Makrela Liška komentáře u knih

Taková bláznivá jednohubka co čtenáře Crécyho neurazí, nicméně ani nenadchne.

1 27.05.2018

Měla jsem pocit, jako by šlo o nepovedenou inspiraci Blexbolexem- děj knihy pro mě nedrží pohromadě, úkoly se mi zdají nezajímavé a zmatené- zbytečně tříští vyprávění a působí trochu jako vata, a výtvarná stránka mě taky zklamala.

1 27.05.2018

Tohle že je Berniéres? kde je jeho humor, ironie, absurdní situace a vážnost bez patosu? Jako by příběh vyplivnul z povinnosti a ne se s ním mazlil a cizeloval jej jako své dítko. Žádná hra s jazykem, kličkami příběhu ani s vývojem postav. Vše je tak nějak ve zkratce konstatováno, kdo chce, ten se dojme a ve zbytku už jen prázdno...

1 15.02.2018

Pro tak zásadní změny na poli osobním a globálním pro mě byl děj rozvinutý v příliš krátkém časovém horizontu na to, aby pro mě celá zápletka byla uvěřitelná. Nebylo to špatné, ale Vonnegut nebo Mathiessen a jeho Hráči na vinici Páně mě oslovili víc.

1 24.01.2018

Po negativním ponurém severském začátku jsem se do knihy dostávala jen s vynaložením jistého úsilí, nicméně jak se rozvíjela zápletka, Mankell mě stále více dostával. Líbilo se mi, že hrdinové a jejich konání byli tak hluboce lidští, bez příkras a idealizování. Nic jim sice nebylo zadarmo odpuštěno, ale přesto nějak našli svou trnitou cestu ke smíření a naději. Vedle Backmanova zázračného polepšení Muže jménem Ove tohle byla daleko střízlivější próza, která neslibovala jen dojetí a pohlazení po duši pro své čtenáře.

1 12.01.2018

Čekala jsem něco víc, ale kniha mi přišla naivní, postavy pro mě postrádaly vývoj a větší plastičnost, a Skellig, kolem nějž se to mělo vše motat mi přišel v celé knize hrozně upozaděný. Jeho postava se sice jako jedna z mála nějak v příběhu proměnila, ale bez toho, aniž bychom se toho jako čtenáři mohli účastnit- místo protivného smrti odevzdaného polovičního bezdomovce je z něj najednou tajemný srdečný společník, který všechny spasí, a to jen díky pár aspirinům a zbytkům od večeře? I ostatní postavy pro mě byly tak americky pozitivní, až sem toho měla občas dost, hlavně když všichni byli tak andělští... Ale jako kniha pro děti to asi není tak zlé.

1 28.11.2017

Trochu mi mé první setkání s Pamukem připomnělo Jméno růže, leč v tureckém hávu. Bavil mě způsob vyprávění a jeho stylová pestrost s ohledem na různý charakter vypravěčů. Byla jsem ráda, že nejde o klasickou detektivku, a taky se mi moc líbilo, že postavy byly tak skutečné- vůbec ne černobílé, a my do jejich zmateného nitra mohli nahlédnout.

1 18.08.2017

Kniha se četla jedna radost. Hlavní hrdinka prožívá neobvyklé putování plné spousty složitých a těžkých situací, ale vše nahlíží s dětskou jednoduchostí a moudrostí, a hlavně bez potřeby vše vysvětlovat a komentovat, jak by to dělali dospělí, což pro mne bylo hrozně příjemné a sympatické. Krásný zážitek

1 11.07.2017

Výtvarný zážitek jedna báseň. Nicméně i jako po přečtení Pixyho si teď připadám jako použitý a odhozený hadr, brrr.

1 22.03.2017

Brautigan v celé kráse své nevšední poetiky všedních věcí. Nečekala jsem, že mě může překvapit a dostat ještě něčím jiným a novým, než se mu to dařilo dosud. Nádhera!

1 03.12.2016

knížka mě bavila o trochu míň, než se to povedlo interaktivnějšímu Hervému Tulletovi. Nicméně to bylo i tak pěkné osvěžení v dnešní řadové produkci pro děti.

1 26.11.2016

skvělá kniha, jen bych ocenila trochu prostoru na nadechnutí nějakým líčením, či popisem.

1 08.08.2016

Trochu mě nudil rozvleklý úvod. Potěšilo mě, že výběr kouzelných zvířat není tak kusý jako tomu bylo s výběrem Bajek barda Beedleyho. Nicméně by u mnoha z nich neškodilo více informací. Jinak skvělá četba.

1 14.07.2016

krásný výběr, který zase rozšířil mou znalost německy psané nonsensové poezie. Snad jen, navzdory autorskému záměru, bych přeci dala přednost Hiršalovi. Ten je pro mě jako překladatel Morgensterna (i další poezie) nedostižný, jak se ukázalo ve Zbornaplazovi, kde jeho překlady v celistvosti a poetičnosti při konfrontaci předčily práce všech dalších vybraných autorů.

1 02.07.2015

Krásné básně. To, že je autor především prozaik se na nich velkou měrou odrazilo, ovšem v dobrém, a činí je ještě i dnes čitelnými a zajímavými i pro dnešního čtenáře.

1 05.06.2015

Skvělá kniha. S odzbrojující dětskou lehkostí a naivitou tu Simone Lia řeší nelehké dospělácké problémy a přitom nás ještě zvládne pobavit. Zamilovala sem si Flafíka i všechny vypraveče jeho životních patálií.

1 05.06.2015

Po předchozích svazcích už sem byla upřímně unavená Lovecraftovými clasickými klišé a poslední povídku mám odloženou na období, kdy si od něj zase na chvilku odpočinu. Každopádně sem se pobavila i tak a zas spatřila trochu víc z jeho mystického světa, za což sem velmi vděčná

1 24.11.2014

Obsah skvělý, ale trochu bych změnila grafiku a hlavně takovou knihu netiskla na křídový papír.

1 19.11.2014

Skvělý příběh naprosto geniálně odvyprávěný a nakreslený. U každého jednotlivého obrázku sem se bavila neotřelými kompozicemi a skvělým zachycením psychiky postav a atmosféry situace. Jednoznačně doporučuju, a zároveň doufám, že se dílu dostane zasloužené pozornosti u čtenářů

1 06.11.2014

příběh mile banální a výtvarno pro mě naprosto okouzlující a fenomenální

1 30.10.2014