mahdal komentáře u knih
Kult lékaře je v českých poměrech oblíbená literární/ seriálová/ filmová postava. Něčím je toto povolání magické, asi jeho podstatou. Každý se snaží nahlédnout do nitra lékaře, toho vzdělaného člověka, který dokáže zachránit lidské životy. K tomu se zdá jako ideální médium lékařův deník. Tato kniha je deníkem z velké části; když pominu jazykovou rovinu (nejen pravopisnou, ale především stylistickou!), musím konstatovat, že kniha je zajímavým počinem.
Mě překvapila všudypřítomná samozřejmost pomoci pacientovi, obětavost trávit čas konzultacemi se zahraničními odborníky a především profesorovy znalosti. Ty, jak se můžete v deníku dočíst, si pravidelně obohacuje na různých konferencích, přednáškách apod. Obdivoval jsem profesorův "time managering", to jak si o všem dokáže udržet přehled, a to dokonce vše s úsměvem a vtipem na rtu.
Doporučuji.
V předchozích komentářích se vyskytuje názor, že básně si vystačí samy bez sebe. Dovolím si s tímto názorem polemizovat.
Test tvojí trpělivosti byla moje první kniha od tohoto performera, nečekal jsem od ní zázraky, proto můžu tento komentář napsat se střízlivou myslí.
Bohužel se při této situaci střetly dva druhy umění: mluvené a psané. Každé z nich má svá specifika, každé je v něčem jedinečné, z mého pohledu však spolu nekooperují. Autora jsem "naživo" nebo ze záznamu neviděl, proto se vyjadřuji pouze k psanému textu. Ten místy vyzněl, aniž bych někoho chtěl urazit, jako rýmovačka třídního šaška na nižším stupni gymnázia.
Chyběl mi tep a hloubka poezie.
Ano, autor se pravděpodobně nesnaží stylizovat mezi velikány české poezie, své místo si pravděpodobně už našel. V mluvené poezii...
Každá sbírka P. Hrušky je vždy velkou událostí na poli české literatury. Ne jinak tomu jeni této sbírky. Čtenáři se však dostává autor jiného vzezření, než by očekával. Autor opouští již zabydlené bytové prostředí a vydává se do pohybu. A to nejen ve smyslu polohy, ale i času. Autor se nechává inspirovat jednou z objevných cest, tak typických pro období humanismu. Vše má zde svůj počátek. Řekli byste si, karty jsou rozehrány, přesto chuť hrát s přibývajícími stránkami klesá. Ona romantičnost exotiky jaksi překryla vše, na co jsme od Hrušky zvyklí.
Jelikož osobně miluji jeho "bytovou poetiku", byl jsem zklamán.
Přesto jeho poezie patří mezi vynikající na poli současné české literatury.
Tuhle knihu jsem dostal jako dárek, sám bych se k ní asi nedostal, i přesto že jsem velký fanoušek HP. Nekoupil bych si ji proto, že jsme byl stále (a ono je to i svým způsobem asi hezké) zaseknutý uvnitř dětské duše, která vnímá příběh HP v absolutní rovině. Duše, která je zamilovaná do celého příběhu a která vnímá jednotlivé nuance křivd spáchané Malfoyem vůči hlavní postavě. Jinými slovy byl do otevření této knihy Tom Felton tím nepřekročitelným "záporákem".
Jak dětinské a neprofesionální! Přesto je v tom i cosi krásného; především to, jak může příběh ovlivnit vnímání lidské duše. Této knize musím (i když je to velmi úsměvné) tedy poděkovat, za lehké vystřízlivění.
Co se týká stylu - kniha je psána (resp. překlad) velmi jednoduchým stylem propleteným množstvím nespisovných výrazů. Což vzhledem k žánru a intencionalitě knihy není na škodu.
Knihu rozhodně doporučuji všem fanouškům HP!
Má první kniha od autorky; 2,5 hvězdy. Nemusel by to být vyloženě špatný příběh - téma, námět i zápletka by napovídaly tomu, že kniha by mohla být dost stabilní základy, na kterých by se dalo zajímavě stavět. Bohužel zpracování nebylo precizní.
