Malarkey komentáře u knih

Ke knize jsem se dostal vysloveně obrovskou náhodou. Asi týden předtím, kdy jsem si přečetl článek o dvou vikinzích, kteří v našem prostředí v období vlády sv. Václava žili a dokonce se tu i do života zdejších lidí a šlechticů zapojili. O to více jsem se na tento příběh těšil. A i když jsem toho o samotném autorovi příliš nenašel, musím mu za tuto knihu vysloveně poděkovat. Zajímavě čtivá fikce, která si ale zakládá na skutečných reáliích vlastně poukazuje na to, že takhle nějak by to klidně mohlo být. Nikdo tu není vysloveně dobrej ani zlej. Osobně mě třeba nejvíce překvapilo, jak tu je pojat kníže Václav. Dnes oslavovaná osobnost by si tenkrát příliš kamarádů zřejmě neudělala. Celkově vzato skvělá historická fikce, která by si zasloužila větší pozornost.

2 26.10.2018

Taková zvláštní příběhem předválečná literatura, která má výhodu v tom, že docela obstojně popisuje onu předválečnou dobu a částečně se odehrává i v Československu. Zároveň je ale strašně nezábavná a dělá ze špionáže jednu velkou nudu. Měl jsem co dělat, abych ji vůbec dočetl.

1 26.10.2018

Nemůžu říct, že by tahle kriminálka byla vyloženě špatná. Yrsa Sigurðardóttir je natolik zkušená spisovatelka, že by si nekvalitu nedovolila napsat. Osobně jsem měl ale spíš trošku problém s obsahem. Celou dobu čtení jsem měl totiž dojem, jak kdyby autorka záměrně moc nepoukazovala na to, že se příběh odehrává na Islandu. Chvíli jsem si říkal, že by to mohla zahrnout do jakéhokoliv koutu světa a nic by se vlastně nestalo. Prostředí pro mě ve výsledku bylo hrozně hluché a prázdné. Spisovatelka tu klade důraz spíše na samotnou sérii vražd, podrobný popis, vyšetřování, že vlastně úplně (zřejmě záměrně) zapomíná na to, že by mohla trošku popsat i prostředí. Nevím proč, ale po přečtení jsem měl přesně takový dojem. Jelikož mám ale spisovatelku rád a dostal jsem se k ní právě v rámci lásky k Islandu, určitě se nebudu bránit i zbylým dvěma dílům.

5 26.10.2018

Po přečtení Útoku na pekárnu jsem od kolegyně z práce dostal nabídku, že by mi půjčila i tuto povídku převedenou do velice pěkné pevné vazby s obrázky. Musím se ale přiznat, že tato povídka mě už natolik nezaujala. Četla se opět jedním dechem, což o to. Problém jsem ale měl s myšlenkou nebo alespoň samotným závěrem. Pořád jsem přemýšlel, co tím vším autor zamýšlí, až byl vlastně konec a já si vlastně uvědomil, že se nestalo nic zásadního, nic překvapujícího, ani nic, co by mě vysloveně uhranulo a já si uvědomil, že si Spánek zaslouží i grafické zpracování. Útok na pekárnu byl ve své podstatě alespoň absurdní a suše vtipný. Spánek nic z toho nemá.

3 16.10.2018

Prvně jsem se s tímto příběhem seznámil v podobě filmu, který mě naprosto učaroval. Jelikož ale knížky nečtu poté, co se nejdříve podívám na film, tady jsem tak nějak musel. Hrozně mě zajímalo, jakými myšlenkami se v hlavě prodírá člověk, který je sám uvězněn v těle. A nebudu Vám nalhávavat, některé kapitoly byly hodně depresivní. Bylo znát to, že pan Bauby měl určité nadání a také to, že měl čas si každé slovo své kapitoly pořádně promyslet. Je fascinující, že něco podobného vzniklo, stejně tak, jako my máme možnost si tyto memoáry přečíst. Zvláštní, velice zvláštní.

2 16.10.2018

Libozvučná staročeština se ze začátku poměrně obtížně čte. Postupně jsem v ní ale našel zalíbení a kapitolu za kapitolou pročítal příběhy šumavských horalů, které hodně pěkně právě pan Klostermann převedl do knižní podoby. Teď už vím, proč strakonický pivovar Dudák pojmenoval jejich polotmavé pivo právě po Klostermannovi. Určitý kult osobnosti si svými knihami na Šumavě jistě vytvořil. Snad jen dodám, že zábavnost knihy určuje kapitola po kapitole. Milostné vztahy byly nudnější, boje s pytláky nebo s Bavory ale daleko zajímavější.

