manasx
komentáře u knih

Rebel mého srdce je příběh pro všechny romantické duše, … a že jich po světě chodí.
Příběh Klárky a Bena přináší naději druhým šancím, přináší poselství, že máme jít za svými sny. Prostě bez obav do života šlápnout. Stejně jako ti dva, kteří našlapují pomalu a rozvážně, ale rozhodnutí a s vírou.
V knize najdete vše co má romantická kniha nabízet, včetně zvratů, které nás čtenáře tak štvou.
Erotika v knize je něžná, citlivá a vzrušující. Aspoň já to tak vnímám. Líbilo se mi to, zlepšilo mi to několik dnů.


Fantasy moc nečtu, ale co jsem přečetla Smrtku.... pokračování super - musím co nejdřív přečíst i třetí díl.


Tak to si mě podmanilo... doslova. Byla to super rychlá jízda. Dva dny, každou volnou chvilku. Dám si pauzičku a hned sahám po další.


Ze začátku mi kniha přišla svižná, ale čím déle jsem četla, tak nevím jak to říci - naivní, rozčilující, opakující se. Necítila jsem ty pocity proč se čte romantická literatura a mrzí mne to.


Po Svědectví už to nemělo takový šokující dopad (ty informace už jsem z předešlé knihy měla), ale několik situací mrazení v týlu vyvolalo.
Skoda, ze nebyl dovětek kam až sahá realita a co je fikce (zajímaly by mne informace z lágru a dopisy a taky cely ten proces v Jižní Korei - to na mě působilo obvzlášť zvláštně a “nepříjemně).
V 17ti letech byla stále dítě a nemá smysl ji jakkoliv soudit. Když v něčem žijete cely život a nemáte jiné informace, tak to prijimate. Obvzlášť v dětství. Kniha rozhodně stojí za přečtení!


Velmi vydařená pohádka pro ženskou duši. Mělo to zápletku, spád a všechno co k červené knihovně patří. Skvělá oddechovka, která vám nedá oddechnout a odložit knihu :)


Takové odlehčené čtení - za mě to určitě nevidím jako thriller, i když se to někomu tak může jevit. Vlastně by mi ani nevadilo, kdybych to nedočetla.... Za mě spíš zklamání. (a nebo jsem nebyla naladěná)


Mě to bavilo moc. Oddechovka od začátku do konce... Jsem spokojená.


První polovina knihy skvělá, turbulentní, měla spád, četlo se to prakticky samo. Od poloviny mi přišlo, že se to už pořád jakoby opakuje, vleče se to ... za mě to tou druhou polovinou více připomínalo běžný skutečný život s dětmi (který se tedy povedl dost věrně vyobrazit). Možná kdyby bylo méně stránek, víc zhuštěný děj... Ale celkově jsem si početla moc hezky.


Pro mě byla tato kniha takovým velkým osvěžením. Byla svižná, vtipná, milá i roztomilá, dojemná a velmi pravdivá pro ženy v uváděném věku. Velmi příjemné čtení, přišla v pravý čas a zvedla mi náladu. Moc se mi líbila.


Na knihu jsem se těšila, protože většina předchozích splnila to co jsem od knih očekávala a ty destinace jsou úžasná třešinka na dortu. Nyní mi neustále odbíhaly myšlenky, nesoustředila jsem se na to.... příběh mě pustil... přečetla jsem to, ale ze všech ostatních zatím hodnotím velmi průměrně. Až mě to kvůli tomu Irsku mrzí...
Bavila mě tam hodně ta kuchařská škola :)


Kniha na mě doslova vyskočila v knihovně pod nadpisem Čtenářská výzva - cena F. Kafky. Nějak podvědomě (ani nevím proč) se těm oceněným dílům bráním - asi, že budou moc složitá, intelektuální, že jim nebudu rozumět
Rozumnější jsem, vzdělala jsem se. Moc pěkné lidské čtení, myšlenky o základních životních principech. Běžně povídky nečtu, protože je to na mě moc krátký formát. Tady to ale byla přednost…. A ty konce povídek tak podněcující k zamyšlení, zapojení fantazie…. Skvělé. Určitě dohledám i další díla autora. Opět díky výzvě, že mě “posouvá dál”.


Asi jsem primitiv na tento styl literatury. Několikrát jsem ji chtěla odložit, ale nakonec jsem potřebovala vědět proč a co.
Dobrá zkušenost, ale už autorku spíš nebudu vyhledávat (... ale kdo ví...)
"Ještě pořád si můžu říkat, že to všechno muselo mít nějaký smysl..." tuto větu si z knihy odnáším...