Sonda do života ženy středního věku, která nemá vybudovaný stabilní rodinný život dle představ ostatních může být zajímavým tématem, ale nesmí spadnout do nižšího stylu. Mám pocit, že tato kniha místy nad propastí kýče balancovala.
Autorka do knihy nepochopitelně zapracovala různá klišé, neobratné výrazy, prázdné věty co do významu, až mi často přicházelo na mysl, zda to vůbec korektoři četli.
I z hlediska žánru je nevyvážená - příběh koketuje s thrillerem, detektivkou a místy i psychologickým či milostným románem. Jako by autorka nevěděla, co chce vlastně čtenáři sdělit.
Když vyjde nová sbírka tohoto autora, je to vždy velká událost. Po ohlášení sbírky jsem vyhlížel datum vydání, dokonce jsem uvažoval, že autora a vydavatelství podpořím koupí této knihy. Jsme však rád, že jsem to neudělal. Pro mě byla tato sbírka zklamáním.
Krchovského znám jako autora neotřelého, provokativního a především svými verši zábavného. V této sbírce jakoby vše uvadalo. Jestli za tím stojí delší čas mezi vydáním sbírek, covidové období nebo něco jiného, ať posoudí povolanější.
Krchovský vždy stojí za přečtení, přesto čtenář obeznámený s poetikou (a celkovou tvorbou) tohoto autora může být u této kratičké sbírky kapku zklamán.
Hodnotím v rámci knih A. Christie. Další opravdu skvělá detektivka z pera této autorky. Zápletka a vražda byly promyšlené neskutečným způsobem a vraha se mi nepodařilo v průběhu četby odhalit. Popravdě jsem na tu osobu v průběhu četby ani nepomyslel.
Jsem rád, že jsem tento díl opravdu četl o Vánocích, a tak mi mohl alespoň částečně navodit anglickou atmosféru Vánoc.
Doporučuji!
Pro milovníky české poezie naprostá nutnost. Přesto věřím, že začíst se do knihy je velmi těžké, obzvláště když se zaměříme na vysoce odborný a erudovaný jazyk. Je velmi pozoruhodné, jak Trávníček dokázal vybrané tituly interpretovat.
Čtenáře může obohatit i výčet doplňující literatury (zdrojů) na konci knihy.
Moc nechápu špatné hodnocení čtenářů, tohle byla má druhá kniha od tohoto autora, a znovu nelituju! Byla velmi zajímavé sledovat jeho osudy propletené velmi špatným zdravotnickým systémem USA. Při čtení tohoto textu musí český čtenář děkovat za to, jaké máme zdravotnictví (a nejen za doby covidové).
Člověk si uvědomí, jak někteří lidé na druhém konci světa musí kvůli špatné zdravotnické politice trpět. Smutný obrázek světové velmoci ve 21. století.
Jsem rád, že jsem na tuto knihu narazil. Je plná čtivých příběhů o nejúžasnějších vynálezech lidstva. Někdy se však čtivá "až moc" a čtenář se může ztrácet ve zbytečně dlouhých pasážích.
Matematice a technice neholduji, ale tyto příběhy o technických záležitostech (především příběhy o vesmíru) mě zaujaly.
Tato kniha potvrzuje, že všechno zlé je pro něco dobré (nebo naopak?)
Doporučuji.
Velmi útlý přehled základních dějin filosofie. Dokážu si představit, že tato publikace může sloužit jako "jakási osnova" při systematičtějším studiu dějiny filosofie.
Poznámky jsou doplněny citovaných úryvky z knih filosofů, které však často působí jako vytrženy z kontextu, jako by neplnily žádnou důležitou funkci.
Knihu si dokážu představit jako "opěrnou hůl" pro středoškolské studenty.
Další skvělý román od této autorky! Snažím se sledovat její tvorbu a vývoj, myslím, že Neděle odpoledne je jejím velmi zajímavým počinem.
