověk nezapomene. Příběh se vás dotkne, ať chcete nebo ne. Propletené osudy, fakt, že nic není černobílé, lidské povahy jsou více vrstevné a že není jediný konec, ten správný. Trošku jsem měla problém s postavu Duchess a jejím jsem psanec. Těším se na film, práva jsou prodána, doufám, že to bude tak skvělé, jak v knize.


Autorka je mistryně slova. Tak nádherná hra, kterou s nimi předvedla, ty popisy podzimní krajiny, lidských charakterů a všudy přítomné nemoci ve slezském sanotoriu roku 1913. A překlad je taky velká lahůdka. Mizogynské názory, to byl pro mě ten horor, i když jsem původně očekávala něco úplně jiného. Kniha není pro každého. Myslím, že i po přečtení v nás musí "dozrát" a usadit se. A na její plnou sílu si musíme počkat. Za mě 3,5/5.


"Feel good" detektivka, kde je zápletka a vyšetřování vlastně na posledním místě a je to spíše o "Peče celá země". V posledních dnech mi to sedlo, chtěla jsem něco odlehčenějšího, ale do kategorie thriller bych to rozhodně nedávala.


Přemýšlím, kdy naposledy jsem četla knihu, ze které mi bylo fyzicky tak nevolno. Knihu, kterou jsem musela co 30 stránek odkládat, protože to, co v ní bylo, bylo tak kruté, tak surové a tak neuvěřitelné. Příběh korejské dívky, která si prošla peklem spolu s dalšími dívkami, které byly unášeny, mučeny a znásilňovány ve jménu vyššího principu. Historie, která by se neměla umlčet.


Lesk a bída českých filharmoniků. Smutný a realistický pohled do života lidí, kteří dělají hudbou ostatním lidem životy krásnější, ale třou bídu z nouzí. Bohužel to od pár přátel, kteří hrají vážnou hudbu znám. Tempo moc pomalé, s hlavním hrdinou jsem nedokázala moc sympatizovat. Ale určitě, pro vhled do života filharmoniků je fajn si to přečíst.


Kniha, která stojí za přečtení. Nečtu moc autobiografie, tady jsem se nechala zlákat názvem a velkým boomem okolo knihy a jsem ráda. Toxický vztah matka, dcera, který rozpoutá kolotoč dalších více či méně toxických vztahů. Nejvíc poznamená vztah k ní samotné. Chvílemi člověk neví, zda to může ještě jít dál a ono jde. Pro některé může být takto kniha až terapeutická. Pro někoho noční můrou. Každopádně, přečtení stojí za to.


Autorka jede ve stejném tempu, jako u první knihy Šepot z lesa, která mě bavila o něco více, než takto. Na druhou stranu, je Zvedá se vítr (více reálný i tím propojením se skutečnými tragédiemi a celým dějem) než předchozí kniha, která sice byla čtivější, ale měla mnohem více chyb a nesrovnalostí v ději. Myslím, že kdo se nechá nést energií tornáda, bude ho kniha bavit.


Zvláštní kniha, rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdami a nakonec se misky pomyslných vah sklonily ke 3. Obálka je nádherná, ale obsah knihy byl pro mě něčím, čemu jsem nedokázala věřit. Příliš velký přerod za tak krátký čas u jizev, které jsou tak hluboké.


Dlouho mě žádná kniha tak nedojala a nevehnala slzy do očí. Nejsem typ, který se dojímá. Melancholická, plná bolesti a zmaru, ale i v tom všem jiskry naděje, lásky a přátelství. Kniha ve formě dopisů není lehká ke čtení, tato se četla jak po másle.


Milá kniha, nečekala jsem, že tam bude tak silná romantická linka, ale lékařská a historická část byla výborná.


Člověk si říká, jestli ta syrová a nehostinná krajina nebyla to nejpřívětivější, co v knize bylo. Jaké zlo si lidé dokáží navzájem napáchat.


Výborná kniha. Nečekala jsem nic a dostala jsem neuvěřitelný příběh, plný zajímavostí. Od této chvíle se budu na žárovku a střídavý proud dívat úplně jinak. Vřele doporučuji.
