m_pastorka komentáře u knih

Po knize Muž jménem Ove jsem měla strach, že budu zklamaná, ale nestalo se. Musím přiznat, že ten, kdo má vztah ke sportu a někdy jej dělal (ač jako dítě), tak si bude užívat určitě první třetinu příběhu a její vykreslení. Dojímala jsem se, měla jsem husinu a naprosto jsem tu lásku chápala a prožívala s jednotlivými postavami. Hlavní zápletka mě trošku vyděsila a bála jsem se, jak to bude pokračovat, nicméně vývoj postav mě uspokojil a já s netrpělivým očekáváním hltala stránky až do konce. Myslím, že určité chování postav bylo nakonec docela zidealizované, ale ve výsledku mu to nevadí. Je to rozhodně kniha, kterou od Backmana chcete číst!

9 25.08.2020

Knihu jsem četla poměrně dlouho, protože je přece jen o faktech. Spoustu věcí mi přišlo zajímavých, hlavně těch, které mi přišly blízké. Některé informace na mě byly už příliš a ne až tak zajímavé, nicméně člověk si udělá celkový obrázek a potřebách spánku, který ja zrovna docela silně zastávám a zakládám si na dostatečně dlouhém a kvalitním spánku a spánkové hygieně. Kniha mě spíše jen ujistila v tom, že je třeba spát a není naopak hrdinství spát jen 4 hodiny denně a "fungovat" na tom.
Doporučovala bych ji přečíst každému a z informací si vyvodit vlastní názor, protože podle mě byla kniha místy až možná moc strašák, co vše se nám děje, když nespíme, což samozřejmě není dobré brát na lehkou váhu, ale je nutné brát také vše s rozumem a s ohledem na vlastní možnosti.

4 22.07.2020

Tyhle typy příběhu já ráda. Zdánlivě obyčejné životy, každý se svými děsy a běsy uzavřený ve své hlavě a v tomto příběhu i ve svém domě.
Kniha o velké samotě, která není vyjadřována přímo. Kniha o hledání svého života, svých kořenů a následníků.
Přiznám se, že mi dělalo problém si zapamatovat, kdo je kdo a kdo je matka, babička, neteř, soused, otec souseda, atp. Ale to je snad jediná věc, se kterou jsem měla zádrhel.

5 28.05.2020

Dle mého názoru nejpovedenější knížka autorky z těch všech (4), které zatím vydala. Naprosto to splnilo moje očekávání. Přirozeně spojila příběhy dvou prvních knih a rozvinula je dalšími generacemi.
Myšlenka blízké budoucnosti a toho, co bude lidí v dané době trápit se mi velmi líbila a přišla mi v mnoha směrech uvěřitelná.
Na počátku knihy, kdy hlavní hrdinka mluví o své babičce jsem se dojala a určitý sentiment se ve mě znovu objevil i během čtení. Na těch 334 stranách jsem se nenudil, občas jsem se dokonce zasmála i nahlas, občas jsem tušila i něco dopředu, ale nemůžu říct, že by příběh sklouznul k určitému klišé.
Kniha se mi velmi líbila, odpovídá tomu i to, že jsem ji měla za 2 dny přečtenou. Nicméně ačkoli se mi spojení tři knih vlastně do jednoho velkého příběhu velmi líbilo, mám strach, že udělat čtvrtou navazující by bylo už moc a tajně doufám, že to autorka neudělá a další kniha bude úplně nový příběh.
Pokud se bude Markéta Lukášková vyvíjet v psaní jako dosud a najde příběh se skvělým potenciálem, tak se můžeme těšit i na ještě lepší knihu, než je tahle Vlaštovka.

14.05.2020

Čapek je srdcovka a tahle knížka je takové pohlazení po duši. Nenáročná a velmi příjemná četba. Člověk se u toho ještě i pobaví a rozplývá se roztomilostí nad kreslenýma obrázkama.

14 12.05.2020

Tohle byla paráda. Dlouho jsem žádné krimi nečetla a touto knihou jsem se přesvědčila o tom, že je třeba se občas vrátit do starých dobrých koleji a přečíst si něco, co vždycky potěší, že měl člověk dobrou ruku. Skvělý autor a i kniha. Líbí se mi krátké kapitoly, má to spád, drží čtenáře v napětí a i zajímavý motiv! Ať jsou i další Kepplerovky takové :).

