Luvy
komentáře u knih
Josef Němec: Neobyčejný muž neobyčejné ženy
Magdaléna Pokorná
Líbí se mi, že když pořád slyšíme to A - chudák Božena, utiskovaná a týraná to žena - což nikdo nepopírá, ale vždy je dobré nasát i atmosféru druhé strany, byť má na hrbu víc viny. A to B nabízí právě tato kniha, která přináší řadu informací, které jsem neznala. Divím se, že se o knize více nemluví. Zasloužila by si to.
Skladatelka voňavého prádla
Martina Formanová
Nechápu takto nízké hodnocení, pro mě ta kniha byla v mnohém zajímavá. Autorka nepoužívá žádbé kudrlinky ani v jazyce, vyprávění ani v nastavování obrazu o ní samotné.
My jsme koncoví zákazníci, dostaneme do ruky produkt a nevidíme fakt, jak moc muselo být těžké se takhle obnažit a přiznat vše, co většina lidí zavrhuje (nahlas, protože v tichosti dělají lidi horší věci než že baží po slávě).
Před paní autorkou smekám a děkuji za tuto knihu, která mi potvrdila, že Gott je vobejda.
Dýchej za mě
Eva Střihavková
Velmi silné. Román mě bavil, nejvíc asi tím jak je věcný, lidský a neuvzdychaný - vzhledem k tomu, co se těm lidem tehdy dělo - zázrak anebo ne. Lidi tehdy na vzdychání v tom pekle neměli čas a v tom vidím kouzlo knihy. Postavy se chovaly tak, jako v životě, nepředvídatelně, hloupě, ale především jako lidi a jako některé moje kamarádky, kterým občas nerozumím.
Nesrovnalosti jsem v románu nenašla, je to román, ne biografie a nečerpám jen z wikipedie. V rozhovoru s autorkou jsem si přečetla, proč některé věci změnila (Nekolová se např. vdávala dvakrát a umřela o rok později), podle její sestry ale byla mrtvá dávno.
Včelička
Chris Cleave
Nízké hodnocení mě zaráží, protože pro mě je tento román objev. Esence modernosti. Přece nebudeme pořád číst jen Karamozovi nebo Zlocin a trest a sbazit se je slozitě aplikovat na dnešek, přestože se od postav zmiňovaných děl lišíme snad úplně vším. Místo toho kvituji knihy jako je tato, která nám nabízí moderní pohled, současná dilemata, popsaná přímo a navíc v balíčku s líbivým příběhem. Ano, použila jsem slovo líbivost a nevnímám ho pejorativně. Čtení jsem si užila, ženské hrdinky mi byly víc něž blízké, přestože byly divné.
Umění a kýč
Gabriele Thuller
To je taková knížka dobrá k listování. Otevřete na straně 47, počtete si, zapolemizujete nad autorovy názory a jdete spát nebo číst román.
V knize nenajdete nic objevného, vždyť pojímání kýče se liší nejen napříč národy, kulturami, ale i rodinami... za mě jsou kýč takové to knihy, přesto je mám moc ráda.
Ostrov
Bianca Bellová
Líbí se mi styl paní autorky, to, jak pracuje s náznaky, jakou umí nastolit atmosféru pomocí pár slov. Je to povětšinou tíživé, nejde o lehké čtení, takže asi chápu rozhořčení lidí zde, ale Bellovou je potřeba číst jinak. Nepíše kvůli příběhu, ale kvůli sdělení - zde je hlavní message lidskost a její pojímání.
Smrt číhá na jarmarku
Anders de la Motte
Spojení detektivky a humoru mi bylo víc než příjemné a čtení taky.
Škola české grotesky
Josef Kroutvor
Kroutvourova tvorba je skvělá, tahle kniha patří k mým nejoblíbenějším. Citlivý jazyk poukazující na důležitost grotesky v životech zejména těch lidí, jimž se nedostává štěstí a krásy.
Citová výchova
Gustave Flaubert
Tohle je vysoká škola toho, jak si oblíbit román s postavami, jejichž přemýšlení je, eufemisticky řečeno, vychýlené. Frédéric? Postava prolezlá hloupostí, mimoňstvím. Ale a možná právě proto, chcete číst dál a dál. Tedy alespoň já.