3 16.10.2018

Musíte mít autora hodně rádi, abyste si tuto knížku pořídili a schovali si ji v knihovně. Jedná se totiž o poměrně jednoduchou povídku (respektive dvě), které nejsou ani jedinečné a kdovíjak geniální, ale nějakým zvláštním způsobem a květnatým stylem spisovatele, jsou vcelku zábavné a příjemně se čtou. Po přečtení tak budete mít klid v duši, prohlídnete si pár obrázků, které kniha obsahuje a bude Vám tak jako hezky a tím to vlastně tak jako ukončíte a budete přemýšlet, zdali Vás tato knížka jako celek spíše těší nebo zdali Vás udivuje, že si takové dvě povídečky zasloužili knižní podobu ve zrovna takovém pevném vázání s obrázky. A víte co? Vlastně asi i ano.

10 02.10.2018

Druhý díl ze série menších sci-fi novel z prostředí IT ve Škoda Auto a opět poměrně příjemné překvapení. František Kotleta je tu sice daleko střídmější, než v jiných knihách, ale zbytečně tu neprovokuje, když nemusí. Ono už stačí jen jeho způsob vyprávění, které je jednoduše nabušené akcí od začátku do konce. A jelikož je kniha lehce přes sto stránek dlouhá, tak je jasné, že o zábavu tady nemůže být nouze.

6 01.10.2018

Nemůžu si pomoct, ale s každou další knížkou od pana Vondrušky z této série nemohu být spokojenější. Dříve mi možná k dokonalosti chyběla menší naivita některých postav v příbězích, ale aktuálně po té sérii přečtených knih je to prostě paráda od začátku do konce. Život Oldřicha z Chlumu se neustále vyvíjí a stejně tak na tom je i Ludmila a Ota. Ti a celá řada dalších postav, které jsou zajímavé od začátku do konce, si tu opět užijí hodně slušnou detektivku, která k rozuzlení přijde daleko jednodušeji, než by si kdekdo z jakýchkoliv amerických kriminálek současnosti dokázal vůbec kdy představit. A ještě se často odehrává v hospodách, které vždy měli obrovský vliv na chod dějin středověku a pěkně je jejich dobová atmosféra v knize pěkně načrtnutá. Navíc rozuzlení na poslední stránce mě hodně překvapilo a tak jsem po zaklapnutí stránky nemohl být spokojenější. Pan Vondruška Oldřichovi připravil výlet do Vratislavi, který opět jemně obměňuje celou sérii, ale zároveň se skvěle čte.

5 01.10.2018

Moje první setkání s Jiřím Kulhánkem v podstatě dopadlo na výbornou. Sice jsem si stejně jako u Kotlety musel zvykat na kombinaci všeho se vším, ale postupem času jsem se tomu vlastně spíš oddával. Kde jinde narazíte na veškeré fantasy a sci-fi kliše zakomponované do jednoho světa, potažmo jednoho příběhu. Je tedy pravda, že na samotný námět kniha působila až nebetyčně dlouze. Byly tu momenty, které mě bavily víc a momenty, které mě bavily míň. Autorovi se ale nedá upřít schopnost hrát si s jazykem a tak tu vzniká celá řada cynických narážek, dvojsmyslů a hrátek se slovy, čímž si získal moji obrovskou pozornost a díky tomu jsem měl chuť knížku číst až do konce a začít se zajímat i o jeho další knihy. Ač očekávám, že to bude stejně zběsilá šílenost jako v případě Vyhlídky na věčnost.

15 13.09.2018

Vypadá to, že se u nás rodí nová, poměrně zajímavá, sci-fi série, kterou spojuje Škoda Auto - místo, kde sám pracuji. 100 miliard neuronů má velice zajímavý námět. Spíš, než příběh, se snaží představit svět v roce 2056 a nutno dodat, že spisovatel Petr Stančík si s oním světem opravdu hodně pohrál. Řadu nových termínů nemá problém podrobně vysvětlit, čímž si přidává na originalitě. Škoda ale, že Škodovku do příběhu tak násilně narouboval. Řada kapitol probíhá popisným a sem tam příběhovým dojmem, aby v posledních několika větách dal najevo, že toto je vlastně reklama na Škodovku a na její IT oddělení. Některé informace nebyly špatné, ale čím dál jsem se do knihy dostával, tím víc mě připomínání Škodovky vadilo, protože v samotném příběhu nemělo žádnou logiku. Jinak ale technicky hodně zmáknuté a nápadité dílo s jednoduchým příběhem, ale podrobně rozebraným světem roku 2056.

