malí komentáře u knih
Kniha je fajn, ale autor se dlouho rozepisuje o skoro az detsky pojatem politikareni a nabozenstvi. Kdyz se timhle clovek prokouse v nadeji ze se brzy dovi neco vic o Elantris a magii, najednou prisel rychly konec, "hala-bala", a bylo po vsem. Nevim, proc neprislo pokracovani. Urcite by to melo potencial...
Patřím k těm, co nejdřív viděli film. Teprve pak jsem četla Kytici. A jsem ráda, že to bylo právě v tomto pořadí.
Doba se možná mění, ale city, lidská povaha a vztahy moc ne. Jane Austen má co nabídnout i současným čtenářům. Kniha je báječná, ale film taky neurazí.
Pro dnešního, dychtivého po násilí nebo brutální dávce emocí, čtenáře to musí být muka. Jenže tohle je Rusko - velké, rozsáhlé, studené a vážné, ale i emočně hluboké a do morku kostí pravdivé.
#NE"kniha se četla sama", #rozhodneNE"kniha se cetla jednim dechem".
Kniha není pro každého. Začátek je zvláštní, člověk si musí zvyknout na styl vyprávění. Bylo to zajímavé a jiné. Chvílema tajemné a magické, chvílema tvrdé, nespravedlivé a...těžké. Autorka mě inspirovala k návštěvě Bílých Karpat - je to krásné moderní městskou civilizací ještě nezkažené místo (aneb vemte si dostatek hotovosti, platební karty a mobil zanechte doma).
Jo, ted uz chapu obal knihy...Dobre napsane. Jednou za cas je treba takovych pribehu. Ihned si clovek uvedomi, jak se ma v dnesni dobe dobre.
Ano, podlehla jsem. Nahodou to docela slo. Oddechove, lehce pikantni. Sem tam je treba preskocit par stranek a za odpoledne je precteno. Rozhodne lepsi, nez film.
Chte nechte to cloveka vtahne. Nejvic ocenuji humor.
V dnesni dobe se vyplati takovou knihu precist...
Cetla jsem uz davno, ale hlavni hrdinka mi asi navzdy zustane v pameti.
Zajimava, ale straaaaasne dlouhaaaaa. V kazdem pripade proste patri do zakladni povinne cetby.
Kulhánkovi jsem se dlouho vyhýbala, protože upírskou tématiku moc nemusím, ale Noční klub mi dokázal, že i čeští upíři mají něco do sebe. A že i něco takového může být napsáno s humorem. A protože jsem po přečtení dvou knih chtěla číst stále dál, tak nemůžu jinak, než doporučit.
Začátek knihy slibuje docela zajímavou zápletku, ale zhruba od poloviny mi přišlo, že vše se nějak opakuje, zjednodušuje a ke konci už trochu nudila. Doporučila bych ji spíše náctiletým.
Přečteno jedním dechem do čtyř do rána. Myslím, že to mluví za vše. Kniha napovídá, že se máme na co těšit, tak snad nás paní Stehlíková nezklame a nenechá čekat moc dlouho.
Pri cteni knihy jako kdyby tam clovek byl, znal ty postavy osobne a prozival jejich zivoty. Jedna z mala knih, co si urcite prectu znovu.
Některé knihy se prostě musí přečíst a tato je jedna z nich. Člověk ale na to musí mít jistý věk, aby pochopil, o čem kniha je.
Mini knížka s velkým moudrem. Vždy dokáže povzbudit ve chvílích splínu a když se zrovna nedaří.
S dost velkym casovym odstupem si stale vybavuji detaily deje a postav. Cela trilogie stoji za precteni.