MahulenaK komentáře u knih
Smíšené pocity-myšleno v dobrém.Chvíli beznaděj z toho,jak omezené pravomoci a možnosti policie tehdy měla.Na druhou stranu bylo mnohdy jednodušší zločince dopadnout. Chvílemi se děj trochu zasekával,ale v poslední třetině nabral spád a pak už nešlo od knížky odejít.
Přečteno opět na "jeden zátah", mezitím jsem si objednala Dívku,jež jsi tu zanechal, tak to myslím mluví za vše.
Místy mi knížka připomínala svým stylem Arto Paasalinna, ale jeho kvalit zdaleka nedosahuje. Takže další díl trilogie už si nechám v klidu ujít.
Tak nakonec za čtyři hvězdičky :-) Přes počáteční rozčarování s popisy pohádkových zemí a bytostí (což ale ve finále celé dostalo smysl)mě knížka nakonec pohltila,takže jsem ráda,že jsem ji neodložila.A i když mi Elsa někdy lezla dost na nervy,tak jsem ji nakonec stejně měla ráda.No a samozřejmě jsem si i pobrečela.Takže tak :-)
Jé, to mě to nebavilo...Ale knížky se mají dočítat, tak jsem ji dočetla. Ale rozuzlení nic moc, a proč se děj pořád točil okolo mystiky a Bratrstva, a pak, jako když utne? Postavy taky nic moc sympatické, dvě hvězdičky snad jen za to, že knížka "odsejpala". Ale další díl z Kutné Hory si tedy nechám ujít.
Na můj vkus dost mrtvol, ale rozuzlení zajímavé. Jen mi tam přece jen chyběl Poirot :-)
Paradoxně jsem tuhle knížku četla jako poslední od Dána, a pořád jsem si říkala, čím to je, že mě nechytla tolik, jako všechny ostatní. Ještě jsem si říkala, že to je tím, že ji čtu poměrně dlouho, protože si ji šetřím-všechny mám přečtený a další prý snad na vánoce...Až tady z komentářů jsem zjistila, že to je prvotina a je to znát. I když všechny postavy znám z předchozích příběhů, tak jsem se trochu ztrácela, jak v těch postavách, tak v ději. A jak už někdo napsal, ještěže jsem na ni nenatrefila jako první, asi bych další nečetla, a to by mě teda fakt mrzelo, protože Dána miluju!!
Nebyla tak dobrá, jako Než jsem tě poznala, ale na 4 hvězdičky určitě. Aspoň jsem neprobrečela půl knížky :-) Těším se na další, baví mě ten styl i příběhy.
Vůbec nevím, jak jsem na tuhle knížku přišla, ale chytla mě tak, jak dlouho žádná. Chvílemi jsem měla strach, jak se s některými situacemi autorka vyrovná, ale naštěstí žádná z mých obav se nevyplnila (nemůžu být konkrétnější, prozradila bych moc :-)
Každopádně jsem to hodně prožívala a nejsem si jistá, jestli teď už radši nebudu číst jen nějaké dětské knížky...
Lepší je dopředu o knížce nic
nevědět!Záskok jsem četla na doporučení:"skvěle napsáno,moc jsem se bavila atd."Tak jsem až do konce čekala,kdy to přijde.Nepřišlo.
Tak se nějak nemůžu rozhodnout s hodnocením. Dala bych 2-3. Baví mě, když je dobrá česká detektivka, ale u téhle jsem to měla na střídačku-dobrý, roztahaný, dobrý, rozpačitý...
Ani nevím, jak tu knížku okomentovat. Sice se celkem dobře četla, ale čím dál tím víc to bylo "přitažené za vlasy" a konec jsem dočetla jen silou vůle. A to jsem se celkem těšila, že objevím další spisovatelku a další zdroj knížek.
Glattauer vždycky překvapí, každá jeho knížka je úplně z jiného soudku. Do Není zač jsem se nejdřív nemohla začíst, ale pak mě příběh pohltil. Taky jsem ráda, že závěr nezklouzl do nějakého přeslazeného happy endu.
Trochu váhám s hodnocením, začátek super, pak jsem se začala trochu ztrácet, nakonec to celé smysl dalo, takže myslím, že tři hvězdičky jsou adekvátní.
Jako oddechovka fajn, ale přikláním se k názoru, že lepší blog, na knížku je to málo.
O téhle knížce jsem vůbec netušila a dostala se ke mě náhodou. Byla to moc příjemná náhoda.
Po Vražedném chladu už jsem neměla chuť další knížku od téhle autorky číst. Ještěže jsem změnila názor! I když jsem se někdy trochu ztrácela v ději, tak nakonec jsem byla napnutá a nervózní až do konce, jak to všechno dopadne. No a výsledek je ten, že už mám objednanou další (Dlhá cesta domov)...