1 13.09.2018

Tématicky velice zajímavá kniha, která do příběhu Žítkovských bohyní místy jde až moc do hloubky, ale na druhou stranu ji to vlastně ani nemám za zlé. Sice ta hloubka knihu notně prodlužuje, což mě místy vysloveně nebavilo (celá řada podrobných spisů ať už komunistických nebo nacistických), ale v tomto případě vše má své opodstatnění. V hodnocení sice dávám tři hvězdy, ale za zajímavé téma a silný závěr si kniha svoji pozornost rozhodně zaslouží.

11 04.09.2018

Solidní dystopická jednohubka, která svět zmaru a la 1984 spíše načíná, než ho opravdu otevírá. Myšlenka je ale zřejmá. Autorka v ní jasně ukazuje, z čeho se během druhé světové války bála nejvíce. Akorát to vše, jakožto vzorový spisovatel, obalila do světa, který se ji hodil. A který po válce klidně mohl nastat...

1 22.07.2018

Další z legendárních sci-fi, které jsem měl v merku už hodně dlouhou dobu. Dříve než jsem četl tuto knihu, jsem viděl dva filmy a u každého jsem byl vždy spokojený. Knížka tedy samotným námětem nemohla zklamat. K páté hvězdičce mě ale vadil až moc odborný a technický popis. Ten mi sice ve sci-fi tolik nevadí, ale zde technický popis situace, prostředí nebo laboratoře přehlušil samotný příběh. A to je vidět v samotném závěru. V momentě, kdy má dojít k vyvrcholení příběhu se autor zaměří spíše na to, jak funguje nějaký stroj. Celkově vzato ale hodně zajímavé čtení. Kmen Andromeda má zaručeně svoje místo v žánru sci-fi.

16 22.07.2018

Solidní jednoduchá a akcí nabušená jednohubka, která není kdovíjak chytrá, ale jako odpočinkové čtení je postačující. Druhý díl ale hledat nějak nehodlám. Třeba jednou přijde sám.

4 22.07.2018

Středověká fantasy mám rád. O to více mě lákala tato knížka, která mi mohla otevřít cestu do světa DragonLance, který už je za posledních několik let po světě poměrně profláklý. Možná jsem to ale chytil za špatný konec, protože Tygrovy čepele jsou prostě nuda. Jediná zajímavá postava je, jak říká Terva ve svém komentáři, elfí zlodějka Shedara. Zbytek byl dost zoufalý.

1 22.07.2018

Neskutečně nezáživné a opravdu hodně těžce čtivé sci-fi, které nezaujme ani postavami, ani prostředím. Celé je to spíš dost zmatečné a měl jsem co dělat, abych knížku dočetl do konce.

22.07.2018

Výborně napsané sci-fi, které otevírá novou možnost mimozemských civilizací včetně nové planety, což mě vždy těší o to více, když si s představivostí autor vysloveně vyhraje. A to se zde stalo. No a pokud je příběh nejenom zajímavý, ale i čtivý, tak nemohu být zklamaný. Tento příběh je ještě specifický tím, že ve druhé polovině příběhu se čtenář dočká opravdového soudního řízení na samotné planetě Epsí, tudíž kniha splní samotný název, který na první pohled může být zavádějící...ale na druhou stranu i zapamatování hodný.

2 22.07.2018

Chápu zdejší nadšení, ale rozumím i tomu, že plno lidí knihu přešlo bez povšimnutí. Opravdu se jedná o nahlédnutí do života vojáků za světové války na pláži v Zuydcoote. Nic víc, nic míň. Spisovatel tak pomalu staví atmosféru, v příběhu se nic moc neděje, ale něco Vás neustále nutí číst dál a dál. Jedná se vlastně o takové nahlédnutí do běžného víkendu druhé světové války...a je úplně jedno na jaké straně se nacházíte.

3 02.06.2018

Na svojí délku se kniha velice svižně četla. Líbil se mi nápad, který jsem četl již několikrát. Líbila se mi ale hlavně různorodost vesmírných světů, do kterých autor Marvina Flynna pouštěl. Někde v půlce knihy jsem byl nadšený z absurdního humoru, který si spisovatel vysloveně užíval. Působilo to jako u Stopařova průvodce po galaxii. Od druhé poloviny jsem v tom měl ale strašněj zmatek. Byly kapitoly, které postrádaly smysl. A možná, že ten absurdní humor zacházel až za hranici. Těžko říct. Celkově ale musím říct, že jsem byl spokojený. Skvělá jednohubka na dva podvečery.

29.05.2018