Lucissia komentáře u knih
Napínavé, barvité, moje představivost běžela na plné obrátky. Přečetla bych i na jeden zátah. :-) Sice malinko víc postav, ale nevadí. Jdu na tu první knihu od autorky. :-)
Od Ježíška, a líbila se mi moc. Propracovaná, tak jak jsem u paní Klevisové zvyklá. Námět celkem jednoduchý a jak se z něho dá krásně těžit. :-)
Po skvělém Sněžném měsíci se mi do další detektivky od paní Klevisové ani nechtělo, abych nebyla zklamaná. Jsem ráda, že jsem se do ní nakonec pustila, nelituju a naprosto jsem si ji vychutnala. Opět dobrá, nekomplikovaná, česká detektivka a hlavně uvěřitelná, netečou v ní potoky krve... Paní Klevisová dobře popisuje prostředí, postavy, úplně jsem se do děje přenesla. :-)
Dočteno. A tedy, ani nevím co napsat. Neskutečná šílenost. Po pár desítkách stran jsem ani nechtěla pokračovat dál, ale zvědavost, jak bude kniha pokračovat (a co vydržím já) zvítězila. Je to jako když se díváte na hrozný film, chcete zavřít oči, ale stejně sledujete děj dále.
Skláním se před autorem, tohle muselo dát tolik práce, namátkou jsem si něco googlila a ono to sedělo... Nemám ráda mafiány a přesto jsem se u čtení příběhů z Ameriky nenudila... Vlastně jsem se nenudila vůbec. Asi nej kniha, co jsem kdy četla, nejšílenější, myslím na ni nejvíc, jen slovo nejhezčí mi k ní moc nesedí. Obdivuju Kariku, jak dostal postavy do děje a působí to opravdově.
A závěrem jsem ráda, že moje fantazie je sice velká, ale přesto má určité hranice... Teď si jdu číst pohádky, ale jednou si tu knihu dám znovu, když už znám souvislosti a konec... Pane Kariko, děkuju....
Stejně jako na 1984, tak i na tuto knihu nikdy nezapomenu. Myslím, že v téhle knize se zrcadlí každý režim. Některý více, některý méně, ale každý...
Uf... Tak docela nářez. Děsivá kniha. O to víc, že si při ní můžu představit takový konec víceméně jakéhokoliv režimu. Od Orwella jsem nikdy nic nečetla a víceméně ho ani neznám, takže jsem si říkala, že ta kniha je stará tak deset let max. Četla jsem to v mobilu a v tom pdf datum vydání nebylo. No když jsem si na netu vyhledala, že je ta kniha stará sedmdesát let, vyrazilo mi to dech. Opravdu dobře napsaná a dobře přeložená, jako by sám autor seděl vedle mne a ty hrůzy mi vyprávěl... Na některé pasáže z knihy v životě nezapomenu...
Nebudu se ani rozepisovat. Pejsek a kočička do každé rodiny a kdo je nečetl, je o mnoho ochuzen. Já předčítala teď pár večerů a bylo to krásné. :-)
Nedá mi to a musím napsat ještě jeden komentář. Je to už dva týdny, co jsem knihu přečetla a pořád mě to nutí na ni myslet. A dokonce se mi o ní i zdá, což se mi fakt nikdy nestávalo. Asi mě ten příběh zasáhl víc, než jsem myslela. Možná proto, že Anna by byla vrstevnice mé babičky Anny, kterou jsem měla moc ráda, možná kvůli něčemu zastrčenému hluboko v duši. Heřmánkové údolí je opravdu silný příběh, pro mě hlavně v druhé polovině knihy. Žádná červená knihovna typu Než jsem Tě poznala...
Normálně uvažuju, že si ji zas půjčím v knihově a přečtu znova...
Přečteno téměř jedním dechem. Do poloviny kniha zajímavá, od druhé půlky se nedalo odtrhnout a kniha se nedá téměř odložit. Tahle knížka bude ještě dlouho v mé hlavě... :-)
Výborně napsané, i když se to kvůli tématu nečetlo dobře, zvládla bych to i na jeden zátah. Uvěřitelné, kriminalisté konečně normální, vyhledám i další knihy autorky. Jedna z top knih,co jsem četla, i když námět je děsivý.
Nádhera na jeden den. Hodně věcí bylo v knize pouze naznačeno, tak představivost pracovala na plné obrátky. I proto, že jsem Želary ještě neviděla. Krásná kniha. :-)
Že bych se vyloženě válela smíchy, to ne, ale úsměvné, milé a na pět hvězd to bylo. Chtěla bych pochválit nejen spisovatelku, ale i překlad do češtiny, který byl dokonalý. :-)
Myslela jsem si, že knihu budu číst týdny. Přečetla jsem ji za pár dní, takže to mluví asi za vše. :-) Silný příběh, jen škola toho konce, i když byl asi opravdu ze života. Až si člověk říkal, jestli to všechno bratrům Hadrbolcovým za to stálo. A fakt vynikající linie kolem faráře Hřiba. :-)
Tak jsem si ji zopakovala, jednu z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. A parádně zfilmovanou. Zase jsem při čtení viděla paní Růžičkovou, pana Mrkvičku, Lipského, Jandáka a všechny ostatní včetně Metráčka. :-) Určitě má na tom nemalý úspěch fakt, že je film natočený v mém městě, tak jak si ho pamatuji z dětství.
