lucisa.n komentáře u knih
Život ve Žlutém domě nadále pokračuje, dokonce začínají sourozenci s úpravami a zvelebováním. Pomyslné vidle jim do toho ale neustále hází Denis, ten nejdivočejší z nich, taková černá ovce rodiny. Přichází s dalším ze svých “skvělých nápadů. Aby získal rychle a snadno peníze, přihlásil se do známé televizní reality show. Jak reagují jeho klidnější sourozenci, to si asi dokážete představit..
Další díl z povedené rodinné série slovenské autorky. Oba předchozí jsem hodnotila plným počtem hvězd, takže jsem si tento další rozhodně nemohla nechat ujít. Ze začátku jsem byla nadšená, když se zde zmiňuje jedna ze shows, kterou ráda sleduji. Ale trochu mi přišlo, že vlastně byla upozaděná, stejně jako celý Denisův příběh. Tady mi opravdu přišlo, že sledujeme všechny stejnou měrou, přitom bych klidně více z grázlíka Denise fakt ocenila. Chvíli mi trvalo, než jsem se plně začetla a pak už jsem byla vlastně skoro na konci. Tento díl je fakt útlý - necelých 190 stran. Nicméně v příběhu navážete tam, kde jste u Lily skončili, dozvídáte se, co bylo dál. To se mi líbí. Stejně tak úplně uvěřitelný a běžný styl života hlavních hrdinů. Konec tentokrat skončil dost napínavě, takže jsem zvědavá, co autorka vymyslí dál. I když tohle považuji za zatím nejslabší díl, není se čeho bát, pořád je velmi dobrý.
“Mimí vzpomíná na své dětství. Na jednotlivé čtvrti Neapole, bydlení, ale také na rodinné příslušníky. Hodnou a pracovitou matku Rusiné, ale také sebestředného autoritativního otce Federího, kterému nebylo nic dobré, vlastně jen on sám, protože on přeci ví a umí vše nejlíp. Jedná se o sondu do italské rodiny, částečně založenou na skutečných událostech.
Zcela určitě jsem se do této štafety přihlásila poté, co jsem u jedné knihomolky viděla velmi nadšenou recenzi. Čekala jsem tedy i já nadšení, ale to se bohužel vůbec nedostavilo. U této knihy mohu s jistotou říct, že mi opravdu nesedla. Nemohla jsem se začíst, autorův styl psaní je velmi zvláštní, zabíhavý, dlouhé popisy, málo přímé řeči, spousta italských jmen - ulic, absence kapitol. Věnuje se hlavně rodinným vztahům, ale také popisu italské Neapole a umění. Rodinné vztahy OK, to mám ráda. Život s téměř diktátorským otcem nebyl nic moc, spíš k pláči. Musela jsem jen kroutit hlavou a Federího proklínat. Popisu Neapole tam bylo až moc, popis jednotlivých ulic a domů mi nic moc neříkal. A umění? Tomu nerozumím vůbec, a že ho tam bylo. A to je vlastně všechno. Kniha neustále omílala to samé dokola. To, že Federí je, jaký je, jsme pochopili už z prvních pár stránek. A vlastně takový byl celý svůj život, žádná změna. Oceňuji biografické prvky, lituji všechny, kdo toto museli zažít, ale zároveň si myslím, že se vše dalo napsat s polovinou obsahu. Takto to působilo velmi zdlouhavě a nezáživně. Za mě bohužel doporučit nemohu.
(SPOILER) Děti se občas úplně nevědomky ztratí, vlastně se dostanou do úplně jiných světů, kde pochopí svou vlastní podstatu. Když se ale vrátí zpět “domů, jsou jiné, poznamenané, pro rodiče a okolí dost často nemocné. Proto se rodiče uchylují k tomu, že pošlou své děti pryč. Do “internátní školy určené přímo pro tyto děti. Stejně tak se to stane i Nancy. Ocitá se v Domově pro nezvladatelné děti slečny Westové a teprve s jejím příchodem se začínají dít věci..
Uff, co tohle jako bylo? Ani po dočtení nechápu, co to vlastně mělo znamenat. Ještě, že ta kniha byla fakt krátká a nestrávila jsem s ní více jak dva dny. Absolutně nepochopitelný a nevysvětlený svět, nesympatické postavy, rádoby vtipné, mluvící úplně z cesty, “achající hlavní hrdinka. Pomoc! Maličko prozradím, že se v příběhu objevovaly i vraždy, naštěstí jsem alespoň toho pachatele neuhodla a byla alespoň trochu překvapená. Tohle je jedním slovem fantasmagorie a absolutně nestála za můj čas, pardon. V zahraničí má snad kniha i pokračování, možná se tam člověk dozví víc, ale mně stačilo. Děkuji. Nedoporučuji, asi nikomu..