2 04.05.2020

Nevím, jak se to stalo, ale na konci jsem brečela, což pro mě není až tak běžné při čtení knih.
S tímhle tvrdým chlapem a poťouchlou rodinkou jsem se stala kamarádem a závěr mě dojal. Možná jsem měla představy, že to celé skončí jinak a možná, že to i celkově bude jiná kniha, ale ten Oveho příběh mě dojímal už od začátku.
Rozhodně doporučuji, kniha za to stojí ❤️

7 03.04.2020

Knihu jsem četla velmi dlouho. Že začátku jsem se nedokázala úplně začíst, ale potom mě to pohltilo a byla jsem s těmi čtyřmi kamarády uvnitř jejich příběhu. Několikrát jsem měla na pěkně na krajíčku toho, jestli se rozbrečím nebo ne, hodněkrát se mu dělalo z popisovaných věcí zle a těžko jsem je snášela. Překvapilo mě ale, že všichni byli nakonec tak moc úspěšní a majetní, což je trošku neuvěřitelné a až nereálné.
Je to velmi smutná kniha a člověk se v tom bude často babrat a nechápat to a potom mu to bude líto a potom bude zase smutný.
Vyprávění mě zasáhlo. Na tuhle knihu jen tak nezapomenu a moje záda, které ji neustále někam tahaly také ne, pronese se a není to zrovna útlá knížečka.
Dávám 5 hvězdiček za ty naše Malé životy.

5 07.03.2020

Druhá kniha od této autorky, která přibyla na můj čtenářský seznam.
Styl psaní mě skutečně baví, příběhy mi přijdou tak běžné a tak uvěřitelné a za to prostě dávám 5 hvězd.

5 15.01.2020

Příběh těžkých 50. let a následně i let dalších prožívaný běžnými lidmi a v prostředí krásného módního salonu Hany Podolské mě zaujal, ale myslím si, že měl větší potenciál, než který se autorce podařilo z toho vytěžit.
Někteří čtenáři styl psaní autorky přirovnávali k Aleně Mornštajnové. Toto nadšení bohužel nesdílím. Kvality psaní Mornštajnové není jednoduché dosáhnout. Autorce ještě kus práce k dosažení tohoto stylu chybí. Na spousta místech knihy se mi zdálo, jako kdyby to psaly dvě osoby. Některé věty se do kontextu a stylu psaní vůbec nehodily a dávalo mi to pocit rozpačitosti nad knihou. Občas jsem měla i pocit, že jedna nevhodně použitá a zakomponované věta zkazila celou stránku.
Hodnotím ale velmi vysoce nápad a hlavně období, ve kterém se daný příběh odehrává - především 50. léta.
I přes to, že hodnotím jen 3/5, myslím si, že autorka má potenciál napsat jednou příběh, který ohodnotím větším počtem hvězd.

5 03.01.2020

Být ještě náctiletá slečna, asi by mě to dojalo více, nicméně i pro mé dospělé já se zde objevilo určité kouzlo této knihy. Přiznám se, že ke konci knihy jsem se i dojala. Mám ráda příběhy o "obyčejné" lásce i o smutku, se kterým se lidi ve svém životě musí potýkat.
4/5 dávám protože bych ocenila asi ještě více podrobnější příběh a klidně i větší hloubku. Navíc mi úplně nesedí myšlenkové pochody a vyspělost teprve 15 letého kluka. Klidně mohl být o něco starší. Na druhou stranu je to čtení pro osoby 12 let plus, takže člověk nemůže čekat asi literu jak pro dospělého. My bad.

3 29.12.2019

Ještě z gymplu jsem si pamatovala, jak tahle kniha skončí. To mě ale neodradilo a pustila jsem se do ní. Místy je jazyk náročnější, než běžná literatura, to ale dává románu přednost. Skvěle vykreslená příprava a myšlenky hlavního hrdiny. Postavil se svému osudu čelem, ale taky až trošku bláznovsky. Oceňuji, že osud Židů v tomto případě není vykreslen jako utrpení, které zažívali v koncentračních táborech, jako je tomu podle mě u většiny knih, které se jich týkají, ale jako utrpení a hlavně ponížení, které zažívali před tím, než byli do těchto táborů posláni - tisknutí si tašek na prsa, aby skryli hvězdu, strach z toho, že nevědí, co je v daných táborech čeká, atp.
Knihu oceňuji 5 hvězdičkami, zaslouží si to.

2 21.12.2019

Ano, tohle mě bavilo! Moje první kniha od Barnse a splnilo se moje očekávání. Všedně nevšední příběh vykleslený skvěle a i smutně. Láska v jiné podobě a odpovědnost za ni. Za mě velká spokojenost s výběrem a budu se těšit na další od tohoto autora!

6 01.12.2019

Zajímavý pohled očima hrdiny, ale jinak mě tato kniha moc nechytla. Čekala jsem asi více podle anotace a toho jsem se nedočkala. Nicméně pro tíhu příběhu hodnotím alespoň 3 hvězdami.