Kniha čtenáře pohltí od prvních stran, krásný a čtivý styl je ozdobou její tvorby. Nejednou jsem se přistihl při tom, jak si čtu různé pasáže znovu, jen proto, že se krásně čtou.
Autorka však rozehrává příběh téměř detektivním způsobem, přitom zapojuje prvky psychologického románu. Ústředním tématem je, jak už název a obálka nepovídá, Neděle odpoledne a skříň. Myslím, že zde autoři obálky krásně a výstižně propojili a vyobrazili základní motivy tohoto románu.
Motiv neděle odpoledne čtenáře bude v průběhu románu velmi dráždit, bude to hlavním hnacím motorem rychle se dostat k závěru příběhu.
Obdivuji, jak se autorka dokázala vžít do rodinného traumatu a odvyprávět ho z pohledu dítěte tak, aby Vás příběh zasáhl.
Kniha zajímavě zobrazuje, jak rodinné trauma může determinovat celý život jedince.
Doporučuji.
O této knize jsem se doslech v jedné přednášce (tuším od T. Halíka), hned mě zaujala. Kniha je velmi erudovaným dílem, člověk musí být při čtení naladěn na filosoficko-teologické rozpravy a mít mysl otevřenou abstraktním pojmům.
Při čtení této publikace jsem musel myslet na všechny náboženské fanatiky a na slepě věřící lidi - vážně rozumí tomu, čemu věří? Není podmínkou nejprve porozumět a pak vyznávat? Zamysleli se tito lidé nad tím, že víra není jen vyprávění plné alegorií, přirovnání, metafor, ale že je to také velmi složitá věda?
Po přečetní této knihy se mi dostalo spíše otázek než odpovědí.
Doporučuji všem "věřícím" (a nejen jim!). Není vše tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát...
Velmi zajímavá analýza tyranie v průběhu lidské existence. Provokativní byly komparace různých režimů (ať už demokratických, či jen hrající se na demokracii). Dech beroucí kapitolou byla problematika Ruska a jejího diktátora; autor tuto publikaci vydal v roce 2017 (kdy se tento diktátor už snažil o mocenské machinace), přesto však tyto poznámky nabírají v dnešním kontextu jiných rozměrů.
Doporučuji!
Tyto verše v rytmu blues dokážou člověka zasáhnout, čiší z nich jistá nálada "bluesových let" a a života plného napětí. Přesto některé verše dokáží zasáhnout ostřeji, jiné zase ne. Ale někdy je důležité "minout se přesně".
Za ten konec dávám o hvězdičku míň, ale o tom až později.
P. Dvořáková je asi má nejoblíbenější současná autorka, její tvorbu už pár let sleduji, sleduji její vývoj a každou novinku si rád přečtu. Nejinak tomu bylo i u Zahrady. Již na začátku? tohoto roku jsem se na její besedě dozvěděl, že píše další knihu, od toho dne jsem těšil na to, kdy kniha vyjde. Musím říct, že je to další skvělý počin této české autorky. Žasnu nad tím, jak si dokáže vybrat palčivé téma a takto ho na pár stranách zpracovat.
Autorčinou předností je především její styl, úsporné a hutné věty, které nutí čtenáře zjistit, jak se příběh bude odehrávat dál; tento koncept platí jak pro Zahradu, tak i pro předešlé knihy.
Odvahu vybrat si toto téma by neměl každý, stejně tak schopnost ho takovým způsobem zpracovat. Při čtení jsem přemýšlel, jaké motivy knihou prostupují. Zjistil jsem, že hlavní motiv jednoduše koresponduje s názvem. Bylo velmi vzrušující s touto myšlenkou sledovat vývoj příběhu.
V zahradě jsem viděl motiv, který měl mnoho podob: stejně jako zahrada, která se s rokem mění a nikdy nevíme, jak přesně naše práce na ní dopadne, tak stejně i příběh hlavního "hrdiny" byl takto problematický. Dále jsem v motivu zahrady viděl jakou úlevu, odpočinek od "všední problematiky bytí", od strastí hlavní postavy (vlastně jakýsi únik) a v neposlední řadě i možné vyústění celého příběhu, které se v závěru potvrdilo.