Vracíme se k dvěma známým hlavním hrdinům - Nele, mámě dvou dospívajících kluků a Benovi, vysokoškolákovi, nadšenému sportovci a hlavně synovi Neliny kamarádky se školních let. Ti dva si před téměř dvěma lety prožili románek. Jak je to s nimi teď? Co se stane, až se jejich cesty opět zkříží? Vyhraje rozum nebo láska?
Na pokračování tohoto příběhu jsem se moc těšila. Už z konce prvního dílu bylo jasné, že takto to přeci skončit nemůže.
Pokud se vám první díl zdál hrcfrc plný akce a zvratů, tady si užijete spíše popisný děj a Neliny myšlenkové pochody. Nemám nic proti ani jednomu stylu, ale úplně nejradši mám takovou zlatou střední cestu. Tady mi těch popisů přišlo možná až moc, některé byly zbytečné a pokoušely moji pozornost. V momentě, kdy se ale objeví Ben, všechno ostatní přestává existovat. On je prostě hvězda! Takovýho kluka bychom chtěly každá, fakt! Až si tak říkám, jestli se někdo takto vůbec dokáže chovat, kor mladý nezkušený klučina.
Nelu jsem chápala, všechny její myšlenkové pochody byly opodstatněné, ale někdy je prostě potřeba myšlenky opustit a řídit se úplně něčím jiným. Překvapilo mě, jak se k Benovi a Nele zachovalo okolí, čekala bych spíše opačné reakce a moc si nedokážu představit, že by to takto vypadalo. Nicméně to přesně poukazuje na náročné a možná trochu kontroverzní téma - partnerského věkového rozdílu. Moje racionální já v tom furt něco hledá, ale moje knižní já se dočkalo konce, který jsem chtěla. Takže nakonec snad budou všichni spokojeni. Opět příjemná oddechovka, která vás ale pořádně donutí přemýšlet, a vsadím se, že každého úplně jinak!
Vadim Baranov byl divadelním režisérem, producentem reality shows, ale také pravou rukou Vladimira Putina, tzv. Mágem z Kremlu. Když je ze služeb Cara odejit, kolují o něm různé historky, zejména ty, po kterých veřejnost dychtí, ale nemusejí se zakládat na pravdě. Jednoho dne ale svůj příběh a pohled na věc sdělí Vadim sám, vypravěči této knihy.
Sice je to románová fikce, přesto ale obsahuje reálná jména a historické události, které se staly. S touto knihou jsem dost vystoupila ze své komfortní zóny, ale podobná tajemství a možné konspirační teorie mě zajímaly vždy (hlásím se jako nadšenec do leteckých katastrof a jiných). Takže jsem si řekla, proč ne.
Musím říct, že už od začátku bylo pro mě těžké se začíst, udržet myšlenky pouze u knihy. Autorův styl psaní mi bohužel úplně nesedl. I přes maximální soustředění jsem se ztrácela. Přišlo mi, jakoby kapitoly kolikrát na sebe ani nenavazovaly, spousta mužských ruských jmen se mi neustále pletla.. Chápu smysl tohoto románu, dokonce si myslím, že ho spousta lidí ocení - politologové, historici, někdo, kdo má alespoň trochu ponětí o ruské novodobé historii. Já toho zase tolik nevěděla. Jména samozřejmě znám, ale bližší souvislosti už tolik ne a proto jsem se asi taky ztrácela. Není to jednoduché čtení pro každého. Pozitivem jsou ale určitě krátké kapitoly a příjemný rozsah knihy - 190 stran, což je naprosto dostačující. To hlavní uvědomění si ale člověk z knihy odnese - Putin již od počátku moc dobře věděl, co dělá. A o to děsivější to všechno je.. Z knihy bych vypíchla jednu zajímavou myšlenku:
“Moc nemusí nutně člověka zkazit, může ho i učinit lepším, pokud ji ovšem sám dokáže držet pod kontrolou.