01.12.2019

Sice je to krátký příběh, kdy určité věci si člověk musí domýšlet, ale i tak musím říct, že mi to momentálně sedlo. Normálně bych knihu považovala za nedostatečně hlubokou, ale tady mi to tak nějak nevadilo. Tím, že jsem ji přečetla vlastně v jeden den, tak mě příběh dostatečně uspokojil na 4 hvězdičky. Pravděpodobně to bude knížka, která mi zapadne mezi ostatní, ale i tak jsem ráda, že jsem si ji přečetla a věnovala svůj čas. Možná i kvůli sympatiím, které jsem chovala k hlavnímu hrdinovi.

4 29.10.2019

Když jsem četla autorovo Podvolení, byl to pro mě strhující příběh. Kniha Serotonin byla pro mě spíše povrchové čtení, kdy bude záležet spíše na vašich prožitých okamžicích a momentální náladě, abyste obsahu knihy dali určitou hloubku. Doba čtení (přes měsíc vždy po pár stránkách) odpovídá tomu, že to nebyla kniha, která by mě nějak extra bavila. Určité pasáže byly pro mě však "smutně úsměvné" protože odrážely například mojí momelní náladu. V takové chvíli jsem zjistila, že je mi vlastně hlavního hrdiny líto a to především kvůli oné osamělosti, která šla ruku v ruce s myšlenkami hlavního hrdiny.
V závěru hodnotím 3/5, protože si myslím, že daná povrchnost mohla mít více hloubky, ale zase to není existenciální román, aby jí tam bylo "příliš". Nakonec to pro mě bude kniha u které po určité době nebudu ani vědět, o čem byla.

2 27.10.2019

Dávám 5/5. Je to moje první kniha od Hanišové, kdy jsem neměla příliš vysoké očekávání, protože ty předchozí a velmi dobře hodnocené zatím nenašly místo v mé knihovně. To se ale asi brzy změní, pokud jsou minimálně stejně kvalitní jako tato kniha.
Příběh o tom, jak člověk se se svou minulostí a minulostí své rodiny, která je více, než tragická, nesmíří a neopustí ji do doby, než ji pochopí. Naprosto chápu hlavní hrdinku, že si s tím nechtěla dát pokoj a neustále se zabývala krutou vraždou svého bratra a sebevraždou matky. Kolik z nás těžko v hlavě opouští myšlenku na situaci, kterou někomu ublížil nebo mu bylo ublíženo a nedokáže přes to "prostě přejít".
Je to kniha, která se svým spádem dá přečíst za maximálně tři dny. Jediné mínus vidím v tom, že se obávám, že to nebude pro mě kniha, která ve mně nechala silný zážitek a nesplyne mi s jinými. Ale uvidíme. Za mě jinak rozhodně doporučuji.

2 31.07.2019

Knihu jsem četla na doporučení, které se ukázalo jako správné. Že začátku jsem měla obavy, že román sklouzne k feministickému klišé nebo, že se otočí a nakonec žena bude křehká květinka ve spárách muže. Naštěstí moje obavy byly liché.
Tři příběhy žen nezávisle propojené mě zaujaly a zaháčkovaly. Jsou to příběhy silné, kdy však popis není zbytečně zdlouhavě popisován a pouhých 180 stran knih je nadupaný a má skutečný spád.
Za mě určitě doporučuji!

11 31.07.2019

Kniha Ohníčky všude kolem patří mezi moje nejoblíbenější, a proto jsem se na tuhle další o to více těšila. A nebyla jsem zklamaná!
Ohníčky jsou podle mě lepší, ale tenhle styl psaní se mi opravdu neskutečně líbí a baví mě. Hlavně ty popisy, kdy přesně víte, jak si situaci máte vykreslit jsou neskutečný. Všechny postavy ve vaší fantazii levitují a odehrává se před vámi film do nejlepších detailů, ale i stručně, popsány.
Příběh pětičlenné rodiny, kdy si i čtenář více uvědomuje, že nejmladší dítě, ačkoli hraje důležitou roli, je skutečně přehlížené. Příběh, kdy doufáte, že se ke svým dětem budete chovat lépe a kdy doufáte, že sourozenecký vztah bude taky tak pevný.
A příběh, kdy znáte jeho závěr už na počátku a stejně jako u Ohníčků přemýšlíte, jak se tohle vlastně mohlo stát.

5 08.06.2019

Asi jsem měla vysoká očekávání od tohoto autora s ohledem na Nobelovu cenu a hodnocení jiných čtenářů.
První polovinu knihy jsem se nemohla začíst, ve chvíli, kdy mě to začalo bavit, jsem se začala ztrácet v rovinách příběhu, ale možná tohle byl ten účel, který jsem nedocenila, protože se pohybuje na hranici reality a oné pomíjivosti.
I tak přiznávám, že některé pasáže knihy se mi velmi líbily, především myšlenky ohledně vztahu učitel - žák.
Knihu bych doporučila spíše těm, kteří se budou chtít v textu zahloubat a dokážou ji přečíst poměrně naráz, protože text plyne a kapitoly nekončí.

3 31.05.2019