K tomu věrně přisluhovala i obálka knihy, ve kterou bychom mohli interpretovat jako spojení symbolu trnové koruny, ale také symbol neobhospodařené zahrady (duše) ztraceného člověka hledajícího vykoupení. Velká poklona nakladatelství Host i samotné autorce!
Přesto si dle mého názoru kniha pět hvězdiček nezaslouží z několika důvodů: v porovnání s její dosavadní tvorbou je Zahrada dobrým počinem, ne však skvělým; a především, že konec příběhu mě jako čtenáře neuspokojil. Čekal jsem mnohem emotivnější a silnější zakončení.
Velmi zajímavá a nenápadná kniha nejen tím, že ji napsal český vědec, ale především svými myšlenkami. Slovo 'čas' mi už delší chvíli nedá spát, neustále se vyskytují podněty (především ve čtené literatuře), nad kterými musím přemýšlet. Je zajímavé sledovat různé pojetí času (literární, literárně-vědné, fyzikální, filozofické apod.) a především jejich prolínání.
Tato kniha má podtitul "Lekce z filozofie", přesto je velmi zajímavé, jak autor spojil mezioborové souvislosti, především s fyzikou (teorie relativity). Myslím, že toto spojení (tj. spojení filosofické s přírodními vědami (astrofyzikou) je cesta k tomu, jak lépe porozumět světu, ve kterém žijeme. Přitom bych ani jednu složku neupřednostňoval před druhou.
Doporučuji.
Tohle byla má třetí kniha od tohoto autora a musím říct, že byla opět skvělá (i když si myslím, že autorovi sedí více kratší útvary).
Opět hloubavá sonda nejen do nitra mladého člověka s homosexuální orientací, ale také do velmi uzavřené (a dokonce v mnoha ohledech) primitivní společnosti, ze které hlavní hrdina pochází.
Z příběhu mě zasáhla linka Eddy - jeho otec. Sledovat popis tohoto vztahu bylo velmi napínavým, ale především znepokojujícím zážitkem. Nemožnost coming outu v rodině, homosexualita jako nemoc apod. sužují hlavního hrdinu a brání mu v možnosti dospět dle svých představ. Zvlášť emotivní byly scény, kdy se hlavní hrdina snaží najít zalíbení v opačném pohlaví - bohužel (bohudík) příroda však zařídila, že jsme každý jiný a že ne všichni v opačném pohlaví nalézáme uspokojení.
Kniha je opět vynikající sociologickou sondou do maloměšťáckého života a omezenosti myšlení některých lidí.
Knihu velmi doporučuji. Snad je jen škoda, že ti, kteří by si ji měli přečíst, ji nikdy neotevřou.
Naprosto skvělá publikace, kterou by měl prostudovat každý milovník poezie. Z. Kožmín byl opravdovým odborníkem a často mi při čtení "zůstával rozum stát", jak mohl objevit tak rozmanité významy básní a ponořit se hluboko no nich.
Zaskočil mě však výběr interpretovaných autorů - výběr byl pestrý, přesto se mi zdál rozhodně nepoměrný - velká jména vedle těch "zapomenutých".
Závěrečná kapitola (Práce s básní ve škole) mi přišla z dnešního hlediska nepoužitelná. Nedokážu si představit, že by dnešní studenti (žáci na ZŠ už vůbec ne) takto interpretovali básně.
Na knihu jsem narazil díky recenzi v Hostu; rád objevuji nové autory a tato kniha se jevila jako zajímavá. Rodinná sága na malém rozsahu je zajímavým počinem (něco podobného známe v posledních letech i u nás), přesto mě osudy rodiny (a především hlavního protagonisty) nijak zvlášť nezaujaly.
V souvislejší četbě mi bránil styl autora, jak zde píše jeden čtenář, autor se zabýval spíše sledem události, držel se na povrchu a hloubka zůstala neodkryta.
Světlým momentem celé knihy byl zevrubný popis scén v cele. Často jsem ale ztrácel krok s příběhem, často jsem se nachytal, že čtu a sám nevím co.