Madeline slaví čerstvé osmnáctiny, doma, se svou matkou. Je totiž velmi nemocná, trpí nemocí zvanou SCID - formou těžké kombinované imunodeficience. To znamená, že jí může ublížit a zabít téměř vše. Maddy je tzv. alergická na celý svět. A proto už téměř 18 let neopouští jejich dům. Ani k nim kromě její matky a pečovatelky nikdo další nesmí. A pokud ano, je to výjimka a daný člověk musí projít dekontaminační komorou. A tak je to téměř se vším, co se do domu dostane. Maddy ráda čte, vzdělává se, ale také ráda pozoruje okolí. Alespoň z okna. A to zejména ve chvíli, kdy se do sousedního domu nastěhuje nová rodina. I s klukem Ollym, který vypadá jako její vrstevník. A jejich první kontakt proběhne jak jinak, než přes okno.
Že tohle bude kniha, ve které hlavní hrdinku budeme litovat, to jsem čekala. Nečekala jsem ale, že hlavní zápletku odhadnu už na str. 37. Takže ve výsledku se žádné překvapení nekonalo. Určitě se jedná primárně o knihu určenou pro mladší čtenáře, ale jistě si ji může přečíst kdokoliv, kdo na ni má zrovna chuť. Je potřeba ale počítat, že hlavními postavami jsou náctiletí a podle toho to taky vypadá. Některé jejich dialogy jsem absolutně nechápala. Jejich platonické chování bylo až úsměvné. Velkým pozitivem jsou určitě krátké kapitoly, některé i na několik řádků a různé malůvky nebo tabulky. Při čtení knihou v podstatě letíte. Za konec jsem ráda, ale čekala jsem ho ještě více rozvinutý. Takto zůstalo ještě pár dalších otázek.
Ke knize je natočený i film. Neviděla jsem, ale v tomto případě ho možná zvážím. Třeba mi odpoví na zbývající otázky a bude se mi líbit více, než kniha. Knihu doporučuji náctiletým a nebo NEzdravotníkům - vy se tak nebudete zamýšlet nad příběhem.
Ocitáme se ve světě, kde krása je tou nejdůležitější hodnotou. Žijí v něm Krásky, které mají schopnost dávat krásu i jiným. Ti se totiž rodí šedí a “oškliví. Ale starají se hlavně o vysoce postavené rodiny Orleánsu, včetně rodiny královské. Ta si momentálně volí svoji novou Krásku. A stát se jí chtějí samozřejmě všechny.. Má to ale i svá negativa.
Už podle anotace si odvodíte, v jakém světě se budete zhruba pohybovat. Že to bude hodně snobské a povrchní. Mám pocit, že už je to takový standard dnešních příběhů, ani si nepamatuji, kdy v nich vystupuje někdo nedokonalý. Ale co, tady je to přece fantasy příběh, takže to člověk snáze překousne. Na první dobrou mě napadlo, že je příběh inspirovaný Hunger games. Bohaté město, “krásní až absurdně vypadající lidé, soutěž o místo hlavní Krásky.. První polovina příběhu mi přišla hodně vlažná, víceméně jen popisná, všude samá krása a šminky. Od půlky knihy se to ale zlepšilo a konečně se začalo něco dít. Mezi Kráskami si najdete své oblíbenkyně, ale i naopak ty, které až tak rády mít nebudete. Nicméně i ty méně oblíbené jsou skvěle vykreslené.
Autorka si jistě dala na knize záležet, v závěru uvádí, že se příběhu věnovala přes 20 let. To mě velmi překvapilo! Občas se vyplatí číst doslovy a poděkování.
Celkově musím říct, že námět zajímavý, ale neuškodilo by proškrtání. Příběh působil velmi zdlouhavě. Kniha je ze série, kdy další díl u nás zatím nevyšel. Nejsem úplně přesvědčená o tom, jestli chci v sérii pokračovat. Spíše dám asi přednost jiným.
Život se s Moše Kesslerem nemazlil. Narodil se ve městě, které v různých obdobích patřilo k jinému státu, mluvil díky tomu více jazyky. Patřil k židovské pracovité rodině. Vše ale změnil rok 1945, kdy rodina Kesslerova musí opustit svůj domov a vydat se vlakem neznámo kam.. Ocitají se uprostřed koncentračního tábora, kde Moše je donucen opustit svou matku a mladšího bratra a zařadit se tak do jiné fronty, která mu nakonec zachrání život.
Toto je další silný příběh z koncentračního tábora a života po něm.