A i když nepočítám, že synátoři si knihu taky jednou přečtou, já si ji s chutí dám znovu. :-)
Knížka bývala zastrčená u babičky v knihovničce. Už ani nevím, jestli nám řekla babička nebo maminka: "Tuhle si přečtěte, to je krásné čtení." Pak nám mamka všechny díly koupila, dvakrát, pro sestru i mě. A já je všechny četla opravdu mockrát.
Nedávno jsme byli v Brumově a tak nějak jsem si na cérečky vzpomněla, hned na druhý den je mezi hromadou ostatních knih našla a pustila se do čtení. Původně jsem je chtěla předčítat ogarům, jsou ve stejném věku jako dcerky na začátku knihy. Ale protože mě už při čtení předmluvy začalo štípat v nose a tak nějak hůř jsem viděla, upustila jsem od toho, že si knížku vychutnám sama.
Prostě nádhera, z knížky sálá naprostá pohoda, užasla jsem, jak jsou dnešní děti trošku jiné a trošku stejné, zvlášť tady na dědině. A jak to tady na Valašsku mám ráda, stejně jako paní Kutinová.
V duchu jsem prožila pěkných pár dní ve Štítné i vedlejším Valmezu, vedle knihy mi ležel mobil a v něm otevřené mapy, bloudila jsem po dědinách i městečku s Gabrou i Málinkou.
Nádherná kniha, jednou ji ogarům podstrčím. A až dočtu nějaké rozečtené resty, s chutí největší si dám další díl. :-)
Prakticky ihned po přečtení prvního dílu jsem sáhla po druhém. Své poznatky bych shrnula takto:
- jak to ten člověk dělá, že se kadence vtipů v knize zvyšuje?
- co se mu proboha musí honit hlavou, aby toto napsal?
- inspiroval ho při vytváření charakteru postav někdo z okolí?
- už čelil pan Boček nějaké žalobě? (měla bych minimálně dva kandidáty)
- aristokratka je silně návyková
- v důsledku předchozího budou nejspíš čtyři díly málo
- dokáže se člověk smát při čtení knihy téměř v kuse? (dokáže)
- bude natočený film aspoň zpola tak dobrý jako kniha?
Vůbec mi nevadí sprostší slovník a "plytké" charaktery postav. Pět hvězd je málo. :-D
Knihu jsem četla déle než by si zasloužila a tímto se jí chci omluvit. Měla být plná humoru, což tedy až tak úplně pravda není, ale o to mi byla milejší a opravdu jako ze života. O jedné starší paní, která byla tak "svá" jak jen to jde a která vlastně život neměla vůbec podle svých představ.
Hodně mě to bavilo, zasmála jsem se scénám s krysou, dojala se na konci a celou dobu se nenudila a to je mi fotbal ukradený. :-)
Musím vyzdvihnout závěr, kde není očekávaný happy end, a přesto je to konec šťastný a uvěřitelný. A při závěrečném děkování mne překvapilo, že autor děkuje čtenářům za jejich čas, to se moc nevidí. :-)
Takže já jsem spokojená a můžu doporučit. :-)
Poslouchala jsem audioknihu. Na to, že nejsem cílová skupina, mne poslech fakt zaujal. A protože je audio asi osekané, pustím se do knihy. Jednou, a rozhodně ji nebudu číst večer ani v zimě, takovou odvahu nemám. No, ať je to tak či onak, až je to na základě pravdy či fikce, Karika umí zaujmout. A musím kladně hodnotit pana Lichého, jeho čtené pasáže neměly chybu.
Tak to už se mi dlouho při čtení knihy nestalo, fakt. Aby mi byly všechny postavy tak nesympatické, že bych -jak je psáno v komentáři někoho z dřívějška- Heatcliffa nejraději přetáhla lopatou a všechny ostatní vzala páskem... Tolik sebestřednosti, sobeckosti jsem už dlouho neviděla.
A přitom jsem kdysi na střední knihu četla a myslím, že se mi líbila, proto jsem se k ní vrátila. Tehdy bych ji hodnotila pěti hvězdami, ale protože už mám od té doby dost načteno, musím dát hvězdy jen tři. Ne kvůli postavám, ale celkově to bylo takové rozvláčné, nijaké, když to srovnám třeba s Kornerovou, tak je to opravdu jen na hvězdy tři. :-)