Dnes si čtenáři stěžují na to, že si postaví protiřečí, že jsou nesympatické – ale literatura není o tom, aby nám předkládala bonbóny ve zlatém dokonalém obalu. Naopak. Nastavuje nám zrcadlo a tahle kniha to dělá lépe než mnohé moderní počiny, tedy knihy, které by nám měly rozumět nebo spíš my jim.
Dům pod náměstím
Markéta Hejkalová
Dûm vypráví. A vypráví moc dobře, stejně, jako jeho autorka. Nemám ráda, když se autor za každou cenu drží pravidel "úspěšného bestselleru" tj. kniha pro Mařku z Lidlu, která chce primitivní stavbu příběhu, moc nepřemýšlet, ale protože si nechce připadat tupě, tak ocení tady trochu historie, tady trochu prolínání dvou časových rovin, zkoušenè ženy, vdovy a nevím co ještě.
Nevidím na tomto textu jedinou chybičku, je plný nenásilných vodítek k zamyšlení nad věcmi, které se opakují i v dnešní společnosti. Doporučuji velice.
Služka
Hana Lasicová
Je nemožné zavděčit se všem, ale mně se kniha líbila. Nezdála se mi tupá, naopak velmi osvěžující, a to právě díky skákání v čase, kterému tu někteří spílají. O filmu jsem nevěděla, podívám se.
Je to taková romance, hodně myšlenkových pochodů, k odpolední kávě ideál.
Ruce houslisty
Alena Ježková
Tomuto počinu se nedá dát míň než pět hvězd, na to je to moc dobré, procítěné a především - opravdové. Každá emoce i charakter jsou živější než kdy mohly být.
Zdejší výhrady typu "klouže po povrchu" či "nepřináší nic nového" nepovažuju za pravdivé. Opravdu mě styl i zpracování uhranulo a mezi všemi podobnými díly z této doby vyniká.
Poslední tečka za Rukopisy
Miloš Urban
Nápadité a vlastně i drzé, vzhledem k tomu, že dohady nad Rukopisy byly ve své době dost nebezpečné... Příběh neotřelý, na mě místy až mic chytrý a rychlý, musela jsem zastavovat a zpomalovat, ale jinak to bylo prima čtení.
Bratři Karamazovovi
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Bratři Karamozovi jsou láska. Když člověk vydrží a nenechá se odradit tím, jak obtížné je ten text číst a vstřebávat, dostaví se odměna. Kniha je tak mnohovrstevnatá a hluboká, že z jejích příběhu, a to i z těch mezi řádky, člověk může čerpat celý život.
A proto stojí za to ji číst.
Alchymista
Paulo Coelho
Nikdy mi nešlo na rozum, koho ty cancy omračují. Na mě to nefunguje ani trochu.
Paměť dívky
Annie Ernaux
Důležitost těch věcí v textu vnímám, ale neoslovila mě forma. Způsob psaní autorky na mě působil toporně, jako čtenáře mě nevtáhnul. Ale je nutné si uvědomit, že nejde o klasický román, který okolo vás vystaví příběh, aby vás pohltil. Tohle je něco jiného a hodnota textu spočívá v jeho surovosti.
Posílám to dál
Lucie Bílá
Připadá mi taková ryzí. Neumí používat vzletné výrazy nebo cizí slova, mluví úplně obyčejně a přitom poměrně hluboce.
Vím, spousta lidí si řekne, že Bílá ztělesňuje afekt, ale mně se ta její životní filozofie - šířit pozitivno (ale ne za každou cenu) líbí, a proto mi to její diblíkovství, které se k jejímu věku nehodí, nevadí.
Kniha je velmi milá.
Tíha lží
Emily Carpenter
Skvělé a napínavé, přečteni za tři večery, od knihy se nešlo odtrhnout. Líbil se mi rytmus děje, místy napínavé, jindy klidné, takové bezčasí. Rozhodně je to odpočinková četba, nic světoborného, ale dobré.