Čas od času po knize z druhé světové války sáhnu. Byť mám pocit, že už se mnoho nového nedozvídám. I tak to jsou ale silné příběhy, které bychom si měli stále připomínat. Kniha je koncipována jako biografie a je psána v ich formě z pohledu hlavního hrdiny - Mošeho. Pro měl byl zajímavý pohled a vnímání Československa z pohledu obyvatel Podkarpatské Rusi, později i věznů z koncentračního tábora. Vyprávění je celkem přímočaré, bez nějakých květnatých souvětí, může působit až stroze. Já měla pocit, že spousta informací je nám několikrát opakovaná, i v krátkém časovém úseku. Bystrý čtenář si to zapamatuje při prvním čtení, další zmínění bylo pro mě trochu navíc q působilo rušivě. Co jsem ale velmi ocenila, byly osobní fotografie a popisky a dále také slovník a vysvětlivky slangových a židovských výrazů.
Určitě i tato kniha stojí za přečtení, stejně jako mnoho dalších, myslím si ale, že se najdou mnohem silnější příběhy. Osobně mám radši ty románové, než biografické. Ale kdo to má naopak, určitě sáhnete po této. Já se velmi ráda pustím i do připravované knihy o Antonínu Kalinovi, o jehož působení a existenci v táboře jsem neměla ani ponětí.
Maren byla od malá jiná. Vyrůstala pouze s matkou, protože otec je opustil ještě před jejím narozením. Zdálo se, že společně zvládnou. Její matka Janelle pracovala, malou Maren mezitím hlídala chůva. Vše se ale změnilo v den, kdy po příchodu z práce Janelle našla malou Maren uprostřed lidských kostěných ostatků, s pusinkou od krve.. V tu chvíli jí došlo, že její dcera patří mezi jedlíky, že jí nedělá problém sníst člověka. A tak začala jejich neustálá pouť po Spojených státech. Musely se stěhovat vždy, když se Maren neuhlídala a stala se podobná nehoda. Tak to bylo až do jejích 16.narozenin, kdy ji Janelle nadobro opustila, kdy to všechno na ni už bylo prostě moc.. Maren tak zůstala úplně sama, s pár drobnými a svým rodným listem, kde je k jejímu údivu uvedený i otec. Vydá se ho tedy hledat. Při hledání však naráží na další jedlíky.
Temná romance, kde hlavní roli hraje kanibalismus. Znělo to ujetě, ale díky tomu jsem byla nalákána právě na tento příběh. A ujetý opravdu byl. Musím říct, že já osobně jsem kanibalismu čekala mnohem více. V knize je to popsané velmi střídmě, opatrně, asi i vzhledem k hlavní cílové věkové skupině. Mně by nevadilo i drsnější pojetí. Hlavní mi v knize přišly hlavně vztahy mezi jednotlivými postavami.
Moc mě bavil náhled do minulosti, jak to bylo, když se Mareniny rodiče seznámili. A co bylo poté, co Marenin otec od nich odešel.
V podstatě už jsem se v závěru knihy smířila, že to ve výsledku bude zvrácená romantika. Ale na konci BUM. Skončilo to úplně jinak, než jsem očekávala. A dost mě naštvalo. Pro někoho by ale konec mohl být vyhovující, protože je určitě wow. Já jsem ale po dočtení měla spíše smíšené pocity. Byla to bláznovina.
Cecílie je rodinnými okolnostmi nucena se přestěhovat ke svému otci, se kterým se dlouhodobě nevídá a jejich vztah je tak víceméně formální a na bodu mrazu. Její otec je movitý majitel velkého sídla a spousty továren. V jedné z nich bude Cecílie pracovat, aby nezahálela a svému otci dokázala, že jednou bude dobrým následovníkem. Jelikož je Cecílie na úplně novém místě, rozhodne si svůj pobyt užít na maximum, už nechce být ta zakřiknutá holka. To se jí splní, když se seznámí se Seanem a jeho partou. Všechny zdobí havraní tetování a Cecílie se snaží přijít na kloub, co toto tetování znamená. Začíná tak neuvěřitelná jízda vzrušujících zážitků, alkoholových dýchánků a samozřejmě nových sexuálních zkušeností.
Musím říct, že už než jsem se do knihy pustila, byla jsem trochu v rozpacích. Je to docela bichle, druhý díl ještě větší a obsahuje téma - erotiku, kterou já v knihách příliš nevyhledávám. Ale co, řekla jsem si, že přece nemám co ztratit, vyzkouším něco nového a maximálně můžu být příjemně překvapená.