Moje první kniha od Markéty Lukáškové. A už ji mám pod kůží!
Nejprve jsem přemýšlela kam se ta kniha bude vyvíjet a o čem bude. Opět se ukazuje, že některé životní situace nejsou vždy takové jaké se zdají… A lidi druhé soudí a nevědí …
Bavil mě vypravěčský styl ana začátku poslední kapitoly mi visela v oku slza. A moc jsem si přála, aby příběh ještě pokračoval.


První dílo, které jsem od autorky četla a druhá kniha během čtvrt roku o strašidelném domě. Pro mě super zkušenost. Bavilo mě to, mělo to spád. I když chování hlavní hrdinky mi v některých případech přišlo velmi přehnané. A jejího partnera až nereálné :)
Ale hodnotím to všemi hvězdičkami, protože mě to bavilo a mělo to spád a napětí se stupňovalo. Ke konci jsem to nemohla odložit. Musela jsem dočíst :)


To mě bavilo. Prostředí iluzí dodávalo detektivce ještě mnohem větší švih a spád. Super.


Historický romantický příběh vypráví o Vilémovi, který přišel o svou milovanou ženu a i po delší době je pro něj těžké se s tím srovnat. Pokud však úlevu nehledá v alkoholu, to se mu pak chvíli uleví. Ale zase provádí věci, na které není hrdý. Pod rouškou alkoholu proběhl i únos Mariany, dcery muže, kterého viní ze smrti své ženy. Jenže jedna taková nová žena na hradě může zamotat hlavu nejen hradnímu pánovi. Může být příčinou nespravedlivých obvinění a emocionálně vypjatých situací. Velmi pěkným ověžením celého příběhu je Anežka, dcera hradního pána, která je (tolik potřebným) milým spojovacím článkem.
Kniha je o pomstě přicházející z více stran, o budování důvěry, odpuštění starých křivd a rodícím se romantickém vztahu. Má skvěle dělené, krátké kapitoly, z pohledu několika osob. Díky nim příběh neustále běží dopředu a správné ukončení kapitol nutí čtenáře číst stále dál. A dál, a dál.
Doporučuji každému, kdo má romantickou duši, které chce udělat dobře .


(SPOILER) Jsem přesvědčena, že kniha Dvě tváře lásky může velmi lehce podpořit v nějaké ženě rozhodnutí nikdy nemít tchýni! :) Ani skoro-tchýni. :) Obzvlášť pokud se s některými situacemi umí ztotožnit.
Příběh, který dle mého názoru nejvíce ocení ženy, má od samého začátku parádní spád. A paní Janu prostě nemáte rádi. Pokud ovšem nejste ve skutečnosti v její roli. To pak chápu, že srovnání může v hlavičce trochu pobolívat.
Ovšem Matylda, velmi sympaticky popsaná skoro-snacha, se nedá a umí se Janě postavit. A snaží si udržet své místo vedle jejího syna Jakuba. Za každou cenu, tedy i velmi nápaditého, detailně popsaného, sexu. Pro někoho můžou být erotické scény trochu moc…, pro někoho ne. Myslím, že není třeba se toho bát.
Matylda ví, co v životě chce a jde si statečně za tím. Až do konce.
Krátké kapitoly, střídající se z pohledu Matyldy a Jany (a jednou Jakuba, abych mu nekřivdila), nutí čtenáře číst pořád dál a posouvat se v příběhu. Nutí fandit Matyldě, bavit se vnitřními myšlenkami Jany a žasnout nad Jakubem.
A závěrečné scény, ty mě… překvapily.
Dvě tváře lásky je svižné holčičí čtení. Skvělá romantická jednohubka.


Na první díl Zvrhlý král jsem padla náhodou, a pak jsem přečetla hned i Ocelovou princeznu a tento třetí díl. Nejvíc mě bavil první díl. Bylo v tom něco nového, něco lákavého, drsného. Postupem když se to takto čte za sebou se člověk dost otupí. Už jsem se těšila až to dočtu. Celé to hodnotím pozitivně, ale hrozně mě vadili opakující se věty a myšlenky Elsy, stále dokola jak kolovrátek. Kdyby si to ve většině případů odpustila, tak jsou z toho dvě svižnější knihy.


Velmi osvěžující čtení. I jsem se našla, i jsem našla v které fázi své cesty nyní jsem. Pobavila jsem se.