Překvapená jsem byla zejména z toho, jak čtivě je to napsané. Stránky mi mizely pod rukami. Docela mě příběh i bavil, sice byl takový jednoduchý, bez hlubší myšlenky, ale šlo to. Jen do té dobrý, než se pořádně rozjela vztahová a erotická linka. To už jsem pak jen kroutila hlavou. Musím říct, že erotická část mi přišla dost neotřelá, takže kdo toto téma vyhledává a má rád, zkuste. Mně to ale docela znechutilo. Ale to jsem prostě já. Trochu jsem doufala, že toho sexu tam bude méně, ale ono v podstatě o nic jiného nejde. Tajemství ohledně havraního tajemství zůstalo neobjasněno, to mi trochu vadilo. V ideálním případě bych si představovala, že bude alespoň trochu odtajněno na konci prvního dílu, aby se člověk těšil na ten druhý. Ale bohužel. U hodnocení jsem dlouho váhala mezi 2-3 hvězdami. Kdyby půlila hvězdy, bylo by to asi na 2,5, ale jelikož to nedělám, dávám hvězdy 3, i když slovní hodnocení tomu nemusí úplně odpovídat. Nicméně na dvě hvězdy mi to zase nepřišlo, to dávám ještě větším průserům.
USA postihne epidemie nového virového onemocnění, nová, zvláštní forma vztekliny, která je vysoce nakažlivá a lidi na ni rychle umírají. Zdravotnický systém se hroutí, lidé panikaří a svět už není jako dřív. Připomíná vám to něco?
Hlavní hrdinkou knihy je Natalie, mladá žena, t.č. v osmém měsíci těhotenství. Poté, co se její muž vrací z nákupu, je napaden přímo na prahu jejich domovních dveří nakaženým mužem a velmi záhy umírá. Natalie je napadena taky a celá zoufalá se obrací na svoji dávnou kamarádku Ramolu, dětskou lékařku. A začíná tak souboj s časem, kdy je Natalii potřeba poskytnout nezbytnou léčbu, na které se stojí neuvěřitelné fronty mezi dalšími (pravděpodobně) nakaženými, ale přesto nedokáže zajistit úspěch. A aby toho nebylo málo, dalším velkým otazníkem zůstává Nataliino těhotenství, chtě nechtě ho Ramola bude muset řešit.
Tato kniha mi připomněla jaro 2020, kdy jsme všichni čelili nové světové pandemii a my jako zdravotníci jsme byli nahnáni všichni na jedno místo, abychom pečovali o nemocné, odbornost neodbornost Brrr, na to fakt nerada vzpomínám, protože to bylo příšerné a doufám, že se to nebude opakovat. V této knize je to dost podobné. Autor se s tím nemaže a začíná zhurta hned na začátku knihy, takže vás děj vtáhne a napjatě čtete dál, co se bude dít. Prostředek knihy je možná trochu plonkový, nezáživný, ale konec to bohatě vynahradí, ten je naprosto ztrhující a pro mě jako porodníka naprosto perfektní (i když velmi těžko uvěřitelný, takhle jednoduše by to v reálu nešlo).
Nevím jestli bych knihu nazvala zrovna hororovým thrillerem, nicméně věřím, že spoustě lidem toho téma hororové přijít může. Pokud vám nevadí tento typ příběhů a nemáte u něho deprese, vřele doporučuji.
Filip Galvan je v důchodu a po smrti své ženy žije sám v bytě v prvním patře, okolní svět ho příliš nezajímá a ostatní lidé ho vyloženě otravují. Zejména sousedka ze sedmého patra, která se ho snaží ulovit. A pak taky malá Amálie a její kocour Olly, který se naučil chodit o patro níže a škrábat na Filipovy dveře. Což ho samozřejmě velmi rozčiluje. Amálie je ale velmi průbojná a komunikativní, k nelibosti Filipa samozřejmě. Osud tomu chce tak, že Filipovi bude Amálie “svěřena” na hlídání a sledujeme tak utváření vztahu mezi těmi dvěma, mezi malou holčičkou a osamělým a nerudným důchodcem.
Když jsem si přečetla, o čem kniha bude, hned mě napadl Knihonoš! A s takovým očekáváním jsem do knihy šla. No, rovnou řeknu, že toto očekávání se mi nenaplnilo. Knihonoš je takové milé vyprávění, tady mě ale oba hlavní aktéři (Filip i Amálie) dost dlouhou dobu štvali. On je ten typický nerudný důchodce, kterému se nic nelíbí, na všechno nadává a nehodlá nic měnit. Ona je neodbytná a drzá jak opice! Nad Amálií mě opravdu rozum stál, co všechno si dovolila a vynutila. Neuvěřitelné! V reálném životě bych podobné dítě jen velmi těžko snášela a ve výsledku se možná chovala jako Filip :D Ke konci si ale Filip získával mé sympatie, díky Amálii získal úplně jiný pohled na svět. Amálie však pro mě byla nesnesitelná od začátku do konce. Tato kniha opět ukazuje, že přátelství může vzniknout mezi jakoukoliv věkovou skupinou. Nicméně mi trochu chyběla ta “milost” příběhu. Kniha je moc hezky graficky zpracovaná, každá kapitola je rozlišena modrým nadpisem a všudypřítomnými včeličkami. Ocenila bych trochu kratší kapitoly, na můj vkus byly poměrně dlouhé. Ve výsledku to bylo průměrné čtení.
Četli jste někdy scénář k muzikálu? Tak tady ho dostanete! Sledujeme v něm Drobka Coopera, kterého můžete znát z knihy Will Grayson, Will Grayson (já ho neznala). A sledujeme jej od narození až po dospívání. Jeho rodinné vztahy, coming out, první lásky… Vše doplněno zákulisními poznámkami a hlavně textem písní, které mají muzikál doprovázet.
Na tuto útlou knihu z nakladatelství Yoli jsem byla celkem zvědavá, protože jsem nikdy nic podobného nečetla. A otázkou je, jestli ještě někdy budu :D Protože upřímně, kolik takových knih, napsaných ve formě muzikálového scénáře, vůbec je? Rozhodně je to forma zajímavá, čte se to díky velkému odsazení a krátkým dialogům opravdu rychle, oceňuji také rýmovaný překlad textu písní. Nicméně musím říct, ze mě tato forma příběhu vůbec nezaujala. Navíc příběh samotný mi přišel až moc trhlý, do očí bijící. Opravdu na každé straně muselo být zvýrazněno, že hlavní hrdina je gay, gay, gayyyyy. To mi trochu vadilo, stačilo to zmínit párkrát, jistě bychom to všichni pochopili :D Ale! Je tu moc hezky ukázáno, že coming out se může přijmout i pozitivně, a takového pohledu si velmi vážím. Celkově jsem ráda za zkušenost, že jsem si knihu mohla přečíst (během jediného odpoledne), ale další muzikál už asi v tištěné formě nepotřebuji.
Jedná se o první díl ze série Soukromé problémy od slovenské autorky. Sledujeme osudy čtyř sourozenců - Tiny, Lilly, Sebastiana a Denise poté, co tragicky přišli o rodiče a musí se tak postarat o dům, ve kterém vyrůstali. Situace se vyvine tak, že se nakonec všichni ocitnou zpět pod jednou střechou a odkrývají se problémy každého. Nicméně tato kniha se hlavně věnuje Tině a jejímu manželství, které právě prochází pořádnou krizí.
O mně už je docela známé, že mám ráda v knihách rodinné příběhy, potažmo těžká témata. A na tuto knihu jsem se už z toho důvodu moc těšila, dalším je ten, že se jedná o knihu od slovenské autorky, takových knih mám načteno úplně minimum! A ještě ta krásná obálka :) Nebudu vás napínat, kniha se mi líbila moc! Je velmi čtivě napsaná, kapitoly jsou kraťoučké, takže čtení velmi rychle plyne. Příběh je vyprávěn v er-formě, což je vzhledem k počtu postav velmi příjemné a přehledné. Občas tam ale není úplně dokonalý překlad ze slovenštiny - např. baklažán :D Asi se při překladu opomnělo. Ale přijde mi škoda to také nepřeložit, když pro to máme i české slovíčko.
Jsem moc zvědavá na další díly, které by se jednotlivě měli věnovat i dalším sourozencům, jejich osudy a potíže zde byly pouze nakousnuty a vyvstávají z nich další otázky. Určitě se ale dozvíme i něco dalšího o Tině :) A já se to dalších dílů 100% pustím :)
Kniha začíná objevením zavražděného muže, Daniela, který přechodně bydlí na říčním člunu na Temži. Objeví ho jeho “lodní sousedka” Miriam. A samozřejmě se rozbíhá pátrání.. Miriam je totiž velmi všímavá a má ráda kolem sebe přehled, dokáže policii poskytnout mnoho informací. Některé se ale třeba rozhodne zamlčet.. Do podezření se tak dostávají tři ženy, které zdánlivě nemají nic společného..
Od knihy jsem měla docela očekávání, resp. jsem byla zvědavá, jak se mi bude líbit oproti první knize - Dívka ve vlaku, kterou jsem od autorky již četla a příliš mě nezaujala. Do této knihy jsem se ale dostala poměrně rychle a příběh mě bavil :) Kniha sice měla pár vycpávkových míst, ale ve výsledku jste do 2/3 knihy neměli moc páru, kdo za tím vším vězí. To se ale celkem logicky vysvětluje v závěrečné části.
Kniha je určitě čtivá, kapitoly jsou tak akorát dlouhé. Občas jsem měla problém s velkým množstvím ženských jmen, nakonec jsem se ale dokázala zorientovat :) Na začátku příběhu je i kreslená mapa, ze které jsem měla radost, vždy mi to přijde jako skvěle doplnění příběhu. Nakonec jsem ji ale vůbec nevyužila, nebylo potřeba :) Moje hodnocení je s ohledem na hodnocení předchozí knihy, tato je pro mě určitě lepší a nad dalšími knihami od autorky budu ještě přemýšlet.
Hlavním hrdinou je Karel, rodák z malé moravské vesničky, který se vydává do velkoměsta, do Prahy, aby se odpoutal od domova a začal nový život. Hledá si bydlení, novou práci a taky okusí společenský život v Praze. Rozesílá nespočet životopisů, že už si ve výsledku ani nepamatuje, na co všechno reaguje. A tak se dostává na pohovor do firmy, kde mu nabízí velice slušné místo a hlavně plat. Jenže až na místě Karel zjistí, že se jedna o místo, kde se vyžaduje znalost francouzštiny. A Karel francouzsky samozřejmě neumí ani kváknout :D Náhoda tomu ale přeje a Karel místo dostane a dokonce se mu i nadmíru daří. Více v knize :)
Autora jsem do této chvíle vůbec neznala, a to je tohle už jeho třetí počin. Co mě ke knize hned napadá je, že je velmi vtipná, svižná a autor se s tím jednoduše nemaže :) S Karlem se budete bavit a kroutit hlavou, jak mu vše velmi snadno prochází. Je to v podstatě takový provazochodec, který neustále na hraně balancuje :) Musím ale říct, že na mě byla kniha svižná až příliš. V podstatě jsem se do ní nedokázala více ponořit, více se vcítit do Karlovy situace. Příběh tak rychle proletěl, že jsem si toho v podstatě nestihla ani všimnout a už bych konec, který ve mě nic moc nezanechal. Já asi radši příběhy, které se mi dostanou pod kůži :( Tím ale nechci říct, že by kniha byla špatná. Naopak, velmi dobře napsaná, jen pro někoho, komu rychlý příběh vyhovuje.
(SPOILER) Kniha má dva hlavní hrdiny, kolem kterých se děj točí. Lucy, nadějnou a nadšenou filmovou produkční, a Gabriela, o nic méně nadšeného fotografa. Oba se setkávají ještě v době studií, kdy se jejich sny a budoucnost teprve utvářejí. A setkávají se konkrétně v den, který změní celý svět. Život jim chystá různá úskalí a překážky, nicméně jejich láska i nadále přetrvává. Kniha je vyprávěna z pohledu Lucy, která retrospektivně popisuje různé fáze jejich “vztahu” až do chvíle, kdy musí učinit důležité rozhodnutí.
Už tak nějak z anotace jsem si myslela, které konkrétní datum to bude. A snad neprozradím mnoho, když to teď napíšu :) 11.9.2001 v New Yorku. Když jsem si tohle hned na začátku knihy přečetla, pookřála jsem :) Byť to může znít divně, vše kolem tohoto dne mě fascinuje (asi tak jako letecké katastrofy). O něco méně mě ale už fascinoval vztah samotných hrdinů. Lucy se absolutně nedokázala odpoutat od minulosti, neustále se k ní vracela a nedokázala začít znovu. Gabe byl zase sebestředný blb.. Pak přichází na scénu něco jako milostný trojúhelník a to už mi bylo úplně jedno, jak to dopadne :D Já nefandila asi nikomu. Konec byl zajímavý, ale příliš mě nepřekvapil. Proč je kniha psána retrospektivně a v podstatě vyprávěna Gabeovi, jsem docela brzy odhalila. Kniha je ale napsaná velmi čtivě a díky krátkým kapitolám se i rychle čte. Za mě prostředí super, ale chování postav nee. Nicméně jsem si knihu užila i díky poznámkám holek ze štafety.
Anna zůstala po smrti svého snoubence sama s odkázanou plachetnicí. Na které se společně měli plavit Karibikem až do Trinidadu, kde se měli také vzít. Takový byl plán, který ale překazila Benova sebevražda.. Naplánované datum vyplutí se blíží a Anna se rozhodne, že se na plavbu vydá sama a uskuteční ji. A to i přesto, že sama nikdy loď neřídila. Vydává se tedy na moře, vstříc naplánované plavbě, uctít Benovu památku a možná se taky odrazit ode dna a začít něco nového :)
Tohle byla příjemná oddechovka plná geografie, lodí a také romantiky. Geografické popisy velmi oceňuji, Karibik je tu vykreslen opravdu krásně :) Člověk se občas musel kouknout i na net na obrázky. Co se týče lodní problematiky, tak to je pro mě španělská vesnice a vlastně mě takové popisy ani moc nebavily, bez těch bych se obešla. Hlavní linkou je ale samozřejmě ta romantická :) Je hodně pomalá, ale očekávaná. Holky psaly, jak u toho řvaly a byly dojaté… a já nic :D Ne, že by se mi kniha nelíbila, ale jednoduše mě ten příběh tolik nevtáhl. Za konec jsem ale ráda, stejně jako ostatní :)
Jack to nemá v životě jednoduché. Otec je ve vězení a najednou přijde i o matku. A tak se sám o sebe a o svého bratra Mattyho musí postarat úplně sám. Peníze a zásoby jídla ale velmi rychle docházejí a uprostřed zimy je velmi složité něco obstarat.. Ve škole se Jack seznámí s Avou. A byť se s ním na začátku bavit nechce, nakonec si k sobě cestu najdou a pomáhají si.. Jejich osudy spolu souvisí víc, než by si mysleli. Otcové Avy i kluků byli parťáci při loupeži. Jenže ve vězení je pouze jeden z nich a ukradené peníze jsou neznámo kde.. A samozřejmě by se teď hodily úplně všem.
Uff, tak tahle kniha je depresivní od začátku až do samého konce.. Možná jsem depresivnější knihu ani nečetla. V podstatě souhlasím s holkami, které četly štafetu přede mnou. Na YA knihu je příběh velmi velmi temný. Avšak i čtivě napsaný, čte se sám. Co se mi úplně nelíbilo, tak to je vlastní zápletka s penězi. Tam mi to přišlo hrozně jednoduché, čekala jsem spíš další problém. A pak taky spousta nezodpovězených otázek. Ale vypadá to, že by to měla být série. Tak snad se otázky objasní v dalším díle :)
Doporučila bych vám knihu? Já ani nevím.. Na jednu stranu je fakt jedinečná svou depresí. Na druhou stranu, chce něco takového někdo číst? Nevím, asi ne :D Takže si vyberte sami :D
(SPOILER) Selena je matkou dvou malých dětí a manželkou aktuálně nezaměstnaného Grahama. Situace ji donutí se do práce vrátit dřív a na rodinu tak teď vydělává ona. Najmou si na hlídání kluků a pomoc v domácnosti chůvu Genevu. Selena již má nějaké podezření a díky kamerovým chůvičkám přijde na manželovu nevěru. Frustrovaná jede domů a zapovídá se se spolusedící ženou ve vlaku. Navzájem se svěřují ohledně vztahů, nevěr… Selena se svěřuje, že by to chtěla nějak “vyřešit”.
Zanedlouho dojde ke zmizení a pohřešování Genevy a Seleně začnou chodit zprávy z neznámého čísla, podepsané “-tou z vlaku”…
Na tento thriller jsem se těšila, po přečtení anotace jsem se nalákala :) Jenže začtení mi docela trvalo. A i některé úseky v knize mi přišly takové nezáživné, špatně jsem se soustředila. Což zrovna u této knihy je docela potřeba, člověku snadno uteče nějaká souvislost. Občas jsem se ztrácela i v postavách, nebo v tom, kdo zrovna vypráví, protože i tady jsou kapitoly psané z pohledu několika postav. Spousta zápletek se dá odvodit, autorka si s námi ale hraje, takže svůj názor často měníte. Samotný závěr mě ale dokázal překvapit. Nicméně musím říct, že už jsem četla i lepší thrillery a po dočtení jsem byla ráda, že už to mám za sebou.